ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci žalobkyně:  ZPĚTNÝ LEASING, s. r. o., IČ 11850400  sídlem Nová výstavba 218, 435 21 Obrnice  zastoupena advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou,  sídlem Husovo náměstí 139, 58401 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje  sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. KUKHK-5314/DS/2025-4 DV, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2025, č. j. KUKHK-5314/DS/2025-4 DV, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 15 269 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 22. 4. 2025 se žalobkyně domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Trutnov (správní orgán prvního stupně) ze dne 27. 11. 2024, č. j. MUTN 138139/2024. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu; za to jí byl uložen správní trest pokuty ve výši 2 000 Kč a povinnost k náhradě nákladů správního řízení ve výši 2 500 Kč. 2. K porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích dle správních orgánů došlo, když řidič motorového vozidla tovární značky VOLVO, registrační značky X, jehož totožnost není správnímu orgánu známa, dne 28. 3. 2024 v 14:15 hodin v obci Trutnov, ulice Bulharská, neoprávněně odstavil předmětné vozidlo na parkovišti označeném dopravní značkou IP 13c „Parkoviště s parkovacím automatem“ bez platného parkovacího lístku. Řidič tímto svým jednáním porušil § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, dle kterého je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. Porušením dané povinnosti se řidič dopustil jednání vykazujícího znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. II. Shrnutí žalobní argumentace 3. Žalobkyně navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalovanému. 4. Namítala, že žalovaný neseznámil žalobce s podklady rozhodnutí před jeho vydáním, čímž porušil § 36 odst. 3 správního řádu. Žalovaný k vypořádání námitek žalobce použil nařízení obce, aniž by jím provedl důkaz, respektive s nimi žalobce seznámil. Žalobce upozornil, že nařízení obce nejsou právním předpisem, kterého by se z hlediska dokazování týkala zásada iura novit curia. 5. Dále žalobkyně namítala, že nebyly splněny podmínky pro zahájení řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, protože jí nebyla doručena výzva k úhradě určené částky podle § 125h odst. 1 téhož zákona. Jde o postup před zahájením správního řízení, a podle § 33 odst. 1 správního řádu je zastoupení účastníka možné pouze v řízení, nikoli před jeho zahájením. Z toho důvodu se na takový postup před zahájením řízení nemůže vztahovat prezidiální plná moc, kterou žalobkyně udělila zmocněnci V. Ch. pro neurčitý počet řízení, zahájených v budoucnu, s určitým předmětem, vymezeným jako „všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu“. Pokud by správní orgán prvního stupně zaslal žalobkyni výzvu k úhradě určené částky a poskytl jí prostor oznámit řidiče vozidla, žalobkyně by tak byla mohla učinit, a k samotnému zahájení řízení o výše uvedeném přestupku provozovatele vozidla by vůbec nedošlo. Jde o úkony samotné žalobkyně, zmocněnec žalobkyně nemá (a ani nemůže mít) přístup ke kompletní evidenci, kdo, kdy, které vozidlo, provozované žalobkyní, řídil, z důvodu ochrany osobních údajů (zmocněnec není zaměstnancem žalobkyně). Správní orgán byl povinen doručovat výzvu k úhradě určené částky žalobkyni, protože nebylo zahájeno řádné řízení, a tedy nemohlo být doručováno dle prezidiální plné moci, která je udělená jen a pouze pro řízení o přestupku, kdy pro doručování písemností u jiných úkonů ji ani udělit nelze.  III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Odkázal na napadené rozhodnutí, dále rekapituloval skutková zjištění, k nimž dospěl, jakož i relevantní právní úpravu. Rekapituloval podklady založené ve správním spise. 7. K námitce žalobkyně, že nebyla seznámena s podklady pro rozhodnutí, žalovaný uvedl, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí pouze reagoval na její odvolací námitky, v rámci kterých tvrdila, že pro inkriminované parkoviště nebyl vydán cenový předpis. Žalovaný uvedením jednotlivých příslušných podzákonných předpisů argumentaci žalobkyně vyvrátil. 8. Co se týče námitky nesplnění podmínky pro zahájení řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, tj. zaslání výzvy provozovateli vozidla podle § 125h odst. 1 téhož zákona, žalovaný uvedl, že přestože byla výzva doručena zmocněnci, tak se dostala do dispozice žalobkyně, která na ni mohla reagovat. Dne 11. 11. 2023 byla správnímu orgánu prvního stupně doručena prezidiální plná moc zmocněnce V. Ch. Předmětná výzva byla zmocněnci doručena do datové schránky dne 23. 4. 2024. IV. Replika žalobkyně 9. Žalobkyně ve své replice ze dne 9. 6. 2025 zopakovala, že doručení výzvy k úhradě určené částky zmocněnci, který k takovému úkonu nebyl zplnomocněn, není právně účinné. Zároveň není pravdou, že by se tato výzva dostala do dispozice žalobkyně. Žalobkyně nedokáže potvrdit ani vyloučit, zda výzva zmocněnci vůbec byla doručena. Tak či onak nespadala do vymezeného rozsahu zmocnění a zmocněnec neměl povinnost ji zpracovávat. Žalobkyně má za to, že i v případě, kdy by se dožadovala, aby písemnosti před zahájením řízení byly doručovány zmocněnci, správní orgán by takovému požadavku nemohl vyhovět, neboť správní řád nepřipouští zastoupení v případě, kdy ještě není zahájeno správní řízení. 10. Dále žalobkyně zopakovala, že je povinností žalovaného seznámit ji s podklady pro rozhodování a dát jí tak možnost se k nim vyjádřit. Nelze připustit, aby žalovaný v řízení o odvolání vypořádával argumentaci podklady, které nebyly účastníku známy a ke kterým se nemohl vyjádřit. V. Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního soudního řádu správního (s. ř. s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah přezkumu byl vymezen žalobními body. O věci samé rozhodl bez nařízení jednání postupem a za podmínek stanovených v ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. 12. Žaloba je důvodná. 13. Z předloženého správního spisu vyplynulo, že dne 11. 11. 2023 byla správnímu orgánu prvního stupně do datové schránky doručena prezidiální plná moc, v níž je uvedeno, že dle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu je V. Ch. zmocněn pro všechna řízení o přestupku dle §125f odst. 1 zákona o silničním provozu, že platnost plné moci není časově omezená, stejně tak rozsah zástupčího oprávnění. Součástí dokumentu jsou uznávané elektronické podpisy držitelů certifikátu Petry Heleny Vávrové jako jednatelky zmocnitelky a zmocněnce V. Ch. Správní orgán prvního stupně doručil výzvu k úhradě určené částky 700 Kč ze dne 22. 4. 2024, č. j. MUTN 44060/2024, do datové schránky zmocněnce dne 23. 4. 2024. Usnesením ze dne 21. 6. 2024, č. j. MUTN 68039/2024 věc přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu odložil, neboť do 60 dnů od přijetí oznámení nebo ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Správní orgán prvního stupně vydal dne 24. 7. 2024 příkaz č. j. MUTN 78914/2024, kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, proti kterému podala žalobkyně 5. 8. 2024 odpor. Následně správní orgán prvního stupně vyrozuměl žalobkyni o provedení důkazu (fotodokumentace) mimo ústní jednání, o čemž sepsal protokol. Žalobkyně ani její zmocněnec se k provedení důkazu nedostavili. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 27. 11. 2024, č. j. MUTN 138139/2024, bylo doručeno do datové schránky zmocněnce dne 2. 12. 2024. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně 17. 12. 2024 blanketní odvolání, které po výzvě doplnila o zákonné náležitosti dne 22. 1. 2025. 14. Námitkou týkající se nutnosti prokazování podzákonných právních předpisů vydaných územním samosprávným celkem z důvodu, že na ně podle žalobkyně nedopadá zásada iura novit curia, a musí se tak ve správním řízení prokazovat, se již zabýval Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v rozsudku ze dne 7. 5. 2025, č. j. 52 A 74/2024-37. Tuto námitku neshledal důvodnou s odkazem na zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, s jehož účinností od 1. 1. 2022 zásada iura novit curia dopadá i na podzákonné právní předpisy vydávané územními samosprávnými celky (viz CIGÁNEK, M. Dokazování v přestupkovém řízení. Praha: Wolters Kluwer, 2024. 262 s. ISBN 978-80-286-0015-0). S tímto závěrem se krajský soud ztotožňuje a lze jej vztáhnout také na posuzovanou věc. 15. Dále se krajský soud zabýval námitkou nesplnění podmínky pro zahájení řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, tj. zaslání výzvy provozovateli vozidla podle § 125h odst. 1 téhož zákona, z důvodu vadného doručování správního orgánu prvního stupně zmocněnci namísto žalobkyni. 16. Zastoupení na základě zmocnění (plné moci) správní řád upravuje v ustanovení § 33. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení platí, že účastník si v řízení může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu dále upravuje čtyři základní typy zmocnění z hlediska rozsahu, v jakém plná moc opravňuje zmocněnce, aby za zmocnitele ve správním řízení jednal. Zmocnění tak může být uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona (typicky zákona o advokacii). V duchu tradičního pojmosloví se tak pod písmenem a) skrývá prostá plná moc, pod písmenem b) procesní plná moc a pod písmenem c) tzv. plná moc prezidiální. Dle § 34 odst. 2 správního řádu pak platí, že s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, se doručují písemnosti pouze zástupci. 17. Ustanovení § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu tedy upravuje tzv. prezidiální plnou moc, která může být udělená pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu, a musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popř. udělena do protokolu. Je tedy možné, aby zmocnitel podle citovaného ustanovení udělil zmocněnci plnou moc např. pro zastupování ve všech řízeních o přestupku, která budou u příslušného správního orgánu v budoucnu vedena. Požadavky citovaného ustanovení by tedy nemohly být splněny v případě, kdy je udělena plná moc obecně bez určení předmětu (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2015, č. j. 7 As 86/2015-22, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). 18. V daném případě byla plná moc ze dne 2. 11. 2023 uložena u věcně příslušného správního orgánu, neboť byla správnímu orgánu doručena již 11. 11. 2023. V textu plné moci je obecně uvedeno, že je udělena podle § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu k zastupování žalobkyně „pro všechna řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu“ s tím, že platnost plné moci „není časově omezená“. Plná moc má tedy dostatečně definovaný předmět řízení, je označena „Plná moc (prezidiální)“ a odkazuje na ustanovení § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. 19. Jak je již uvedeno shora, zmocnění na základě prezidiální plné moci může být uděleno pro neurčitý počet řízení, která se musí vždy vztahovat k určitému předmětu řízení, k určité věci nebo činnosti konkrétní osoby a tato skutečnost musí být z plné moci patrná, což se v daném případě stalo. V projednávané věci je tedy posuzovaná plná moc plnou mocí prezidiální pro všechna řízení zahájená po jejím uložení u věcně příslušného správního orgánu, tj. od data 11. 11. 2023.  20. Podle § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a a) nezahájil řízení o tomto přestupku a věc odložil, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo b) řízení o tomto přestupku zastavil, protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno. 21. Za účelem zjištění pachatele přestupku proto obecní úřad obce s rozšířenou působností zasílá provozovateli vozidla výzvu k úhradě určené částky podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu. 22. Podle § 125h odst. 5 je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. 23. Podle § 125h odst. 6 neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. 24. Lze konstatovat, že postup správního orgánu podle § 125h zákona o silničním provozu není správním řízením; jde o postup mimo správní řízení, jehož podstatou je „zbavení se“ odpovědnosti za přestupek dobrovolným uhrazením určené částky (viz Metodika k usměrnění některých správních činností obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy v souvislosti se změnou zákona č. 361/2000 Sb. zákonem č. 297/2011 Sb., č. j. 8/2013-160-OST/5, www.mdcr.cz, citováno podle NOVOPACKÝ, D. – VETEŠNÍK, P. – BEZDĚKOVSKÝ, K. Zákon o silničním provozu. Komentář. Praha : Wolters Kluwer, 2025 [cit. 2025-9-29].  ASPI_ID KO361_p12000CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X). Stejně tak i Nejvyšší správní soud judikoval, že se jedná o „předprocesní“ fázi (srov. rozsudky NSS ze dne 18. 4. 2019, č. j. 1 As 26/20198‑26, nebo ze dne 31. 7. 2023, č. j. 10 As 106/2022-34). Z toho lze dojít k závěru, že prezidiální plná moc udělená žalobkyní V. Ch. se na postup podle § 125h zákona o silničním provozu nevztahovala. Žalovaný tak měl výzvu doručovat přímo žalobkyni. 25. Sama skutečnost, že správní orgán prvního stupně chybně doručoval zmocněnci namísto žalobkyni, není mezi účastníky tohoto řízení sporná. Sporné je to, zda takové chybné doručení spadá do kategorie procesních vad předcházejícího správního řízení, které mají vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí správního orgánu a vedou k jeho zrušení. 26. Důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí tak budou jen taková podstatná pochybení správního orgánu, která mohla mít vliv na zákonnost vydaného rozhodnutí, nebo takové vady, které by potenciálně vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí mít mohly. Zjistí-li soud, že řízení před správním orgánem bylo zatíženo určitou procesní vadou, vždy musí dále hodnotit, zda popsaná vada mohla či nemohla mít vliv na zákonnost vydaného správního rozhodnutí. Jen v případě, že taková vada zákonnost vydaného rozhodnutí ovlivnit mohla, je dán důvod ke kasaci správního rozhodnutí. 27. Řádné zaslání výzvy podle § 125h zákona o silničním provozu je obligatorní podmínkou pro to, aby za kumulativního splnění podmínek, že provozovatel vozidla neuhradil určenou částku a ani správnímu orgánu nesdělil totožnost řidiče vozidla v době spáchání přestupku, správní orgán mohl projednat přestupek provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2014, č. j. 1 As 131/2014-45). 28. Krajský soud proto uzavírá, že vadné doručení výzvy k úhradě určené částky bylo v souzené věci vadou správního řízení, která má vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, a proto soudu nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit. Krajský soud v této souvislosti nepřehlédl v napadeném rozhodnutí závěr žalovaného, že se předmětná výzva prokazatelně dostala do dispozice žalobkyně. Stejné tvrzení zopakoval žalovaný i ve vyjádření k žalobě. V případě, že by bylo pravdivé, bylo by možno uvažovat o tom, že vadné doručování vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí nemá. Podstatné ale je, že toto tvrzení nemá oporu ve správním spise; ani v řízení před soudem žalovaný neozřejmil, na základě čeho tento závěr učinil, ani nenavrhl žádný důkaz k jeho prokázání. Tvrzení tak zůstalo neprokázáno. IV. Závěr a náklady řízení 29. Soud na základě výše uvedených námitek shledal žalobu důvodnou, a proto napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Současně soud podle § 78 odst. 4 vyslovil, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). V dalším řízení žalovaný žalobkyni řádně doručí výzvu podle § 125h zákona o silničním provozu a dále bude postupovat v závislosti na procesním vývoji. 30. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla úspěšná žalobkyně, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 000 Kč  a nákladů za právní zastoupení za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) po 4 620 Kč za úkon a souvisejících režijních paušálů v celkové výši 900 Kč (2× 450 Kč) dle § 7 bod 5., § 9 odst. 5 a § 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem za právní zastoupení 10 140 Kč, vše zvýšeno o částku 2 129,4 Kč odpovídající 21 % DPH. Soud zástupci žalobkyně nepřiznal náhradu za další úkon právní služby – repliku (vč. k tomu náležejícího režijního paušálu a DPH), neboť replika pouze odkazovala na podanou žalobu a nepřinesla žádnou zásadně novou argumentaci, kterou by nebylo možné uvést již v žalobě. Nejedná se tedy o úkon, který by byl potřebný k účelnému uplatňování práva. Soud proto výrokem II. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni prokázané náklady soudního řízení celkem ve výši 15 269 Kč zaokrouhlené na celé koruny, a to k rukám její zástupkyně, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu za použití § 64 s. ř. s.). Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům, je v právní moci. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 25. září 2025 Mgr. Ondřej Bartoš v. r. samosoudce