č. j. 52 A 82/2024-73 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci   žalobce:  X, narozený dne X     bytem X proti žalovanému:  Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 708 92 822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice   za účasti:   I) CETIN a.s., IČ 040 84 063   sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 II) obec Žlebské Chvalovice, IČ 150 54 233 sídlem Žlebské Chvalovice 47, 538 43 Žlebské Chvalovice   III) Státní pozemkový úřad, IČ 013 12 774 sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2024, č. j. KUPA-14202/2024-2 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V této věci se soud zabývá přezkumem rozhodnutí vydaného ve stavebním řízení, kterým byla povolena stavba polní cesty jakožto společné zařízení zahrnutého do schváleného návrhu pozemkových úprav. I. Shrnutí stavu věci ve správním řízení 2. Rozhodnutím Městského úřadu v Chrudimi, stavebního odboru (dále „stavební úřad“) ze dne 8. 1. 2024, č. j. CR 028103/2023 STO/Št (dále „prvostupňové rozhodnutí“) bylo vydáno stavební povolení na stavbu: Polní cesta HC1 Žlebské Chvalovice (dále „stavba“ či „polní cesta“) na pozemcích označených v katastru nemovitostí jako pozemkové parcely p. č. XA a p. č. XB v katastrálním území X, a to dle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění (dále také „stavební zákon“) a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. Všechny v tomto rozsudku uváděné pozemky se nacházejí v katastrálním území X a soud nadále nebude katastrální území u jednotlivých pozemků uvádět. 3. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále také „napadené rozhodnutí“) žalovaný prvostupňové rozhodnutí k odvolání žalobce potvrdil. V odůvodnění popsal průběh řízení a poté vypořádal jednotlivé odvolací námitky žalobce. K bližším závěrům žalovaného soud odkazuje na rekapitulaci a vypořádání námitek žalobce níže. Žalobce s rozhodnutím žalovaného nesouhlasil. II. Žaloba a její obsah 4. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“). V žalobě se domáhal zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí pro nezákonnost a vady řízení. 5. Žalobce v žalobě v zásadě obecně tvrdí, že se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami žalobce spočívajícími v porušování správního řádu, stavebního zákona a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále „zákon o PK“) v řízení před stavebním úřadem a stavební úřad se nevypořádal s námitkami žalobce vznesenými v rámci prvostupňového řízení. Závěry, ke kterým žalovaný dospěl, jsou „liché, mylné, snadno vyvratitelné a účelové“. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je „značně chaotické a zmatečné, těžko srozumitelné a není z něho vůbec zřejmé, co žalovaný vyřizuje.“ Poukazuje na obsah podaného odvolání, v němž uváděl, že realizací předmětné stavby bude omezeno jeho vlastnické právo. Tedy právo hospodářsky využívat přilehlé pozemky označené jako p. č. XC, p. č. XD, p. č. XE (poznámka soudu: žalobce patrně mínil pozemek p. č. XF, který k polní cestě přiléhá) a p. č. XG, resp. realizovat podnikatelský zájem. 6. Další námitka žalobce se týkala postupu v řízení. Stavební úřad neumožnil žalobci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu. Dle žalobce správní orgány zaměňují úkony nahlížení do spisu dle § 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále „správní řád“) a seznámení se s podklady rozhodnutí. Dle § 4 odst. 1 správního řádu má žalobce nárok omluvit se z úkonu seznámení se podklady rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu a stavební úřad je povinen jeho žádosti vyhovět. Nevyhověním žádosti žalobce porušily správní orgány § 4 správního řádu. Žalovaný ani stavební úřad tvrzení o účelovosti jednání žalobce spočívajícím v maření záměru projednat věc nedoložili, resp. žalobci není jasné, z jakých podkladů správní orgány vycházely. Žalobce nemůže být správnímu orgány kdykoliv k dispozici z důvodu výkonu zaměstnání. Cesta ke stavebnímu úřadu z X do Chrudimi, je časově i finančně náročná, aby si žalobce „jen tak udělal výlet ke stavebnímu úřadu bez předchozí dohody.“ Žalobce neměl zájem a důvod nechat se zastupovat jinou osobou a angažovat se ve správním řízení nad míru přípustnou, resp. obvyklou. Na jednání u Městského úřadu v Chrudimi v jiné věci se žalobce dostavil, nelze tedy konstatovat, že by mařil jakékoliv úřední jednání nebo řízení. Poukazoval na skutečnost, že v rámci jiného řízení u Městského úřadu v Chrudimi byly omluvy jiného účastníka akceptovány. 7. Žalobce dále namítal, že stavba není v územním plánu Pardubického kraje (poznámka soudu: Pardubický kraj územní plná nezpracovává, mohlo by se v uvedené rovině toliko jednat o zásady územního rozvoje) a obce Žlebské Chvalovice. Tvrdil, že stavba je v rozporu a bude prováděna v rozporu se schváleným plánem společných zařízení pro komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území X. Dle žalobce není zcela jasné, co se bude stavět. Zda stavba z plánu společných zařízení nebo stavba popsaná v dokumentu stavebního úřadu č. j. CR 013770/2023 STO/Št. Dle žalobce stavba navržená v plánu společných zařízení je silnicí II. nebo III. třídy, tedy nejde o polní cestu, která není zanesena v územním plánu Pardubického kraje. Část stavby se bude provádět na jeho pozemcích označených jako pozemkové parcely p. č. XD, p. č. XG a p. č. XF, a to bez jeho souhlasu, neboť šíře pozemku p. č. XB je 10 metrů a celková šířka stavby je 12,9 metrů. Z důvodu vybetonování koryta vodního toku nebude možné hospodářsky využívat pozemky označené jako pozemkové parcely p. č. XD a p. č. XG a dojde k znepřístupnění pozemku označeného jako p. č. XH, neboť nejsou plánované žádné vjezdy a sjezdy a betonové koryto vodního toku nebude možné přejet mechanizačním prostředkem. Pozemek označený jako p. č. XC nebude přístupný po celé délce z pozemku p. č. XB, což bude činit komplikace při rozdělení pozemku a snižovat cenu při jeho prodeji, popř. při hospodaření v sekcích, a dojde k znepřístupnění pozemku p. č. XI, na který nejsou plánovány žádné vjezdy ani sjezdy z pozemku označeného jako p. č. XB. K plánované výsadbě ovocných stromů po levé straně cesty, žalobce namítal, že koruny stromů budou omezovat traktory a další mechanizační prostředky (kombajn, vyprazdňovací šnekový dopravník, sklízecí řezačka) při jejich použití na pozemcích p. č. XC a p. č. XI. Dojde tedy k snížení hospodářského využití těchto pozemků minimálně o 3 metrů, resp. 6 metrů šířky dle typu stroje a k ohrožení strojů např. při jejich otáčení. Suché větve stromů, listí a plody budou znečišťovat pozemky žalobce p. č. XC a p. č. XI, p. č. XD, p. č. XF a p. č. XG. Na pozemcích žalobce p. č. XD, p. č. XF, p. č. XG a p. č. XC budou vyrůstat divoce rostoucí ovocné stromy, s jejichž likvidací bude problém. Obec Žlebské Chvalovice neudržuje ani přístupové cesty k nemovitostem sloužícím k bydlení, nebude tak udržovat ani pozemky ve vlastnictví žalobce dotčené stavbou cesty od divoce rostoucích stromů. 8. Konečně žalobce namítal nedodržení zákonné lhůty pro vydání napadeného rozhodnutí dle § 71 odst. 3 správního řádu. Žalovaný vyřizoval žalobcovo odvolání 11 měsíců. III. Vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení III) 9. Žalovaný k žalobě uvedl, že setrvává na napadeném rozhodnutí. Poukázal na obecnost a obstrukční charakter žalobních námitek, které nemají oporu ve spisovém materiálu. Všechny odvolací námitky v počtu 24 žalovaný v napadeném rozhodnutí vypořádal. Odmítl, že se by se v případě předmětné polní cesty jednalo o silnici II. nebo III. třídy, uvedená cesta má parametry účelové komunikace. Zdůraznil, že uvažovaný záměr respektuje okolní pozemky, zanáší do vymezeného prostoru nové hospodářské sjezdy a nijak se neodlišuje od běžné praxe při údržbě či obnově sítě polních cest, které jsou důležité pro obhospodařování sousedních pozemků. K neposkytnutí další lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutím na základě druhé omluvy žalobce, poukázal na časový odstup mezi zahájením řízení a vydáním prvostupňového rozhodnutí v délce více než 300 dní, kdy žalobce mohl navštívit stavební úřad a seznámit se se správním spisem. 10. Osoba zúčastněná na řízení III) k žalobě uvedla, že předmětná polní cesta je navržena v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav jako cesta hlavní s podélným levostranným příkopem a doprovodnou výsadbou ovocných stromů podél příkopu ve směru od sjezdu ze silnice III. třídy č. X. Z pravé strany polní cesty není navržen nový příkop ani žádná nová výsadba. Je zde ponecháno koryto vodního toku v původním stavu ve vlastnictví žalobce na pozemcích p. č. XG, p. č. XF a p. č. XD a osoby zúčastněné na řízení II), a to oproti plánu společných zařízení, v němž bylo původně navrženo obnovení koryta stávajícího vodního toku. Polní cesta o šíři 4,5 m včetně podélného příkopu a výsadby je umístěna na pozemku p. č. XB, ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení II), a šíře uvedeného pozemku činící 10 metrů umožňuje umístění výsadeb tak, aby nezasahovaly a neomezovaly žalobce jako vlastníka pozemku p. č. XC a spoluvlastníka pozemku p. č. XI. Přístup na uvedené pozemky p. č. XC a p. č. XI je zajištěn společným sjezdem, mostkem širokým 8 metrů s tím, že zpevnění sjezdu je umístěno na pozemku p. č. XB. Užívání pozemku p. č. XH zůstává nedotčeno. IV. Jednání soudu 11.                      K žádosti žalobce soud nařídil jednání ve věci samé, ze kterého se však žalobce opakovaně omluvil a žádal pokaždé o odročení jednání. První, byť nedostatečně doložené, omluvě a žádosti soud vyhověl. Druhé však již nikoli. Žalobce totiž toliko obecně a bez dalšího argumentoval nedostatečným dopravním spojením veřejnou dopravou od soudu do místa jeho bydliště, což se však dle ověření soudu nezakládá na reálném základě. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalobce s tím, že rovněž tak jako správní orgány nabyl poznatku, že prodlužování řízení může být procesní taktikou žalobce. 12.                      Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení III) setrvali na odmítavých stanoviscích k žalobě. Především zopakovali své postoje prezentované v písemných vyjádřeních k žalobě. Soud při jednání dokazovaní neprováděl. Listinné důkazy spolu s žalobou navrhl a předložil jen žalobce. Soud k provedení důkazů nepřistoupil, neboť část námitek žalobce obecně formulovaných jakkoli neimplikovala nutnost provádět důkazy. K námitkách prezentovaným více konkrétní formou nevyvstala potřeba důkazů, neboť rozhodné skutečnosti bylo možné zjistit z obsahu správního spisu. Soud zde zejména odkazuje na stavební projektovou dokumentaci a korespondenci vedenou mezi správními orgány a žalobcem. Nadto, listiny předložené žalobcem spolu s žalobou, byly již dříve spolu s žalobcovými podáními založeny do správního spisu.         V. Přezkum věci soudem 13. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rámci uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Rozhodnutí správních orgánů vydaná v prvním a druhém stupni správního řízení posuzoval soud jako jeden celek. 14. Žaloba není důvodná. V.a. Zjištění ze správního spisu 15. Z předložených správních spisů zjistil soud následující pro věc rozhodné skutečnosti. 16. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Chrudimi, ze dne 4. 4. 2011, č. j. 56023/2011-MZE-130744, které nabylo právní moci dne 24. 12. 2014, byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území X, jehož součástí byl plán společných zařízení. 17. Dne 24. 3. 2022 doručila osoba zúčastněná na řízení III) stavebnímu úřadu žádost o vydání stavebního povolení, jehož přílohou byla projektová dokumentace předmětné polní cesty. Dne 14. 2. 2023 vydal stavební úřad oznámení o zahájení stavebního řízení, v němž specifikoval stavbu – polní cestu včetně výsadby. Před vydáním rozhodnutí ve věci samé vyrozuměl stavební úřad dvakrát žalobce o možnosti nahlédnout do správního spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. K tomu viz podrobněji níže. Dne 8. 1. 2024 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým povolil stavbu polní cesty specifikovanou v oznámení o zahájení stavebního řízení. Na základě odvolání žalobce žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný vypořádal odvolací námitky žalobce, které odpovídají žalobním námitkám.  V.b. Přezkum věci – obecná východiska 18. V dané věci je podstatné, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Chrudimi, č. j. 56023/2011-MZE-130744, byl pravomocně schválen návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území X, jehož součástí byl plán společných zařízení, mj. polní cesty [srov. § 9 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v rozhodném znění (dále „zákon o pozemkových úpravách“)]. 19. Uvedené rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy nahrazuje uzemní rozhodnutí o umístění polní cesty. To plyne z § 12 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách a rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 28. 8. 2009, č. j. 4 As 28/2007-137; všechna uváděná rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz. 20. Předmětem soudního přezkumu je navazující rozhodnutí vydané ve stavebním řízení provedeném dle stavebního zákona. Okruh námitek, k nimž nelze ve stavebním řízení přihlédnout, je vymezen v § 114 odst. 2 stavebního zákona, který zakotvuje tzv. koncentrační zásadu. Dle uvedeného ustanovení nelze přihlédnout k námitkám účastníků řízení, které byly nebo mohly být uplatněny kromě jiného při územním řízení. V.c. K obsahu žaloby obecně a vypořádání žalobních tvrzení 21. Předně soud uvádí, že žalobní námitky jsou z převážné části shodné s odvolacími námitkami, resp. s námitkami uplatněnými v řízení před stavebním úřadem. Uvedené námitky byly žalovaným i stavebním úřadem dostatečně vypořádány. Proto soud v případě, že nebude mít výhrady k vypořádání námitky žalobce ze strany žalovaného, odkáže na příslušnou část napadeného rozhodnutí. Smyslem soudního přezkumu totiž v souladu se zásadou hospodárnosti a ekonomie řízení není stále dokola opakovat již jednou vyřčené. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130 publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. 4 As 11/2006-86, a ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47. 22. Dále proto soud na odpovídající úrovni především vypořádá nosné a konkrétní žalobní námitky. Nevypořádání námitek žalobce správními orgány, neopodstatněnost závěrů žalovaného, nedostatečnost odůvodnění napadeného rozhodnutí 23. Žalobce v žalobě tvrdí, že se žalovaný nevypořádal s odvolacími námitkami žalobce v podobě porušování správního řádu, stavebního zákona a zákona o PK v řízení před stavebním úřadem a stavební úřad se nevypořádal s námitkami žalobce vznesenými v prvostupňovém řízení. Závěry, ke kterým žalovaný dospěl, jsou „liché, mylné, snadno vyvratitelné a účelové.“ Odůvodnění napadeného rozhodnutí „je značně chaotické a zmatečné, těžko srozumitelné a není z něho vůbec zřejmé, co žalovaný vyřizuje.“ 24. Předně soud uvádí, že správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční. Dále platí, že míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Pokud je žalobní bod formulován obecně, je přípustné jeho obecné vypořádání ze strany správního soudu. Není totiž na místě, aby soud za žalobce dotvářel argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta. K tomu srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008-78. 25. Uvedená tvrzení žalobce lze hodnotit jako obecná a soud k nim uvádí, že žalovaný, resp. stavební úřad se s námitkami žalobce vznesenými v průběhu správního řízení dostatečně vypořádali. Jak již bylo uvedeno výše, obě rozhodnutí správních orgánu jsou v rámci soudního řízení správního posuzovány jako jeden celek. K závěrům, ke kterým žalovaný, resp. stavební úřad, dospěli, nemá soud zásadní výhrady. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je srozumitelné, není chaotické ani zmatečné, obsahuje popis průběhu řízení před správními orgány, vyjádření k přípustnosti a včasnosti podaného odvolání, sumarizaci odvolacích námitek žalobce a jejich vypořádání. Ke způsobu vypořádání námitek ve správním řízení soud uvádí, že ani absence odpovědi na ten či onen argument žalobce v odůvodnění žalovaného rozhodnutí bez dalšího nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí či dokonce jeho nepřezkoumatelnost. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 27. 2. 2020, č. j. 2 As 69/2019-40, bod 16. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal, byť jen implicitně, alespoň se základními námitkami účastníka řízení. K tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 22. 12. 2021, č. j. 8 As 201/2019-80, bod 16. To žalovaný v nyní posuzované věci učinil, odvolací námitky vypořádal na straně 4 až 6 napadeného rozhodnutí. Neuvedení stavby v územním plánu obce Žlebské Chvalovice 26. Žalobce v žalobě tvrdil, že stavba není v územním plánu Pardubického kraje a obce Žlebské Chvalovice. 27. Soud nejprve uvádí, že územní plán Pardubického kraje není zpracováván. Stavba v něm tedy nemůže být zanesena. Krajský úřad v přenesené působnosti pořizuje a zastupitelstvo kraje v samostatné působnosti vydává zásady územního rozvoje, které však nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. K tomu srov. § 7 a § 36 stavebního zákona. K charakteru stavby jako účelové komunikace se soud vyjádří níže. 28. Námitku spočívající v neuvedení stavby v územním plánu obce Žlebské Chvalovice vznesl žalobce již v odvolání a žalovaný ji vypořádal na straně 5, bod 10 napadeného rozhodnutí. Vzhledem k její obecnosti hodnotí soud její vypořádání žalovaným jako dostatečné. Soulad stavby s územním plánem se posuzuje v řízení předcházejícím stavebnímu řízení, tedy v tomto případě v řízení o pozemkových úpravách [k tomu srov. § 90 odst. 2 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona]. Proto soud hodnotí žalobní námitku jako nepřípustnou. Soulad stavby s územním plánem obce Žlebské Chvalovice je konstatován v projektové dokumentaci přiložené k žádosti o vydání stavebního povolení (viz strana 7 a 8). 29. K nikoli zcela konkrétní námitce rozporu stavebního povolení s umístěným a povoleným záměrem polní cesty soud uvádí, že neshledal jakýkoli podstatný rozpor mezi stavebním povolením polní cesty se schváleným plánem společných zařízení ve smyslu § 9 odst. 11 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách.    Předmět stavebního řízení – polní cesta 30. Žalobce v žalobě tvrdil, že stavba je v rozporu se schváleným plánem společných zařízení pro komplexní pozemkovou úpravu v katastrálním území X. Resp. blíže uvedl, že není jasné, zda se má stavět stavba z plánu společných zařízení nebo stavba popsaná v dokumentu stavebního úřadu č. j. CR 013770/2023 STO/Št (poznámka soudu: v oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne 14. 2. 2023). 31. K tomu soud uvádí, že námitka týkající se rozporu stavby se schváleným plánem společných zařízení je opět zcela obecná a soud na ni může velice obtížně reagovat. Povinností soudu není, jak již bylo uvedeno výše, za žalobce domýšlet argumenty, které podporují žalobu (viz odstavec 24 tohoto rozsudku). Shodnou námitku vypořádal žalovaný na straně 5, bod 11 napadeného rozhodnutí. Žalobce k vypořádání nevznesl v žalobě konkrétní protiargumentaci. Z projektové dokumentace přiložené k žádosti o vydání stavebního povolení vyplývá, že stavební řízení, jehož předmětem je polní cesta, navazuje na komplexní pozemkovou úpravu pro katastrální území X. Stavební záměr, který je předmětem stavebního řízení, je vymezen v žádosti o vydání stavebního povolení, resp. v projektové dokumentaci, na kterou žádost o vydání stavebního povolení odkazuje. Popis stavby je obsažen v oznámení o zahájení stavebního řízení, tedy v písemnosti stavebního úřadu vydané pod č. j. CR 013770/2023 STO/Št, a následně shodně v prvostupňovém rozhodnutí. Je tedy zcela zřejmé, jaká stavba byla předmětem stavebního řízení a jaká stavba má být stavěna. 32. Charakter stavby, tedy skutečnost, že jde o polní cestu s kvalitou účelové komunikace, vyplývá ze strany 12 přiložené projektové dokumentace. Nejedná se o silnici II. nebo III. třídy, které jsou ze zákona ve vlastnictví kraje (viz § 9 zákona o PK). Jak konstatoval stavební úřad na straně 6 prvostupňového rozhodnutí, tak o povaze stavby jako účelové komunikace svědčí i její dopravní význam. K tomu srov. § 5 odst. 2 písm. b) a c) a § 7 zákona o PK. Silnice II. třídy je určena pro dopravu mezi okresy, silnice III. třídy je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Soud shrnuje, že závěr správních orgánů odpovídá zákonné úpravě. Žalobce argumentaci správních orgánů o povaze stavby nevyvrátil. 33. Námitku žalobce, že část stavby se bude provádět na jeho pozemcích označených jako p. č. XD, p. č. XG a p. č. XF má soud za nepřípustnou. Jde o námitku, která se vztahuje k umístění stavby do území. Měla být tedy uplatněna v řízení předcházejícím stavebnímu řízení, v tomto případě v řízení o pozemkových úpravách. K tomu srov. § 114 odst. 1 a 2 ve spojení s § 115 odst. 1, § 90 a § 92 odst. 1 stavebního zákona. Předmětem stavebního řízení není umísťování stavby do území, tedy výběr trasy polní cesty, nýbrž stanovení závazných podmínek pro provedení a užívání stavby. K tomu srov. rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, č. j. 1 As 83/2011-565, odst. 37 a 38. 34. Tvrzení žalobce o tom, že část stavby se bude provádět na jeho v předchozím odstavci uvedených pozemcích navíc neodpovídá správnímu spisu. Předmětná stavba má být dle projektové dokumentace postavena na pozemcích označených jako p. č. XA a p. č. XB. Správnímu spisu rovněž neodpovídá tvrzení žalobce o celkové šíři stavby 12,9 metrů. Dle projektové dokumentace totiž činí šíře cesty 4,5 m bez krajnic. 35. Neopodstatněné jsou rovněž námitky žalobce, že z důvodu vybetonování koryta vodního toku nebude možné hospodářsky využívat pozemky označené jako pozemkové parcely p. č. XD, p. č. XG a p. č. XF a dojde k znepřístupnění pozemku označeného jako p. č. XH, neboť nejsou plánované žádné vjezdy a sjezdy a betonové koryto vodního toku nebude možné přejet mechanizačním prostředkem. Z projektové dokumentace stejně jako z výroku prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že příkop má být realizován pouze po levé straně polní cesty ve směru od sjezdu na silnici č. X. Na pravé straně, kde se nacházejí žalobcem uváděné pozemky p. č. XD, p. č. XG, p. č. XF a p. č. XH, zůstane situace beze změny, tedy je zde ponecháno koryto vodního toku v původním stavu. Hospodářská využitelnost uvedených pozemků tedy zůstane zachována. K žalobcem tvrzenému znepřístupnění pozemku označeného jako p. č. XH soud dále uvádí, že uvedená námitka byla vypořádána v napadeném i prvostupňovém rozhodnutí shodně na straně 6 tak, že zůstane zachovaný dosavadní přístup, a to sjezdem ze silnice č. X na začátku obce Žlebské Chvalovice. Žalobce v žalobě k vypořádání námitky ze strany správních orgánu neuvedl konkrétní protiargumentaci, proto soud považuje vypořádání námitky za dostatečné a odkazuje na něj. 36. K námitce žalobce, že pozemek označený jako p. č. XC nebude přístupný po celé délce z pozemku p. č. XB, což bude činit komplikace při možném budoucím při rozdělení pozemku a snižovat cenu při jeho prodeji, popř. při hospodaření v sekcích, a dojde k znepřístupnění pozemku p. č. XI, na který nejsou plánovány žádné vjezdy ani sjezdy z pozemku označeného jako p. č. XB, soud uvádí, že dle projektové dokumentace (viz např. strana 31 a C.2.) a výroku prvostupňového rozhodnutí bude přístup na uvedené pozemky p. č. XC a p. č. XI zajištěn společným sjezdem širokým 8 metrů. Přístup k oběma uvedeným pozemkům bude tedy dostatečně zajištěn, byť nikoliv ve stejném rozsahu jako doposud. 37. Zvolený způsob řešení přístupu k uvedeným pozemkům je dle soudu dostatečný, a především odpovídá aktuálním poměrům v území. Lze totiž stěží požadovat, aby bylo zvoleno řešení, které bude předvídat jakékoliv alternativy týkající možného budoucího rozdělení uvedených pozemků. Ze strany žalobce se jedná o námitku spekulativní a hypotetickou, kdy se bez reálného podkladu snaží nadnést nejisté budoucí možnosti, které dosud nenastaly a ani se v blízké době nejeví být reálné. Ve velmi zúženém pojetí náhledu by bylo možné dovodit, že „jakási budoucí“ práva žalobce budou omezena, avšak to jen v případě, že by mělo dojít k hypotetickému dělení pozemků, jak žalobce naznačuje. Takovému dělení však nic nenasvědčuje a soud uvádí, že běžná dnešní praxe hospodaření na zemědělských pozemcích spíše nasvědčuje tomu, že se půda zemědělsky obdělává pomocí techniky na větších plochách při pachtu zemědělské půdy než samostatně v menších plochách tak, jak se žalobce snaží nadnést. Soud rovněž podotýká, že stavební úprava cesty spočívající v jejím zpevnění zcela jistě vyžaduje odvodňovací prvky, což je zajištěno právě vybudováním příkopu (viz norma ČSN 73 6109 Projektování polních cest). Nejedná se tak o svévolný postup ke škodě žalobce, který by bylo možno hodnotit ve výsledku tak, že se jedná o překážku pro vydání stavebního povolení. V krajním případě nejsou budoucí úpravy sjezdu, při nevyhnutelné potřebě vyloučeny.         Plánovaná výsadba ovocných stromů 38. Žalobce v žalobě namítal, že koruny stromů, jejichž výsadba je plánována, budou omezovat traktory a další mechanizační prostředky při jejich použití na pozemcích p. č. XC a p. č. XI a dojde ke snížení hospodářského využití těchto pozemků minimálně o 3 metry, resp. 6 metrů šířky. 39. Soud považuje námitku žalobce ve shodě s žalovaným za spekulativní. V dané věci je podstatné, že výsadba má být provedena na pozemku p. č. XB, který je ve vlastnictví obce Žlebské Chvalovice. Vzhledem k desetimetrové šíři pozemku, na němž má být cesta postavena, a navrhované šíři cesty 4,5 metru při zohlednění šířky příkopu (viz příčné řezy č. 4, 5 a násl.) lze stěží mít za opodstatněné žalobcem uváděné a nepodložené snížení hospodářského využití jeho pozemků p. č. XC a p. č. XI o 3 metry, resp. 6 metrů. 40. V této souvislosti soud poukazuje na právní úpravu obsaženou v § 15 odst. 3 věta poslední zákona o PK, ve znění účinném od 1. 7. 2024. Dle uvedeného ustanovení se na pozemku přilehlém k veřejně přístupné účelové komunikaci přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku (tj. 3 metry, resp. 1,5 metru) snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti užití této komunikace, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. 41. Soud stejně jako žalovaný považuje za spekulativní tvrzení žalobce, že suché větve stromů, listí a plody budou zasahovat pozemky žalobce p. č. XD, p. č. XG a p. č. XF. Jde totiž o pozemky nacházející se na pravé straně od předmětné polní cesty, tedy ve vzdálenosti několika metrů od jejich plánované výsadby. Tvrzení žalobce, že na pozemcích žalobce p. č. XD, p. č. XG a p. č. XF budou vyrůstat divoce rostoucí stromy, stejně jako tvrzení, že divoce rostoucí stromy v příkopě způsobí znepřístupnění pozemku p. č. XC považuje soud ve shodě s žalovaným rovněž za spekulativní. 42. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že pokud by v souvislosti s výsadbou ovocných stromů skutečně v budoucnu došlo k omezení vlastnického práva žalobce, bude na jejich vlastníku, aby (po případné dohodě s žalobcem či k jeho požadavku) přijal odpovídající způsob řešení. Nepodložená tvrzení žalobce v podobě hypotetického budoucího, a ne zcela jistého vývoje situace však stěží mohou ovlivnit výsledek a základní podobu průběhu stavebního řízení. 43. Odvolací námitky žalobce týkající se omezení jeho vlastnického práva k pozemkům označeným jako p. č. XC, p. č. XI, p. č. XD, p. č. XE a p. č. XG realizací stavby polní cesty a výsadbou ovocných stromů byly žalovaným vypořádány na str. 6 napadeného rozhodnutí. Porušení práva žalobce vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu 44. Žalobce v žalobě namítal, že stavební úřad pochybil, protože mu neumožnil vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 správního řádu, neboť nezohlednil jeho omluvu z úkonu seznámení se s podklady rozhodnutí. K tomu soud uvádí, že šlo již o druhou omluvu žalobce. 45. Dle § 36 odst. 3 věta první správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. 46. V dané věci je podstatné, že stavební úřad doručil žalobci dne 19. 5. 2023 sdělení (ze dne 10. 5. 2023 vydané pod č. j. CR 040978/2023 STO/Št), v němž žalobce poučil o možnosti nahlédnout do pokladů rozhodnutí a v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu se k nim vyjádřit s tím, že po uplynutí lhůty 10 dnů od doručení uvedeného sdělení ve věci rozhodne. Žalobce v reakci na uvedené sdělení stavebnímu úřadu sdělil, že z pracovních důvodů se nemůže s podklady rozhodnutí seznámit. Stavební úřad opětovně vyzval žalobce k nahlédnutí do pokladů rozhodnutí a vyjádření se k nim sdělením ze dne 24. 10. 2023, které bylo žalobci doručeno dne 5. 11. 2023, tedy v časovém odstupu více než 5 měsíců. Žalobce opětovně stavebnímu úřadu sdělil, že se z důvodu výkonu práce v zahraničí nemůže k seznámení s podklady rozhodnutí dostavit a požádal o stanovení dalšího termínu. Této druhé žádosti již stavební úřad nevyhověl a dne 9. 1. 2024, tedy s více jak dvou a půl měsíčním odstupem od doručení druhého sdělení žalobci, vydal prvostupňové rozhodnutí. 47. Žalobce nesprávnost postupu stavebního úřadu namítal již v odvolání a žalovaný se s jeho námitkou vypořádal na straně 4 a 5 napadeného rozhodnutí. Soud nemá k těmto závěrům žalovaného výhrady. I dle soudu neměl stavební úřad povinnost druhé žalobcově žádosti vyhovět. Stavební úřad žalobce o jeho právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu řádně a opakovaně (dvakrát) poučil. Žalobce tedy měl fakticky možnost nahlédnout do správního spisu a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v průběhu 7 měsíců. Jedná se o časový úsek od doručení prvního sdělení o právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí do vydání prvostupňového rozhodnutí. V uvedeném čase tak však žalobce neučinil. 48. Soud dále uvádí, že nepřehlédl, že text obou omluv je v podstatě totožný a tvrzení žalobce nejsou nijak doložena. Žalobce se navíc ani sám nepokusil stavební úřad kontaktovat za účelem sjednání možného termínu, v němž by mohl do podkladů rozhodnutí nahlédnout, pokud by to považoval za nutný předpoklad pro následné podání vyjádření, a následně se k nim vyjádřit. Soud si je vědom skutečnosti, že s návštěvou správního orgánu v případě, že účastník nebydlí v místě sídla správního orgánu, je spojena časová a finanční zátěž. Tato skutečnost však není relevantním důvodem pro neomezené vyhovování žádostem účastníka o stanovování nových termínů k nahlédnutí do spisového materiálu. Pokud se žalobce nemohl dostavit ke stavebnímu úřadu osobně, mohl své právo nahlédnout do podkladů rozhodnutí zrealizovat prostřednictvím libovolného zmocněnce. 49. Tím, že stavební úřad umožnil žalobci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí fakticky ve lhůtě sedmi měsíců, splnil svou zákonnou povinnost vyplývající z § 36 odst. 3 správního řádu. Povinností stavebního úřadu tak nebylo druhé žádosti žalobce vyhovět. Povinnost stanovená v § 4 odst. 1 správního řádu, tedy povinnost správního orgánu vycházet podle možností dotčeným osobám vstříc, není bezbřehá a v daném případě byla splněna tím, že stavební úřad první žádosti žalobce vyhověl a fakticky mu umožnil vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v několikaměsíčním časovém úseku. 50. Vyjádřit se k podkladům rozhodnutí bylo žalobcovým právem, nikoliv jeho povinností či nutností. Pokud se žalobce rozhodl z nedoložených pracovních nebo finančních důvodů své právo nerealizovat, ačkoliv mu stavebním úřadem byl výkon práva umožněn, nemůže se nyní dovolávat pochybení ze strany správních orgánů. 51. Žalobcem tvrzené velké množství omluv účastníků v přestupkovém řízení o dopravních přestupcích stejně jako stejně jako tvrzená akceptace omluv jiného účastníka v rámci jiného řízení nemohou mít vliv na závěr o nedůvodnosti žalobní námitky. Nedodržení zákonné lhůty pro vydání napadeného rozhodnutí 52. Žalobce v žalobě namítal, že žalovaný vyřizoval žalobcovo odvolání jedenáct měsíců, tedy nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí dle § 71 odst. 3 správního řádu. 53. Dle § 71 odst. 1 správního řádu správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. 54. Dle § 71 odst. 3 správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. 55. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce podal odvolání dne 9. 1. 2024 a napadené rozhodnutí bylo vydáno v prosinci 2024, tedy po přibližně jedenácti měsících. Lhůty k vydání rozhodnutí jsou však pouze lhůtami pořádkovými a jejich překročení samo o sobě nemůže vést k závěru o nezákonnosti procesního postupu či rozhodnutí, které z něj vzešlo. K tomu srov. rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2012, č. j. 2 Ans 14/2012-41. 56. Žalovaný sice v daném případě lhůtu stanovenou správním řádem nedodržel, nicméně uvedená skutečnost nezaložila nezákonnost napadeného rozhodnutí. VI. Závěr a náklady řízení 57. Ze shora vyložených důvodů má soud žalobu proti napadenému rozhodnutí za nedůvodnou. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, zamítl žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s.  58. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný a žalovanému podle obsahu spisu nevznikly takové náklady soudního řízení, které by přesahovaly rámec běžné úřední činnosti. Osobám zúčastněným na řízení náklady řízení nevznikly (§ 60 odst. 5 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Pardubice, 5. listopad 2025 JUDr. Jan Dvořák, v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje X.