číslo jednací: 28 A 2/2026 - 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce:  J. H.  zastoupen advokátem JUDr. Emilem Flegelem   sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha proti žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje, sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2025, č. j. KUKHK-DS-2025-31180-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 5. 9. 2025, sp. zn. SZ MMHK/136621/2022/OD3/BOH MMHK/488810/2025, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti provedenému záznamu 12 bodů v registru řidičů a záznam byl potvrzen ke dni 16. 7. 2022. Tato skutečnost měla za následek pozbytí řidičského oprávnění žalobce, jak vyplývá z ustanovení § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o silničním provozu“). II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 2. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení, jakož i zrušení jemu předcházejícího rozhodnutí orgánu I. stupně, a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. 3. Za žalobní důvody označil nevypořádání odvolacích námitek a nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Popsal, jaké námitky uvedl v odvolání, a to že příkazový blok č. B 1987860 postrádá zákonné náležitosti, když v něm není uvedeno jméno a příjmení, funkce ani služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby a v příslušné kolonce se nachází pouze nečitelný podpis. V kolonce č. 9 citovaného bloku je uvedeno „V Třebechovice dne 6. 8. 2021“, ale v kolonce č. 11 je uvedeno „dne 3. 8. 202“, když za předtištěnou částí letopočtu je propiskou dopsána pouze číslice „2“. Není tedy jasné, kdy byl příkazový blok podepsán, přičemž až okamžikem podepsání se stává pravomocným rozhodnutím (nikoliv k datu spáchání přestupku). V neposlední řadě snímek z měření rychlosti založený do spisu neprokazuje, že byla změřena rychlost právě vozidlu RZ xx, jelikož se na snímku nacházejí dvě vozidla a ze žádných údajů není zřejmé, kterému z nich byla měřena rychlost. Nadto se na fotografii na vozidle s uvedenou registrační značkou nenachází záměrný kříž. 4. Dále popsal, že v daném správním řízení byla vydána čtyři prvoinstanční rozhodnutí o zamítnutí námitek, z nichž prvé tři žalovaný zrušil se závazným právním názorem, že je nutné opatřit si lépe čitelný pokutový blok a je třeba odůvodnit, že bylo měřeno právě uvedené vozidlo. Žalovaný postupoval v rozporu se svými předešlými rozhodnutími a námitky žalobce, že z podkladů založených ve spisu stále nevyplývá, že jeho vozidlu byla měřena rychlost, zcela ignoroval. Žalobce má tudíž za to, že napadené rozhodnutí postrádá zákonné náležitosti dle § 68 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). 5. Žalobce setrval rovněž na své odvolací a dle jeho názoru žalovaným nevypořádané argumentaci, že citovaný příkazový blok nepředstavuje podklad pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče. 6. Závěrem žalobce namítl, že námitkové řízení nebylo ani zahájeno a správní orgány nebyly oprávněny vydat jakákoliv rozhodnutí. Žalobce odkázal na § 117 zákona o silničním provozu“, a uvedl, že námitky by vyvolaly právní účinky pouze, pokud by byly opatřeny úředně ověřeným podpisem. V daném případě však dle žalobce nebyly vůbec podepsány. Správní orgán I. stupně měl žalobce vyzvat k odstranění předmětné vady a teprve po jejím odstranění v řízení pokračovat. III. Vyjádření žalovaného 7. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. Znovu zrekapituloval jednotlivé pokutové bloky a záznamy na nich a setrval na svém stanovisku, že podklady pro záznam bodů, tj. oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, rozhodnutí o přestupku a kopie pokutových bloků splňují náležitosti pro záznam bodů, počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchaným přestupkům a rozhodnutí jsou pravomocná. 8. K absenci úředně ověřeného podpisu uvedl, že dle judikatury jeho absence v námitkách proti záznamu bodů způsobuje nezákonnost řízení pouze za předpokladu, že jsou dány pochyby o tom, kdo námitky podal (k tomu odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2022, č. j. 17 A 50/2022-32). IV. Posouzení věci krajským soudem 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Žalobu důvodnou neshledal. 10. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu se řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek, zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. 11. Ustanovení § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu stanoví, že příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provede záznam v registru řidičů ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě. 12. Podle § 123f odst. 1 a 3 věty první zákona o silničním provozu v případě nedůvodných písemných námitek řidiče proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů potvrdí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provedený záznam a námitky zamítne. 13. Žalobce učinil předmětem soudního přezkumu rozhodnutí vydané v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů z důvodu, že žalobce dosáhl celkového počtu 12 bodů. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (§ 123f odst. 1 a 3 citovaného zákona). 14. Krajský soud předně konstatuje, že správní orgány v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů se nezabývají tím, zda-li se stal skutek, jenž má naplňovat znaky přestupku, zda-li jej spáchal obviněný, apod. Zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či v jiném právním předpisu jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku, je totiž projednáváno v řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu. Jak uvedl Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, sp. zn. 9 As 96/2008 (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), v námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů lze z povahy věci přezkoumat to, zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. Řidič již nemůže rozporovat údaje o skutkovém stavu či právní kvalifikaci obsažené v jednotlivých blocích – k tomuto účelu námitkové řízení neslouží. V případě námitek proti zaznamenání bodů tedy může být zkoumáno pouze to, zda byl záznam proveden v souladu se způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení stanovenému v zákoně. Závěry citovaného rozsudku nebyly dosud překonány a byly pouze rozvinuty ve vztahu k požadavkům na podklady pro provedení záznamu bodů v registru řidičů např. v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2012, sp. zn. 5 As 93/2011, a ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 5 As 39/2010. 15. Jak je uvedeno výše, v případě pravomocných rozhodnutí vydaných v blokovém řízení se presumuje jejich správnost, a to za předpokladu, že nejsou nicotná. Nic takového ovšem žalobce nenamítal, přičemž ani soud neshledal, že by takovouto vadou některé rozhodnutí vydané v blokovém řízení trpělo. Presumpce správnosti rozhodnutí však ještě neznamená, že každé takové rozhodnutí bude způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. Způsobilost podkladu totiž závisí také na tom, zda obsahuje dostatek údajů umožňujících subsumpci konkrétního protiprávního jednání pod příslušnou položku přílohy k zákonu o silničním provozu, která přiřazuje k jednotlivým porušením vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích počet bodů za tato jednání. Nezbytnou podmínkou pro provedení záznamu bodů za přestupek projednaný v blokovém řízení je tedy dostatek relevantních údajů v pokutovém bloku. 16. Z obsahu správního spisu krajský soud ověřil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o žalobě. Z bloku na pokutu ze dne 3. 8. 2021, č. B 1987860 (soud seznal, že na kopii bloku na č. l. 32, zvětšeného na č. l. 74 správního spisu v kolonce č. 9 je datum 3. 8. 2021, nikoliv žalobcem tvrzené datum 6. 8. 2021) vyplynulo, že žalobce se měl vozidlem „xx Mazda“ dopustit přestupku tím, že cit.: „3/8/21 v 10:01 hod. překročení povolené rychlosti 30 km/h – rychlostí 43 km/h po odečtu – překročení o 13 km/h Šárovcova 505, Třebechovice p. O.“, pokuta byla uložena za přestupek podle „125c/1f4 361/2000 Sb.“. Soud sice přisvědčuje žalobci, že původní kopie tohoto bloku je velice špatně čitelná, nicméně po jejím zvětšení (č. l. 74 správního spisu) z nich výše uvedené údaje ověřit lze, a to včetně data vystavení bloku v kolonce č. 9, tj. data 3. 8. 2021, když první číslice v datu rozhodně nevypadá jako číslice „6“ jak žalobce namítá. Toto datum ostatně koresponduje i s dalším tam uvedeným datem v popisu skutku v kolonce č. 5: „3/8/21 v 10:01 hod.“ a datem podpisu žalobce v kolonce č. 11. Jestliže tedy správní orgány při svém posouzení nakonec vycházely z této zvětšené kopie předmětného příkazového bloku, nebylo již třeba provádět výslech strážníků, ani provádět a hodnotit jakýsi „přepis“ předmětného bloku. 17. K výtkám žalobce o nečitelnosti zápisů na bloku na pokutu ze dne 3. 8. 2021 nutno dodat, že lze zcela důvodně předpokládat, že pokud by na pokutovém bloku byly uvedeny chybné a zcela nečitelné údaje, žalobce by takový pokutový blok jistě nepodepsal, neboť právě podpisem potvrzuje, že údaje na něm uvedené souhlasí (jak je i výslovně a zcela srozumitelně uvedeno v kolonce č. 11, kde přestupce blok podepisuje). Nelze současně pominout to, že tyto zápisy jsou prováděny v terénu, a nikoliv v kanceláři u stolu a na velikostně omezeném místě na předtištěném formuláři pokutového bloku. 18. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí dle žalobce spočívá zejména v tom, že se správní orgány nezabývaly námitkou, že bylo v případě pokutového bloku č. B 1987860 měřeno právě vozidlo xx. Podle konstantní judikatury je nepřezkoumatelné zejména takové rozhodnutí, z něhož není zřejmé, proč správní orgán nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, a ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, publ. pod č. 1350/2007 Sb. NSS). Požadavek přezkoumatelnosti odůvodnění správního rozhodnutí však neznamená, že je správní orgán povinen jednotlivě reagovat na každé dílčí tvrzení účastníka řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/2014-43). 19. Krajský soud připomíná, že na příkazový blok nelze co do formálních náležitostí klást přehnané požadavky. V této zkrácené formě přestupkového řízení se o sankci rozhoduje bezprostředně poté, kdy je přestupek spolehlivě zjištěn. Ve věci neprobíhá standardní správní řízení ani dokazování. To je nahrazeno souhlasem pachatele se spácháním přestupku. 20. V rozhodnutí žalovaného sice absentuje explicitní odpověď na odvolací námitku, že nebylo měřeno vozidlo žalobce, nicméně je v něm vysvětleno, jaký typ námitek je pro dané řízení relevantní a proč z příkazového bloku (resp. všech posuzovaných bloků) lze mít za prokázané, že se přestupku dopustil právě žalobce (viz strana 11 žalobou napadeného rozhodnutí, příp. strana 5 prvoinstančního rozhodnutí). 21. Jak vyplývá ze správního spisu, správní orgán I. stupně postupoval tak, že si na základě žalobcem podaných námitek proti záznamu bodů vyžádal od příslušného správního orgánu kopie pokutových bloků včetně pokutového bloku č. B 1987860, shromážděné podklady následně porovnal s oznámeními o uložení pokuty v blokovém řízení a svoje zjištění přezkoumatelným způsobem vtělil do odůvodnění rozhodnutí. Postup správního orgánu I. stupně hodnotí soud jako souladný se zákonem i se shora citovanou judikaturou. Žalovaný se pak zabýval s pro toto řízení o námitkách relevantními odvolacími námitkami žalobce. S námitkou nerozpoznání vozidla, kterému byla rychlost měřena, vztahující se k samotnému přestupku, se tedy správní orgány v daném řízení detailně vypořádávat nemusely, neboť se vztahovala ke zjištěnému skutkovému stavu ohledně daného přestupku. 22. Jestliže se tedy žalovaný vypořádal s námitkami zpochybňujícími způsobilost příkazových bloků jako podkladů pro záznam bodů, je napadené rozhodnutí v tomto směru odůvodněné dostatečně řádně. Jak je uvedeno shora, námitky stran skutkového děje samotného přestupku nejsou pro námitkové řízení relevantní a jejich explicitní nevypořádání tak nemůže mít a ani v tomto případě nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí. 23. Pokud jde o namítanou absenci jména a příjmení, funkce a služebního nebo identifikačního čísla oprávněné úřední osoby, nutno konstatovat, že smyslem kolonky č. 10 příkazového bloku (označení správního orgánu a údaje o oprávněné úřední osobě) je identifikovat správní orgán a osobu, která pokutu udělila. Pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu přitom dostačuje i jen její podpis, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. Z údajů zapsaných na posuzovaném příkazovém bloku (tj. razítko městské policie, služební číslo úřední osoby uvedené a její, byť nečitelný podpis) lze v případě potřeby příslušnou úřední osobu bezpochyby ztotožnit. Zapsané údaje přitom nevzbuzují žádné pochybnosti o tom, že jde o blok, který je opatřen řádným úředním razítkem, vydal je kompetentní správní orgán a podepsala kompetentní úřední osoba. Ani žalobce ostatně netvrdí opak, pouze rozporoval nedostatečnou formální stránku. 24. V této souvislosti krajský soud připomíná usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud konstatoval, že „… pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o osobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit.“ Citovaný nález Ústavního soudu ve vztahu k náležitostem rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, nyní též ve vztahu k rozhodnutí vydanému v příkazním řízení (včetně požadavků na identifikaci oprávněné úřední osoby, a to zejména z pohledu smyslu a účelu takové identifikace), lze bezpochyby plně aplikovat i nyní projednávanou věc. 25. Nutno dodat, že ze žaloby není zcela zřejmé, zda žalobce i tuto námitku považoval za žalovaným nevypořádanou (a tedy za žalobní bod), neboť ji zahrnul pouze do popisu svého odvolání a dále s ní v žalobě již nijak nepracoval. Lze však konstatovat, že tato žalobcova námitka byla vypořádána v prvostupňovém rozhodnutí ze dne 5. 9. 2025 s poukazem na interní směrnice o evidenci a nakládání s pokutovými bloky s tím, že Městská policie Třebechovice pod Orebem je schopna dle údajů na bloku určit příslušnou oprávněnou osobu (viz strana 4). Žalovanému je nutno vytknout, že se k této odvolací námitce ve svém rozhodnutí nijak nevyjádřil. Avšak vzhledem k tomu, že podle konstantní judikatury tvoří při soudním přezkumu rozhodnutí správních orgánů obou stupňů ve správním řízení jeden celek a navzájem se argumentačně doplňují, lze proto případnou nepřezkoumatelnost jednoho kompenzovat druhým, a to v obou směrech. Tento nedostatek rozhodnutí žalovaného proto jeho nepřezkoumatelnost nezpůsobil. 26. Žalobce rovněž namítl, že námitkové řízení nebylo ani zahájeno, neboť námitky nebyly v rozporu s § 117 zákona o silničním provozu opatřeny úředně ověřeným podpisem. S touto námitkou jako odvolací se žalovaný vypořádal na straně 13 a násl. napadeného rozhodnutí. 27. Nutno konstatovat, že podle § 117 zákona o silničním provozu platí, že žádosti a oznámení podle § 92 až 94, § 98 až 102, § 108 až 112, § 114 až 116, § 123d, § 123e a § 123f může podat žadatel nebo držitel řidičského oprávnění i poštou nebo elektronickou formou. V takovém případě musí být podpis žadatele nebo držitele řidičského oprávnění na žádosti nebo oznámení v listinné podobě úředně ověřen. Doklad totožnosti žadatel nebo držitel řidičského oprávnění nepřikládá. 28. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče nedůvodné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. 29. Otázkou, zda jsou námitky proti záznamu bodů v bodovém hodnocení řidičů, které nejsou v rozporu s § 117 zákona o silničním provozu opatřeny úředně ověřeným podpisem držitele řidičského průkazu, způsobilé zahájit řízení o námitkách, či nikoliv, a jaké jsou případně důsledky této vady na vedené řízení a vydaná rozhodnutí, se již zabýval Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 5. 12. 2022, č. j. 17 A 50/2022-32 (obdobně srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 3. 2023, čj. 16 A 3/2022-54). Uvedl, že odpověď na první část sporné otázky, tj. zda jsou námitky neopatřené úředně ověřeným podpisem způsobilé zahájit řízení o námitkách, se nachází v § 43 až § 45 správního řádu. V ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu je zakotveno obecné pravidlo, podle kterého je správní řízení zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Z uvedeného pravidla však správní řád v § 43 odst. 1 stanoví výjimku, dle níž není řízení o žádosti zahájeno a správní orgán věc odloží, jestliže byl vůči správnímu orgánu učiněn úkon, který zjevně není žádostí, nebo z něj nelze zjistit, kdo jej učinil, nebo bylo učiněno podání, k jehož vyřízení není věcně příslušný žádný správní orgán. Z výše uvedeného vyplývá, že aby úkon (podání) nevedl k zahájení řízení, musí být tento úkon stižen zcela zásadními vadami specifikovanými v § 43 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu. 30. Při posouzení zda vada podaných námitek spočívající v absenci úředně ověřeného podpisu měla vliv na zákonnost řízení a vydaného rozhodnutí, Městský soud v Praze zohlednil zejména důvod, pro který je úředně ověřený podpis na námitkách podaných v listinné podobě vyžadován. Tímto důvodem je prověřit, že ten, kdo je na námitkách podepsán, tyto námitky skutečně podepsal. Aby tedy vada spočívající v absenci úředně ověřeného podpisu na námitkách způsobila nezákonnost řízení a vydaného rozhodnutí, musely by v průběhu správního řízení vyjít najevo pochyby o tom, kdo námitky podal. 31. V nyní projednávaném případě však žalobcem podané námitky nebyly stiženy výše popsanými zásadními vadami. Námitky byly zaslány poštou (datovány dne 25. 7. 2022, správnímu orgánu I. stupně byly doručeny dne 26. 7. 2022), obsahují jméno a příjmení, bydliště i vlastnoruční podpis žalobce. Z podaných námitek je tedy zcela zřejmé, kdo tyto námitky podal (tj. žalobce). Zároveň není pochyb o tom, že obsahem podání žalobce jsou právě námitky podle § 123f zákona o silničním provozu proti záznamu bodů v registru řidičů, kterým bylo dosaženo 12 bodů. Žalobce podání nazval výslovně jako „námitka proti záznamu bodů“ a v textu se pak i výslovně odkazoval na § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu. Námitky podal žalobce u prvostupňového správního orgánu, který je podle § 124 odst. 5 písm. m) zákona o silničním provozu příslušný k jejich projednání. 32. Není rovněž pochyb ani o tom, že námitky podal právě žalobce, neboť se v řízení o námitce proti záznamu bodů choval aktivně. V podáních ze dne 22. 8. 2022 a 31. 7. 2022 (podaných opět poštou s vlastnoručním podpisem) rozvedl svůj nesouhlas, v podání ze dne 12. 9. 2022 informoval o své odpovědi na přezkumné řízení, k podání ze dne 8. 10. 2022 připojil sérii dopisů s Krajským ředitelstvím policie a dne 27. 7. 2022 (tj. po podání námitek) udělil plnou moc advokátovi Mgr. Zdeňkovi Burdovi k zastupování (plná moc byla doručena správnímu orgánu až dne 3. 11. 2022). Prostřednictvím svého zmocněnce pak žalobce opakovaně podával odvolání proti prvostupňovým rozhodnutím. V žalobě žalobce poukazoval pouze na formální nedostatek podaných námitek, tedy že podpis na námitkách není ověřený. Ačkoliv žalobce v žalobě tvrdil, že námitky nebyly vůbec podepsány, soud ze spisu ověřil, že jeho námitky ze dne 25. 7. 2022 jeho vlastnoruční podpis obsahují. 33. Na základě výše uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že podání žalobce nebylo stiženo vadami uvedenými § 43 odst. 1 písm. a) a b) správního řádu, neboť je patrné, kdo a v jaké věci jej učinil, a zároveň nepanují žádné pochybnosti o tom, že je podal právě žalobce. Proto mělo toto podání za následek zahájení správního řízení ve smyslu § 44 odst. 1 správního řádu. Ačkoli absence úředně ověřeného podpisu na námitkách žalobce je formální vadou řízení, tak tato vada nezpůsobila v projednávané věci nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť nepanovaly žádné pochybnosti o tom, kdo je podal. 34. Krajský soud uzavírá, že zákonem požadované údaje jsou na žalobcem sporovaném příkazovém bloku identifikovány dostatečně a znemožňují, aby nastaly jakékoli pochybnosti o tom kdy, kde, jakou osobou a jaký přestupek byl spáchán. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo relevantně zpochybnit způsobilost tohoto bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru řidičů. V. Závěr a náklady řízení 35. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neshledal žalobu důvodnou a nad její rámec nezjistil žádnou vadu, jež by měla za následek nezákonnost žalobou napadených rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti. Proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 36. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti a žalobce nebyl v řízení úspěšný, pročež nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní také rozhoduje. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 15. května 2026 Mgr. Helena Konečná v. r. samosoudkyně