č. j. 52 A 21/2026-84 USNESENÍ Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D., a JUDr. Aleše Korejtka ve věci navrhovatele:  P. S.   zastoupený obecnou zmocněnkyní D. S.   proti  odpůrce:  Město Králíky, IČO 00279072 sídlem Velké náměstí 5, 561 69 Králíky zastoupené Mgr. Bernardem Urbanem sídlem Pivovarské náměstí 557, 563 01 Lanškroun v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 3 územního plánu Králíky, schváleného Zastupitelstvem města Králíky dne 17. 2. 2025, takto: I. Návrh se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem ze dne 11. 3. 2026 domáhá zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 3 Územního plánu Králíky vydaného Zastupitelstvem města Králíky dne 17. 2. 2025, přičemž stěžejním důvodem pro podání tohoto návrhu je jeho požadavek na zařazení pozemkových parcel č. X a Y v katastrálním území X do zastavitelných ploch pro bydlení venkovské a vyjmutí pozemku parc. č. Z v tomto katastrálním území z plochy biokoridoru, přičemž žalobce je vlastníkem uvedených pozemků. Navrhovatel v návrhu poukázal na údajný diskriminační přístup odpůrce při pořizování změn jednotlivých změn územního plánu, namítl nepřezkoumatelnost odůvodnění napadeného opatření obecné povahy a dlouhodobou nečinnost odpůrce při pořizování změny č. 1 územního plánu, zároveň v návrhu opakovaně odkazuje na „úplné znění územního plánu po vydání změn č. 2 a 3“. 2. Odpůrce ve vyjádření navrhl odmítnutí návrhu podle § 46 odst. 1 písm. d) zákona 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), a to s odkazem na § 307 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), protože navrhovatel v průběhu pořizování změny č. 3 neuplatnil žádné připomínky k návrhu, ač tak učinit mohl, a zároveň změna č. 3 nepodléhala posouzení vlivu na životní prostředí. Subsidiárně navrhl zamítnutí návrhu jako nedůvodného. 3. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen. 4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže je podle zákona nepřípustný. 5. Podle § 97 odst. 1 stavebního zákona může do 15 dnů ode dne veřejného projednání každý uplatnit písemně své připomínky k návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se. 6. Podle § 307 odst. 2 stavebního zákona je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části také nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí. 7. Krajský soud dospěl k závěru, že v daném případě byly dány důvody pro aplikaci ustanovení § 307 odst. 2 stavebního zákona, protože ze spisové dokumentace nevyplývá, že by navrhovatel v průběhu pořizování změny č. 3 uplatnil ve lhůtě podle § 97 stavebního zákona jakékoliv připomínky, tento závěr potvrzuje i odpůrce ve vyjádření k návrhu a navrhovatel tento závěr nevyvrátil ani v replice k vyjádření odpůrce ze dne 29. 4. 2026, když zde pouze popsal předchozí průběh projednávání změn územního plánu, které předcházely navrhovatelem napadnuté změně č. 3 územního plánu. Tvrzení navrhovatele, že uplatnil připomínky k těmto předchozím změnám územního plánu (zejména změny č. 2 územního plánu) neznamená, že tím byl dodržen zákonný postup ve vztahu k projednávání navrhovatelem napadené změny č. 3 územního plánu města Králíky, ostatně ani navrhovatel netvrdí a nedokládá, že by do 15 dnů ode dne veřejného projednání změny č. 3 územního plánu města Králíky připomínky k návrhu podal. 8. Byla tak splněna první podmínka pro aplikaci § 307 odst. 2 stavebního zákona, spočívající v tom, že navrhovatel neuplatnil připomínky k návrhu územního plánu, resp. k návrhu změny č. 3 územního plánu města Králíky a byla splněna i druhá podmínka, obsažená v tomto ustanovení stavebního zákona, tedy že toto opatření obecné povahy nepodléhalo posouzení vlivu na životní prostředí, což potvrdil i odpůrce ve vyjádření k návrhu, ze spisové dokumentace nevyplývá, že by záměry zahrnuté do změny č. 3 územního plánu města Králíky mohyl mít významný vliv na životní prostředí. Tento závěr vyplývá ze spisové dokumentace, a to ze stanoviska příslušného správního orgánu k této podmínce, protože Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení integrované prevence, vydal dne 23.8.2023 pod č.j. KrÚ 68889/2023 stanovisko k návrhu obsahu změny č.3 územního plánu Králíky, v němž je výslovně uvedeno, že není požadováno zpracovat vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Ostatně ani navrhovatel v návrhu i v replice netvrdí, že by tato změna sama byla koncepcí podléhající SEA, když jeho argumentace se spíše týká toho, že v jiných fázích pořizování některých záměru mělo být posouzení SEA nebo NATURA 2000 provedeno. 9. Jestliže tedy navrhovatel v řízení o vydání napadeného opatření obecné povahy neuplatnil žádné připomínky, ač tak učinit mohl, a v soudním řízení uplatňuje výlučně důvody, které v pořizovacím procesu nevznesl, dopadá na věc přímo § 307 odst. 2 stavebního zákona. Zákon zde výslovně stanoví nepřípustnost návrhu. V takovém případě nezbývá soudu než návrh podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnout. 10. Krajský soud si je vědom dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu, podle níž sama procesní pasivita navrhovatele v předchozí fázi pořizování opatření obecné povahy zpravidla nevedla k odmítnutí návrhu, ale promítala se především do jeho věcné úspěšnosti (srov. usnesení NSS ze dne 16. 11. 2010, č. j. 1 Ao 2/2010-116, rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2014, č. j. 7 As 181/2014-34, rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2016, č. j. 10 As 183/2016-35). Tato judikatura však vycházela z předchozí právní úpravy, která nyní byla v oblasti stavebního práva výslovně modifikována § 307 odst. 2 stavebního zákona. Soudu proto nepřísluší zákonný text překlenovat judikaturním výkladem contra legem. 11. Nadto je třeba uvést, že navrhovatel v návrhu zčásti brojí i proti „úplnému znění územního plánu po vydání změn č. 2 a 3“. Úplné znění územního plánu však samo o sobě není opatřením obecné povahy, nýbrž pouze informativní kompilací původního územního plánu a jeho změn; samo o sobě tedy nemůže být předmětem návrhu podle § 101a a násl. s. ř. s. (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, č. j. 43 A 84/2019-82). 12. Pro úplnost soud dodává, že řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy není prostředkem, jímž by se vlastník mohl domáhat, aby soud obci uložil zařadit jeho pozemky do určité zastavitelné plochy nebo stanovil časový rámec pro pořízení jiné změny územního plánu. Takový výrok by překračoval meze soudního přezkumu vymezené § 101d s. ř. s. 13. Z uvedených důvodů krajský soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s,ř,s, a § 307 odst. 2 stavebního zákona návrh odmítl jako nepřípustný. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., neboť návrh soud odmítl a v takovém případě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 15. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 18. května 2026 JUDr. Jan Dvořák, v. r. předseda senátu