č. j. 52 Ad 15/2025-68 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobkyně: H. A. T.   zastoupená advokátkou JUDr. Jaroslavou Moravcovou sídlem budova P9 č. p. 81, 533 45 Rybitví proti  žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22.7.2025, č. j. RN-XXX XXX 3688-342-EJ takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.7.2025, č. j. RN-XXX XXX 3688-342-EJ se pro nezákonnost ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně JUDr. Jaroslavy Moravcové, advokátky, náklady řízení ve lhůtě do 60 ti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to ve výši 15.562,97 Kč. Odůvodnění: 1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně (dále v textu i jako „žalobce“) a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 3. 2025, čj. R-31.3.2025-424/XXXXXX3688, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu podle §41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen “zákon o důchodovém pojištění“) a to  pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) cit. zákona, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 26. 3. 2025 je žalobkyně nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. 2. Žalobkyně podala včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhala jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí. 3. V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobkyně a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající. Dále byl v žalobě obsažen odkaz na lékařské zprávy. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila. 5. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobkyně včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 23. 6. 2025, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 35 %. 7. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud ze vycházel ze srovnávacího posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 10. 2. 2026, č. j. SZ/2025/1509-HK-11. 8. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobkyně činila 50 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly V, pol. 8 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.  v platném znění. 9. Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR lehkou mentální retardaci – IX 64 (nezralá osobnost s historionskými rysy a somatizací, porucha řeči – agramatismy, záměny významu slov, porucha artikulace, nejvíce odpovídá expresivní dysfázii). 10.                      Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. 11.                      Bylo tak prokázáno krácení žalobkyně na právu na uvedený důchod, proto krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.). 12.                      Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, které zahrnují následující náhrady za zastoupení žalobkyně advokátem: -          odměna a paušální náhrada za 2 úkony právní služby (převzetí věci a porada s klientem (tj. 2 x 4.620 Kč a 2 x 450 Kč) -          účast na jednání PK MPSV v Hradci Králové dne 10. 2. 2026 (4.620 Kč + 450 Kč) -          cestovní náhrada za jízdu na toto jednání osobním automobilem zn. Dacia, reg. zn. 6E 19970 z Pardubic do Hradce Králové a zpět ve výši 352,97 Kč.   Celkem 15. 562,97 Kč. (vyhláška č. 177/1996 Sb.) Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 8. dubna 2026 JUDr. Jan Dvořák, v. r. samosoudce