Podle právního názoru odvolacího soudu v případě poddlužnické žaloby dle ust. § 315 odst. 1 o.s.ř. může žalobce (oprávněný) uplatňovat vůči žalovanému (poddlužníkovi) pohledávku nejvýše v takovém rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného postižena. Jestliže výkon rozhodnutí nebyl nařízen k vymožení příslušenství - úroků z prodlení, pak také žalobce (oprávněný) není procesně věcně legitimován k vymáhání úroků z prodlení vůči žalovanému (poddlužníkovi). Žalovaný (poddlužník) vůči žalobci (oprávněnému) se nevyplacením pohledávky podle § 314a odst. 2 nemůže dostat do prodlení, neboť poddlužnická žaloba je procesním institutem, na který se nevztahuje hmotněprávní úprava ust. § 517 odst. 1 věta první a odst. 2 OZ.

11Co 655/2002-73 R o z s u d e k j m é n e m r e p u b l i k y Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.B.Ž. a soudkyň JUDr. Z.J. a JUDr. Z.I.v právní věci žalobce D.K., bytem O. zastoupeného JUDr. H.S., advokátkou v O., proti žalovaným 1) P.G.a 2) A.G., oba bytem O., zastoupeným JUDr. E.K., advokátkou v O., o 145.000,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 31.5.2002, č.j. 82 C 289/2000-52, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části odstavce I. výroku, pokud byli žalovaní povinni zaplatit žalobci 35.000,- Kč společně a nerozdílně, p o - t v r z u j e . II. V další napadené části odstavce I. výroku ohledně příslušenství částky 35.000,- Kč a odstavce VI. výroku se rozsudek okresního soudu m ě n í takto: Návrh, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci 12% úrok z prodlení z částky 35.000,- Kč od 15.9.2000 do zaplacení, se z a m í t á . Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na nákladech řízení 25.862,50 Kč společně a nerozdílně advokátce JUDr. H.S. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení 9.900,- Kč společně a nerozdílně advokátce JUDr. H.S. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem okresního soudu byli žalovaní povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 144.000,- Kč spolu s 12-ti % úrokem z prodlení z částky 145.000,- Kč za dobu od 13.5.1999 do 30.7.2000 a dále s 12-ti % úrokem z prodlení z částky 144.500,- Kč za dobu od 31.7.2000 do 14.9.2000 a s 12-ti % úrokem z prodlení z částky 144.000,- Kč za dobu od 15.9.2000 do zaplacení ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozhodnutí. V odstavci II. výroku byli žalovaní povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 2.900,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Žaloba ohledně částky 1.000,- Kč spolu s 12-ti % úrokem z prodlení z částky 1.000,- Kč za dobu od 15.9.2000 do zaplacení, ohledně 12-ti % úroku z prodlení z částky 500,- Kč za dobu od 13.5.1999 do 30.7.2000 a 12-ti % úroku z prodlení z částky 500,- Kč za dobu od 31.7.2000 do 14.9.2000 byla zamítnuta. V odstavci IV. a V. výroku byla zamítnuta žaloba ohledně části příslušenství. Žalovaní byli povinni zaplatit žalobci na nákladech řízení společně a nerozdílně částku 25.750,- Kč. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání žalovaní, a to pouze proti části výroku odstavce I. ohledně zaplacení částky 35.000,- Kč s 12-ti % úrokem z prodlení od 15.9.2000 do zaplacení a výroku o nákladech řízení. Žalovaní navrhovali, aby v napadené části byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta. V odůvodnění podaného odvolání uvedli, že dne 2.8.1995 uzavřel M.O. jako prodávající a manželé P.a A.G.(žalovaní) kupní smlouvu o prodeji nemovitosti zapsané na LV č. 1124 u Katastrálního úřadu O.-město. Kupní cena ve výši 400.000,- Kč byla uhrazena při podpisu kupní smlouvy, zbývající část kupní ceny ve výši 250.000,- Kč měla být hrazena pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 15.000,- Kč, přičemž první splátka měla být zaplacena 5.11.1995 a další splátky vždy ve stejné výši ke každému 5. dni v měsíci. Usnesení Okresního soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 50 E 970/96 o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky bylo žalovaným doručeno 5.6.1996. Do této doby žalovaní v souladu s kupní smlouvou uhradili následující splátky: dne 9.12.1995 - 15.000,- Kč, dne 19.1.1996 - 10.000,- Kč, dne 30.4.1996 - 10.000,- Kč, celkem tak uhradili do data převzetí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky částku 35.000,- Kč. Podle názoru žalovaných úhradou částky 35.000,- Kč přede dnem doručení nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky zanikla v této výši pohledávka M.O. a žalobci nepřísluší tuto částku vymáhat soudně. Žalobce v písemném vyjádření k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části. Mimo jiné uvedl, že sami žalovaní podáním ze dne 2.4.2002 potvrdili, že k datu 5.6.1996, kdy jim bylo doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, měli vůči povinnému M.O. závazek ve výši 215.000,- Kč. Bylo jen věcí žalobce, že nežádal nařízení výkonu rozhodnutí pro větší částku. Vzhledem k podanému odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu pouze ohledně napadené části, tj. zaplacení částky 35.000,- Kč s příslušenstvím a nákladů řízení, jakož i řízení, které v tomto rozsahu předcházelo v souladu s ust. § 206 odst. 1, § 212 věta první a § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání ohledně zaplacení částky 35.000,- Kč není důvodné. Ke změně rozsudku došlo pouze ohledně příslušenství částky 35.000,- Kč a ve výroku o nákladech řízení, ale z jiných důvodů, než uvedených v odvolání. Zbývající část rozsudku odvoláním napadena nebyla a samostatně nabyla právní moci. Žalobce podáním došlým Okresnímu soudu v Ostravě dne 15.9.2000 požadoval vůči žalovaným zaplacení částky 145.000,- Kč s příslušenstvím. V podané žalobě uvedl, že usnesením Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 50 E 970/96 ze dne 3.6.1996 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 8 Co 1759/98-11 ze dne 22.2.1999 byl ve věci navrhovatele jako oprávněného proti povinnému M.O.podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě sp. zn. 2 Sm 192/95 ze dne 11.10.1995, který nabyl právní moci dne 7.11.1995 ve výroku ve věci samé a ve výroku ohledně nákladů řízení dne 21.1.1995 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 145.000,- Kč s přísl., jakož i nákladů výkonu rozhodnutí ve výši 2.900,- Kč nařízen výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky v částce 145.000,- Kč s přísl., kterou měl povinný M. O. za žalovanými, a to z důvodu nedoplatku kupní ceny z prodané nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 2.8.1995. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci dne 13.4.1999. Dále bylo uvedeno, že požadované úroky z prodlení odpovídají splatnosti jednotlivých splátek dle shora uvedené kupní smlouvy ze dne 2.8.1995, na základě které byl vklad vlastnického práva na žalované povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu v Ostravě s právními účinky vkladu dnem 3.8.1995. V průběhu řízení bylo ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 50 E 970/96 zjištěno, že usnesením okresního soudu ze dne 3.6.1996 č.j. 50 E 970/96-4 ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.2.1999 č.j. 8 Co 1759/98-11 byl nařízen na základě směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 11.10.1995 č.j. 2 Sm 192/95 k uspokojení pohledávky oprávněného D.K.v částce 145.000,- Kč a nákladů návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí v částce 2.900,- Kč výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky v částce 145.000,- Kč, kterou má povinný za manžely G. (žalovaní) z důvodu nedoplatku kupní ceny z prodané nemovitosti ze dne 2.8.1995. V předmětném usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí bylo mimo jiné oznámeno, že přikázání pohledávky pro oprávněného je vykonáno doručením tohoto usnesení dlužníku povinného a že oprávněný jím nabývá právo, aby jeho pohledávka byla z uvedené pohledávky povinného uspokojena. Dlužník povinného je povinen dnem doručení tohoto usnesení povinnému pohledávku zadržet, avšak zadržené částky smí oprávněnému vyplatit, až obdrží od soudu vyrozumění, že usnesení, kterým byl výkon rozhodnutí nařízen, nabylo právní moci. Ze spisu bylo dále zjištěno, že vyrozumění o nabytí právní moci předmětného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí bylo žalovaným doručeno dne 11.5.1999. Okresní soud podané žalobě vyhověl ohledně částky 144.000,- Kč a úroků z prodlení uvedených v odstavci I. výroku rozsudku okresního soudu a ohledně částky 2.900,- Kč v odstavci II. výroku představující náklady nařízení výkonu rozhodnutí. V podaném odvolání žalovaní tvrdili, že ke dni doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky (doručeno dne 5.6.1996) zaplatili v souladu s kupní smlouvou splátky dne 9.12.1995 - 15.000,- Kč, dne 19.1.1996 - 10.000,- Kč a dne 30.4.1996 - 10.000,- Kč, tj. celkem 35.000,- Kč. Podle § 315 odst. 1 o.s.ř. nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2 popřípadě podle § 314b odst. 1 a 3, může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Podle § 314a odst. 1 o.s.ř. výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena. Podle 2. odstavce dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou. Povinnost poddlužníka platit přímo oprávněnému má svůj základ jen v procesním právu a je výrazem nuceného výkonu práva, kterým se zasahuje do závazkového vztahu povinného a poddlužníka. Přitom přikázáním pohledávky oprávněnému nedochází z hlediska hmotného práva ke změně věřitele. Jestliže poddlužník nevyplatí oprávněnému řádně a včas pohledávku, je oprávněný zákonem zmocněn vlastním jménem tuto pohledávku vymáhat. Tzv. poddlužnická žaloba vychází z procesní aktivní legitimace oprávněného (žalobce). Povinný nadále je hmotněprávním nositelem pohledávky. Z této zvláštní procesní legitimace vyplývá i zákaz jakékoliv hmotněprávní dispozice s přikázanou pohledávkou. V předmětné věci byla odvoláním napadena pouze část výroku v odstavci I. ohledně částky 35.000,- Kč. Jak vyplývá z odůvodnění podaného odvolání, tato část- ka měla být zaplacena žalovanými hmotněprávnímu věřiteli (M.O.), a to ještě před doručením usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky. K tomuto plnění nelze v projednávané věci přihlédnout, neboť je zcela evidentní, že se nejednalo o platby na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 3.6.1996 č.j. 50 E 970/96-4. Odvolací soud postupoval v souladu s ust. § 219 o.s.ř. a rozsudek okresního soudu v napadené části odstavce I. výroku, pokud byli žalovaní povinni zaplatit žalobci 35.000,- Kč společně a nerozdílně, potvrdil jako věcně správný. Žalobce v podané žalobě požadoval i úroky z prodlení, které odpovídají splatnosti jednotlivých splátek dle uvedené kupní smlouvy ze dne 2.8.1995 na základě které byl vklad vlastnického práva na žalované povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu v Ostravě s právními účinky vkladu dnem 3.8.1995. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku okresního soudu, soud vycházel při rozhodování o úrocích z prodlení z ust. § 563 OZ, kde se uvádí, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určená v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle názoru okresního soudu se žalovaní dostali do prodlení s plněním část- ky 144.000,- Kč vůči žalobci od 13.5.1999, a to z toho důvodu, že dne 11.5.1999 dostali oba žalovaní do vlastních rukou usnesení krajského soudu a vyrozumění o tom, že usnesení Okresního soudu v Ostravě nabylo právní moci. Proto dne 12.5.1999 mohli žalovaní plnit poprvé dluh vůči žalobci a od 13.5.1999 byli v prodlení a výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ust. § 1 vl. nař. č. 142/94 Sb. S uvedeným právním názorem ohledně přiznání úroků z prodlení v předmětné věci odvo- lací soud nesouhlasí. Vzhledem k rozsahu podaného odvolání se rozhodnutí odvolacího soudu pouze vztahuje k příslušenství částky 35.000,- Kč, konkrétně k povinnosti ža- lovaných zaplatit žalobci 12-ti % úrok z prodlení z částky 35.000,- Kč od 15.9.2000 do zaplacení. Podle právního názoru odvolacího soudu v případě poddlužnické žaloby dle ust. § 315 odst. 1 o.s.ř. může žalobce (oprávněný) uplatňovat vůči žalovanému (poddlužníkovi) pohledávku nejvýše v takovém rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného postižena. Jestliže výkon rozhodnutí nebyl nařízen k vymožení příslušenství - úroků z prodlení, pak také žalobce (oprávněný) není procesně věcně legitimován k vymáhání úroků z prodlení vůči žalovanému (poddlužníkovi). Žalovaný (poddlužník) vůči žalobci (oprávněnému) se nevyplacením pohledávky podle § 314a odst. 2 nemůže dostat do prodlení, neboť poddlužnická žaloba je procesním institutem, na který se nevztahuje hmotněprávní úprava ust. § 517 odst. 1 věta první a odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomuto právnímu názoru odvolací soud v souladu s ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil rozsudek okresního soudu v napadené části ohledně úroku z prodlení tak, že návrh, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci 12-ti % úrok z prodlení z částky 35.000,- Kč od 15.9.2000 do zaplacení, zamítl. Žalovaní byli povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 25.750,- Kč. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku okresního soudu, žalobci byly přiznány náklady řízení v celém rozsahu dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 5.800,- Kč, dále 4 úkony právního zastoupení po 4.350, Kč (převzetí věci, sepis žaloby, dvě účasti u jednání, jedna polovina úkonu z 4.350,- Kč za účast u jednání dne 19.2.2002 a 5 x režijní paušál po 75,- Kč). Okresní soud dále odkazoval na ust. § 7 a § 13 vyhl. č. 177/96 Sb. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Předmětem řízení na základě podané žaloby byla částka 145.000,- Kč a žalobce byl úspěšný ohledně přiznané částky 144.000,- Kč. Neúspěch v řízení se týkal pouze nepatrné části a rovněž odvolací soud aplikoval ust. § 142 odst. 3 o.s.ř.. Okresní soud při výpočtu jednotlivých úkonů právní služby vycházel z částky 144.000,- Kč (náhrada za právní zastoupení za 1 úkon právní služby - 4.350,- Kč). Předmětem řízení však byla částka 145.000,- Kč a z této částky činí náhrada za 1 úkon právní služby - 4.375,- Kč. Výrok o nákladech řízení byl změněn tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na nákladech řízení 25.862,50 Kč společně a nerozdílně ad- vokátce JUDr. H.S. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (5.800,- + 17.500,- + 2.187,50 + 375,-). Podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací. V odvolacím řízení byli žalovaní s podaným odvoláním neúspěšní a v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, byly žalobci přiznány požadované náklady odvolacího řízení ve výši 9.900,- Kč tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku rozsudku. Tyto náklady představují náhradu za právní zastoupení podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.750,- Kč a 2 x režijní paušál po 75,- Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvola- cího soudu k Nejvyššímu soudu v Brně, u Okresního soudu v Ostravě. Krajský soud v Ostravě dne 16.12.2002 JUDr. B.Ž. předseda senátu