Jestliže soud po 1.1.2001 nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu, za který je nutno zajistit bytovou náhradu nebo přístřeší podle § 340 odst. 2 o.s.ř. ve znění platném do 31.12.2000 s tím, že o jeho provedení rozhodne dodatečně, nelze v nařízeném výkonu rozhodnutí pokračovat a soud i bez návrhu rozhodne o jeho zastavení podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř., i přesto, že oprávněný později prokáže zajištění bytové náhrady či přístřeší notářským zápisem.

10Co 435/2003-27 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného SBD se sídlem v O., H. 40, zastoupeného JUDr. J. J., advokátkou se sídlem v O, P. 3, proti povinným 1) M. S. , a 2) J.S. , bytem v O., B.Č. 8, o vyklizením bytu, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 2.8.2002 č.j. 93E 712/2001-16, t a k t o : Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Napadeným usnesením okresní soud výkon rozhodnutí nařízený usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.12.2001 č.j. 93E 712/2001 - 4 zastavil a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zastavení výkonu rozhodnutí. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání oprávněný. Namítal v něm, že oprávněný soudu prokázal zajištěn í ubytování jak potvrzením H., s.r.o. ze dne 14.4.2000 o zajištění místnosti č. 11/24 v DMH, tak i notářským zápisem č.j. NZ 123/2002 o prohlášení jednatele společnosti H., s.r.o. ze dne 17.5.2002. Vzhledem k tomu, že oprávněný prokázal zajištění bytové náhrady, navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a tomuto soudu vrátil zpět k dalšímu řízení. V důsledku odvolání povinného přezkoumal odvolací napadené usnesení a také řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí, a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. Jak se podává z obsahu spisu, návrhem ze dne 12.6.2001 se oprávněný domáhal nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu povinných M. a J. S.. Tvrdil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15.10.1998 bylo povinným uloženo vyklidit byt č. 50 v O., a vyklizený předat oprávněnému po skončení nájemního poměru do 15ti dnů od zajištění náhradního ubytování. Oprávněný povinným náhradní ubytování zajistil, a to pokoj č.11/24 v ubytovně DMH v O.. Povinní však dobrovolně byt nevyklidili a nepřestěhovali se a oprávněnému proto nezbývá, než aby vůči nim podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu. Ke svému návrhu připojil potvrzení subjektu H., s.r.o. ze dne 14.4.2000. Okresní soud pak usnesením ze dne 17.12.2001 rozhodl tak, že podle rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp.zn. 60C 153/97 ze dne 15.10.1998 výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinných č. 50 v O., na- řídil. Současně ale rozhodl, že o provedení výkonu rozhodnutí soud rozhodne dodatečně, jakmile oprávněný prokáže, že má pro povinné zajištěno přístřeší. Z odůvodnění jeho rozhodnutí vyplývá, že sice vyhověl návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu, protože rozsudek, na jehož základě výkon rozhodnutí byl nařízen, se stal vykonatelným a nebyl povinným dobrovolně splněn, avšak nemohl sou- časně rozhodnout o nařízení provedení rozhodnutí, neboť zajištění náhradního ubytování oprávněným prokázáno nebylo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 30.1.2002, neboť žádný z účastníků si proti němu nepodal odvolání. Z obsahu spisu se podává, že oprávněný postupně do spisu dokládá potvrzení H., s.r.o. ze dne 6.5.2002 a notářský zápis ze dne 17.5.2002, následně pak usnesením ze dne 2.8.2002 okresní soud rozhodl, jak je výše uvedeno. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že okresní soud při rozhodování o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu pochybil, neboť nerozhodl podle platné právní úpravy. Podle ust. § 343 o.s.ř. účinného od 1.1.2001 je podmínkou nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu prokázání bytové náhrady či přístřeší podle exekučního titulu. Okresní soud však tímto způsobem nepostupoval, a proto následně usnesením ze dne 2.8.2002 výkon rozhodnutí jako nepřípustný podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavil. Usnesení okresního soudu považuje odvolací soud za správné. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu byl u soudu podán 12.6.2001, tedy v době, kdy již byla účinná novela o.s.ř. platná od 1.1.2001, provedená zákonem č. 30/2000 Sb. Zákon č. 30/2000 Sb. podstatným způsobem změnil ustanovení o.s.ř. vztahující se k výkonu rozhodnutí vyklizením bytu. Zatímco před účinností tohoto zákona ust. § 340 odst. 2 o.s.ř. upravovalo vyklizení bytu, za který bylo nutno zajistit náhradní byt nebo náhradní ubytování tak, že sice soud mohl nařídit výkon rozhodnutí, avšak o provedení výkonu rozhodnutí mohl rozhodnout dodatečně až oprávněný prokázal, že pro povinného zajistil takovou bytovou náhradu, jaká byla určena ve vykonávaném rozsudku, s účinností od 1.1.2001 došlo u tohoto způsobu výkonu rozhodnutí ke změně. Předpokladem pro nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu, za který bylo nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, bylo nejenom pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, jež povinnému ukládalo předmětný byt vyklidit, ale také to, že oprávněný prokázal zajištění takové bytové náhrady, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí, popř. zajištění přístřeší. S účinností od 1.1.2001 již tedy nebylo možné tzv. dvoufázové řízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu, za který bylo nutno zajistit bytovou náhradu, totiž rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu a rozhodnutí o provedení výkonu rozhodnutí přestěhováním do bytové náhrady. Pokud okresní soud po 1.1.2001 přesto rozhodl takovýmto způsobem, aniž by mu to umožňovala ust. § 343 o.s.ř. ve znění po novele, popř. přechodná ustanovení zákona č. 30/2000 Sb., je jeho rozhodnutí v rozporu se zákonem, a byť by podle podkladového rozhodnutí výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinných nařídil, nelze v tomto nařízeném výkonu rozhodnutí dále pokračovat, neboť byl nařízen, aniž by okresní soud měl k tomu splněny všechny zákonné předpoklady a postupoval již podle ust. § 343 o.s.ř. ve znění po novele. V takto nařízeném výkonu rozhodnutí nelze pokračovat, a okresní soud proto správně ve smyslu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. takto nařízený výkon rozhodnutí pro nepřípustnost zastavil. Oprávněnému tedy nezbývá jiný procesní postup než podat nový návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu povinných. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn skutečností, že odvolatel nebyl se svým odvoláním v odvolacím řízení úspěšný, druhé straně náklady odvolacího řízení nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 238a odst. 1 písm. d) a § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., totiž pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V tom případě může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu v Brně. Krajský soud v Ostravě dne 30.4.2003