Prohlásí-li jeden ze spoluvlastníků, že nemá zájem o uplatnění svého předkupního práva, neznamená to, že by bez dohody těchto spoluvlastníků mohl druhý z nich vykoupit podíl v celé výši, tj. uplatnit toto právo i ve vztahu k podílu vyššímu, než jaký mu přísluší. Pro úspěšné uplatnění předkupního práva je vždy zapotřebí dohody ostatních spoluvlastníků, např. takové, že spoluvlastnické právo uplatní jen jeden z nich.

11Co 699/2002-70 R o z s u d e k j m é n e m r e p u b l i k y Krajský soud v Ostravě rozhodl v právní věci žalobce Ing. J.P., bytem B., Sv. Č. 1074, zastoupeného M.P., bytem B., Sv. Č.1074, proti žalovanému F.H., bytem H.-P., Nad T.11465/6, zastoupenému Mgr. M.Z., advokátem v O., tř.S. 2, o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, k odvolání žalovaného proti rozsudku OS F.-M. ze dne 28.1.2002, č.j. 14C 159/2000-39, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu s e m ě n í takto: Žaloba, aby byla žalovanému uložena povinnost uzavřít do tří dnů s žalobcem kupní smlouvu, jejímž předmětem by byla ideální polovina nemovitostí zapsaných u K.ú. ve F.-M. na LV č. 1330 pro katastrální území a obec M., a to rekreační chaty ev. 144 stojící na pozemku parc. č. 1629 a pozemků parc. č. 1629 - zastavěná plocha a parc. č. 3800/2 - pastvina za kupní cenu 150.000,- Kč, splatných při podpisu smlouvy, se v celém rozsahu z a m í t á . Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 8.843,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátu Mgr. M.Z.. O d ů v o d n ě n í : Proti rozsudku, jímž byla žalovanému uložena povinnost uzavřít do tří dnů od právní moci rozsudku kupní smlouvu, jejímž předmětem byla jedna ideální polovina specifikovaných nemovitostí, a to za kupní cenu 150.000,- Kč a o nákladech řízení rozhodnuto tak, že na jejich náhradu nemá žádný z účastníků právo, podal žalovaný včasné odvolání. Okresnímu soudu vytýkal, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Vytýkal mu, že věc nesprávně právně posoudil. Dle názoru žalovaného okresní soud nesprávně vyhodnotil prohlášení spoluvlastníka o neuplatnění předkupního práva ze dne 26.3.2000, ze kterého dovodil, že další spoluvlastnice nemá zájem o uplatnění svého předkupního práva za těch podmínek, za nichž se tohoto práva domáhá žalobce. Tím dle žalovaného okresní soud zcela pominul ust. § 140 věta druhá obč. zákoníku. Přestože taková dohoda mezi spoluvlastníky neexistuje, když žalobcem nebyla tvrzena a tím méně prokazována, postupoval soud prvého stupně tak, jako by takováto dohoda existovala a dávala žalobci právo uplatnit návrh k celému spoluvlastnickému podílu. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu a dovozoval, že pokud se A.P. svého předkupního práva vzdala, její předkupní právo vůči převádějícímu spoluvlastníkovi zaniklo. Dodal, že A.P. byla s jeho úmyslem uzavřít s žalovaným kupní smlouvu k jedné ideální polovině obeznámena. V daném případě dle žalobce dohoda zapotřebí není, neboť ust. § 140 věta druhá obč. zákoníku vyžaduje dohodu ostatních spoluvlastníků v těch případech, aby se na výkonu předkupního práva dohodli, což vzhledem k prohlášení A.P. v tomto případě do úvahy nepřicházelo. V důsledku podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu (ust. § 212 věta prvá o.s.ř.), neboť byl v celém rozsahu napaden. Při projednání podaného odvolání odvolací soud nebyl vázán uplatněnými odvolacími důvody (ust. § 212a odst. 1 o.s.ř.). Zkoumal také, zda v řízení před soudem prvého stupně nedošlo k některé z vad, na které odkazuje ust. § 212a odst. 5 o.s.ř. Po provedeném odvolacím řízení v systému neúplné apelace dospěl odvolací soud k závěru, že řízení před okresním soudem žádnou z těchto vad netrpí, ale odvolání žalovaného shledal důvodným. Odvolací soud přejímá skutková zjištění učiněná okresním soudem z důkazů, které byly před ním provedeny a zcela odkazuje na závěr o skutkovém stavu, který učinil okresní soud. Nemovitosti zapsané na LV č. 1330 pro obec a kat. území M. byly v podílovém spoluvlastnictví, a to žalobce k 1/4, A.P. k 1/4 a manželů M. a O. G. k 1/2. V únoru 1997 manželé G. ústně nabídli žalobci k odkoupení svůj podíl na nemovitostech, a to za cenu 330.000,- Kč. Žalobce nesouhlasil, nabídku dne 25.3.1997 písemně odmítl. Manželé G. požádali o zprostředkování prodeje tohoto spoluvlastnického podílu realitní kancelář, podíl na nemovitostech byl nabídnut za částku 330.000,- Kč. O tento podíl na nemovitostech projevil zájem žalovaný a dne 23.4.1997 byla uzavřena "smlouva o stažení nemovitostí z nabídky" s tím, že se žalovaný zavázal odkoupit předmětný podíl na nemovitostech za 295.000,-Kč. Dne 30.4.1997 byla mezi manžely G. a žalovaným uzavřena kupní smlouva ohledně předmětného podílu, a to za kupní cenu 150.000,- Kč. Dne 30.4.1997 žalovaný zaplatil manželům G. 295.000,- Kč, z toho částka 150.000,- Kč činila cenu za nemovitosti a částka 145.000,- Kč za vnitřní vybavení chaty. Žalobce vyzval žalovaného k odprodeji těchto nemovitostí, s čímž žalovaný nesouhlasil. Správné bylo také zjištění učiněné okresním soudem z listiny ze dne 26.3.2000, dle které A.P. nemá zájem o uplatnění svého předkupního práva za podmínek, jichž se žalobce v tomto řízení domáhá. V průběhu odvolacího řízení nebyly žádným z účastníků tvrzeny nové skutečnosti ani nebyly navrhovány nové důkazy. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud také přiléhavé právní normy, tj. ustanovení § 140 obč. zákoníku věta prvá, § 603 odst. 3 a § 605 obč. zákoníku. Ustanovení § 140 věta prvá obč. zákoníku stanoví, že převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (ust. § 116 a § 117). Pro daný případ to znamená, že převáděli-li manželé G. jakožto podíloví spoluvlastníci 1/2 nemovitostí, a to na osobu nikoli blízkou, museli respektovat zákonem stanovené předkupní právo ostatních spoluvlastníků. Měli tedy povinnost nabídnout tento podíl všem zbývajícím spoluvlastníkům, a to formou stanovenou v ust. § 605 poslední věta obč. zákoníku, tj. písemně. Písemná forma této nabídky však v řízení prokázána nebyla, a proto lze uzavřít, že k porušení předkupního práva v daném případě došlo. Tento právní závěr okresního soudu odvolací soud přejímá stejně jako jeho závěr o tom, že k porušení předkupního práva došlo ještě z jiného důvodu, a to proto, že nabídka byla učiněna žalobci za cenu výrazně vyšší (330.000,- Kč) než za jakou posléze manželé G. spoluvlastnický podíl převedli na žalovaného (150.000,- Kč). V této souvislosti lze odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu. Z uvedeného vyplývá, že skutečně došlo k porušení předkupního práva a bylo na žalobci, jakým způsobem se bude ochrany svého předkupního práva domáhat. Žalobce si z několika možných způsobů, jak se domoci ochrany předkupního práva, zvolil žalobu na nahrazení projevu vůle, a to formou uložení povinnosti žalovaného uzavřít s žalobcem kupní smlouvu (ust. § 161 odst. 3 o.s.ř.). Pro úspěch žalobce ve věci tak za situace, kdy bylo shledáno porušení předkupního práva, bylo zapotřebí, aby také prokázal, že ač sám je toliko čtvrtinovým spoluvlastníkem, dohodl se s další spoluvlastnicí A.P. na tom, že se bude domáhat uzavření kupní smlouvy ohledně 1/2 nemovitostí. Existencí dohody o výkonu předkupního práva vyžaduje zákon - ust. § 140 věta druhá obč. zákoníku. Pokud totiž takovéto dohody mezi ostatními spoluvlastníky není, může spoluvlastník vykoupit podíl poměrně podle velikosti svého podílu. V daném případě to znamená, že bylo na žalobci, aby existenci takovéto dohody s A.P. prokázal. Žalobce však měl k dispozici toliko písemné prohlášení A.P. o tom, že byla seznámena s podmínkami kupní smlouvy, jejíhož uzavření se žalobce domáhá, ale za těchto podmínek o uplatnění svého předkupního práva nemá zájem. Prohlásí-li jeden ze spoluvlastníků, že nemá zájem o uplatnění svého předkupního práva, neznamená to, že by bez dohody těchto spoluvlastníků mohl druhý z nich vykoupit podíl v celé výši, tj. uplatnit toto právo i ve vztahu k podílu vyššímu, než jaký mu přísluší. Pro úspěšné uplatnění předkupního práva je vždy zapotřebí dohody ostatních spoluvlastníků, např. takové, že spoluvlastnické právo uplatní jen jeden z nich. Lze uzavřít, že žalobce existenci dohody s A.P., dle které by byl oprávněn vykoupit i podíl přesahující jeho spoluvlastnický podíl, neprokázal a v průběhu řízení před okresním soudem ani netvrdil, že by taková dohoda existovala. Ač se žalobci v řízení podařilo prokázat porušení předkupního právo, nemohlo být jeho žalobě vyhověno. Žalobce využil možnosti žalovat na nahrazení projevu vůle dle § 161 odstavec 3 o.s.ř., přičemž se domáhal uzavření kupní smlouvy ve vztahu k 1/2 nemovitostí. Úspěšně se však mohl domoci uzavření kupní smlouvy toliko ve vztahu k 1/4 nemovitostí. Soud je však vázán jednak žalobou, jednak ust. § 44 obč. zákoníku (každý zásah do textu dohody by znamenal nový návrh dohody, k čemuž je oprávněn jen žalobce), z čehož vyplývá, že v těchto případech lze buď žalobě vyhovět nebo ji zcela zamítnout, soud není oprávněn zasahovat do textu dohody. Nemohl-li odvolací soud zasahovat do textu předmětné dohody, musel rozsudek okresního soudu změnit v celém rozsahu, a to tak, že žalobu zamítl (ust. § 220 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o nákladech řízení před okresním soudem odpovídá skutečnosti, že procesně úspěšný žalovaný se tohoto práva vzdal (ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř a ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšnému žalovanému bylo na nákladech odvolacího řízení přiznáno 8.843,- Kč za jeho právní zastoupení a zaplacený soudní poplatek z odvolání. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 1.000,- Kč, odměny za právní zastoupení žalovaného ve výši 6.200,- Kč (ust. § 7 písm. e/ vyhl. č. 484/2000 Sb.), z paušální náhrady za 2 úkony právní služby + 2x 75,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb.), z náhrady za ztrátu času za 8 započatých půlhodin ve výši 400,- Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a/ téže vyhlášky) a cestovného právního zástupce žalovaného k odvolacímu jednání osobním automobilem Renault Scenic SPZ OCN 43-69 v celkové výši 1.093,- Kč. Náhrada za použité pohonné hmoty z toho činí 393,- Kč (206 km z Olomouce do Ostravy a zpět x 7,6 l benzínu Natural 95 na 100 km x 25,10 Kč za 1 litr/100) a náhrada za použití vozidla činí 700,- Kč (3,4 x 206 km). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení právnímu zástupci žalovaného. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, u Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhod- nutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Krajský soud v Ostravě dne 24.1.2003 JUDr. Z.J. předsedkyně senátu