42Co 108/2004 - 17 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. J. K. a soudkyň JUDr. L. S. a JUDr. Z. T. v právní věci žalobce S. m. O., Magistrát O., proti žalovanému P. M., nar. x, bytem O. - P., o 300,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.1.2004 č.j. 67Ro 1920/2003 - 9, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu s e p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu bylo řízení zastaveno a bylo vysloveno, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vycházel při tom z názoru, že žalobce, který na výzvu ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek, není v této věci ze zákona od soudního poplatku osvobozen, neboť se v tomto případě jedná o spor, který patří do samostatné působnosti obce. Poukázal při tom na § 35 odst. 1, 2 a 2, § 84, § 85 a § 102 zák. č. 128/2000 Sb. účinného od 12.11.2000, podle nichž obec v samostatné působnosti mimo jiné pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů - zde mimo jiné i ochrany veřejného pořádku. Místní záležitosti pak v rámci působnosti obce podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 553/1991 Sb. o obecní policii zabezpečuje obecní policie. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odvolání vyslovil názor, že nárok obce na úhradu nákladů za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla (který je předmětem tohoto řízení) a jeho vymáhání dle ust. § 17a zákona č. 553/1991 o obecní policii se týká výkonu státní správy, který byl na žalobce přenesen, a proto by žalobce měl být v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění od soudních poplatků osvobozen. Žalobce dále vyslovil názor, že řízení o přestupcích, tzn. např. ukládání pokut a možnost městské policie použít technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, patří do přenesené působnosti obce, o čemž svědčí především poznámka pod čarou č. 5 k ust. § 2 odst. 1 zák. č. 553/1991 Sb. o obecní policii, která výslovně odkazuje na zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Posledně jmenovaný zákon pak přesně stanoví, kdy lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení. V souvislosti s použitím technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla vznikají strážníkům obecní či městské policie náklady, jejichž náhradu speciálně zákon o obecní policii neupravuje. Žalobce má proto za to, že je třeba vycházet z ustanovení § 79 zák. č. 200/1990 Sb. o přestupcích, jehož odst. 1 uvádí, že občanovi, který byl uznán vinným ze spáchání přestupku, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáním přestupku, přičemž tyto náklady se hradí paušálně částkou, kterou stanoví Ministerstvo vnitra ČR v dohodě s Ministerstvem financí ČR obecně závazným právním předpisem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení však povinnost nahradit náklady řízení v blokovém řízení uložit nelze. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání v tomto případě důvodné není. Odvolací soud v tomto případě zastává názor, že odpověď na otázku, zda se spor týká výkonu státní správy, který byl na obec přenesen, je třeba hledat v zákonu o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákonu o obecní policii (č. 553/1991 Sb.) ve zněníúčinném ke dni 27.9.2001 (neboť tohoto dne vznikly náklady, jejichž zaplacení je předmětem tohoto řízení) a nikoli v dalších zákonech (tedy ani v zákoně o přestupcích, jak se snad žalobce domnívá). Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obcí spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Podle odst. 2 téhož ustanovení patří do samostatné působnosti obce zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Podle § 15 odst. 4 téhož zák. mohou obce zřizovat obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon. Podle § 84 odst. 1 téhož zák. zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Podle § 103 odst. 1 věta prvá a odst. 2 téhož zákona starosta zastupuje obec navenek. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Za výkon svých funkcí odpovídají zastupitelstvu obce. Podle ust. § 1 odst. 1 a 2 zákona o obecní policii obecní policii zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Podle § 3 odst. 1 téhož zákona pak obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. Ze shora citovaných ustanovení lze dovodit, že zastupitelstvo obce a starosta, který za výkon funkce zastupitelstvu odpovídá, vykonávají svou činnost v rámci samostatné působnosti obce. Pokud obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce, lze dovodit, že jde o působnost samostatnou. Tomuto výkladu ostatně odpovídá i okolnost, že obecní policii řídí starosta, případně jiný pověřený člen obecního zastupitelstva. Předmětem řízení jsou v tomto případě náklady za odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla žalovaného, kterého bylo použito strážníkem městské policie dne 27.9.2001. Odvolací soud zde zastává názor, že náklady, jež jsou předmětem tohoto řízení, vznikly v souvislosti s činností městské policie při zabezpečování místních záležitostí týkajících se ochrany veřejného pořádku. Předmět řízení se tedy týká samostatné působnosti obce a nikoli výkonu státní správy, který byl na obec přenesen. Žalobce proto v tomto řízení nemůže být ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací (o soudních poplatcích) od soudního poplatku osvobozen. Na tomto názoru pak nemůže nic změnit ani to, jak se sám žalobce v žalobě označil. Pokud v tomto případě žalobce na řádnou výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek a soud prvého stupně z tohoto důvodu řízení zastavil (s odkazem na § 9 odst. 1 zák. o soudních poplatcích), je jeho rozhodnutí věcně zcela správné a jako takové je odvolací soud v souladu s ust. § 219 o.s.ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení. V odvolacím řízení žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly, a proto bylo o nákladech tohoto řízení rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P O U Č E N Í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Krajský soud v Ostravě dne 29. března 2004 JUDr. J.K. předsedkyně senátu42Co 108/2004 - 17 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jarmily Kolářové a soudkyň JUDr. Lenky Severové a JUDr. Zdeňky Táborské v právní věci žalobce Statutární město Ostrava, Magistrát, Ostrava, Prokešovo nám. 8, proti žalovanému Petru Medříkovi, nar. 8.12.1976, bytem Ostrava - Poruba, Ukrajinská 1446/1, o 300,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 7.1.2004 č.j. 67Ro 1920/2003 - 9, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu s e p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu bylo řízení zastaveno a bylo vysloveno, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vycházel při tom z názoru, že žalobce, který na výzvu ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek, není v této věci ze zákona od soudního poplatku osvobozen, neboť se v tomto případě jedná o spor, který patří do samostatné působnosti obce. Poukázal při tom na § 35 odst. 1, 2 a 2, § 84, § 85 a § 102 zák. č. 128/2000 Sb. účinného od 12.11.2000, podle nichž obec v samostatné působnosti mimo jiné pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů - zde mimo jiné i ochrany veřejného pořádku. Místní záležitosti pak v rámci působnosti obce podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 553/1991 Sb. o obecní policii zabezpečuje obecní policie. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odvolání vyslovil názor, že nárok obce na úhradu nákladů za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla (který je předmětem tohoto řízení) a jeho vymáhání dle ust. § 17a zákona č. 553/1991 o obecní policii se týká výkonu státní správy, který byl na žalobce přenesen, a proto by žalobce měl být v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění od soudních poplatků osvobozen. Žalobce dále vyslovil názor, že řízení o přestupcích, tzn. např. ukládání pokut a možnost městské policie použít technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, patří do přenesené působnosti obce, o čemž svědčí především poznámka pod čarou č. 5 k ust. § 2 odst. 1 zák. č. 553/1991 Sb. o obecní policii, která výslovně odkazuje na zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Posledně jmenovaný zákon pak přesně stanoví, kdy lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení. V souvislosti s použitím technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla vznikají strážníkům obecní či městské policie náklady, jejichž náhradu speciálně zákon o obecní policii neupravuje. Žalobce má proto za to, že je třeba vycházet z ustanovení § 79 zák. č. 200/1990 Sb. o přestupcích, jehož odst. 1 uvádí, že občanovi, který byl uznán vinným ze spáchání přestupku, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáním přestupku, přičemž tyto náklady se hradí paušálně částkou, kterou stanoví Ministerstvo vnitra ČR v dohodě s Ministerstvem financí ČR obecně závazným právním předpisem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení však povinnost nahradit náklady řízení v blokovém řízení uložit nelze. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání v tomto případě důvodné není. Odvolací soud v tomto případě zastává názor, že odpověď na otázku, zda se spor týká výkonu státní správy, který byl na obec přenesen, je třeba hledat v zákonu o obcích (č. 128/2000 Sb.) a zákonu o obecní policii (č. 553/1991 Sb.) ve znění účinném ke dni 27.9.2001 (neboť tohoto dne vznikly náklady, jejichž zaplacení je předmětem tohoto řízení) a nikoli v dalších zákonech (tedy ani v zákoně o přestupcích, jak se snad žalobce domnívá). Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích patří do samostatné působnosti obcí spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Podle odst. 2 téhož ustanovení patří do samostatné působnosti obce zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Podle § 15 odst. 4 téhož zák. mohou obce zřizovat obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon. Podle § 84 odst. 1 téhož zák. zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce. Podle § 103 odst. 1 věta prvá a odst. 2 téhož zákona starosta zastupuje obec navenek. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů. Za výkon svých funkcí odpovídají zastupitelstvu obce. Podle ust. § 1 odst. 1 a 2 zákona o obecní policii obecní policii zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Podle § 3 odst. 1 téhož zákona pak obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. Ze shora citovaných ustanovení lze dovodit, že zastupitelstvo obce a starosta, který za výkon funkce zastupitelstvu odpovídá, vykonávají svou činnost v rámci samostatné působnosti obce. Pokud obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce, lze dovodit, že jde o působnost samostatnou. Tomuto výkladu ostatně odpovídá i okolnost, že obecní policii řídí starosta, případně jiný pověřený člen obecního zastupitelstva. Předmětem řízení jsou v tomto případě náklady za odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla žalovaného, kterého bylo použito strážníkem městské policie dne 27.9.2001. Odvolací soud zde zastává názor, že náklady, jež jsou předmětem tohoto řízení, vznikly v souvislosti s činností městské policie při zabezpečování místních záležitostí týkajících se ochrany veřejného pořádku. Předmět řízení se tedy týká samostatné působnosti obce a nikoli výkonu státní správy, který byl na obec přenesen. Žalobce proto v tomto řízení nemůže být ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších novelizací (o soudních poplatcích) od soudního poplatku osvobozen. Na tomto názoru pak nemůže nic změnit ani to, jak se sám žalobce v žalobě označil. Pokud v tomto případě žalobce na řádnou výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek a soud prvého stupně z tohoto důvodu řízení zastavil (s odkazem na § 9 odst. 1 zák. o soudních poplatcích), je jeho rozhodnutí věcně zcela správné a jako takové je odvolací soud v souladu s ust. § 219 o.s.ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení. V odvolacím řízení žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly, a proto bylo o nákladech tohoto řízení rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P O U Č E N Í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. Krajský soud v Ostravě dne 29. března 2004 JUDr. Jarmila Kolářová předsedkyně senátu