§ 66 odst.1 tr.ř. - k nepřípustnosti uložení pořádkové pokuty obžalovanému

7To 16/2004 U s n e s e n í Krajský soud v O. jednal v neveřejném zasedání konaném dne 29.1.2004 o stížnosti obžalované P.N. proti usnesení Okresního soudu ve V. ze dne 26.5.2003 č.j. 4T 92/2002-134 a rozhodl t a k t o : Z podnětu stížnosti obžalované P.N. se napadené usnesení podle § 149 odst.1 tr.ř. z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Citovaným usnesením rozhodl Okresní soud ve V. v hlavním líčení konaném proti obžalované P.N. pro trestný čin podvodu podle § 250 odst.1, odst.2 tr. zák. tak, že podle § 66 odst.1 tr.ř. se této obžalované ukládá pořádková pokuta ve výši 10.000,- Kč, poněvadž nerespektovala výzvu soudu o předložení účetnictví za rok 1999 až 2001. Neuposlechla tak příkazu daného jí podle trestního řádu a jsou splněny podmínky uvedené v ust. § 66 odst.1 tr.ř. Předmětné usnesení napadla obžalovaná včas podanou stížností odůvodněnou prostřednictvím svého obhájce, v níž namítá, že jakožto obžalovaná nemá za povinnost vypovídat nebo předkládat jakékoliv jiné věcné nebo listinné důkazy, včetně svého účetnictví. Pořádkovou pokutou nelze na ní vynucovat opatřování listinných důkazů, neboť opačný postup by byl v rozporu se základními zásadami trestního práva. Nelze ani odkazovat na povinnost obviněného podle § 90 odst.1 tr.ř., neboť obžalovaná se k jednání dostavovala nebo svou nepřítomnost alespoň omluvila. Vzhledem k výše uvedenému navrhuje, aby napadené usnesení bylo zrušeno. Z podnětu podané stížnosti krajský soud ve smyslu ustanovení § l47 odst. l tr.ř. přezkoumal správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, jakož i řízení napadenému usnesení předcházející, a po vyhodnocení věci dospěl k závěru, že je nutno postupovat tak, jak uvedeno ve výroku usnesení krajského soudu. Z obsahu předloženého spisového materiálu vyplývá, že na P.N. byla podána u Okresního soudu ve V. obžaloba pro trestný čin podvodu podle § 250 odst.1, odst.2 tr. zákona a v průběhu hlavního líčení konaného m.j. i dne 11.3.2003 bylo obžalované soudem uloženo, aby u dalšího hlavního líčení předložila soudu veškeré účetnictví své firmy za roky 1999, 2000 a 2001. Hlavní líčení pak bylo odročeno na 24.4.2003. Z důvodu pracovní neschopnosti obžalované pak bylo hlavní líčení přeloženo na 26.5.2003, obžalovaná výslovně prostřednictvím obhájce předložila žádost o konání hlavního líčení v její nepřítomnosti a svou neúčast omluvila. V tomto hlavním líčení pak byla obžalované uložena podle § 66 odst.1 tr.ř. pořádková pokuta ve výši 10.000,- Kč, neboť účetnictví firmy, jak jí bylo soudem uloženo, nepředložila. Ustanovení § 66 tr.ř. o pořádkové pokutě je obecné ustanovení postihující každého, kdo se chová způsobem v tomto ustanovení uvedeným. Pořádkovou pokutou může být tedy potrestán každý, kdo jedná v rozporu s ust. § 66 odst.1 tr.ř., t.j. nejen obviněný, ale i svědek, případně divák v jednací síni. V případě obviněného, resp. obžalovaného, však nelze jeho jednání, jímž má zavdat příčinu k uložení tohoto donucovacího prostředku, posuzovat izolovaně od procesních práv takovéto osoby. V prvé řadě nutno respektovat práva obviněného vyplývající zejména z ust. § 33 odst.1, § 164 odst.3 a § 92 odst.1 věta druhá tr.ř. Obviněný totiž nesmí být k výpovědi ani k doznání žádným způsobem donucován, má právo, nikoliv však povinnost k důkazu vypovídat a odmítnutí výpovědi pro něj nesmí mít žádné negativní důsledky. Okresní soud uložil obžalované povinnost předložit uvedené listinné důkazy v souvislosti s její výpovědí v hlavní líčení, uvedené listinné důkazy se vztahovaly k výpovědi obžalované v hlavním líčení a podle svého obsahu mohly být i důkazem svědčícím v její neprospěch. Předložením těchto důkazů by tak byla vlastně - navíc pod pohrůžkou sankce ve formě pořádkové pokuty - nucena obstarat a předložit soudu důkaz o své případné vině a nucena tak k doznání. Takovýto způsob obstarání důkazů proti sobě samému je však v příkrém rozporu se shora uvedenými oprávněními obviněného a z žádného ustanovení trestního řádu ani Listiny základních práv a svobod nelze dovodit povinnost obviněného obstarat a předložit orgánům činným v trestním řízení důkazy proti sobě proti své vůli a pod sankcí, neboť jinak je může obstarat a předložit dobrovolně v rámci své obhajoby a případného doznání. Z uvedených důvodů tedy nezbylo než předmětné usnesení vydané v rozporu se zákonem zrušit výrokem dle § 149 odst.1 tr.ř. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není řádný opravný prostředek přípustný. Krajský soud v O. -dne 29.1.2004-