Samotné zaregistrování tzv. doménového jména obviněným, byť to se shoduje s ochrannou známkou jiného subjektu, ještě nelze kvalifikovat jako tr. čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. l, případně podle § 150 odst. 2 tr. zákona, pokud obviněný dalším jednáním nenaplňuje některý ze zákonných znaků v tomto tr. činu uvedených.

7To 419/2005 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v O. jednal dne 29.11.2005 o odvolání okresního státního zástupce ve F-M proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27.7.2005, č.j. 6T 67/2005-190 v neprospěch obžalovaného L.Š. , a ve veřejném zasedání v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. P.D. a soudců JUDr. V.D. a JUDr. Š.Z. rozhodl takto: Z podnětu odvolání okresního státního zástupce ve F-M se podle § 258 odst. l písni, d), odst. 2 tr. řádu zrušuje v napadeném rozsudku zprošťující výrok pod bodem 1) a za použití § 259 odst. 3 tr. řádu se obžalovaný L.Š , podle § 226 písm. b) tr. řádu zprošťuje obžaloby, že dne 24.2.2000 jako jednatel společnosti E., s. r. o., D., IČ: ….. prostřednictvím společnosti M. A., s. r. o., F.-M., IČ ….., za účelem propagace výrobků a služeb společnosti E., s. r. o., D. nenechal zaregistrovat na internetu domény pod názvy m…..cz a …….cz, ačkoli věděl, že tyto názvy představují již zaregistrované ochranné známky na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze, když od roku 1997 se jedná o ochranné známky kombinované a od 29.10.2002 o ochranné známky slovní, k nimž přísluší výhradní právo společnosti M. s. r. o., V., IČ: ……, a tyto ochranné známky užíval nejméně do 11.12.2004 v rámci obchodních aktivit společnosti E., s. r. o., D., tedy měl uvést do oběhu služby neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému a pro dosažení hospodářského prospěchu měl neoprávněně užívat obchodní jméno, tím měl spáchat tr. čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. l, odst. 2 písm. a) tr. zákona, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem Okresního soudu ve F-M byl obžalovaný L.Š. podle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn obžaloby v bodě 1) pro tr. čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. l, odst. 2 písm. a) tr. zákona, kterého se měl podle obžaloby dopustit tak, že dne 24.2.2000 jako jednatel společnosti E., s. r. o., D., IČ: ……, prostřednictvím společnosti M. AD s. r. o., F.-M., IČ ….. za účelem propagace výrobků a služeb společnosti E., s. r. o., D. nenechal zaregistrovat na internetu domény pod názvy m….cz a m….cz, ačkoli věděl, že tyto názvy představují již zaregistrované ochranné známky na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze, když od roku 1997 se jedná o ochranné známky kombinované a od 29.10.2002 o ochranné známky slovní, k nimž přísluší výhradní právo společnosti M. s. r. o., V., IČ: ……., a tyto ochranné známky užíval nejméně do 11.12.2004 v rámci obchodních aktivit společnosti E., s. r. o., D.. V bodě 2) byl podle stejného ustanovení obžalovaný zproštěn obžaloby pro tr. čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. l písm. c) tr. zákona, kterého se měl dopustit tak, že jako jednatel společnosti E., s. r. o., D., IČ: ….., nejméně v době od 25.10.2000 do 11.12.2004 v D., okres F.-M., či jinde, nerespektoval usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. 7Cm 84/2004, které nabylo právní moci dne 25.102004 tím, že se nezdržel nakládání s právy držitele doménového jména m…...cz a m…...cz a nezajistil, aby správce webu zrušil veškeré přesměrování z doménových jmen m…...cz a m…...cz na www.stránky elektronickou poštu a jiné elektronické služby, neboť v žalovaném období nadále docházelo k přesměrování doménových jmen m…..cz a m…..cz v rozporu s pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě, č.j. 7cm 84/2004. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podal v zákonné lhůtě odvolání v neprospěch obžalovaného okresní státní zástupce ve Frýdku-Místku. Nesouhlasí se závěry soudu I. stupně, neboť je nepochybné a z listinných důkazů vyplývá, že již v roce 1995 došlo k zapsání kombinované ochranné známky m…. a m…, přičemž tato ochranná známka byla společností M., s. r. o., V., používána a obžalovaný nejméně do roku 1999 se společností M. , s. r. o., V. spolupracoval. Rozsah této spolupráce vyplývá z toho, že obžalovaný na základě svého živnostenského listu byl prodejce výrobků společnosti M., s. r. o., které byly označeny uvedenou ochrannou známkou. Podle odvolatele je tedy nepochybné, že až do ukončení spolupráce v roce 1999 měl obžalovaný veškeré informace k výrobkům společnosti M., s. r. o., V. a nelze předpokládat, že by jako obchodní prodejce na vlastní živnostenský nebyl informován o tom, jakým způsobem jsou výrobky uvedené společnosti chráněny, což potvrdil i zástupce společnosti, svědek Ing. R.. Poukazuje se v tomto směru na rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví na Č.l. 99 a 100, z něhož vyplývá, že návrh na zrušení ochranné známky ve znění M. se zamítá, přičemž tento návrh byl podán společností E., s. r. o., D., tedy společností obžalovaného. To vše svědčí podle odvolatele o tom, že obžalovaný byl seznámen s tím, že ochranné známky ve prospěch společnosti M., s. r. o., V. jsou řádně zaregistrovány, přesto je užíval nejméně do 11.12.2004 ve prospěch své společnosti E., s. r. o., D.. K námitce okresního soudu, že nemohlo být zjištěno, kdy vlastně známky byly zaregistrovány, pak možno podle odvolatele vycházet z rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví a z dalších listinných důkazů, které jsou založeny na č.l. 101-106, ze kterých uvedený fakt vyplývá. Odvolatel tedy namítá, že jednáním popsaným v bodě 1) podané obžaloby, byla naplněna skutková podstata tr. činu podle § 150 odst. l, odst. 2 písm. a) tr. zákona, ve které se uvádí, že tohoto tr. činu se dopustí ten, kdo neoprávněně užívá obchodní jméno nebo jakékoliv označení s ním zaměnitelné, což se v tomto případě jednoznačně stalo a svědčí o tom i usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp.zn. 7Cm 84/2004. Ohledně bodu 2) obžaloby pak odvolatel namítá, že zde se soud I. stupně spokojil s tím, že obžalovaný v dostatečném časovém odstupu podal podnět ke zrušení přesměrování a tedy podle odvolatele vlastně potvrdil to, co bylo předmětem obžaloby v bodě 1). Pokud pak okresní soud cituje judikát č. R 15/1976, má odvolatel za to, že takový judikát je již překonán a nelze souhlasit s právním názorem vysloveným v roce 1976, že předběžné opatření není rozhodnutím, jehož nerespektování naplňuje zákonné znaky tr. činu podle § 171 odst. l písm. c) tr. zákona. Odvolatel má za to, že současná praxe překonala tento právní názor a jednání obžalovaného by mělo být posouzeno ve smyslu podané obžaloby. Ze všech těchto důvodů se proto navrhuje, aby byl zprošťující rozsudek v celém rozsahu zrušen ve smyslu § 258 odst. l písm. b) tr. řádu a podle § 259 odst. l tr. řádu věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Z důvodů podaného odvolání přezkoumal krajský soud ve smyslu § 254 tr.ř. zákonnost a odůvodněnost výroků napadeného rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad, a dospěl přitom k následujícím závěrům. Možno konstatovat, že napadený rozsudek vzešel z řízení, které bylo provedeno podle tr. řádu a není zatíženo žádnými vadami, které by mohly mít vliv na řádné objasnění věci nebo na možnost uplatnění práva na obhajobu. Okresní soud v tomto řízení provedl všechny potřebné důkazy, rozhodné pro zjištění skutečného stavu věci a tyto důkazy pak v rozsahu potřebném pro rozhodnutí vyhodnotil způsobem, kterému nelze nic vytknout ani z hlediska úst. § 2 odst. 6 tr. řádu. Do určité míry se lze ztotožnit s námitkami odvolatele v tom směru, zda obžalovaný věděl o registraci ochranných známek firmy M., s. r. o., V., či nikoliv, avšak, jak bude rozvedeno dále, tato skutečnost není pro právní posouzení jednání obžalovaného podle závěrů krajského soudu rozhodná. Soudu I. stupně však nutno vytknout v bodě 1), kterým byl obžalovaný zproštěn obžaloby ve smyslu § 226 písm. a) tr. řádu nesprávné použití zprošťujícího důvodu, neboť okresní soud dovodil, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, avšak z obsahu spisu vyplývá, že jednání obžalovaného, které je popsané v podané obžalobě v bodě 1), tedy že dne 24.2.2000 jako jednatel společnosti E., s. r. o. D., prostřednictvím společnosti M. AD, s. r. o., F.-M., nechal zaregistrovat na internetu domény pod názvem M..cz a M…..cz, bylo zcela jednoznačně prokázáno. Stal se tedy skutek, který je podstatou podané obžaloby v bodě 1), avšak krajský soud dospěl k závěru, že toto jednání obžalovaného z důvodů, které budou rozvedeny níže není tr. činem. Při právním hodnocení výše uvedeného jednání obžalovaného totiž třeba zdůraznit, že jak okresní státní zástupce v podané obžalobě, tak ani soud I. stupně si neujasnili náležitě podstatu věci spočívající v tom, jaký charakter má tzv. doménové jméno a jaká je jeho právní úprava. Úvodem totiž nutno zdůraznit, že registrace tzv. doménových jmen není upravena žádným závazným právním předpisem a doménové jméno slouží k identifikaci a vyhledávání určité domovské stránky s určitým obsahem. Přidělování a zprávu doménových jmen pak zajišťují soukromé nestátní instituce, přičemž v případě České republiky je to společnosti CZ N., z. s. p. o. Každé doménové jméno lze pod určitou vrcholnou doménou registrovat pouze jednou. Z hlediska tr. odpovědnosti za tr. čin podle § 150 tr. zákona za situace, kdy zaregistrované doménové jméno je shodné s ochrannou známkou, řádně zaregistrovanou na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze ve prospěch jiného subjektu je rozhodující, zda tímto jednáním byly naplněny zákonné znaky uvedeného tr. činu, tedy zákonné znaky tr. činu podle § 150 odst. l tr. zákona, kterého se dopustí ten, kdo doveze, vyveze nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou snadno s ní zaměnitelnou, případně podle § 150 odst. 2 tr. zákona, podle kterého ten, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní jméno nebo jakékoliv označení s ním zaměnitelné, nebo uvede do oběhu výrobky neoprávněně opatřené označením původu, k němuž přísluší výhradní právo jinému, nebo značením původu snadno s ním zaměnitelným. V projednávaném případě obžalovaného L.Š.bylo zjištěno, že jmenovaný zaregistroval doménové jméno prostřednictvím společnosti M. AD, s. r. o., F.-M. pod názvy M….cz a M….cz, neboť tato doménová jména do doby jejich registrace ze strany obžalovaného byla neobsazena. Současně však bylo zcela jednoznačně zjištěno, že po zadání tohoto doménového jména obžalovaný neužíval tzv. webové stránky pod názvem M….cz a M…..cz, avšak po zadání zmiňovaných doménových jmen došlo k přesměrování na webové stránky společnosti E., s. r. o., D.. Nutno tedy zdůraznit, že podle závěrů krajského soudu obžalovaný neuváděl do oběhu ani služby neoprávněně označené ochrannou známkou ani žádné takovéto výrobky, neboť firma E. propagovala svým jménem výrobky pod zcela jiným označením, a to označením E., I. a N.. Z uvedeného tedy vyplývá, že nelze dovodit, že by obžalovaný uváděl do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně označované ochrannou známkou M….. a M…... Nedošlo tedy ze strany obžalovaného k naplnění zákonných znaků tr. činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. l tr. zákona. Podle závěrů krajského soudu však nebylo prokázáno ani naplnění zákonných znaků tohoto tr. činu podle § 150 odst. 2 písm. a) tr. zákona, tedy že obžalovaný pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užíval obchodní jméno firmy M., s. r. o., V.. Jak již bylo výše zdůrazněno zadáním doménového jména M....cz nebo M….cz došlo k přesměrování na tzv. webové stránky společnosti E., s. r. o., D., přičemž subjekt, který zadal uvedené doménové jméno byl jednoznačně srozuměn s tím, že nadále čerpá informace o společnosti E. a jejích výrobcích, které se svými názvy zcela odlišují od výrobků firmy M., s. r. o. Nelze tedy v žádném případě dovodit, že by obžalovaný pro dosažení svého hospodářského prospěchu neoprávněně užíval obchodní jméno firmy M., s. r. o., neboť podnikal jménem společnosti E., s. r. o., a jeho výrobky měly zcela odlišný název, a to E., I. a N.. Krajský soud teda uzavírá, že samotné zaregistrování tzv. doménového jména, byť to je shodné s ochrannou známkou jiného subjektu, ještě nelze kvalifikovat jako tr. čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. l tr. zákona, eventuelně podle § 150 odst. 2 písm. a), b) tr. zákona, pokud obžalovaný dalším jednáním nenaplňuje některý ze zákonných znaků v tomto tr. činu uvedených, a to ani tehdy, jestliže po zadání tohoto doménového jména dojde k přesměrování na tzv. webové stránky společnosti obžalovaného, jejíž obchodní jméno a názvy výrobků se odlišují od ochranných známek jiných subjektů. Takovéto jednání obžalovaného může být případně postihováno podle ustanovení o nekalé soutěži ve smyslu § 44 a násl. obchodního zákoníku, eventuelně podle zákona o ochranných známkách. Pro výše uvedený právní závěr je pak podle krajského soudu zcela nerozhodné, zda obžalovaný v době, kdy zadal zaregistrování doménového jména, věděl, zda toto nové doménové jméno se shoduje s ochrannou známkou jiného subjektu či nikoliv. Z uvedeného je zřejmé, že argumenty uvedené odvolatelem v podaném odvolání zcela míjely podstatu právní problematiky projednávané věci, přičemž nutno zdůraznit, že státní zástupce při právní kvalifikaci jednání obžalovaného v podané obžalobě pod bodem 1) smísil dvě skutkové podstaty, a to jednak tr. činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. l tr. zákona a tr. činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 2 písm. a) tr. zákona, byť se jedná o dvě samostatné skutkové podstaty téhož tr. činu a jednání popsané v odst. 2 netvoří tzv. kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedeného tr. činu. Pochybení soudu I. stupně, který použil nesprávný zprošťující důvod pak bylo odvolacím soudem napraveno tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Pokud se týká zprošťující výroku pod bodem 2) napadeného rozsudku, zde se krajský soud ztotožňuje s právním hodnocením ze strany soudu I. stupně v tom směru, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán. V tomto směru nutno vycházet ze znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.10.2004, č.j. 7cm 84/2004-12, které bylo vykonatelné dnem 25.10.2004 a nabylo právní moci dne 8.3.2005. Výrok zní tak, že v bodě I) byla první žalovaná (tedy E., s. r. o., D.), povinna zdržet se nakládání správy držitele doménového jména M…..cz a M…...cz a v bodě II) byla tato první žalovaná (tedy E., s. r. o.) povinna zajistit, aby jejich správce webu zrušil veškeré přesměrování z doménových jmen M…..cz a M…...cz na www.stránky, elektronickou poštu a jiné elektronické služby a toto zrušení přesměrování je povinen strpět. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v bodě II) výroku citovaného usnesení nebyla společnosti E., s. r. o. zastoupené jednatelem, obžalovaným L.Š.zakázána žádná činnost, jejíž vykonávání by mohlo naplnit zákonné znaky tr. činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. l písm. c) tr. zákona, jak navrhoval státní zástupce. Naopak uvedeným výrokem byla uložena obžalovanému jako jednateli společnosti E., s. r. o., D., povinnost, kterou s určitou časovou prodlevou též splnil. Obžalovanému, jako jednateli společnosti E., s. r. o., D., však nebyla zakázána ani žádná jiná činnost, kterou by poté vykonával a naplňoval tak zákonné znaky tr. činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. l písm. c) tr. zákona. V bodě I) výrokové části citovaného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.10.2004 mu bylo totiž uloženo zdržet se nakládání s právy držitele doménového jména M…..cz a M…...cz. Takovými právy držitele doménového jména je především právo prodat toto doménové jméno, eventuelně s ním jinak nakládat a porušení těchto povinností nebylo v průběhu tr. řízení obžalovanému prokázáno. Lze se tedy ztotožnit se závěrem soudu I. stupně, že ze strany obžalovaného se nejednalo o vykonávání činnosti, která mu byla zakázána, neboť ani citovaným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.10.2004 nebyla zrušena registrace doménového jména ve prospěch společnosti E., s. r. o., D.. Ze všech těchto důvodů bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Poučení: I. Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. II. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, které lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím soudu I. stupně. Dovolání mohou podat a) nejvyšší státní zástupce ve prospěch i v neprospěch obviněného b) obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. Příslušný k rozhodnutí o podaném dovolání je Nejvyšší soud České republiky v Brně. V dovolání musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b/l a)-l) nebo § 265b/2 tr.ř., o které se dovolání opírá. Rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Krajský soud 29.11.2005- JUDr. P.D., v. r. předseda senátu