Je podstatnou vadou přípravného řízení, kterou nelze napravit v řízení před soudem, neobsahuje-li obžaloba všechny její náležitosti vymezené v ust. § 177 tr.ř. Proto i absence řádného odůvodnění obžaloby podle § 177 písm. d) tr.ř., zejména pokud zcela chybí nebo jsou zjevně nedostatečné právní úvahy státního zástupce, jimiž se řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona, bude zpravidla důvodem pro vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř. V takovém případě nebude lze dovodit a přezkoumat, zda výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud (§176 tr.ř.).

31T 1/2008 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. března 2008  t a k t o: I.   Žádost obviněného    M.P., o propuštění z vazby na svobodu se podle § 72 odst. 3 tr.ř.  z a m í t á   a současně se podle § 73 odst. 1 písm. b) tr.ř., a contrario,  n e p ř i j í m á  písemný slib obviněného a podle § 73 odst. 1 písm. c) tr.ř. n e l z e  účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným.   II.   Podle § 71 odst. 5 tr.ř. se obviněný      M.P. , ponechává ve vazbě za existence důvodu vazby podle § 67 písm.a) tr.ř. III.  Trestní věc obviněných 1) M.P. ,  2)  P.S. , na základě obžaloby státního zástupce KSZ v Ostravě, pob. v Olomouci, ze dne 7.3.2008, sp.zn. 2KZv 35/2007, pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin podvodu podle § 250 odst.1, odst.4 tr.zák., kterého se měli dopustit tím, že jako osoby spolupracující na základě ústní dohody s bývalým jednatelem společnosti J.spol. s r.o., , IČ: .., při opakovaných dovozech motorové nafty z rafinérie ve S. (SRN) do ČR, se záměrem způsobit škodu a získat prospěch, po předchozí domluvě s P.S., sjednal M.P. dne 3.3.2006 pro společnost J, s.r.o., nového odběratele nafty společnost N., s.r.o., IČ: ..., přičemž při sjednávání obchodu vystupoval jako osoba zastupující společnost J, s.r.o., aniž byl k tomuto jednání pověřen v té době již novým jednatelem společnosti D.Š., po sjednání kupních podmínek, pak P.S. na základě výše zmíněné domluvy s M.P., telefonicky vyrozuměl polské dopravce společnost P.H.U. A. s.c. NIP ... a společnost S.T. s.c. NIP ..., zajišťující dopravu nafty pro spol. J., s.r.o., o tom, že nafta objednaná společností J., s.r.o., bude stočena zčásti na stáčecím místě ve Ž.n.S. a zčásti v K. ve skladech konečného odběratele, kdy ve dnech 4.3. a 6.3.2006 pak bylo na těchto místech stočeno celkem 14 cisteren nafty o celkovém objemu 425.085 litrů a za tuto naftu pak M.P. jako zástupce společnosti J., s.r.o., převzal od P.S., pověřeného zástupce společnosti N., s.r.o., dne 4.3.2006 v L.  částku  ve  výši  4.000.000,- Kč  a  v  přesně  nezjištěné  době od 6.3.2006 do 9.3.2006 ve FM a v L. ve dvou případech částku v celkové výši 5.030.000,- Kč, aniž byly předány doklady o převzetí těchto peněz, přičemž další část kupní ceny ve výši 1.000.000,-Kč byla jednatelem společnosti N., s.r.o., J.N. vložena na účet společnosti J., s.r.o., č. .... ze dne 9.3.2000, přičemž následně M.P. po urgencích P.S. a J.N. k předání příjmových dokladů ke všem výše uvedeným platbám za naftu, obstaral prostřednictvím blíže neustanovených osob předání 14 ks příjmových dokladů na částku v celkové výši 10.076.555,- Kč včetně DPH, opatřených otiskem razítka společnosti J., s.r.o., a podepsaných R.Č., který byl v dané době zplnomocněn D.Š. k zastupování společnosti na základě plné moci ze dne 6.3.2006, a finanční částku v celkové výši 9.030.000,- Kč převzatých od P.S. za dodanou naftu společnosti J., s.r.o., IČ: ... nepředali a ponechali si jí pro svou potřebu, čímž zástupce společnosti N., s.r.o., P.S. svým nepravdivým tvrzením, že M.P. zastupuje společnost J., s.r.o., uvedli v omyl a svým jednáním způsobili společnosti J., s.r.o., škodu ve výši 9.030.000,- Kč., se podle § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř.   v r a c í   státnímu zástupci k došetření. O d ů v o d n ě n í Státní zástupce KSZ Ostrava,pob. Olomouc   podal dne 7.3.2008 ke KS Ostrava. obžalobu pod sp.zn. 2KZv 35/2007 na obviněné M.P. a P.S. (č.l. 908-909), kterým klade za vinu spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst.1, odst.4 tr.zák., jehož se měli dopustit ve spolupachatelství tak, jak specifikováno ve výroku usnesení. Dle rozvrhu práce krajského soudu byla věc přidělena do senátu 31T a aktuálně je vedena pod sp.zn. 31T 1/2008. Jak vyplývá z trestního spisu, řízení proti obviněnému M.P. je od 2.10.2007 vedeno vazebně. Do vazby byl vzat usnesením soudkyně Okresního soudu v Olomouci ze dne 4.10.2007 sp.zn. 0Nt 573/2007 (č.l. 421), a to podle § 68 odst.1 tr.ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm.a) tr.ř. Písemným podáním doručeným soudu dne 10.3.2008 (č.l. 910-911) požádal prostřednictvím obhájce obviněný o propuštění z vazby na svobodu s odkazem na skutečnost, že přípravné řízení bylo ukončeno, obviněný prostudoval trestní spis a je zřejmé, když byly zamítnuty veškeré návrhy na doplnění dokazování, že v této fázi řízení již orgány činné v trestním řízení nehodlají provádět další výslechy svědků a podobně.  S ohledem na fakta vyplývající z důkazů opatřených v přípravném řízení, je taktéž zřejmé, že obviněný nebude mít zájem trestnímu stíhání se vyhýbat, ale naopak, bude se snažit své jméno očistit před soudem a prokázat nevinu. Má tudíž za to, že důvod vazby pominul. Pokud by však soud dospěl k opačnému závěru, navrhuje nahradit vazbu slibem obviněného, který je součástí žádosti (č.l. 912), případně také stanovením dohledu. Ve slibu mimo jiné jmenovaný uvádí, že v případě propuštění na svobodu povede řádný život, nedopustí se trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci či policejnímu orgánu, vždy předem oznámí případné vzdálení se z místa pobytu, který je zajištěn na adrese jeho matky, taktéž dodrží případná omezení či povinnosti, budou-li mu stanoveny. K rozhodnutí o žádosti obviněného M.P. o propuštění z vazby na svobodu nařídil krajský soud na 27.3.2008 neveřejné zasedání, v němž při slyšení obviněný na podané žádosti setrval a zopakoval argumenty v ní uvedené. Ke své osobě dodal, že je proti němu vedeno trestní stíhání u OS v Ostravě pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 tr.zák., přičemž probíhají hlavní líčení. Dále je stíhán resp. byl nepravomocně odsouzen u OS FM pod sp.zn. 2T 262/2007 pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1 k § 222 odst. 1 tr.zák. k podmíněnému trestu a trestu zákazu řízení motorových vozidel. Jde-li o samotné neveřejné zasedání pak soud vedle rozhodnutí o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu podle § 72 odst. 3 tr.ř. spojil s tímto také rozhodnutí o dalším trvání vazby ve smyslu ustanovení § 71 odst. 5 tr.ř., v neposlední řadě došlo k předběžnému projednání obžaloby, jak má na mysli § 186 tr.ř., a to zejména z důvodu uvedených explicitně v § 186 písm. d), e) a f) tr.ř. K odůvodnění rozhodnutí o vazbě obviněného M.P. (výroky ad I. a II.) Podle § 72 odst. 3 věta první tr.ř. má obviněný právo kdykoliv žádat o propuštění z vazby na svobodu. Podle § 73 odst. 1 písm. b), c) tr.ř., je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže - obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, nebo - s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným. Podle § 71 odst. 5 tr.ř., soud je povinen nejpozději do 30-ti dnů ode dne, kdy u něj byla podána obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Jde-li o rozhodnutí o žádosti obviněného M.P. o propuštění z vazby na svobodu a rozhodnutí o dalším trvání vazby, které se činí obligatorně dle trestního řádu po podání obžaloby, pak soud dospívá k závěru, že je nadále u dotyčného dán důvod vazby podle § 67 písm. a) tr.ř. (tzv. vazba útěková), jelikož přetrvává reálná obava, že by obviněný mohl uprchnout nebo se skrývat, aby se trestnímu stíhání potažmo trestu vyhnul. Konstatuje se, že usnesení o zahájení trestního stíhání (č.l. 374-376) bylo M.P. doručeno 2.10.2007, tedy o čtyři měsíce později než spoluobviněnému S. (doručeno 8.6), když se v místě bydliště a na dalších dostupných adresách nezdržoval a byl i jinak nekontaktní, musel být 9.7.2007 vydán předchozí souhlas státního zástupce k jeho zadržení (č.l. 397), nicméně na základě pátrání Policie ČR došlo k jeho realizaci až 2.10.2007 (č.l. 405). Do vazby pak byl obviněný vzat usnesením citovaným ve druhém odstavci odůvodnění tohoto usnesení. Z rozhodnutí plyne, že dotyčný připustil, že se trestnímu stíhání vyhýbal, neboť měl z policie strach, což je konkrétní jednání, které vede k závěru o existenci důvodu vazby podle § 67 písm. a) tr.ř. K tomu přistupuje další významná okolnost, a tou je fakt, že M.P. je stíhán pro zvlášť závažný trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr.zák. a bude-li uznán vinným, je ohrožen již citelným trestem odnětí svobody v rámci trestní sazby od 5 do 12 let. Úvaha soudu však musí jít dál, totiž, že protiprávní jednání kladené za vinu, může být posuzováno ještě podle přísnějšího ustanovení trestního zákona, když s ohledem na odsouzení rozsudkem KS v Ostravě ze dne 27.6.2003, sp.zn. 30T 8/2008, pro pokusy trestných činů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 8 odst. 1 k § 148 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zák. a § 8 odst. 1 k § 148 odst. 2 tr. zák. a pokus trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 k § 250a odst. 1, odst. 4 tr. zák., k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 2 roky, který vykonal dne 28.9.2005, není vyloučeno posoudit projednávanou trestnou činnost jako spáchanou zvlášť nebezpečným recidivistou podle § 41 odst. 1 tr. zák. Tato problematika bude také zmíněna v pasáži týkající se odůvodnění vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Faktem ale zůstává, že v naznačovaném případě by trestní sazba, kterou je obviněný P. ohrožen, představovala, při zohlednění ustanovení § 42 tr.zák., rozpětí od 10 do 15 let. Zde soud mimo jiné poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1.4.2004 pod sp.zn. III. ÚS 566/03, kterým byl proveden výklad pojmu „hrozba vysokého trestu“, v souvislosti s existencí vazebního důvodu podle § 67 písm. a) tr.ř., přičemž platí, že uložení tzv. útěkové vazby lze odůvodnit hrozbou vysokým trestem jen v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu lze předpokládat uložení trestu odnětí svobody ve výši nejméně kolem osmi let. Důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu je dána již tím, že státní zástupce podal ve věci obžalobu, o trestní sazbě pak zmínka shora. Za tohoto stavu byla žádost obviněného M.P. o propuštění z vazby na svobodu zamítnuta, neboť je i nadále u něj dán důvod vazby podle § 67 písm. a) tr.ř. a současně podle § 71 odst. 5 tr.ř. rozhodnuto o jeho ponechání ve vazbě. Přestože by bylo lze teoreticky zmiňovaný důvod vazby nahradit instituty vymezenými  v  §  73  a  § 73a  tr.ř.,  přičemž z těchto obviněný nabídl písemný slib a dále možnost nahrazení vazby dohledem probačního úředníka, jeví se být tyto pro naznačovaný postup nedostatečnými. Znovu se opakuje, že jmenovaný je stíhán pro zvlášť závažný trestný čin, kterým měla být způsobena škoda dosahující téměř 10.000.000,- Kč, protiprávní jednání mělo být spácháno ve spolupachatelství, v neposlední řadě je nutné zmínit také osobu obviněného P., který má v opise rejstříku trestů (č.l. 921) již dva záznamy pro trestnou činnost majetkové povahy, přičemž poslední odsouzení bylo již k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Jeho tvrzení uváděná ve slibu tak vyznívají nepřesvědčivě, včetně fixace na matku, když současně obviněný před krajským soudem uvádí, že několik měsíců pobýval v Praze (rozuměj v době, kdy byla činěna snaha o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání) a působil jako manažer jednoho z účastníků Super star, což nesvědčí o proklamovaném. Navíc jsou proti jeho osobě vedena další trestní stíhání u OS v Ostravě a OS FM. Konečně nemá oporu tvrzení obviněného, že z dosavadního řízení musí být zřejmá snaha dotyčného „očistit své jméno“, když obsah trestního spisu jednoznačně vypovídá o tom, že k věci samotné obviněný nepodal dosud výpověď a ve všech případech využil svého práva a nevypovídal. Nebyl proto přijat nabízený písemný slib, jakož také rozhodnuto o tom, že vazbu nelze nahradit dohledem probačního úředníka nad obviněným. K odůvodnění rozhodnutí o vrácení věci obviněných M.P. a P.S. státnímu zástupci k došetření (výrok ad III.) Podle § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř., po předběžném projednání obžaloby soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření, je-li toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem, nebo k objasnění základních skutkových okolností, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout, a v řízení před soudem by takové došetření bylo v porovnání s možnostmi opatřit takový důkaz v přípravném řízení spojeno s výraznými obtížení nebo by zřejmě bylo na újmu rychlosti řízení. Navazujíc na argumenty obsažené v pasáži týkající se otázek spojených s dalším trváním vazby obviněného P., setrvává krajský soud na stanovisku, že státní zástupce nezvolil v obžalobě přiléhavou právní kvalifikaci skutku, a to právě ve vztahu k obviněnému P. Bylo zjištěno z opisu rejstříku trestů a lustrací u Krajského soudu v Ostravě, že M.P. byl nejprve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 4.9.2001, sp.zn. 70T 86/200, pro trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody na 2 roky se stanovením zkušební doby do 4.9.2005, nicméně výrok o trestu z tohoto rozhodnutí byl zrušen ukládáním trestu souhrnného, a to citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.6.2003, sp.zn. 30T 8/2000, kdy byl ukládán, mimo jiné, již nepodmíněný trest odnětí svobody, který odsouzený vykonal ke dni 28.9.2005 ve věznici s dozorem. Jelikož byl v minulosti obviněný P. odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nacházel se v přímém výkonu trestu odnětí svobody,  z něhož byl  propuštěn v září 2005 a dle nově podané obžaloby se měl dopustit protiprávního jednání - opětovně zvlášť závažného úmyslného trestného činu - v březnu 2006, přičemž se znovu jedná o protiprávní jednání majetkové povahy, bylo by tak na místě kvalifikovat jeho počínání jako jednání zvlášť nebezpečného recidivisty podle § 41 tr.zák. K uvedenému bude tudíž nezbytné připojit kompletní spisový materiál Krajského soudu v Ostravě 30T 8/2000, aby bylo objektivizováno předchozí odsouzení, když s pouhým opisem rejstříku trestů se nebude lze spokojit, dále vyžádat podrobné hodnocení zmiňovaného výkonu trestu odnětí svobody, v neposlední řadě dát obviněnému možnost procesním způsobem se k této záležitosti vyjádřit. Dále soud poukazuje na neúplnost spisového materiálu, neb tento neobsahuje protokol o výslechu obviněného P. při rozhodování soudce příslušného okresního soudu o návrhu státního zástupce na vzetí do vazby. Jedná se závažný nedostatek, protože výslech obviněného i při tomto úkonu je relevantním důkazem, navíc slouží k přezkoumání tvrzení obžaloby. V ní se mimo jiné uvádí na č.l. 3, že obviněný odmítl ve věci vypovídat. Pokud ale absentuje některý z protokolů o jeho výslechu, lze jen stěží provést přezkum a již vůbec není možné, jak naznačeno, využít protokol jako důkaz v rámci hlavního líčení. K tomu se konstatuje, že spis obsahuje návrh státního zástupce na vzetí do vazby (č.l. 418-419), avšak bezprostředně následuje usnesení soudce Okresního soudu v Olomouci o vzetí obviněného P. do vazby, které navíc nemá doložku právní moci. Soud považuje za potřebné doplnit spisový materiál o protokol o výslechu obviněného M. P. při tomto úkonu, tj. při rozhodování soudu o návrhu státního zástupce na vzetí dotyčného do vazby. Taktéž by měla být doplněna doložka právní moci tohoto usnesení. Jde-li o výslechy svědků, kteří jsou uvedeni v obžalobě, a to P.M. a D.K., pak k těmto se poznamenává, že se jedná zcela nebo zčásti o důkazy nepoužitelné v řízení před soudem. Protokol o výslechu svědka P.M. (č.l. 592A-592R) je v rámci hlavního líčení zcela nepoužitelný, neboť úkon byl proveden, jak patrno ze záhlaví, v jiném trestním řízení. Z protokolu o výslechu svědka D.K. (č.l. 506-509) vyplývá, že nebyl přítomen obhájce obviněného S. - JUDr. R., protokol pak neobsahuje ani poznámku, ze které by bylo možné dovodit, že o tomto úkonu byl řádně obhájce spraven a spis neobsahuje žádný materiál, který by o uvědomí svědčil. Tím bylo odepřeno právo obviněného resp. jeho obhájce na možnost úkonu se zúčastnit a klást svědkovi otázky, tudíž bylo porušeno právo na obhajobu. V přípravném řízení tak bude nezbytné vyslechnout v procesním postavení svědka, tedy v tomto a nikoliv jiném řízení, P.M., protože údaje jim sdělené mohou mít nemalého významu pro posouzení celého případu, taktéž by měl být vyslechnut svědek D.K., a to poté, co budou oba obhájci řádně o úkonu uvědomění, tak, aby se jej  mohli  zúčastnit.  Ponejvíce  okrajově  se  k  protokolům o výslechu svědka P.S. (č.l. 544-551, 553-560) uvádí, že v obě první strany (č.l. 544 a 553) obsahují nesprávná data v roce, v němž byly výslechy prováděny a namísto roku 2006 by se mělo zjevně jednat o rok 2007. I toto by však nemělo uniknout státnímu zástupci a v rámci přípravného řízení by měla být provedena úřední oprava tak, aby časové údaje odpovídaly realitě. S neposlední řadě soud namítá, že v obžalobě nedošlo k přesnému označení obviněného P.S., a to v položce týkající se jeho trvalého bydliště. Jak bylo zjištěno z výpisu z centrální evidence obyvatel (č.l. 927), již od 14.6.2006 má dotyčný vedeno trvalé bydliště na adrese H.-M. nicméně obžaloba uvádí H.-B.. Chybné označení identity obviněného nutno posuzovat v intencích ustanovení § 176 odst. 2 tr.ř., dle kterého může být obžaloba podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 tr.ř.), následně pak, podle § 177 písm. b) tr.ř. musí obžaloba mimo jiné obsahovat jméno, a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou. Podle § 220 odst. 1 tr.ř. může soud rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. V citovaných ustanoveních zakotvené základní zásady trestního řízení, a to zejména zásada totožnosti a jednoty skutku a zásada obžalovací, jednoznačně stanoví obsah a rozsah soudního rozhodování neboť vymezují předmět soudního rozhodování, a to nejen osobou obviněného, ale také stíhaný skutek, který je mu kladen za vinu. Podle § 160 odst. 1 tr.ř. lze trestní stíhání zahájit a vést jen proti určité osobě. Pokud tedy byla v obžalobě vadně označena identita obviněného P.S. a současně se jedná o vadu podané obžaloby, kterou nelze napravit pouhou opravou obžaloby, jelikož trestní řád, na rozdíl od ustanovení § 131 tr.ř., týkající se opravy vyhotovení a opisu rozsudku a ustanovení § 138 tr.ř. umožňujícího opravu vyhotovení opisu usnesení, neupravuje možnost opravy obžaloby, jakožto jednoho ze způsobu rozhodnutí státního zástupce. Podotýká se a opakuje, že ke změně trvalého bydliště obviněného nedošlo při podání obžaloby, ale mnohem dříve, již v červnu 2006 a tato skutečnost tudíž měla být orgány činnými v přípravném řízení trestním reflektována. Pro stručnost se ohledně dané problematiky odkazuje například na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.3.2004, sp.zn. 5To 143/2003, ze dne 12.9.2006, sp.zn. 5To 59/2006 a podobně. Nezbývá proto, než požadovat, aby obžaloba ohledně označení obviněného P.S., byla dána do souladu se skutečným stavem. Ke skutkovým zjištěním v přípravném řízení resp. provedeným důkazům zaujímá soud stanovisko, že nebyla bezezbytku dodržena dikce § 2 odst. 5 věta třetí tr.ř., který stanoví, že v přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. Zde má soud na mysli ten fakt, že přípravné řízení bylo vedeno do jisté míry jednostranně, o čemž svědčí jeho  závěr,  kdy  obviněným  byla  sice  dána  možnost  seznámit  se se  spisovým materiálem, nicméně veškeré návrhy na doplnění dokazování (viz zejména č.l. 889, 896-897) byly vrchním komisařem bez bližšího odůvodnění odmítnuty, obdobně vyznívá stanovisko státního zástupce, když za tohoto stavu věci je podána obžaloba, ačkoliv státní zástupce je povinen navrhovat a v obžalobě uvést důkazy, které svědčí v neprospěch, ale také ve prospěch obviněného. Pokud ale byly všechny návrhy na doplnění dokazování ze strany obviněných zamítnuty, tento požadavek nemohl být z logiky věci naplněn. Problematika oprávněnosti doplnění dokazování je o to zřetelnější, že vrchní komisař a státní zástupce, kteří byli ve věci činní, věděli mimo jiné o trestním stíhání D.Š. a spol. (vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 33T 2/2007, kterážto kauza má bezprostřední návaznost na jednání kladené za vinu obviněným P. a S.). K objektivnímu posouzení podílu na případné trestné činnosti jmenovaných se tak jeví být nezbytným nejméně výslech P.L. - osoby úzce spojené nejen s D.Š., ale také M.J. a V.K., přičemž L. by se mohl vyjádřit nejen k podílu obviněných na celé záležitosti, ale podat také relevantní údaje ke svědkům Š., J., K. a dalším. Taktéž bude nutné vyslechnout přítelkyně D.Š. v době rozhodné, a to P.K. a V.F., které sdělily závažné informace v trestní věci D.Š., k jeho kontaktům s dalšími osobami, k jeho činnosti v kritické době, dle názoru soudu nebyla také řádně objasněna otázka financování nákupu pohonných hmot, když peněžní prostředky měly pocházet od B.J., avšak tento nebyl v přípravném řízení vyslechnut. Mělo by proto být vyvinuto maximální úsilí orgány přípravného řízení k jeho zajištění, neboť dotyčný může osvětlit vývoj celého případu především na jeho počátku, možné motivace jednání, zainteresovanost jednotlivých aktérů et cetera. Přestože obvinění využili svého práva a ve věci nevypovídali, byť tuto skutečnost nemůže soud ve vztahu k obviněnému P. objektivizovat pro již zmiňovaný nedostatek spočívající v absenci protokolu o výslechu obviněného při rozhodování o návrhu státního zástupce na jeho vzetí do vazby, přece jen z návrhu obviněného P. po seznámení se spisem by bylo lze dovodit, že zpochybňuje aktivní účast na případném podvodném jednání, jakož i kontakt s některými osobami, které ve věci figurují jako svědci (zde srovnej jeho poslední návrh na doplnění dokazování uvedený na č.l. 897) a domáhá se provedení rekognice s D.Š. a M.B., kteří bezpochyby patří, dle názoru soudu, ke stěžejním svědkům v projednávané trestní věci. I tyto úkony mohou bezpochyby přispět k prověření možné obhajoby obviněného (obviněných), nicméně tento úkon by měl být proveden, nebrání-li tomu objektivní skutečnosti, v rámci přípravného řízení, aby tak případně podaná obžaloba měla reálnou oporu ve svých tvrzeních co se týče viny obviněných.   Přestože by bylo možno ve výčtu důkazů, které nebyly dosud opatřeny pokračovat, soud si je na druhou stranu plně vědom zásady obžalovaní, jakož i toho, že se těžiště dokazování by mělo spočívat v řízení před soudem, nicméně nejméně v rozsahu naznačeném v předchozím odstavci by vyšetřování mělo být doplněno, aby se osvětlily některé důležité momenty případu, jakož také, aby orgány činné v přípravném řízení dostály zákonnému požadavku, že totiž pečlivě objasňují jak okolnosti svědčící v neprospěch podezřelých resp. obviněných, tak v jejich prospěch. Na naznačené v předchozích třech odstavcích do jisté míry navazuje poslední výhrada soudu, a tou je konstatování, že obžaloba státního zástupce nesplňuje jednu z obligatorních náležitostí výslovně uvedenou v § 177 písm. d) tr.ř., který uvádí, že obžaloba musí obsahovat odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona. Soud má na mysli především odůvodnění žalovaného skutku a právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil, jelikož tyto prakticky v obžalobě absentují. Dlužno předeslat, že odůvodnění obžaloby obsahuje, vedle seznamu důkazů, jejichž provedení státní zástupce navrhuje provést v hlavním líčení, pouze šest stručných odstavců, kdy dva z nich se týkají toliko údajů k osobám obviněných a jeden zmínky o stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Pokud snad první dva odstavce odůvodnění bude lze považovat za velmi strohé odůvodnění žalovaného stuku, pak právní úvahy, jimiž se stání zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona, zcela chybí. Přitom jde o nejvýznamnější část odůvodnění obžaloby, v níž je třeba podrobně odůvodnit jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu, pro který se na obviněné podává obžaloba, jakož i odůvodnit ostatní související materii, včetně obhajoby obviněných. Pokud k zahájení trestního stíhání určité osoby (§ 160 odst. 1 tr.ř.) postačuje vyšší stupeň pravděpodobnosti, že se tato dopustila trestného činu, pak u obžaloby musí být trestná činnost spolehlivě prokázána do té míry, že výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud (§ 176 odst. 1 tr.ř.), tedy vyžaduje se ještě vyšší stupeň pravděpodobnosti o tom, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchal obviněný, jinak řečeno, stupeň takové intenzity pravděpodobnosti, že obžaloba státního zástupce bude reálně způsobilá obstát v řízení před soudem. Postavením obviněného před soud totiž dochází k relativně citelnému zásahu do jeho práv a soukromí, když do jisté míry anonymní fáze přípravného řízení, a tím i pozice stíhané osoby, se striktní aplikací zásady ústnosti a veřejnosti v řízení před soudem markantně mění. Soud dospívá k závěru, že pokud obžaloba není řádně odůvodněna, jedná se o závažnou vadu přípravného řízení, kterou není možné odstranit v řízení před soudem. Jelikož trestní řád neobsahuje samostatnou sankci, která by pamatovala na situaci, kdy obžaloba nesplňuje podmínky obsažené v § 177, potřeba vyjít z prostého jazykového výkladu citovaného ustanovení, které je uvozeno slovy „Obžaloba musí obsahovat .....“, který nelze interpretovat jinak, vycházeje z opaku, že pokud obžaloba neobsahuje bezezbytku všechny náležitosti vymezené v § 177, nemůže být podána a stane-li se tak, měla by tato skutečnost být důvodem k postupu podle § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř., tedy podkladem k vrácení věci státnímu zástupci k došetření. K tomu se dodává, že pouze státní zástupce je oprávněn podat obžalobu, tudíž její závažné vady není možné napravit v řízení před soudem. Shrneme-li všechny nedostatky přípravného řízení, z nichž nejpodstatnější byly zmíněny v odůvodnění tohoto usnesení, pak Krajský soud v Ostravě dospívá k přesvědčení, že je nutno aplikovat § 188 odst. 1 písm. e) tr.ř. a vrátit věc státnímu zástupci k došetření, jelikož je toho třeba k odstranění závažných procesních vad přípravného řízení, které nelze napravit v řízení před soudem (zde má soud na mysli především nedostatek obžaloby spočívající v nesplnění obsahového požadavku vymezeného v § 177 tr.ř.), jakož i z důvodu neobjasnění základních skutkových okolností, když přípravné řízení naprosto nereagovalo na obhajobu obviněných prezentovanou po seznámení s výsledky vyšetřování. Jelikož se zčásti jedná o vady, které, a zde se jen opakuje, není možné napravit v řízení před soudem, a současně ve svém souhrnu o takové kvantum nedostatků přípravného řízení, že je na místě postupovat, jak vymezeno v bodě III. výroku usnesení. Pro úplnost a přehlednost se shrnuje, že v přípravném řízení bude nutné : - připojit trestní spis Krajského soudu v Ostravě 30T 8/2000, vyžádat hodnocení výkonu trestu z rozsudku uvedené spisové značky ze dne 4.9.2001, v návaznosti na to korigovat právní kvalifikaci jednání obviněného M.P., na tuto jmenovaného upozornit a vyslechnout jej k naznačené problematice, - doplnit spisový materiál o protokol o výslechu obviněného M.P., který zachycuje jeho výslech po podání návrhu státního zástupce na vzetí jmenovaného do vazby, jakož i doplnit doložku právní moci usnesení Okresního soudu v Olomouci, jímž byl vzat do vazby, - provést úřední opravu prvních stran protokolů (datum konání úkonu) o výslechu svědka P.S. - procesním způsobem vyslechnout svědky P.M. a D.K. - alespoň elementárním způsobem reagovat na obhajobu obviněných a vyslechnout svědky: B.J., P.L., P.K., V.F. a provést rekognici obviněných svědky D.Š. a M.B. - v intencích ustanovení § 177 koncipovat obžalobu, včetně správného uvedení bydliště obviněného P.S. a řádného odůvodnění obžaloby. P o u č e n í  : Proti všem výrokům usnesení je přípustná stížnost do tří dnů ode dne oznámení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Vrchnímu soudu v Olomouci. Stížnost proti výrokům ad I. a II. nemá odkladný účinek. Stížnost proti výroku ad III. má odkladný účinek.