Poplatek za parkování vozidla (tzv. parkovné) je hotovým výdajem, který souvisí s dopravou v místě úkonu advokáta (místní úprava provozu na pozemních komunikacích), nikoli s přepravou advokáta ze sídla do místa úkonu, proto je „parkovné“ výdajem zahrnutým v paušální částce dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

6To 394/2008-143 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. října 2008 stížnost obhájkyně JUDr. H.H. proti usnesení Okresního soudu v Bruntále ze dne 6.6.2008, sp.zn. 4T 179/2007 a rozhodl t a k t o : Stížnost obhájkyně JUDr. H.H. se podle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř. z a m í t á . O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením rozhodl Okresní soud v Bruntále v trestní věci odsouzeného T.M. podle ust. §§ 151 odst. 2, 3 a 155 odst. 1 tr.ř. tak, že obhájkyni JUDr. H.H. přiznal na nákladech nutné obhajoby dle vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů celkem částku 10.085,-- Kč. V odůvodnění usnesení Okresní soud v Bruntále uvedl, že obhájkyně provedla úkony uvedené ve výrokové části usnesení a výše odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena podle § 10 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění a v souladu s vyhl. č. 235/1997 Sb. - § 15a. Soud upravil výši odměny za dvě žádosti o propuštění z vazby dle ust. §§ 10 odst. 2 a 11 odst. 3 advokátního tarifu a dále uvedl, že obhájkyni nepřiznal parkovné k jízdám za dny 30.6.2006 a 22.9.2006, neboť má zato, že tyto náklady jsou součástí režijního paušálu. Blíže problematiku nepřiznání parkovného okresní soud v napadeném usnesení nezdůvodnil. Proti citovanému usnesení podala včas stížnost obhájkyně JUDr. H.H. a ve stížnosti uvedla, že nesouhlasí s názorem okresního soudu v tom směru, že parkovné je součástí režijního paušálu, a takový výklad považuje za nesprávný. Má zato, že parkovné je položkou cestovního výdaje nikoliv paušálu, který je náhradou výdajů na poštovné, místní hovorné a přepravné, a v tomto směru ke stížnosti připojila opisy rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3To 123/2007 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.2.2008, sp.zn. 4To 56/2008. Proto obhájkyně navrhuje, aby z podnětu její stížnosti bylo napadené usnesení Okresního soudu v Bruntále zrušeno a následně, aby jí bylo přiznáno parkovné za dny 30.6.2006 a 22.9.2006 ve výši ½, tj. celkem 40,-- Kč, kdy pak celková odměna a náhrada hotových výdajů celkově činí částku 10.125,-- Kč. Z podnětu podané stížnosti Krajský soud v Ostravě podle ust. § 147 odst. 1 tr.ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení, jakož i správnost postupu řízení jeho vydání předcházející a po projednání věci v neveřejném zasedání dospěl k závěru, že stížnost obhájkyně JUDr. H.H. není důvodná. Senátu 6To Krajského soudu v Ostravě je známo rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3.10.2007, sp.zn. 3To 123/2007, jakož i rozhodnutí senátu 4To Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 4To 56/2008 ze dne 26.2.2008, domnívá se však, že výklad ustanovení § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu není odpovídající znění §§ 154-164 zákoníku práce, jakož i dalších zákonů upravujících účast dalších účastníků trestního řízení, např. svědků a znalců, kdy tito nemají nárok na paušální částku ve výši 300,- Kč jako advokát dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu. V tomto ustanovení advokátního tarifu se uvádí, že tato částka slouží jako náhrada např. za místní přepravu. Zaparkování motorového vozidla na placeném parkovišti v místě úkonu (soudu) je tedy výdaj, který souvisí s místní úpravou cesty advokáta k úkonu, nikoli jako nezbytný (vždy) cestovní výdaj z místa sídla advokáta do místa úkonu. Pokud by advokátovi bylo zaplaceno i parkovné jako nutný vedlejší výdaj dle § 164 zákoníku práce, byl by zvýhodněn oproti advokátovi, který má sídlo v místě úkonu, kterému nelze parkovné proplatit, neboť se jedná o místní výdaj přepravného, a zvýhodněn i proti jiným účastníkům, kteří nemají nárok na paušální částku na místní přepravu. V tomto směru vyznívá shodně právní názor publikovaný v Právní praxi č. 7/99 str. 459, Jiří Lněnička, kde je řešena otázka vyúčtování parkovného při použití motorového vozidla advokátem. Zde se odkazuje na zák. č. 119/92 Sb. o cestovních náhradách v tehdy platném znění, kde se o parkovném nehovoří, a proto je nutno postupovat podle advokátního tarifu. Protože použitím motorového vozidla opadá částka, která by musela být vynaložena na místní přepravné, je parkovné součástí paušální částky, a nelze jej proto jako hotový výdaj přiznat. Senát 6To Krajského soudu v Ostravě si je vědom toho, že výklad ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve vztahu k možnosti účtovat parkovné advokátem, jako náhradu hotových výdajů, není v běžné praxi obecních soudů jednotný, tato problematika není dosud řešena ani žádným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, nicméně senát 6To Krajského soudu v Ostravě zastává právní názor výše uvedený a za takové situace stížnost obhájkyně JUDr. H.H. jako nedůvodnou zamítl dle § 148 odst. 1 písm. c) tr.ř., a to z důvodů shora podrobně uvedených. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není další řádný opravný prostředek přípustný. V Ostravě dne 31.10.2008