Ze skutečnosti, že v § 339 odst. 2 o.s.ř. je upravena výjimka z pravidla, že v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí může být uveden jen jediný způsob výkonu rozhodnutí, nelze dovozovat, že příslušenství pohledávky bude jednak tvořit základ soudního poplatku (srov. § 6 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb.), ani že by mělo být při výpočtu odměny advokáta dovozováno spopjení více věcí a aplikováno ustanovení § 17 písm. b) vyhl. č. 484/2000 Sb., nboť při určení sazby odměny se k příslušenství pohledávky nepřihlíží (§ 12 odst. 2 a § 3 vyhl. č. 484/2000 Sb.).

66Co 812/2009 - 22 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. J.S- a soudců Mgr. T.H. a Mgr. T.M. ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného x, s.r.o., se sídlem O.-M.O., IČ x, zast. Mgr. P.K., advokátem se sídlem O.-M.O., proti povinnému L.P., nar. x, bytem K., vyklizením bytu, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15.4.2009, č.j. 50E 1040/2009-11, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se v odvoláním napadené části, tj. ve výroku v odst. II., mění následovně : Povinný je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku ve výši 6 474,- Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu byl nařízen výkon rozhodnutí vyklizením povinného z bytu č. 12 v domě č.p. 1188 na ul. x v K. a jeho přestěhováním do zajištěného přístřeší v ubytovně J. v O.-M. O. (ve výroku v odst. I.), dále pak byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 6.774,- Kč (ve výroku v odst. II.), dále bylo rozhodnuto o tom, jak bude provedeno vyklizení bytu (ve výroku v odst. III.), dále pak k vymožení nákladů předcházejících řízení ve výši 18.116,- Kč, nákladů výkonu rozhodnutí, jakož i nákladů, které budou v průběhu řízení oprávněnému přiznány, byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného (ve výroku v odst. IV.) a konečně bylo povinnému zakázáno, aby nakládal se sepsanými movitými věcmi (ve výroku v odst. V.). Proti vydanému usnesení okresního soudu (pouze proti výroku v odst. II.) podal včasné odvolání oprávněný a namítal, že odměna dle vyhl. č. 484/2000 Sb. mu měla být přiznána za každý soudem nařízený výkon rozhodnutí, tj. nejen za vyklizení bytu, ale též za výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Oprávněný proto navrhl, aby usnesení okresního soudu bylo v odvoláním napadené části změněno tak, aby povinnému byla uložena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku ve výši 12.129,- Kč. Krajský soud z podnětu podaného odvolání oprávněného přezkoumal usnesení okresního soudu (a to v části, ve které bylo toto rozhodnutí napadeno odvoláním, tj. ve výroku v odst. II.), jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a aniž by bylo nutno nařídit jednání (§ 254 odst. 6 věta před středníkem o.s.ř., § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř., dospěl k závěru, že odvolání oprávněného není důvodné, přesto bylo nutno rozhodnutí v odvoláním napadené části změnit. Krajský soud odvolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (srov. bod 10., čl. II. zákona č. 7/2009 Sb.). Podle ustanovení § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Podle § 270 odst. 1 o.s.ř. spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. Podle § 270 odst. 2 o.s.ř. oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Podle § 339 odst. 2 o.s.ř., navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena. Krajský soud dospěl k těmto závěrům : Pohledávkou se rozumí právo na jakékoliv plnění majetkového charakteru ( peněžité i nepeněžité ), které vyplývá ze závazkového právního vztahu (srov. § 488 a 494 obč. zák.). Přiznané náklady řízení pak tvoří ( dle § 121 odst. 3 obč. zák.) příslušenství pohledávky. Spočívá-li vykonávaná povinnost ve vyklizení bytu ( tj. jde-li ve výše uvedeném smyslu o pohledávku, z níž vyplývá právo na plnění nepeněžitého charakteru ), pak náklady nalézacího řízení ve výši 18 116,- Kč, jsou příslušenstvím této pohledávky. Pokud exekuční titul ukládá povinnému povinnost k plnění nepeněžitého charakteru ( zde vyklizením bytu ), pak zákon dává (v ustanovení § 339 odst. 2 o.s.ř.), oprávněnému možnost , aby v návrhu na výkon rozhodnutí (tj. ve vztahu k povinnosti plnění peněžitého charakteru, které však tvoří v projednávané věci jak příslušenství pohledávky, tak náklady vykonávacího řízení), uvedl další způsob výkonu, kterým má být toto plnění vymoženo. Ze skutečnosti, že v § 339 odst. 2 o.s.ř. je upravena výjimka z pravidla, že v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí může být uveden jen jediný způsob výkonu rozhodnutí, nelze dovozovat, že příslušenství pohledávky bude jednak tvořit základ soudního poplatku ( srov. § 6 odst. 1, věta druhá zákona č. 549/1991 Sb. ), ani že by mělo být při výpočtu odměny advokáta dovozováno spojení více věcí a aplikováno ustanovení § 17 písm. b) vyhl. č. 484/2000 Sb., neboť při určení sazby odměny se k příslušenství pohledávky nepřihlíží ( § 12 odst. 2 a § 3 odst. 3 vyhl. č. 484/2000 Sb.). V předmětné věci o výkon rozhodnutí se oprávněný podaným návrhem domáhal nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením povinného z bytu do zajištěného přístřeší, dále se domáhal, aby v rámci tohoto řízení byl k uspokojení nákladů předcházejících řízení a nákladů tohoto výkonu rozhodnutí nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Oprávněný tak využil zákonné možnosti, kterou mu dává ustanovení § 339 odst. 2 o.s.ř. Okresní soud rozhodl správně potud, pokud povinnému uložil povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku do výše 6 474,- Kč. Advokátovi, který oprávněného zastupuje, přísluší odměna za zastupování v tomto řízení, konkrétně odměna dle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2. vyhl. č. 484/2000 Sb. v platném znění ve výši 4.000,- Kč, dále pak mu přísluší 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění po 300,- Kč, a protože právní zástupce oprávněného je plátcem daně z přidané hodnoty, přísluší mu rovněž (srov. § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř.) náhrada za daň z uvedených částek ve výši 874,- Kč, celkem tedy 5.474,- Kč. Náklady řízení oprávněného dále zahrnují zaplacený soudní poplatek z návrhu na výkon rozhodnutí vyklizením bytu dle položky 16 písm. c) sazebníku soudních poplatků ve výši 1.000,- Kč. Pokud však v předmětné věci zaplatil oprávněný na soudním poplatku další částku 300,- Kč (vycházeje z předpokladu, že dalším předmětem poplatného úkonu je část návrhu, ve které se domáhal nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí), pak v uvedeném rozsahu se jedná o přeplatek soudního poplatku, který je potřeba oprávněnému vrátit (§ 10 odst. 1, věta druhá zákona č. 549/1991 Sb ), o čemž rozhodne soud 1. stupně. Na základě shora uvedených skutečností bylo rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. ve výroku v odst. II., podle § 220 odst. 3 o.s.ř. změněno tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn tím, že oprávněný s podaným odvoláním nebyl úspěšný a povinnému (podle obsahu spisu) náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Ostravě dne 31.8.2009 JUDr. J.S. předsedkyně senátu66Co 812/2009 - 22 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky ve věci výkonu rozhodnutí  oprávněného RPG Byty, s.r.o., se sídlem Gregorova 3/2582, Ostrava-Moravská Ostrava, IČ 27769127, zast. Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem Čs. Legií 5, Ostrava-Moravská Ostrava, proti povinnému Ladislavu Pospíšilovi, nar. 28.4.1963, bytem Francouzská 1188, Kopřivnice,  vyklizením bytu, k odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15.4.2009, č.j. 50E 1040/2009-11, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se v odvoláním napadené části, tj. ve výroku v odst. II., mění následovně : Povinný je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku ve výši 6 474,- Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu byl nařízen výkon rozhodnutí vyklizením povinného z bytu č. 12 v domě č.p. 1188 na ul. Francouzská v Kopřivnici a jeho přestěhováním do zajištěného přístřeší v ubytovně Jílová v Ostravě-Moravské Ostravě (ve výroku v odst. I.), dále pak byla povinnému uložena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 6.774,- Kč (ve výroku v odst. II.), dále bylo rozhodnuto o tom, jak bude provedeno vyklizení bytu (ve výroku v odst. III.), dále pak k vymožení nákladů předcházejících řízení ve výši 18.116,- Kč, nákladů výkonu rozhodnutí, jakož i nákladů, které budou v průběhu řízení oprávněnému přiznány, byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného (ve výroku v odst. IV.) a konečně bylo povinnému zakázáno, aby nakládal se sepsanými movitými věcmi (ve výroku v odst. V.). Proti vydanému usnesení okresního soudu (pouze proti výroku v odst. II.) podal včasné odvolání oprávněný a namítal, že odměna dle vyhl. č. 484/2000 Sb. mu měla být přiznána  za každý soudem nařízený výkon rozhodnutí, tj. nejen za vyklizení bytu, ale též za výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Oprávněný proto navrhl, aby usnesení okresního soudu bylo v odvoláním napadené části změněno tak, aby povinnému byla uložena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku ve výši 12.129,- Kč. Krajský soud z podnětu podaného odvolání oprávněného přezkoumal usnesení okresního soudu (a to v části, ve které bylo toto rozhodnutí napadeno odvoláním, tj. ve výroku v odst. II.), jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a aniž by bylo nutno nařídit jednání (§ 254 odst. 6 věta před středníkem o.s.ř., § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř., dospěl k závěru, že odvolání oprávněného není důvodné, přesto bylo nutno rozhodnutí v odvoláním napadené části změnit. Krajský soud odvolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (srov. bod 10., čl. II. zákona č. 7/2009 Sb.). Podle ustanovení § 251 o.s.ř. nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Podle § 270 odst. 1 o.s.ř. spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady. Podle § 270 odst. 2 o.s.ř. oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Podle § 339 odst. 2 o.s.ř. navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena. Krajský soud dospěl k těmto závěrům : Pohledávkou se rozumí právo na jakékoliv plnění majetkového charakteru ( peněžité i nepeněžité ), které vyplývá ze závazkového právního vztahu (srov. § 488 a 494 obč. zák.). Přiznané náklady řízení pak tvoří ( dle § 121 odst. 3 obč. zák. ) příslušenství pohledávky. Spočívá-li vykonávaná povinnost ve vyklizení bytu ( tj. jde-li ve výše uvedeném smyslu o pohledávku, z níž vyplývá právo na plnění nepeněžitého charakteru ), pak náklady nalézacího řízení ve výši 18 116,- Kč, jsou příslušenstvím této pohledávky. Pokud exekuční titul ukládá povinnému povinnost k plnění nepeněžitého charakteru ( zde vyklizením bytu ), pak zákon dává ( v ustanovení § 339 odst. 2 o.s.ř.), oprávněnému možnost , aby v návrhu na výkon rozhodnutí ( tj. ve vztahu k povinnosti plnění peněžitého charakteru, které však tvoří v projednávané věci jak příslušenství pohledávky, tak náklady vykonávacího řízení), uvedl další způsob výkonu, kterým má být toto plnění vymoženo. Ze skutečnosti, že v § 339 odst. 2 o.s.ř. je upravena výjimka z pravidla, že v návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí může být uveden jen jediný způsob výkonu rozhodnutí, nelze dovozovat, že příslušenství pohledávky bude jednak tvořit základ soudního poplatku ( srov. § 6 odst. 1, věta druhá zákona č. 549/1991 Sb. ), ani že by mělo být při výpočtu odměny advokáta dovozováno spojení více věcí a aplikováno ustanovení § 17 písm. b) vyhl. č. 484/2000 Sb., neboť při určení sazby odměny se k příslušenství pohledávky nepřihlíží ( § 12 odst. 2 a § 3 odst. 3 vyhl. č. 484/2000 Sb.). V předmětné věci o výkon rozhodnutí se oprávněný podaným návrhem domáhal nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením povinného z bytu do zajištěného přístřeší, dále se domáhal, aby v rámci tohoto řízení byl k uspokojení nákladů předcházejících řízení a nákladů tohoto výkonu rozhodnutí nařízen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Oprávněný tak využil zákonné možnosti, kterou mu dává ustanovení § 339 odst. 2 o.s.ř. Okresní soud rozhodl správně potud, pokud povinnému uložil povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku do výše 6 474,- Kč. Advokátovi, který oprávněného zastupuje, přísluší odměna za zastupování v tomto řízení, konkrétně odměna dle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2. vyhl. č. 484/2000 Sb. v platném znění ve výši 4.000,- Kč, dále pak mu přísluší 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění po 300,- Kč, a protože právní zástupce oprávněného je plátcem daně z přidané hodnoty, přísluší mu rovněž (srov. § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř.) náhrada za daň z uvedených částek ve výši 874,- Kč, celkem tedy 5.474,- Kč. Náklady řízení oprávněného dále zahrnují zaplacený soudní poplatek z návrhu na výkon rozhodnutí vyklizením bytu dle položky 16 písm. c) sazebníku soudních poplatků ve výši 1.000,- Kč. Pokud však v předmětné věci zaplatil oprávněný na soudním poplatku další částku 300,- Kč ( vycházeje z předpokladu, že dalším předmětem poplatného úkonu je část návrhu, ve které se domáhal nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí ), pak v uvedeném rozsahu se jedná o přeplatek soudního poplatku, který je potřeba oprávněnému vrátit ( § 10 odst. 1, věta druhá zákona č. 549/1991 Sb. ), o čemž rozhodne soud 1. stupně. Na základě shora uvedených skutečností bylo rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. ve výroku v odst. II., podle § 220 odst. 3 o.s.ř. změněno tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn tím, že oprávněný s podaným odvoláním nebyl úspěšný a povinnému (podle obsahu spisu) náklady odvolacího řízení nevznikly.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Ostravě dne 31.8.2009 Za správnost vyhotovení:                                                                                                                               JUDr. Jana Severinová, v.r. Michaela Lima, DiS.                                                                                                                                       předsedkyně senátu