Postupem podle § 34 odst. 3 exekučního řádu (uložení pořádkové pokuty) nelze sankcionovat neposkytnutí všech údajů, tedy i těch, které nemají pro provedení exekuce žádný význam, ale jen takové neposkytnutí součinností (§ 33 e.ř.), jehož důsledkem je nesdělení údajů potřebných k provedení exekuce, neboť pouze takové nesplnění povinností uvedených v ust. § 33 s.ř. vede k hrubému ztížení postupu pověřeného soudního exekutora při provádění exekuce.

9Co 25/2009-33 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v exekuční věci oprávněného I. J., s.r.o. zast. Mgr. R.L., advokátem, se sídlem v P., proti povinné D.K., o uložení pořádkové pokuty ve výši 1.000,- Kč, k odvolání Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se sídlem v Praze 3 do usnesení Okresního soudu v B. ze dne 17.9. 2008 č.j. 17Nc 3733/2007-26, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se mění následovně: Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, se sídlem v P., se pořádková pokuta ve výši 1.000,- Kč neukládá. II. Odvolatelka nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením byla Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, se sídlem v P., uložena pořádková pokuta ve výši 1.000,- Kč, kterou byla zavázána zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Okresního soudu v B.. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že pořádkové opatření je namístě, neboť odvolatel porušil ust. § 33 odst. 3 ex.ř., když k písemné žádosti pověřeného soudního exekutora nesdělil údaje potřebné k provedení exekuce. Včasným odvoláním napadla toto rozhodnutí Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, se sídlem v P.. Domáhala se tak změny usnesení okresního soudu v tom smyslu, aby odvolatelce pořádková pokuta uložena nebyla. Odvolatelka zdůraznila, že jí je znám text ust. § 33 odst. 3 ex.ř. V daném případě je však problém v tom, jak je chápán majetek povinného ve vztahu ke společnému jmění manželů (k § 143 o.z.). Odvolatelka s odkazem na ust. § 33 odst. 3 ex.ř. a usnesení Krajského soudu v Brně sp.zn. 20Co 220/2003 se domnívala, že údaje požadované exekutorem po VZP ČR v jeho žádosti ohledně manžela povinné by ani nemohly být použity k provedení exekuce pro pohledávku oprávněného za povinnou. Dalším důvodem pro neposkytnutí údajů o manželu povinné je nesprávný procesní postup exekutora v exekučním řízení, který vydal rozhodnutí o přibrání manželky povinného jako účastníka řízení ve smyslu ust. § 94 o.s.ř., přitom soudní exekutor není oprávněn svým vlastním usnesením či opatřením o přibrání manžela povinné jako účastníka řízení rozhodnout. Účastenství manžela povinného se přitom váže k okamžiku, kdy je vydán exekuční příkaz postihující majetek ve společném jmění povinného a jeho manžela. Konečně odvolatelka zdůraznila, že zákonem jí uložená povinnost mlčenlivosti ohledně skutečností týkajících se veřejného zdravotního pojištění a svých pojištěnců (§ 24a a násl. zák.č. 551/1991 Sb., § 23 a násl. zák.č. 592/1992 Sb.). Povinnost mlčenlivosti je prolomena pouze speciálními ustanoveními těchto zákonů, příp. jiných dalších zákonů. Odvolatelka vědoma si současné judikatury Nejvyššího soudu ČR (kterou blíže identifikovala v odvolání) v každém konkrétním případě velmi pečlivě zvažuje, zda poskytnutím údajů, které má k dispozici, bude dosaženo účelu, pro který mají být údaje poskytnuty, zda poskytnutí údajů nebude v rozporu s výše uvedenými zákonnými povinnostmi a zda poskytnutím těchto údajů nedojde k poškození práv pojištěncům VZP ČR či dalších osob. V daném konkrétním případě odvolatelka vyhodnotila situaci tak, že exekutorem požadované údaje o manželu povinné nemohou sloužit k provedení exekuce a uspokojení pohledávky oprávněného za povinnou a z tohoto důvodu tyto údaje neposkytla. S exekutorem stále komunikovala a svůj postup exekutorovi řádně zdůvodnila. Pro ucelený přehled o věci je třeba uvést, že exekutor usiloval o obdobný postup ještě u Okresního soudu v O., B., P. i P., jeho návrhy na uložení pokuty byly zamítnuty. Dle odvolatelky pro uložení pořádkové pokuty tak nebyly splněny zákonem stanovené předpoklady. Konečně se odvolatelka zmínila i o tom, že požádala v současné době Úřad pro ochranu osobních údajů o vyslovení stanoviska, zda VZP ČR sdělením osobních údajů exekutorovi o manželu (či manželce) povinné (či povinného) neporuší zák.č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a nevystaví se tím nebezpečí hrozby uložení sankce za správní delikt, popř. žaloby ze strany třetí osoby. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu, jakož i řízení, které mu předcházelo, a aniž by bylo nutno nařídit jednání (§ 254 odst. 6 o.s.ř.), dospěl posléze k závěru, že odvolání Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se sídlem v P., důvodné je. Ve shodě s argumentací pověřeného soudního exekutora má i odvolací soud za to, že třetí osoba vyzvaná k součinnosti podle ust. § 33 odst. 3 ex.ř. není oprávněna hodnotit správnost postupu soudu či soudního exekutora v exekučním řízení, kdo je či není účastníkem exekučního řízení, a ani zda exekutorem zvolený způsob provedení exekuce je či není přípustný. Nicméně může nastat situace, tak jak nastala v tomto konkrétním případě, že třetí osoba vyzvaná k součinnosti podle ust. § 33 odst. 3 ex.ř. má pochybnosti, zda pověřeným soudním exekutorem požadované údaje sdělit může či nikoli a rozhodne se součinnost pověřenému exekutorovi neposkytnout. V situaci, kdy pověřený soudní exekutor využije ust. § 34 odst. 3 ex.ř., je na soudu posoudit, zda exekutorem požadované informace po třetí osobě byly potřebné k provedení exekuce a zda jejich neposkytnutím třetí osobou došlo k hrubému ztížení postupu pověřeného soudního exekutora při provádění exekuce (srov. ust. § 53 odst. 1 o.s.ř. a § 33 odst. 3 ex.ř.). Namístě je tak vždy posoudit, zda pověřeným soudním exekutorem požadované údaje po třetí osobě jsou údaji relevantními pro provedení konkrétního exekučního řízení. Požadoval-li pověřený soudní exekutor ve smyslu ust. § 33 odst. 3 ex.ř. po odvolatelce i údaje o manželu povinné, tj. o tom, u které zdravotní pojišťovny je registrován; pro případ, že je registrován u VZP ČR, který zaměstnavatel hradí za manžela povinné zdravotní pojištění; pokud si je hradí sám, aby sdělila číslo účtu u peněžního ústavu, z nichž je pojištění poukazováno a konečně údaj o výši dosažených příjmů za uplynulý kalendářní rok vzhledem k údajům, které uvedl manžel povinné zdravotní pojišťovně jako podklad pro určení vyměřovacího základu pojistného v příslušném kalendářním roce, a odvolatelka v tomto směru součinnost neposkytla (viz podání na čl. 20 a 21 spisu), nelze v popsaném chování odvolatelky spatřovat hrubé ztížení postupu pověřeného soudního exekutora při provádění exekuce na majetek povinné a tedy důvod pro uložení pořádkové pokuty dle ust. § 53 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust.§ 52 odst. 1 ex.ř.). S ohledem na vlastní obsah dotazů týkajících se manžela povinné položených exekutorem odvolatelce nelze jakkoli dovodit, že by z případné odpovědi odvolatelky mohl exekutor očekávat sdělení informací o majetku povinné či o majetku tvořící společné jmění povinné a jejího manžela. Neposkytnutí informací požadovaných soudním exekutorem totiž provedení exekuce nařízené na majetek povinné nebrání, a i kdyby tyto informace byly odvolatelkou pověřenému soudnímu exekutorovi poskytnuty, nemohly by mít pro provedení této konkrétní exekuce jakékoli využití. Soudní praxe tak v ustálené judikatuře dovodila, že nelze vést exekuci na mzdu či peněžní účet manžela povinné, neboť jak mzda manžela povinné, tak i peněžení prostředky uložené na jím zřízeném peněžním účtu u peněžního ústavu, netvoří jejich společné jmění. Ust. § 279 odst. 1 o.s.ř. dále vylučuje exekuční postižení pojistného na veřejném zdravotním pojištění. Přišel-li pověřený soudní exekutor ve svém návrhu na uložení pořádkové pokuty odvolatelce s tím, že „zaměstnání manžela povinného je důležitým ukazatelem majetkového stavu povinného“, když vyplacená mzda manželu povinné je součástí společného jmění manželů a že neposkytnutím součinnosti odvolatelkou nelze zjistit jak majetkový stav povinné, tak místa a výšku majetku ve společném jmění, a tím tak dojde k ohrožení či omezení exekuce, nelze přesto v podaném zdůvodnění spatřovat uspokojivé vysvětlení, čím že jsou pověřeným soudním exekutorem požadované údaje neposkytnuté odvolatelkou potřebné k vlastnímu provedení exekuce na majetek povinné. Konečně pověřený soudní exekutor ve svém návrhu na uložení pořádkového opatření odvolatelce nevysvětlil, co jej vedlo k závěru, že odvolatel disponuje informacemi o majetku povinné nacházejícím se ve společném jmění (např. o výši vyplacené mzdy manželu povinné či o výši vybraných peněz v hotovosti z účtu zřízeného manželem povinné). Z výše uvedených důvodů (vědom si i opačných právních názorů) krajský soud usnesení okresního soudu ve smyslu ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem II. stupně vychází ze skutečnosti, že u procesně úspěšné odvolatelky by přicházelo do úvahy přiznání účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, avšak podle obsahu spisu odvolatelce takovéto náklady prokazatelně nevznikly (srov. ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 52 odst. 1 ex.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Ostravě dne 28.1. 2009