19Ad 7/2010-28     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobkyně  I.  N., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18.12.2009 číslo X, o nároku na částečný invalidní důchod,   t a k t o :    I. Žaloba  s e   z a m í t á .    II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobkyně  podala včas žalobu proti České správě   sociálního    zabezpečení    (dále jen   ČSSZ),   kterou  se  domáhala zrušení shora označeného  rozhodnutí žalované. Namítala, že její zdravotní stav nebyl objektivně zjištěn, lékař pravděpodobně neměl k dispozici úplnou zdravotnickou dokumentaci. Uvedla, že i nadále není schopna vykonávat jakékoliv soustavné zaměstnání. Její zdravotní stav se nezlepšil, zdravotní potíže přetrvávají. Je ve stálé léčebné péči pro zdravotní potíže. Dožadovala se nového vyšetření svého zdravotního stavu v oboru psychologie a psychiatrie, případně neurologie a přiznání a výplaty částečného invalidního důchodu. pokračování                                              - 2 -                                       19Ad 7/2010     Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 18.12 . 2009.   Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:   - ČSSZ rozhodnutím ze dne  18.12.2009 číslo X zamítla žádost  žalobkyně                o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení  § 43  zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Karviné ze dne 8.12.2009 není žalobkyně částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 20 %;   - lékař OSSZ Karviná dne 8.12.2009 na základě výsledků lékařského vyšetření uvedl v posudkovém hodnocení, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a odpovídá postižení uvedenému v kapitole V, položka 6, písmeno a) příl.č. 2  vyhl.č. 284/95 Sb. v platném znění a způsobuje 20% pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Uvedl, že nejde  o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posuzované značně neztěžuje obecné životní podmínky;   - posudková komise MPSV ČR  (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobkyně a její dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 3.9.2010. Studiem zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. M. a lékařských nálezů doložených ve spisové dokumentaci komise zjistila tento diagnostický souhrn: - lehká mentální retardace, - osobnost výrazně infantilní, sociálně nezralá, - uzlová struma vlevo, hypothyreosa na substituci Euthyroxem, - porucha růstu – nanizmus (výška 141 cm, váha 56 kg) s bradydaktilií nejasné etiologie, genetická příčina vyloučena, - vrozená vývojová vada srdce – defekt komorového septa subaortální zasahující pod trojcípou chlopeň, operována dne 5.5.1992 – záplata, bez recidivy vady, - myopie, - plochonoží, - pohodlné držení těla, - astma bronchialis perzistens, alergie na traviny, obiloviny, pyly, plísně, -          levačka.   Dle posudku šlo u žalobkyně k datu 18.12.2009 o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s dominantním postižením psychických a duševních schopností. Na dlouhodobě   nepříznivém   zdravotním   stavu   se  podílí i endokrinní porucha, nízký pokračování                                                - 3 -                                         19Ad 7/2010     vzrůst, alergie v jarním období. Žalobkyně není schopna psychicky náročnější práce a práce v riziku alergenů travin, obilovin, pylů, roztočů. Ve vyučeném oboru kuchař i dalších dělnických a pomocných dělnických profesích je za výše uvedených omezení schopna. Je schopna se rekvalifikovat nebo zaučit. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je lehká mentální retardace, která dle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. v platném znění, kapitola V, položka 6, písmeno a/,  z rozmezí 15-40 % způsobuje 20 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti i s přihlédnutím k ostatním zdravotním potížím (infantilní osobnosti, nízkému vzrůstu s bradydaktílií, lehké poruše dechových funkcí) a vyučenému oboru kuchařské práce. Posudková komise uvedla, že pokud by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila poruchu osobnosti ve smyslu výrazného infantilizmu, zvýšeně ovlivnitelnou, hodnotila by v kapitole V. položkou 5 písmenem a/, z rozmezí 5-10 % o 10 % uvedeného rozmezí. Pokud by za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu hodnotila lehkou poruchu plicní ventilace, hodnotila by v kapitole VIII, položkou 5 písmenem a/ z rozmezí 10-20 % o 10 % uvedeného rozmezí. U žalobkyně nešlo k datu rozhodnutí ČSSZ Praha z 18.12.2009 o zdravotní postižení uvedená pod písm. b/, c/. Nejedná se o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek ani se nejedná o zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky. Ve výroku  posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyla žalobkyně plně invalidní podle § 39 odst. 1  zákona č. 155/1995 Sb., nebyla ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí značně neztěžoval obecné životní podmínky.   Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ ze dne  18.12.2009 číslo X,  posudek lékaře OSSZ v Karviné ze dne 8.12.2009  a posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 3.9.2010.      Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.           V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Uvedená  komise  je přitom oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale také i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě (částečné invaliditě, jejím vzniku, dalším trvání či zániku, třebaže v oblasti rozhodování o těchto nárocích jsou pojmy invalidity i částečné invalidity především pojmy právními. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě takové posouzení učinila dne 3.9.2010 ve složení stanovenou vyhláškou č. 182/1991 Sb. za přítomnosti žalobkyně. Tento důkaz   považuje   soud   za   stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného pokračování                                                - 4 -                                       19Ad 7/2010     posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost, a proto také neprováděl další dokazování. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen posudkovým lékařem a lékařem psychiatrem na základě zdravotní dokumentace žalobkyně.   Podle § 43 zák.č. 155/95 Sb.  ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně  invalidním   a) a  získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.   Podle § 44 odst. 1, věta prvá  zák.č. 155/95 Sb. ve znění ke dni vdání napadeného rozhodnutí pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Podle § 44 odst. 2, věta prvá z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životné podmínky.   Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. ve znění ke dni vydání napadeného rozhodnutí při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.   Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. ve znění ke dni vdání napadeného rozhodnutí pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.   Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.   Pro uznání částečné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.   pokračování                                              - 5 -                                          19Ad 7/2010     Jestliže zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce ke dni vydání napadeného rozhodnutí byl nižší než 33% a nebylo u něj zjištěno zdravotní postižení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb.,  nejsou v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle § 44 odst.1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v pl. znění.   Poněvadž v takové míře pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyl zjištěn, a nebylo zjištěno ani zdravotní postižení, jež by žalobkyni značně ztěžovalo obecné životní podmínky, nelze žalobkyni k datu 18.12.2009 za částečně invalidní považovat. Jestliže žalobkyně nebyla částečně invalidní, pak nesplňovala podmínky nároku na částečný invalidní důchod.   Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise  vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobkyně pod příslušnou položku vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně.   Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.   Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona /§ 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d/ zák.č. 582/91 Sb./.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                                     V Ostravě dne 5. října 2010   Za správnost vyhotovení:                                      JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r.  Iva Charvátová                 - samosoudkyně -