19Cad 171/2009-35       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce J.L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13.7.2009 číslo X, o nároku na částečný invalidní důchod,   t a k t o :    I. Žaloba  se   z a m í t á .    II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce podal včas žalobu proti České správě  sociálního    zabezpečení (dále jen   ČSSZ),   kterou  se  domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13.7.2009 číslo X. Namítal, že OSSZ ve Frýdku-Místku jeho zdravotní stav posoudila nesprávně, povrchně a neúplně. Poukazoval na své dlouhodobé zdravotní potíže. Navrhoval, aby soud ustanovil k přezkoumání jeho zdravotního stavu nezávislého odborníka, a to zejména soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie a ortopedie, tak aby byl objektivně a odborně   posouzen   jeho   zdravotní   stav a jeho vliv na pokles jeho schopnosti     pokračování                                           - 2 -                                    19Cad 171/2009     soustavné výdělečné činnosti. Domáhal se zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.          Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 6.10.2009 navrhovala důkaz posudkem příslušné posudkové komise  PK MPSV ČR ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 z.č. 582/1991 Sb. V průběhu ústního jednání dne 29.6.2010 navrhovala zamítnutí žaloby.     Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona       č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 13.7. 2009.   Provedeným řízením vzal soud za prokázáno, že:   - ČSSZ rozhodnutím ze dne 13.7.2009 číslo X zamítla žádost  žalobce o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení  § 43  zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ)  ze dne 24.6.2009 není žalobce částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 30 %;   - lékař OSSZ ve Frýdku-Místku 24.6.2009 na základě výsledků lékařského vyšetření uvedl v posudkovém hodnocení, že u posuzovaného jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je gonartróza vlevo, který dle kap.XV, odd. H, pol.53, písm.b/ příl.č. 2  vyhl.č. 284/95 Sb. v platném znění způsobuje 20% pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Navýšil pro další poruchy zdraví na 30% pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Uvedl, že nejde  o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav posuzovanému značně neztěžuje obecné životní podmínky. Ve výroku uvedl, že posuzovaný není  plně invalidní dle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., ani  částečně invalidní dle § 44 odst.1) a 2) z.č. 155/1995 Sb.;   - posudková komise MPSV ČR  (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 23.4.2010. Tomuto posouzení předcházelo jednání PK MPSV ČR dne 22.1.2010, které bylo odročeno pro nové neurologické vyšetření, vč. EMG.  Po prostudování zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. J.S. a lékařských nálezů doložených ve spisové dokumentaci, objektivního vyšetření při jednání, komise uvedla, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po opakované operaci levého kolenního kloubu s nestabilitou vazivového aparátu a potraumatická artroza levého kolenního kloubu III. st., s nejistou chůzí, který způsoboval dle přílohy č. 2 vyhl.č. 284/95 Sb., kap.XV, odd. H, položka 53, písm.b) 20% pokles schopnosti soustavné  výdělečné činnosti posuzovaného. Posudková pokračování                                              - 3 -                                 19Cad 171/2009     komise uvedla, že při svém hodnocení přihlížela i k ostatním zdravotním potížím, zejména bolestem celé páteře, syndromu karpálního tunelu a předchozímu pracovnímu zařazení montéra ocelových konstrukcí i lesního dělníka a nespatřila důvod k procentnímu zvýšení dle § 6 citované vyhlášky.  Ke dni 13.7.2009 nešlo o zdravotní postižení uvedená pod písm. c). Nejedná se o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek ani se nejedná o zdravotní postižení značně ztěžující obecné  životní podmínky.  Žalobce není schopen nadměrné těžké fyzické práce se zvedáním těžkých břemen, práce ve vynucených polohách, zejména v předklonu, práce v nepříznivých povětrnostních podmínkách, zejména v nadměrném chladu a vlhku, práce s dlouhodobým stáním nebo sezením. Za výše uvedených omezení běžné fyzické zátěže je schopen. Byl schopen rekvalifikace i zaučení. Ve výroku  posudku PK MPSV ČR v Ostravě uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyl žalobce plně invalidní dle § 39 zákona č. 155/1995 Sb., nebyl ani částečně invalidní dle § 44 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za  zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.   Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ ze dne 13.7.2009 číslo X,  posudek  OSSZ ve Frýdku-Místku ze dne 24.6.2009 a posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 22.1.2010 a 23.4.2010.   Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.   V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Uvedená  komise  je přitom oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale také i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě (částečné invaliditě, jejím vzniku, dalším trvání či zániku, třebaže v oblasti rozhodování o těchto nárocích jsou pojmy invalidity i částečné invalidity především pojmy právními. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě takové posouzení učinila dne 23.4.2010 ve složení stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. za přítomnosti žalobce. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost, a proto také neprováděl další dokazování. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovým lékařem a lékařem odborným ortopedem na základě zdravotní dokumentace žalobce.  Posudková komise odročila jednání ze dne 22.1.2010  za účelem objektivního posouzení zdravotního stavu žalobce, když vyžádala nové neurologické vyšetření, včetně EMG.   Podle § 43 zák.č. 155/95 Sb. pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně  invalidním            pokračování                                              - 4 -                                19Cad 171/2009     a) a  získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.   Podle § 44 odst. 1, věta prvá  zák.č. 155/95 Sb. pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Podle § 44 odst. 2, věta prvá z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životné podmínky.   Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.   Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.   Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.   Pro uznání částečné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.   Jestliže zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce je nižší než 33% a nebylo u něj zjištěno zdravotní postižení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, nejsou v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle § 44 odst.1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v pl. znění.   Poněvadž v takové míře pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebyl zjištěn, a nebylo zjištěno ani zdravotní postižení, jež by žalobci značně ztěžovalo obecné životní podmínky, nelze žalobce k datu 13.7.2009 za částečně invalidního   považovat. Jestliže   žalobce  nebyl částečně invalidní, pak nesplňoval pokračování                                                - 5 -                               19Cad 171/2009     podmínky nároku na částečný invalidní důchod.   Pokud žalobce navrhoval, aby ve věci byl vypracován znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie a ortopedie, pak soud uvádí, že znalecký posudek by byl na místě, pokud by o správnosti či úplnosti posudku posudkové komise MPSV ČR byly pochybnosti a pokud by současně znalecký posudek mohl tyto pochybnosti odstranit. V daném případě však  soud neměl pochybnosti o správnosti ani úplnosti vypracovaného posudku, a proto tento důkaz neprovedl. Namítal-li žalobce, že MUDr. K. nepřihlédl k vyšetření CT, které předal lékaři na nosiči CD, pak soud uvádí, že z obsahu posudku je zřejmé, že posudková komise měla k dispozici mimo ostatních lékařských zpráv i neurologické vyšetření, které provedl MUDr. S.J. dne 31.3.2009 včetně CT vyšetření ze dne 23.3.2009. MUDr. K. provedl neurologické vyšetření dne 15.3.2010, a jeho závěry jsou rovněž uvedeny v posudku PK MPSV ČR ze dne  23.4.2010.   Pokud žalobce uvedl, že mu není jasné, jaké práce by mohl se svým zdravotním stavem dělat,  soud uvádí, posudková komise se zabývala pracovní rekomandaci žalobce a dospěla k závěru, že žalobce není schopen nadměrné těžké fyzické práce se zvedáním těžkých břemen, práce ve vynucených polohách, zejména v předklonu, práce v nepříznivých povětrnostních podmínkách, zejména v nadměrném chladu a vlhku, práce s dlouhodobým stáním nebo sezením. Za výše uvedených omezení běžné fyzické zátěže je schopen. Byl schopen rekvalifikace i zaučení. Není úkolem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí určovat zcela konkrétní zaměstnání, která je schopen účastník řízení vykonávat, ale postačí vymezit v obecné rovině okruh takovýchto zaměstnání. Skutečnost, že v regionu, v němž žalobce žije je problematické  nalézt zaměstnání odpovídající uvedeným kriteriím, není relevantní pro rozhodnutí o nepřiznání částečného invalidního důchodu.   Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.   Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona /§ 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d/ zák.č. 582/91 Sb./.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě dne 29. června  2010          Samosoudkyně:          JUDr. Bohuslava Drahošová