19Cad 185/2009-33     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce J.P., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 10.8.2009 číslo X, o nároku na částečný invalidní důchod,   t a k t o :    I. Žaloba  s e   z a m í t á .    II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se domáhal žalobou ze dne 8.10.2009 zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) ze dne 10.8.2009 číslo X a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Namítal, že byl chybně posouzen jeho zdravotní stav. Žalované vytýkal nedostatečné odůvodnění rozhodnutí a to, že se nezabývala tím, zda u jeho osoby není splněna podmínka, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně ztěžuje obecné životní podmínky. Rozhodnutí považoval za nepřezkoumatelné. Dále namítal, že u něj nedošlo k žádné změně zdravotního stavu oproti době, kdy mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod. Namítal, že bylo zasaženo do jeho ústavního práva zakotveného     pokračování                                             - 2 -                               19Cad 185/2009     v čl. 30 Listiny základních práv a svobod na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Navrhoval, aby soud event. řízení přerušil a podal k Ústavními soudu návrh na zrušení ustanovení § 44 a § 108 z.č. 155/1995 Sb. Dále navrhoval, aby soud doplnil posouzení jeho zdravotního stavu posudkem Posudkové  komise MPSV.   Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 27.11.2009 mimo jiné uvedla, že tvrzení žalobce, že se jeho zdravotní stav ode dne přiznání částečného invalidního důchodu nezměnil, považuje za subjektivní pocit žalobce, který nekoreluje s obsahem funkčních lékařských nálezů a zpráv, na jejichž podkladě byla stanovena míra jeho poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.  Pokud bylo namítáno porušení žalobcova ústavního práva zakotveného v čl. 30 Listiny základních práv a svobod, žalovaná tento žalobní bod odmítla jako irelevantní, jednak z důvodu chybné interpretace uvedeného ustanovení ze strany žalobce a jednak z toho důvodu, že nedošlo ke změně vyhlášky č. 284/1995 Sb. Navrhovala vyžádání posudku příslušné PK MPSV ČR.   Žalobce  uvedl své námitky vůči posudku vypracovanému PK MPSV ČR pracoviště v Ostravě v průběhu ústního jednání krajského soudu dne 27.4.2010. K jednání, které bylo nařízeno na 27.7.2010, se žalobce nedostavil, ač předvolání k ústnímu jednání mu bylo řádně doručeno. Protože soud neshledal důležité důvody pro odročení jednání (§ 50 s.ř.s.)  a neúčast řádně předvolaného žalobce nebránila projednání a skončení věci, soud ve věci jednal a rozhodl.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona       č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 10.8. 2009.   Krajský soud provedeným řízením vzal za prokázáno, že:   - ČSSZ rozhodnutím ze dne 10.8.2009 číslo X odňala žalobci od 16.9.2009 částečný invalidní důchod podle  ust. § 56 odst.1, písm. a) zák.č. 155/95 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Bruntál ze dne 4.8.2009 již není žalobce částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 20 %;   - lékař OSSZ Bruntál dne 4.8.2009 na základě výsledků lékařského vyšetření uvedl v posudkovém hodnocení, že za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu  žalobce považuje přetrvávající deficit buněčné imunity, při pravidelné imuniostimulační léčbě stabilizovaný, bez projevů akutních infekcí v posledních letech, který  dle kap.III , odd. A, pol.2,  příl.č. 2  vyhl.č. 284/1995 Sb. a  způsobuje 20%  pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Poté vydal výrok, že posuzovaný není plně invalidní a není již nadále částečně invalidní. Nejedná   se   o  zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 vyhl.č. 284/1995 Sb., pokračování                                            - 3 -                                 19Cad 185/2009     ani se nejedná o zdravotní postižení odpovídající příl.č.4 vyhl.č.284/1995 Sb. značně ztěžující obecné životní podmínky;   - dne 2.5.2000 na základě výsledků lékařského vyšetření provedl lékař OSSZ  Bruntál posudkové zhodnocení, ve kterém uvedl, že  u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který odpovídá postižení uvedenému v příl.č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl. znění, kap. III, odd. A, pol. 2) a  činí 40 %. Poté vydal výrok, že posuzovaný není již plně invalidní, ale je  částečně invalidní dle § 44 odst. 1  zák.č. 155/95 Sb.s datem vzniku invalidity 2.5.2000;   - posudková komise MPSV ČR  (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 5.2.2010.  Uvedla, že při vypracování posudku vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. Š. a z jejího nálezu ze dne 26.5.2009, ze zdravotní dokumentace ambulance alergologie a klinické imunologie Doc. B., z nálezu gastroenterologické ambulance MUDr. N. ze dne 7.5.2009, z nálezu kožní ambulance MUDr. Ž. ze dne 28.4.2009, z nálezu urologické ambulance MUDr. N. ze dne 23.4.2009 a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Bruntále. V diagnostickém souhrnu uvedla, že u žalobce jde o: přetrvávající deficit buněčné imunity s výraznějším postižením CD4+lymfocytů při pravidelné imunostimulační léčbě – stav stabilizovaný, přetrvávající hraniční hodnotu C3 složky komplementu, dermatitis seborrhoica, prostatits chronica. Žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 10.8.2009 nebyl schopen práce fyzicky náročné, v nepříznivých klimatických podmínkách – neschopen jako vrtař. Byl schopen práce fyzicky méně náročné, vhodná práce při doplňování zboží na prodejně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav zapříčiněný přetrvávajícím deficitem buněčné imunity při imunostimulační léčbě stabilizovaný, při drobných infektech nevyžadujících léčbu antibiotiky v posledních letech, stav odpovídal příl.č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kapitole III., odd. A, položce 2, kdy z rozmezí 20-40 % stanovila PK MPSV ČR dolní hranici 20 %, vzhledem ke stabilizaci zdravotního stavu. PK MPSV dále konstatovala, že gastroenterologické vyšetření u posuzovaného nově neprokázalo chronickou pancreatitidu a spolu s nevyskytujícími se projevy akutních infekcí a nutnosti jejich léčby antibiotiky lze říci, že zdravotní stav posuzovaného se zlepšil a stabilizoval. PK MPSV hodnotila ve výše uvedené položce na dolní hranici jejího rozmezí. Ve výroku pak posudková komise uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nebyl plně invalidní podle § 39 odst. 1  zákona č. 155/1995 Sb., nebyl ani částečně invalidní podle § 44 odst. 1 nebo 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. Nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33 %, nešlo o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobci značně neztěžoval obecné životní podmínky;       pokračování                                                  - 4 -                            19Cad 185/2009     - posudková komise MPSV ČR  s pracovištěm v Brně posoudila zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti dne 10.6.2010. V posudku uvedla, že po zhodnocení doplněné zdravotní a spisové dokumentace OSSZ Bruntál zjistila, že se u posuzovaného jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobený přetrvávajícím deficitem buněčné imunity při imunosubstituční terapii stav stabilizovaný, bez nutnosti léčby antibiotiky v posledních letech, kdy bylo možno lehké infekty zvládnout symptomatickou léčbou. Laboratorní známky autoimunitní aktivity jsou stabilizované bez dynamiky. Chronická pankreatitida provedenými gastroenterolog. vyš. prokázána nebyla, jedná se pravděpodobně o opakovanou iritaci pankreatu. Urologické vyš. prokázalo normální urologický nález. Seborrhoická dermatitida ve kštici a na hrudi vyžaduje lokální terapii dle dopor. dermatologa a zvýšení přívodu zinku v potravě. V objektivním nálezu bez průkazu patologie. Subj. nadále přetrvávají potíže: únava, bolesti svalstva, kloubů, zažívací obtíže, úbytek na váze. U posuzovaného se jedná o přetrvávající deficit buněčné imunity při zavedené imunosubstituční terapii 1x měsíčně Immudon (v XII/09 dopor. IMUNOR) dlouhodobě stabilizovaný stav. V dokumentaci PL od r. 2004 není záznam o léčbě mikrobiálních infekcí, výskytech plísňových či parazitárních infekcí, není důkaz o nutnosti léčby antibiotiky. PK MPSV ČR Brno stanovila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti dle přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb. ve znění platném k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ Praha 10.8.2009 tedy vyhl.č. 40/2000 Sb. kapitola III, odd. A, položka 2 (20-40) na 20 %, shodně s lékaře pověřeným vypracováním posudku pro OSSZ Bruntál a shodně s PK MPSV ČR Ostrava. PK stanovila procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti na dolní hranici v uvedené položce po komplexním posouzení vzhledem k tíži ostatních zdravotních postižení, která se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu posuzovaného podílejí a s ohledem na dosaženou kvalifikaci – vyuč. vrtař a dříve vykonávané výdělečné činnosti. Pro stanovení jiné míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nebo pro zvolení jiného zdravotního postižení, které se rozhodujícím způsobem podílí na míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti posuzovaného či zařazení zdravotního postižení do jiné kapitoly a položky a tím stanovení jiné hodnoty míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se PK zabývala, ale nenalezla pro takové hodnocení objektivní podklady v odborných nálezech. U žalobce se nejedná o žádné z postižení uvedených v příloze č. 3 a č. 4 výše uvedené vyhlášky. Nejedná se ani o zdravotní stav, jehož funkční důsledky jsou svým dopadem s uvedenými zdravotními postiženími v příloze č. 4 výše uvedené vyhlášky srovnatelné. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce celkově činí 20 %. Žalobce není schopen prací fyzicky nadměrně náročných, v nevhodných klimatických podmínkách, v riziku prochlazení, zvýšeného výskytu infektů. Je schopen prací lehčího charakteru za dodržení výše uvedených omezení s využitím dosažené kvalifikace (vyučený vrtař), znalostí a zkušeností z dříve vykonávané praxe v dělnických profesích ve službách, případně v lehkém a stavebním průmyslu, obchodní činnosti, skladovém hospodářství apod. Je schopen zaučení.   Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to rozhodnutí ČSSZ pokračování                                               - 5 -                               19Cad 185/2009     ze dne 10.8.2009 číslo X, posudek  OSSZ Bruntál ze dne 4.8.2009 a 2.5.2000,  posudek PK MPSV ČR  v Ostravě ze dne 5.2.2010 a srovnávací posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 10.6.2010.   Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.   V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Uvedené  komise  jsou přitom oprávněny nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale také i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě (částečné invaliditě), jejím vzniku, dalším trvání či zániku, třebaže v oblasti rozhodování o těchto nárocích jsou pojmy invalidity i částečné invalidity především pojmy právními. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek  posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 5.2.2010 a srovnávací posudek PK MPSV ČR v Brně dne 10.6.2010. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborných posudků pro jejich přesvědčivost a úplnost, a proto také neprováděl další dokazování ve směru zjištění míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a závěry těchto posudků pro své rozhodnutí plně převzal. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovými lékaři a lékaři odborným internistou a internistou-hematologem  na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudkové komise  se vypořádaly se všemi lékařskými nálezy. Přesvědčivě odůvodnily důvody odnětí částečného invalidního důchodu  stabilizací zdravotního stavu.   Podle § 43 zák.č. 155/95 Sb. pojištěnec má nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně  invalidním a) a  získal potřebnou dobu pojištění, nebo b) následkem pracovního úrazu.   Podle § 44 odst. 1, věta prvá  zák.č. 155/95 Sb. pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Podle § 44 odst. 2, věta prvá z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životné podmínky.   Podle § 39 odst. 2 zák.č. 155/95 Sb. při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu, doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem před tím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení, trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda    a    jak    je   pojištěnec   na   své  zdravotní postižení adaptován,   pokračování                                            - 6 -                                  19Cad 185/2009     a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.   Podle § 6 odst. 3 vyhl.č. 284/95 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení, a to se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.   Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního při přezkoumávání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.   Pro uznání částečné invalidity musí dojít k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %, anebo musí být zjištěno zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.   Jestliže nebylo prokázáno, že by u žalobce ke dni 10.8.2009 docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň v míře 33%, ani nebyl zjištěn zdravotní stav, který by značně ztěžoval jeho obecné životní podmínky, neboť nebylo prokázáno onemocnění uvedené v příloze č. 4 k vyhl. č. 284/95 Sb. v platném znění, nejsou v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle § 44 odst.1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. v pl. znění. Nelze proto žalobce k datu 10.8.2009 za částečně invalidního považovat. Jestliže žalobce nebyl částečně invalidní, pak nesplňoval podmínky nároku na částečný invalidní důchod.   Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise  vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení žalobcova zdravotního postižení pod příslušnou položku vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění či nikoliv a následně též, zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce.   K námitkám žalobce, jak je uvedl v žalobě soud uvádí, že napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu je přezkoumatelné. Dle žalobce  správní orgán měl uvést úvahy, kterými se řídil při hodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí a při výkladu právních předpisů. Napadené rozhodnutí má náležitosti rozhodnutí, jak   jsou  uvedeny v ust. § 68 z.č. 500/2004 Sb. Byť stručně, nicméně  pokračování                                              - 7 -                              19Cad 185/2009   v dostatečném rozsahu je v odůvodnění rozhodnutí uvedeno vše podstatné. Není účelem  odůvodnění, aby opisovalo posudkový spis Podklady pro rozhodnutí mohou být uvedeny odkazově. V daném případě žalovaný správní orgán odkázal na posudek OSSZ Bruntál ze dne 4.8.2009.   Pokud žalobce vytýkal nedostatečné odůvodnění rozhodnutí, když z rozhodnutí není patrno, že by se  správní orgán zabýval tím, zda u jeho osoby není splněna podmínka, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně ztěžuje obecné životní podmínky, pak soud uvádí, že žalovaný správní orgán se o tom, zda  dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobci značně ztěžuje obecné životní podmínky ve svém rozhodnutí výslovně nezmiňuje, nicméně lékař  OSSZ Bruntál se v podkladovém rozhodnutí touto otázkou zabýval, stejně jako posudková komise MPSV ČR v Ostravě a v Brně. Toto pochybení nemá vliv na věcnou správnost rozhodnutí a dle názoru krajského soudu nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí.   Namítal-li žalobce, že u něj nedošlo k žádné změně zdravotního stavu oproti době, kdy mu vznikl nárok na částečný invalidní důchod, pak z vypracovaných posudků vyplynulo, že u žalobce došlo ke stabilizaci zdravotního stavu oproti době, kdy mu byl přiznán částečný invalidní důchod   Pokud žalobce žádal, aby krajský soud. podal k Ústavními soudu návrh na zrušení ustanovení § 44 a § 108 z.č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že v řízení u správního orgánu bylo zasaženo do jeho ústavního práva zakotveného v čl. 30 Listiny základních práv a svobod na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, pak pro takovýto postup v daném případě soud neshledal důvod. Pokud se jedná o ustanovení § 108 z.č. 155/1995 Sb., pak toto ustanovení je pouze zmocňovací.   Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).   Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce  nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze  podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                          V Ostravě dne 27.7.2010           Samosoudkyně:         JUDr. Bohuslava Drahošová