Vyjde-li ve věci, po nařízení hlavního líčení, najevo některá z okolností uvedených v § 172 odst. 1 písm. a), b), c), e), a f) tr.řádu a současně nastane situace, kdy z mimořádně závažných důvodů na straně obžalovaného je zcela vyloučena možnost splnění procesních prodmínek k jejímu projednání v takto nařízeném hlavním líčení a nepřichází v úvahu jeho ukončení jiným rozhodnutím než vyhlášením zprošťujícího rozsudku, je v souladu s procesní ekonomií a zásadou zdrženlivosti, která stanoví, že trestní věci se musí projednávat s plným šetřením základních lidských práv a svobod, trestní stíhání zastavit per analogiam podle § 231 odst.1 tr.řádu s odkazem na některý z důvodů uvedených v § 172 odst.1 písm. a), b), c), e) a f) tr.řádu.

- 1 - 31T 6/2008 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. června 2010 t a k t o : I . V trestním stíhání obžalovaného O. K., nar. .. v T., bytem T., ul. Č. ..., na základě obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, ze dne 3.9.2002, sp.zn. 4VZv 2/2001, pro skutky kvalifikované jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona účastenstvím ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona (bod 7 obžaloby) a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona (body 8 a 9 obžaloby), se podle § 224 odst. 3 trestního řádu p o k r a č u j e . II . Trestní stíhání obžalovaného O. K., generalia viz shora, na základě obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, ze dne 3.9.2002, sp.zn. 4VZv 2/2001, pro skutky kvalifikované jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona účastenstvím ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona (bod 7 obžaloby) a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona (body 8 a 9 obžaloby), kterých se měl dopustit : v bodě 7) výroku obžaloby, společně s obžalovanými Ing. E. S. a Ing. P. K., tím, že dne 27.5.1996 v Ú. n. L. obžalovaný Ing. E. S. jako prokurista obchodní společnosti M. b. s., s. s r. o., IČ .... a obžalovaný Ing. P. K. jako ředitel této obchodní společnosti, ve společném úmyslu formou poskytnutí zálohy na kupní cenu převáděných cenných papírů vylákat finanční prostředky, cenné papíry, vyjma cenných papírů emitenta C., a.s., nedodat a poskytnutou zálohu nevrátit, poté co obžalovaný O. K., s vědomím toho, že cenné papíry nebudou dodány, po dohodě s obžalovanými slíbil oběma obžalovaným přispět po trestném činu tím, že uzavře s obchodní společností M. b. s., společnost s ručením omezeným smlouvu o koupi cenných papírů, kterou bude předstírána vůle obžalovaných Ing. E. S. a Ing. P. K. jednajících za obchodní společnost M. b. s., společnost s ručením omezeným, dostát svému závazku z kupní smlouvy o převodu cenných papírů uzavřené s obchodní společností S. p. c. a h. v., akciová společnost a nasmlouvané cenné papíry dodat a poté co obžalovaný O. K. jednající za prodávající obchodní společnost T. s.r.o., IČ ......., v souladu se svým slibem, uzavřel dne 22.5.1996 s obchodní společností M. b. s., společnost s ručením omezeným, zastoupenou obžalovaným Ing. E. S., smlouvu o koupi cenných papírů dle níž bylo předstíráno, že kupujícímu bude dodáno 1.300 zaknihovaných akcií emitenta A. P., a.s., ISIN ...., ve jmenovité hodnotě akcie 100.000,-Kč, 105.000 akcií emitenta F., a.s., listinných, jmenovité hodnoty akcie 1.000,-Kč, 105.846 listinných akcií emitenta S. p. c. a h. v., akciová společnost, ISIN ..... a 78.210 listinných akcií emitenta Ž. a.s., ISIN ....., za celkovou kupní cenu 730.000.000,-Kč, obžalovaný Ing. E. S. jako zástupce prodávající obchodní společnosti M. b. s., společnost s ručením omezeným, uzavřel s kupující obchodní společností S. p. c. a h. v., akciová společnost, kupní smlouvu o převodu cenných papírů na jejímž základě mělo být do majetku kupujícího za celkovou kupní cenu 969.704.000,-Kč převedeno do 31.5.1997 180.900 akcií emitenta F., a.s., bez uvedení ISIN, 1.228 listinných akcií emitenta A. P., a.s., bez uvedení ISIN, 3.250 akcií emitenta V. o. p. f., a.s. a 129.204 zaknihovaných akcií emitenta C., a.s., ISIN ......, na majitele, ve jmenovité hodnotě akcie 1.000,-Kč, přičemž součástí této kupní smlouvy bylo ustanovení zakládající povinnost kupujícího uhradit do 5 dnů od podepsání smlouvy na účet prodávajícího zálohu na kupní cenu v plné výši kupní ceny, kdy dne 31.5.1996 byla kupujícím v intencích kupní smlouvy převedena na účet prodávajícího částka 969.704.000,- Kč, která byla obžalovanými bezprostředně poté použita v části 730.000.000,-Kč k převodu na účet obchodní společnosti T. s.r.o. dle předstírané smlouvy o koupi cenných papírů ze dne 22.5.1996 a dále ve zbytku k úhradě závazků obchodní společnosti M. b. s., společnost s ručením omezeným, načež v souladu s původním společným úmyslem obžalovaných poté k dodání cenných papírů, vyjma cenných papírů emitenta C., a.s., nebo k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu nedošlo, čímž byla obchodní společnosti S. p. c. a h. v., akciová společnost, IČ ....... způsobena škoda ve výši 791.742.000,-Kč, v bodě 8) výroku obžaloby tím, že dne 5.12.1995 v B. jako osoba zastupující prodávající obchodní společnost T. s.r.o., IČ 48289787, v úmyslu formou poskytnutí zálohy na kupní cenu převáděných cenných papírů vylákat finanční prostředky, cenné papíry nedodat a poskytnutou zálohu nevrátit, poté co dohodl podmínky uzavření kupní smlouvy, uzavřel s kupující obchodní společností Ž. a.s. IČ .... smlouvu o koupi akcií na jejímž základě mělo být do majetku kupujícího za celkovou kupní cenu 70.000.000,-Kč převedeno do 30.6.1996 3.500 listinných akcií emitenta F., a.s., bez uvedení ISIN, na jméno, ve jmenovité hodnotě akcie 10.000,-Kč, přičemž součástí této smlouvy o koupi akcií bylo ustanovení zakládající povinnost kupujícího uhradit do 23.12.1995 na účet prodávajícího zálohu na kupní cenu v plné výši kupní ceny, kdy dne 20.12.1995 byla kupujícím v intencích kupní smlouvy převedena na účet prodávajícího částka 70.000.000,-Kč, která byla obžalovaným následně použita k úhradě závazků obchodní společnosti T. s.r.o., načež v souladu s původním úmyslem obžalovaného poté k dodání cenných papírů nebo k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu nedošlo, čímž byla obchodní společnosti Ž. a.s. IČ ...... způsobena škoda ve výši 70.000.000,-Kč, v bodě 9) výroku obžaloby tím, že dne 15.12.1995 v B. jako osoba zastupující prodávající obchodní společnost T. s.r.o., IČ ....., v úmyslu formou poskytnutí zálohy na kupní cenu převáděných cenných papírů vylákat finanční prostředky, cenné papíry nedodat a poskytnutou zálohu nevrátit, poté co dohodl podmínky uzavření kupní smlouvy, uzavřel s kupující obchodní společností Ž. a.s. IČ ..... smlouvu o koupi akcií na jejímž základě mělo být do majetku kupujícího za celkovou kupní cenu 80.000.000,-Kč převedeno do 30.6.1996 4.000 listinných akcií emitenta F., a.s., bez uvedení ISIN, na jméno, ve jmenovité hodnotě akcie 10.000,-Kč, přičemž součástí této smlouvy o koupi akcií bylo ustanovení zakládající povinnost kupujícího uhradit do 23.12.1995 na účet prodávajícího zálohu na kupní cenu v plné výši kupní ceny, kdy dne 20.12.1995 byla kupujícím v intencích kupní smlouvy převedena na účet prodávajícího částka 80.000.000,-Kč, která byla obžalovaným následně použita k úhradě závazků obchodní společnosti T. s.r.o., načež v souladu s původním úmyslem obviněného poté k dodání cenných papírů nebo k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu nedošlo, čímž byla obchodní společnosti Ž. a.s. IČ ..... způsobena škoda ve výši 80.000.000,-Kč, se podle § 231 odst. 1 tr. řádu, z důvodu uvedeného v § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu, per analogiam, z a s t a v u j e . Shora citovanou obžalobou státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, je obžalovaný O. K. stíhán v bodě 7) výrokové části obžaloby pro skutek kvalifikovaný v jeho případě jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona spáchaný účastenstvím ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona a dále v bodech 8) a 9) pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona, kterých se měl dopustit způsobem specifikovaným ve výroku tohoto usnesení. Ze spisového materiálu je patrno, že se obžalovaného O. K. fakticky nepodařilo postavit před soud a konat hlavní líčení, neboť jeho zdravotní stav toto vylučuje, současně dotyčný nepožádal o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, naopak hodlal se jednání soudu účastnit. Jeho nepříznivý zdravotní stav byl objektivizován řadou lékařských zpráv a v neposlední řadě i znaleckým posudkem. S ohledem na tuto skutečnost pak bylo trestní řízení proti obžalovanému O. K. přerušeno, jak patrno z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.1.2009, sp.zn. 31T 6/2008. V návaznosti na fakt, že řízení proti ostatním obžalovaným (Ing. R. S., Ing. P. K., Ing. E. S., Ing. P. K., M. H., Ing. F. Č.), jež vedeno pod původní sp.zn. 31T 9/2002, bylo ukončeno meritorním rozhodnutím, tj. vyhlášením rozsudku, jímž byli všichni uvedení obžalovaní zproštěni obžaloby v plném rozsahu, má krajský soud za to, že je možné rozhodnout mimo hlavní líčení také ve vztahu k obžalovanému O. K.. Právě s ohledem na formu rozhodnutí, které je činěno v rámci neveřejného zasedání, tudíž obžalovaný se jej nemusí účastnit, bylo nejprve rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 224 odst. 3 trestního řádu (dále jen tr.ř.) o pokračování v trestním stíhání jeho osoby. Tím odůvodněn výrok I. tohoto usnesení. Jde-li o výrok II. usnesení, pak se soud předně zabýval otázkou, zda je možné naznačeným způsobem postupovat, tedy zastavit trestní stíhání obžalovaného v situaci, kdy nejde o předběžné projednání obžaloby (§ 185 až 192 tr.ř.) a rozhodnutí dle § 188 odst. 1 nebo odst. 2 tr.ř., nýbrž o rozhodování soudu mimo hlavní líčení. K tomu potřeba poznamenat, že trestní řád přímo nepamatuje na procesní stav, kdy nelze obžalovaného pro těžkou chorobu postavit před soud. Trestní řád obligatorně ukládá v takovém případě státnímu zástupci a po podání obžaloby soudu povinnost rozhodnout o přerušení trestního stíhání (srovnej § 173 odst. 1 písm. b), § 188 odst. 1 písm. d), § 224 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. d) příp. další). Jde ovšem toliko o rozhodnutí zatímní povahy a předpokládá se, že v budoucnu bude věc vyřízena konečným způsobem. Těžká choroba vylučující účast obžalovaného v řízení před soudem má odraz i v hmotněprávní úpravě, a to v § 34 odst. 3 tr. zákoníku, dříve v § 67 odst. 2 tr. zákona, dle kterých se, mimo jiné, nezapočítává do promlčení doby doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku resp., bylo-li trestní stíhání přerušeno. V projednávaném případě byl zdravotní stav obžalovaného Kučery jediným důvodem, proč jej nebylo možné postavit před soud a konat hlavní líčení, tak jako v případě spoluobžalovaných. Zároveň má ale krajský soud za to, že řízení netrvalo, s ohledem na extrémní rozsah spisového materiálu, složitost řešených skutků, množství realizovaného dokazování, za nepřiměřenou, aby bylo lze trestní stíhání zastavit s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) tr.ř. s argumentem, že zřejmě ani do budoucna se stav obžalovaného nezlepší a tudíž přiměřená lhůta na projednání věci nebude zachována. Soud I. stupně se proto přiklonil k možnosti, že bude nejpřiléhavějším trestní stíhání zastavit z důvodu níže rozvedeného. Bylo již zmíněno, že trestní řád výslovně neřeší situaci, že k zániku trestnosti dochází v době, kdy je trestní stíhání z důvodu těžké choroby obžalovaného přerušeno poté, co ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Přestože je rozhodnutí o přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 tr. řádu zatímní povahy a předpokládá se konečně rozhodnutí ve věci samé, trestní řád v ustanovení § 231 odst. 1, kde je výčet rozhodnutí, která může soud učinit mimo hlavní líčení, přímo nepočítá s možností rozhodnout mimo hlavní líčení takto o zastavení trestního stíhání s odkazem na § 172 odst. 1 tr.ř., tj. z některého z důvodů zde explicitně uvedených. Na rozdíl od hmotného trestního práva je ale analogie v trestním právu procesním přípustná a jestliže lze posuzovaný případ subsumovat pod zákonné ustanovení, které přímo dopadá na případ jiný, ovšem zjevně podobný, který se odlišuje jen některými druhotnými nepodstatnými znaky, pak je namístě analogii použít, zejména je-li její použití ve prospěch obžalovaného a trestní řád obecně počítá s tím, že soud prvního stupně po podání obžaloby rozhodne o zastavení trestního stíhání obžalovaného z důvodu uvedených v § 172 odst. 1 tr.ř. (k tomu srovnej ust. § 188 odst. 1 písm. c) tr.ř.), tudíž samo o sobě nedochází k rozšíření rozhodnutí nad rámec zákona. Bylo proto rozhodováno v souladu s procesní ekonomií a zásadou zdrženlivosti, která stanoví, že trestní věci se musí projednávat s plným šetřením základních lidských práv a svobod, o zastavení trestního stíhání obžalovaného O. K. per analogiím podle § 231 odst. 1 tr.ř. s odkazem na § 172 odst. 1 písm. b) tr.ř.. Nejde o nezákonné rozšiřování rozhodnutí, která může soud prvního stupně po podání obžaloby učinit, neb trestní řád takové rozhodnutí soudu prvního stupně předpokládá právě v již zmiňovaném ustanovení § 188 odst. 1 písm. c) tr.ř. K hmotněprávní rovině projednávané trestní věci, ve vztahu k obžalovanému O. K., se z kompletního spisového materiálu, s užitím faktů vyplynuvších z hlavního líčení vedeného pod sp.zn. 31T 9/2002, shrnuje následující (pokud budou níže uvedeny odkazy na konkrétní čísla listu spisu, půjde právě o spis Krajského soudu v Ostravě 31T 9/2002). Obžalovaný O. K. v přípravném řízení využil svého práva a odmítl k věci vypovídat (č.l. 6526-6528), z povahy věci je zřejmé, že není k dispozici jeho případná výpověď učiněná v řízení před soudem. O tom, že se jemu za vinu kladené skutky staly, svědčí především listinné důkazy, kdy se zmiňují : K bodu ad 7) obžaloby * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996 (č.l. 649-652, 9405-9408, 9742-9743, 12249-12252) - za prodávající M. obžalovaný Ing. S., zakupující S. Ing. H., - do 31.5.1997 měl být proveden převod 1.228 listinných akcií A., bez uvedení ISIN, nominální hodnoty 100.000,-Kč, kupní cena činila 250.000,-Kč za akcii, cena za titul činila 307.000.000,-Kč, 180.900 akcií F., zaknihovaných, bez uvedení ISIN, nominální hodnoty 1.000,-Kč, kupní cena činila 2.500,-Kč za akcii, cena za titul činila 452.250.000,-Kč, 3.250 listinných akcií V. o. p. f., a.s., nominální hodnoty 1.000,-Kč, kupní cena činila 25.000,-Kč za akcii, cena za titul činila 81.250.000,-Kč, 129.204 akcií C., a.s., ISIN ....., zaknihova- ných, nominální hodnoty 1.000,-Kč, kupní cena činila 1.000,-Kč za akcii, cena za titul činila 129.204.000,-Kč. Celková kupní cena představovala sumu 969. 704.000,-Kč. - záloha ve výši plné kupní ceny měla být zaplacena do 5-ti dnů ode dne podpisu smlouvy oběma stranami. - příkaz k registraci převodu musel dát v S. jak kupující tak prodávající společně do 31.5.1997. V případě, že by některou ze stran příkaz podán nebyl, smlouva by se rušila. Vznikla by tak povinnost vrátit zálohu do 10 dnů. Záloha se úročila 10% p.a. Úroky měly být placeny čtvrtletně do 10. dne po skončení čtvrtletí. - dne 31.5.1996 byla uhrazena záloha ve výši 969.704.000,-Kč převodem z účtu č. ........ na účet č. ....... (viz. příkaz k úhradě č.l. 663, viz. výpis z účtu M. na č.l. 687, 11568, výpis z účtu S. na č.l. 11602). * příloha č. 2 k Protokolu z kontroly banky uskutečněné ve dnech 14.10.1996 až 29.11.1996 ČNB v rámci výkonu bankovního dohledu (č.l. 4866) - v příloze konstatováno, že ve dnech 28.5. až 30.5.1996 bylo navyšováno základní jmění společnosti S., a.s., a to tak, že upsané základní jmění mohlo být splaceno buď v hotovosti nebo převodem na účet S. u FB. Z celkového objemu emise 969,704 mil. Kč S. upsala a splatila FB 544,704 mil. Kč, MČIS 80 mil. Kč, M. - B. P. 45 mil. Kč a A. 300 mil. Kč. Ke dni 31.5.1996 tak bylo připsáno na účet S. u FB 969,704 mil. Kč. Celou výše uvedenou částku převedla S. dne 31.5.1996 na účet M.. Dále bylo konstatováno, že z převedené částky 969,704 mil. Kč, z účtu M. S bylo dne 31.5.1996 zaplaceno F. cca 128,6 mil. Kč za akcie společnosti C. přesně 128.557.980,-Kč (viz. výpis z účtu č.l. 11568, 12248), 105 mil. Kč bylo převedeno na účet společnosti F. B. a 730 mil. Kč na účet T. (vše viz. výpis z účtu č. ......, č.l. 11568, 12248). Z převedené částky 730 mil. Kč, z účtu T. bylo dne 31.5.1996 převedeno 100 mil. Kč na účet R., která převedla 100,1 mil. Kč do A., dalších 166 mil. Kč bylo převedeno na účet B. a H., která tyto prostředky použila na splacení svých závazků vyplývajících z obchodů s cennými papíry vůči F.. Dalších 86 mil. Kč bylo převedeno na účet společnosti B., a.s., která tak mohla uhradit svůj závazek vůči F.. 20 mil. Kč bylo zasláno B., s.r.o., která tak mohla uhradit svůj závazek vůči bance. Dne 5.6.1996 zaslala T. 200,2 mil. Kč do A.. - operace jsou také dokumentovány výpisem z účtu T. (č.l. 12259-12260) a účetním deníkem T. (č.l. 12261-12262). Z těchto dokladů vyplývá, že dne 31.5.1996 T. uhradilo F. 200.000.000,-Kč jako zálohu na nákup cenných papírů - S., 166.000.000,-Kč je deklarováno jako úhrada finanční výpomoci, což patrno z žádosti Ing. L. ze dne 23.5.1996 (č.l. 12263), kterou žádá o poukázání finanční výpomoci 166 mil. Kč, 100.000.000,-Kč pro R. je rovněž deklarováno jako úhrada finanční výpomoci, 86.000.000,-Kč pro B. je deklarováno jako vratka finanční výpomoci, 20.000.000,-Kč pro B. je úhradou finanční výpomoci. - na č.l. 4866 v neposlední řadě poznamenáno, že banka tak bez jakýchkoliv volných finančních prostředků „splatila“ upsané základní jmění S., a.s. Na straně aktiv banka účtovala podíl na základním jmění S. a na straně pasiv připsala prostředky na účtu S.. Dále byly tyto prostředky postupnými převody použity na splacení pohledávek banky za různými společnostmi z titulu obchodů s cennými papíry. - pokud by banka neprovedla popsanou operaci, nebylo by na účtech dlužníků banky dostatek finančních prostředků na splacení jejich závazků vůči bance. Banka přitom dle Č. nepředložila žádný rozbor výhodnosti této operace pro banku. * smlouva o koupi cenných papírů ze dne 22.5.1996 (č.l. 708-710, 9420-9422, 9736-9737, 10377-10378, 12253-12255) - za prodávající T. obžalovaný K., zakupující M. obžalovaný Ing. S., - do 30.12.1996 měl být proveden převod 1.300 akcií A., ISIN ....., zaknihovaných, jmenovité hodnoty 100.000,-Kč, cena činila 2.500,-Kč za akcii, přitom jak vyplývá z přehledu emisí cenných papírů A. (č.l. 4762), zaknihované cenné papíry v nominálu 100.000,-Kč nikdy nebyly emitovány, cena za tento titul akcií činila celkem 325.000.000,-Kč, 105.000 akcií F., listinných, jmenovité hodnoty 1 000,-Kč, ze sdělení F. a.s. a knihy akcionářů F. (č.l. 3045, 3393 a násl.) plyne, že takovéto akcie nebyly nikdy emitovány, cena činila 2.500,-Kč za akcii, celkem činila 262.500.000,-Kč, 105.846 akcií S., ISIN ......, listinných - je zřejmé, že mělo být uvedeno zaknihovaných, jmenovité hodnoty 1 000,-Kč, cena činila 600,-Kč za akcii, celkem činila 63.507.900,-Kč, 78.210 akcií Ž., ISIN ..... , listinných - je zřejmé, že mělo být uvedeno zaknihovaných, cena 1.010,-Kč za akcii, celkem 78.992.100,-Kč. Celková kupní cena představovala sumu 730.000.000, Kč. - záloha na kupní cenu měla být zaplacena do 31.5.1996, - záloha na kupní cenu byla zaplacena 31.5.1996 převodem 730.000.000,-Kč z účtu č. ....., číslo transakce ......... (viz. výpis z účtu č.l. 687, 711) * dodatek č. 1 z 1.7.1996 ke smlouvě o koupi cenných papírů ze dne 22.5.1996 (č.l. 712-713, 9423-9424) - za T. obžalovaný K., za M. obžalovaný Ing. K., - dohodnuto, že smlouva ze dne 22.5.1996 se ruší, strany konstatovaly, že projevují vůli uzavřít smlouvu o půjčce částky 730.000.000,-Kč. * smlouva o půjčce ze dne 1.7.1996 (č.l. 9425-9426) - za věřitele M. obžalovaný Ing. K., za dlužníka T. obžalovaný K., - ve smlouvě je uvedeno, že věřitel poskytuje dlužníkovi půjčku ve výši 730.000.000,-Kč, peněžní prostředky musí být poskytnuty nejpozději 1.7.1996, - dlužník se zavazuje vrátit půjčku do 30.11.1996, půjčka je úročená. Vrácena má být částka 793.266.666,70,-Kč. K zajištění pohledávky je vystavována vlastní směnka dlužníka splatná 30.11.1996. * dodatek č. 1 z 27.9.1996 ke Smlouvě o půjčce ze dne 1.7.1996 (č.l. 9427-9428) - za M. obžalovaný Ing. K., za T. obžalovaný K., - dodatkem se měnily úroky, dále bylo uvedeno že k 25.12.1996 (přitom smlouva se neměnila v době splatnosti půjčky) má být zaplaceno 798.336.111,10,-Kč. Současně byla na tuto částku vystavována nová směnka (č.l. 9429) - vlastní směnka T. na směnečnou částku 798.336.111,10,-Kč, bez avalu, vystavená 27.9.1996, * dodatek č. 1 z 30.9.1996 ke kupní smlouvě o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996 (č.l. 653-654, 9409-9410, 9744-9745) - za M. obžalovaný Ing. K., za S. Ing. H., - měnil se předmět plnění, kdy akcií F. mělo být převedeno jen 155.598 ks, cena za tyto akcie činila 388.995.000,-Kč, akcií C., a.s. mělo být převedeno více, a to 192.459 za celkovou cenu 192.459.000,-Kč. Celková kupní cena se tím neměnila. Cenné papíry z kupní smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996, vyjma akcií emitenta C., a.s., nebyly na S. převedeny. Nedošlo ani k vrácení části poskytnuté zálohy na kupní cenu cenných papírů. * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 31.5.1996 (č.l. 9436-9438) - prodávající F. (sv. Ing. R. ), kupující M. (obv. Ing. S.), - prodáváno bylo 129.204 ks akcií na majitele, zaknihovaných, emitenta C., a.s., ISIN ......, v nominále 1.000,-Kč za akcii. Cena činila 995,-Kč za akcii. Celková kupní cena činila 128.557.980,-Kč. Kupní cena měla být zaplacena 31. 5. 1996. K převodu CP mělo dojít do 5 dnů po zaplacení kupní ceny. Závazek z kupní smlouvy ze dne 27.5.1996 byl řešen následovně: * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 31.3.1997 (č.l. 655-657, 2212-2214, 9411-9413, 12436-12438) - za prodávající M. b. a.s. (nástupkyně M. s.r.o.) Ing. P. K., za kupující S. Ing. D., - do 30.9.1997 měl být proveden převod 762.500 akcií Ž., ISIN ......, cena činila 800,-Kč za akcii, cena za titul celkem 610.000.000,-Kč, 100 listinných akcií A., cena činila 10.000,-Kč za akcii, cena za titul celkem 1.000.000,-Kč, 1.228 listinných akcií A., cena činila 250.000,-Kč za akcii, cena za titul celkem 307.000.000,-Kč, 63.000 akcií A., ISIN ....., cena činila 2.000,-Kč za akcii, cena za titul celkem 126.000.000,-Kč. Celková kupní cena byla představována částkou 1.044.000.000,-Kč. - záloha v plné výši kupní ceny měla být zaplacena do 30.6.1997, - záloha nebyla zaplacena. - závazek prodávajícího byl zajištěn směnkou vlastní ze dne 31.3.1997, na sumu 1.044.000.000,-Kč, avalovanou Ž., zastoupenou obžalovaným Ing. K., splatnou 30.9.1997 (č.l. 2219, 2876, 9415, 12440), směnka byla dne 5.8.1997 indosována na E., dne 10.2.1998 pak dále indosována na A.. - příkaz k registraci převodu musel dát u S. jak kupující tak prodávající společně do 30.9.1997. Pokud by některá ze stran nepodala příkaz k převodu, platilo, že se smlouva ruší. Prodávající pak byl povinen vrátit zálohu do 10 dnů. Záloha byla úročena 10% p.a. Úroky měly být placeny čtvrtletně do 10. dne po skončení čtvrtletí. * dodatek č. 1 ze dne 26.5.1997 ke kupní smlouvě o převodu cenných papírů ze dne 31.3.1997 (č.l. 658, 9414, 12439) - za M. sv. Ing. P. Ch., za S. sv. Ing. D., - měnil se předmět plnění – pokud jde o akcie A. mělo být převedeno 1.858.000 akcií v listinné podobě , jmenovité hodnoty 100,-Kč, celková cena za akcie A. činila 433.000. 000,-Kč. * oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.2.1998 (č.l. 9416) - E. zastoupená Ing. D. uvědomovala M. b. a.s., že E. postoupil pohledávku ve výši 1.044.000.000,-Kč ze smlouvy o koupi akcií ze dne 5.8.1997 na společnost A.. K témuž dni indosoval E. na řad A. směnku vystavenou M. b.í a.s. dne 31.3.1997 na směnečnou sumu 1.044.000.000,-Kč. * dohoda ze dne 27.6.1997 (č.l. 659-661, 12448-12450) - za M. Ing. J. S., za S. Ing. D., - konstatováno bylo, že z kupní smlouvy ze dne 27.5.1996 byla zaplacena záloha v plné výši, tj.969.704.000,-Kč, převedeny ale byly jen akcie C., a.s. - z dodatku č. 1 ke kupní smlouvě o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996 a z této dohody plyne, že do majetku S. bylo 2.8.1996, 4.10.1996, 14.2.1997 a 26.2.1997 převedeno 177.962 akcií C., a.s.), nevyčerpaná záloha činila k datu 31.3.1997 791.742.000,-Kč. Dále, že z kupní smlouvy ze dne 11.4.1996 byla zaplacena záloha ve výši 252.000.000,-Kč. K převodu cenných papírů nedošlo. Uvedeno bylo, že nevyčerpané zálohy z uvedených dvou kupních smluv jsou zálohou na kupní cenu ve výši 1.044.000.000,-Kč ze smlouvy ze dne 31.3.1997. Trval závazek prodávajícího zaplatit kupujícímu do 31.10.1997 úrokový výnos ve výši 53.275.629,69,-Kč. Cenné papíry z kupní smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 31.3.1997 nebyly na S. převedeny. Nedošlo ani k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu cenných papírů. Závazek ze smlouvy o koupi cenných papírů ze dne 27. 5. 1996 byl dále řešen způsobem popsaným v bodě 6) žalobního návrhu. K bodům 8) a 9) obžaloby * smlouva o koupi akcií ze dne 5.12.1995 (č.l. 2249-2250, 10125-10127) - za prodávající T. obžalovaný K., za kupující Ž. MUDr. T. K. - do 30.6.1996 měl být proveden převod 3.500 akcií na jméno, listinných, emitenta F., jmenovité hodnoty akcie 10.000,-Kč, - cena za akcii činila 20.000,-Kč , - kupující se zavazoval uhradit zálohu ve výši 70.000.000,- Kč do 23. 12. 1995 - celková kupní cena činila 70.000.000,-Kč - záloha ve výši 70 000 000,- Kč byla zaplacena 20.12.1995 (viz. výpis z účtu č.l. 2275), odešlo na účet č. ....... * smlouva o koupi akcií ze dne 15.12.1995 (č.l. 2252-2253, 10133-10135) - za prodávající T. obžalovaný K., za kupující Ž. MUDr. T. K. - do 30.6.1996 měl být proveden převod 4.000 akcií na jméno, listinných, emitenta F., jmenovité hodnoty akcie 10.000,-Kč, - cena za akcii činila 20.000,-Kč, celková kupní cena činila 80.000.000,-Kč, - kupující se zavazoval uhradit zálohu na kupní cenu ve výši 80.000.000,- Kč do 23.12.1995, - záloha ve výši 80.000.000,-Kč byla zaplacena 20.12.1995 (viz. výpis z účtu č.l. 2275), odešlo na účet č. ...... - v čl. 2 smlouvy je uvedeno, že pokud by k sjednanému dni (30.6.1996) nedošlo k převodu akcií, byl prodávající povinen vrátit kupujícímu poskytnutou zálohu do 5.7. 1996. Dále bylo v čl. 3 uvedeno, že v případě nesplnění závazku prodávajícího převést akcie v dohodnuté době, je prodávající povinen do 30-ti dnů od uplynutí sjednaného data zaplatit kupujícímu smluvní pokutu 10% z poskytnuté zálohy. Cenné papíry ze smluv o koupi akcií ze dne 5. 12. 1995 a 15. 12. 1995 nebyly na kupující Ž. převedeny. Nedošlo ani k vrácení poskytnutých záloh na kupní cenu cenných papírů. Závazky ze smluv o koupi cenných papírů ze dne 5.12. a 15.12.1995 byly řešeny následovně: * dodatek č. 1 ze dne 18.12.1996 ke smlouvě o koupi akcií ze dne 5.12.1995 (č.l. 2251, 10128-10129) - za prodávající T. a.s. (transformované T., s.r.o.) obžalovaný O. K., za kupující Ž. Ing. T., - dohodnuta byla změna v předmětu plnění, kdy v nejbližším možném termínu mělo být převedeno 6.220 akcií Spolku, ISIN ..... v nominálu 1000,-Kč (4.080.000,-Kč), 109.510 akcií emitenta Č. Ú. n. L., a.s., ISIN ..... v nominálu 1000,-Kč ( 75.561.900,-Kč ), - celková cena nového předmětu plnění činila 79.641.900,-Kč, * sdělení Ž. ze dne 2. 2. 2001 (č.l. 2485-2486) - dle tohoto sdělení došlo k převodu 6.220 akcií S. a 109.510 akcií Č. Ú. n. L., a.s. do majetku Ž. v měsíci prosinci roku 1996, * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 28.3.1997 (č.l. 2263-2264, 2704-2706, 10167-10169, 12422-12424) - za prodávající T. a.s. obžalovaný K., za kupující Ž. obžalovaný Ing. P. K. - do 30.9.1997 měl být proveden převod 100.000 akcií Spolku, ISIN ..... zaknihovaných, - cena činila 800,-Kč za akcii, celková kupní cena představovala 80.000.000,-Kč - záloha měla být zaplacena do 30.6.1997, ale zaplacena nebyla. - závazek T. a.s. byl zajištěn směnkou vlastní T. na řad Ž., na směnečnou částku 80.000.000,- Kč, vystavenou 28.3.1997, bez data splatnosti, s avalem S. - Ing. D. (viz. směnka č.l. 2276, 2711, 2878, 12425). Směnka byla 5.8.1997 indosována na E.. - příkaz k registraci převodu v S. musel podat jak prodávající tak kupující společně. Pokud by tak některá ze stran neučinila, mělo se mít za to, že se smlouva ruší. Nastávala povinnost vrátit zálohu do 10 dnů. Dále byla dohodnuta platba úroků ve výši 10% p.a. Úroky se měly platit čtvrtletně vždy do 10. dne po skončení čtvrtletí. * dohoda o změně v obsahu závazku ze dne 29.5.1997 (č.l. 2265, 10147-10148, 12446-12447) - za prodávajícího T. a.s. obžalovaný K., za kupující Ž. obžalovaný Ing. K., - konstatováno, že dne 20.12.1996 došlo k převodu akcií z dodatku č. 1 uzavřeného dne 18.12.1996, - a dále, že záloha na kupní cenu ze smlouvy ze dne 5.12.1995 je zálohou na kupní cenu ze smlouvy ze dne 28.3.1997, dále měl prodávající zaplatit kupujícímu úrokový výnos ve výši 13.299.566,-Kč * smlouva o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 1997 (č.l. 2884-2885) - za postupníka EPAS T. K., za postupitele Ž. obžalovaný Ing. K. - postupitel postupoval na postupníka své nesporné pohledávky vůči T. a.s. ve výši 80.000.000,-Kč dle kupní smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 28.3.1997. - Čl. 2 zní: Postupitel postupuje postupníkovi právo na úhradu částky dle čl. 1 této smlouvy. Toto postoupení pohledávky slouží jako úhrada vkladu Ž. do E.. - oznámení o postoupení pohledávky z 5.8.1997 je součástí spisu (č.l. 10166). K bodu 7) vypověděli také spoluobžalovaní - za M. b. s. (dále jen M.). Ing. E. S. (č.l. ) sice předmětnou smlouvu ze dne 22.5.1996 o převodu cenných papírů podepsal, ale obchod nesjednával a smlouvu mu bylo toliko předložena k podpisu pravděpodobně s komentářem, o co se jedná. Kdo ji fakticky předkládal, již neví. Dodal, že za právní obsah smluv obecně odpovídal právník společnosti, za obchodní obsah pak obchodní ředitel, tj. obžalovaní Ing. K.. Popřel, že by jednal v podvodném úmyslu, naopak byl v dobré víře, že dohoda bude naplněna. Ing. P. K. (č.l. ) předeslal, že před podpisem smlouvy ze dne 27.5.1996 s nikým ze S. nejednal, smlouvu pouze parafoval, což znamená, že s ní byl obeznámen. Neměl ale vliv na cokoliv nebo na jakoukoliv podmínku, která je ve smlouvě uvedena. Současně neví, kdo za M. rozhodl o uzavření smlouvy, neví, do rozhodl o způsobu použití finančních prostředků z převzatých záloh a podobně. Zdůraznil, že ze své pozice nemohl rozhodovat o uzavírání obchodů v objemech, které jsou mu vytýkány, a které byly prováděny vlastním jménem M. a na vlastní účet, neboť toto spadalo výhradně do kompetence statutárních orgánů. K bodům 8) a 9) vypověděla svědkyně Ing. V. L. (č.l. 6640-6654, 19517), v rozhodné době členka představenstva a ekonomická ředitelka Ž. a současně místopředsedkyně představenstva S., vypověděla, že smyslem obchodu bylo posílení kapitálové pozice ve F. a zájem na spolupráci s touto bankou v oblasti úvěrování. Kdo konkrétně zajistil prodávajícího - T. a kdo konkrétně se zástupci prodávajícího jednal, svědkyně neví. Neví, proč nedošlo k převodu nasmlouvaných cenných papírů. Jedna ze smluv byla vypořádána převodem cenných papírů Č. Ú. n. L., a.s. a S., druhá smlouva vypořádána nebyla. Není ji známo kdo koncipoval smlouvy s T. a A.. Svědkyně přesně neví, proč nedošlo k převedení cenných papírů ani k vrácení záloh, předpokládá, že důvodem byl pokles hodnoty akcií A. a F.. Nemá informace, proč nebyla vypořádána smlouva uzavřená s T. 28.3.1997. Svědek MUDr. T. K. (č.l. 6609-6616, 19457-19458) působil v představenstvu Ž. od roku 1995, v roce 1996 se stal jeho předsedou. Jde-li o smlouvy z prosince 1995 uzavřené s firmou T. na nákup akcií F., pak v přípravném řízení nejprve uvedl, že smlouvy podepsal z titulu své funkce, ale připravoval je nějaký útvar podniku, který celou věc projednal, nachystal a představenstvu už jen předložil. Co se týče protistrany, tak svědek osobně obžalovaného K. nezná a osobně s ním nikdy nejednal. Samozřejmě bylo předpokládáno, že uzavřené smlouvy budou naplněny. Obecně dodal, že byl tehdy trend vstupovat do menších a středních bank, což bylo doporučováno vládou i Č.. Při dalším výslechu v rámci přípravného řízení svědek využil svého práva a odmítl vypovídat, u hlavního líčení vedeného proti původně spoluobžalovaným O. K. již svědek nepodal žádných relevantních údajů. Svědkyně Mgr. T. K., manželka výše uvedeného, (č.l. 6617-5518, 19513) v přípravném řízení využila svého práva a odmítla k věci vypovídat. U hlavního líčení pak nevypověděla podstatných faktů. Znalecký posudek Č. z., s.r.o., znaleckého ústavu - nyní Č. z., a.s. (č.l. 6869-6994) mimo jiné konstatuje, že uzavřené smlouvy byly výhodné jen pro jednu ze smluvních stran a to zejména s odkazem na fakt, že byly vyplaceny zálohy na obstarání cenných papírů v plné výši, nestandardní byla také doba plnění. Ekonomická situace M. ani T. pak nebyla dobrá a dle znaleckého posudku neumožňovala dostát závazkům z uzavřených smluv. V dodatku posudku, který tvoří přílohu spisu a výpovědí znalce P. K. u hlavního líčení (č.l. 19723 a násl.) byla tato tvrzení do značné míry modifikována. Znalec připustil, že nebylo možné nakoupit značný objem akcií v relativně krátké době, protože by to jistě vedlo ke zvýšení ceny na trhu, taktéž uvedl, že s ohledem na všechna dostupná data je nutné připustit i to, že společnosti M. a T. byly v době rozhodné schopny dostát svým závazkům, tedy nejen v době uzavření smluv, ale také jejich splatnosti, když zjevné finanční problémy možno vysledovat až v průběhu roku 1997. Tento závěr je v souladu s obsahem posudku znaleckého ústavu M., s.r.o., který ke společnosti T. zdůraznil, že tato byla koncem roku 1995 rozhodně schopna plnit své závazky, byť její fungování bylo v zásadě odvislé od úspěšnosti dalších obchodů. Jde-li o výčet podstatných důkazů, které jsou k dispozici, jakož i jejich hodnocení, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku vyhlášeného dne 22.6.2010 ve věci 31T 9/2010. Proto níže bude provedeno jen velmi stručné shrnutí základních úvah, které vedly soud k tomu, že trestní stíhání obžalovaného K. bylo zastaveno, neboť ve skutcích kladných mu za vinu nejsou trestnými činy. Ve vztahu k bodu 7) výroku obžaloby soud opakuje, že spoluobžalovaní Ing. E. S. a Ing. P. K. byli podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby zproštěni, přitom skutek a jeho právní kvalifikace byly obžalobou koncipovány tak, že obžalovaní Ing. S. a Ing. K. měli být pachateli resp. spolupachateli trestného činu podvodu, zatímco obžalovaný K. pomocníkem tohoto trestného činu. Již z povahy věci, kdy hlavní pachatelé byli obžaloby zproštěni, když soud shledal, že skutek není trestným činem, je zřejmé, že neobstojí trestní stíhání účastníka takového trestného činu, zejména má-li být toliko pomocníkem. Pokud nebyla dovozena trestní odpovědnost hlavního pachatele, nemůže být tato zpravidla dána ani u účastníka, neboť institut účastenství je v trestním zákoně České republiky vybudován na zásadě tzv. akcesority, což znamená, ve své obecné podobě, závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Zásada akcesority účastenství tudíž vede k tomu, že postavení osoby, která trestný čin organizovala, ke spáchání navedla nebo k němu pomáhala, tj. zda bude či nebude účastníkem, odvisí od pachatele hlavního trestného činu. Podle dostupných důkazů byla M. schopna dostát svým závazkům z uzavřených smluv, a to nejen v době jejich uzavření, ale nejméně do jara roku 1997, což prezentováno znalci. Obdobně vyznívá odůvodnění pravomocného usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, ze dne 10.9. 2003, sp.zn. 3VZv 4/2002, když se v něm uvádí, že ze znaleckého posudku z oboru ekonomika vypracovaného k obchodní společnosti M., vyplývá, že k datu 2.7.1996 nelze jednoznačně tvrdit, že by tato společnost neměla dostatek finančních prostředků na plnění závazků vyplývajících ze smluv. Posouzení situace bylo velmi komplikované z toho důvodu, že majetek společnosti byl z rozhodující části tvořen finančními investicemi a krátkodobými pohledávkami, přičemž určit reálnou bonitu těchto aktiv je velmi obtížné, neboť u akcií docházelo ke značným cenovým propadům. U M. ještě k datu 13.3.1997 převyšovala účetní hodnota majetku hodnotu evidovaných závazků. Dále soud uvádí, pokud jde o předmět smlouvy, byl jim, mimo jiné, nákup akcií A. a F., přičemž v době uzavření smlouvy nemohli její účastníci předpokládat, že do konce roku 1996 dojde k razantnímu snížení ceny těchto titulů a tyto se ve své podstatě staly bezcennými. Pokud jde o společnost T., ani o této není spolehlivých důkazů v tom směru, že by nebyla schopna účastnit se obchodu, dostát svému závazku a podobně, to vše na základě smluv uzavřených v květnu 1996. K jednáním popsaným pod body 8) a 9) výrokové části obžaloby soud na prvním místě zdůrazňuje, že předmětné smlouvy byly uzavřeny v prosinci roku 1995, tudíž platí obdobné, co naznačeno v předchozím odstavci. Nebylo žádným relevantním důkazem objektivizováno, že by společnost T., kterou obžalovaný K. zastupoval, byla již koncem roku 1995 v ekonomické situaci, která by jí znemožňovala plnit na základě uzavřených smluv. Přitom právě k prosinci 1995 je nutné vztáhnout posuzování této záležitosti, protože podvodný úmysl musí být dán, má-li jít právě o naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, již na samotném počátku jednání, tedy nejpozději při uzavření smlouvy. K tomu přistupují další významné okolnosti, kdy firma T. byla jen jedním ze smluvních partnerů (prodávající), druhým byly Ž. (kupující) a má se za to, že - kupující společnost oslovila prodávajícího - obsah smluv byl koncipován kupujícím, tedy i struktura jednotlivých cenných papírů a jejich ceny byly stanoveny kupujícím - smlouvy podepsaly obě strany nikoliv v tísni - kupní smlouvy po obsahové stránce kontrolovali jak zástupci prodávajícího, tak odborný aparát kupujícího - v situaci, kdy smlouvy nebyly naplněny, snaží se smluvní strany, včetně obžalovaného zastupujícího R., aktivně hledat náhradní řešení. V návaznosti na výše naznačené postupoval krajský soud tak, jak uvedeno ve výroku usnesení a trestní stíhání obžalovaného O. K. mimo hlavní líčení zastavil, neboť nabyl přesvědčení, že skutky popsané v obžalobě se sice staly, ale tyto nejsou trestnými činy, současně pak není důvodu k postoupení věci. I přes jistou nestandardnost postupu soudu je potřeba závěrem zmínit, že ani potencionální hlavní líčení, které by bylo konáno ve věci obžalovaného K., by jen stěží mohlo změnit prezentovaný názor. P o u č e n í : Proti usnesení může státní zástupce podat stížnost do tří dnů ode dne oznámení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, k Vrchnímu soudu v Olomouci. Stížnost má odkladný účinek. V Ostravě dne 22. června 2010 Mgr. Martin Kaňok předseda senátu - 1 - 31T 6/2008 U  s  n  e  s  e  n  í Krajský soud v Ostravě rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. června 2010  t a k t o  : I . V  trestním  stíhání  obžalovaného  Otakara  K u č e r y ,  nar. 21.9.1959 v Teplicích, bytem Teplice, ul. Čelakovského 771/2, na základě obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, ze dne 3.9.2002, sp.zn. 4VZv 2/2001, pro skutky kvalifikované jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona účastenstvím ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona (bod 7 obžaloby) a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona (body 8 a 9 obžaloby), se podle § 224 odst. 3 trestního řádu   p o k r a č u j e . II . Trestní stíhání obžalovaného  Otakara  K u č e r y ,  generalia viz shora, na základě obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, ze dne 3.9.2002, sp.zn. 4VZv 2/2001, pro skutky kvalifikované jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona účastenstvím ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona (bod 7 obžaloby) a trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona (body 8 a 9 obžaloby), kterých se měl dopustit : v bodě 7) výroku obžaloby, společně s obžalovanými Ing. Evženem Stejskalem a Ing. Petrem Koltokem, tím, že dne 27.5.1996 v Ústí nad Labem obžalovaný Ing. Evžen Stejskal jako prokurista obchodní společnosti Moravskočeská burzovní společnost, společnost s ručením omezeným, IČ 49606654 a obžalovaný Ing. Petr Koltok jako ředitel této obchodní společnosti, ve společném úmyslu formou poskytnutí zálohy na kupní cenu převáděných cenných papírů vylákat finanční prostředky, cenné papíry, vyjma cenných papírů emitenta Colorlak, a.s., nedodat a poskytnutou zálohu nevrátit, poté co obžalovaný Otakar Kučera, s vědomím toho, že cenné papíry nebudou dodány, po dohodě s obžalovanými slíbil oběma obžalovaným přispět po trestném činu tím, že uzavře s obchodní společností Moravskočeská burzovní společnost, společnost s ručením omezeným smlouvu o koupi cenných papírů, kterou bude předstírána vůle obžalovaných Ing. Evžena Stejskala a Ing. Petra Koltoka jednajících za obchodní společnost Moravskočeská burzovní společnost, společnost s ručením omezeným, dostát svému závazku z kupní smlouvy o převodu cenných papírů uzavřené s obchodní společností Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost a nasmlouvané cenné papíry dodat a poté co obžalovaný Otakar Kučera jednající za prodávající obchodní společnost TKO s.r.o., IČ 48289787, v souladu se svým slibem, uzavřel dne 22.5.1996 s obchodní společností Moravskočeská burzovní společnost, společnost s ručením omezeným, zastoupenou obžalovaným Ing. Evženem Stejskalem, smlouvu o koupi cenných papírů dle níž bylo předstíráno, že kupujícímu bude dodáno 1.300 zaknihovaných akcií emitenta Agrobanka Praha, a.s., ISIN CZ0008021409, ve jmenovité hodnotě akcie 100.000,-Kč, 105.000 akcií emitenta Foresbank, a.s., listinných, jmenovité hodnoty akcie 1.000,-Kč, 105.846 listinných akcií emitenta Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, ISIN CZ0005092858 a 78.210 listinných akcií emitenta ŽDB a.s., ISIN CZ 0005098152, za celkovou kupní cenu 730.000.000,-Kč, obžalovaný Ing. Evžen Stejskal jako zástupce prodávající obchodní společnosti Moravskočeská burzovní společnost, společnost s ručením omezeným, uzavřel s kupující obchodní společností Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, kupní smlouvu o převodu cenných papírů na jejímž základě mělo být do majetku kupujícího za celkovou kupní cenu 969.704.000,-Kč převedeno do 31.5.1997 180.900 akcií emitenta Foresbank, a.s., bez uvedení ISIN, 1.228 listinných akcií emitenta Agrobanka Praha, a.s., bez uvedení ISIN, 3.250 akcií emitenta Vojenský otevřený penzijní fond, a.s. a 129.204 zaknihovaných akcií emitenta Colorlak, a.s., ISIN CZ0005088658, na majitele, ve jmenovité hodnotě akcie 1.000,-Kč, přičemž součástí této kupní smlouvy bylo ustanovení zakládající povinnost kupujícího uhradit do 5 dnů od podepsání smlouvy na účet prodávajícího zálohu na kupní cenu v plné výši kupní ceny, kdy dne 31.5.1996 byla kupujícím v intencích kupní smlouvy převedena na účet prodávajícího částka 969.704.000,- Kč, která byla obžalovanými bezprostředně poté použita v části 730.000.000,-Kč k převodu na účet obchodní společnosti TKO s.r.o. dle předstírané smlouvy o koupi cenných papírů ze dne 22.5.1996 a dále ve zbytku k úhradě závazků obchodní společnosti Moravskočeská burzovní společnost, společnost s ručením omezeným, načež v souladu s původním společným úmyslem obžalovaných poté k dodání cenných papírů, vyjma cenných papírů emitenta Colorlak, a.s., nebo k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu nedošlo, čímž byla obchodní společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, IČ 00011789  způsobena škoda ve výši 791.742.000,-Kč, v bodě 8) výroku obžaloby tím, že dne 5.12.1995 v Bohumíně jako osoba zastupující prodávající obchodní společnost TKO s.r.o., IČ 48289787, v úmyslu formou poskytnutí zálohy na kupní cenu převáděných cenných papírů vylákat finanční prostředky, cenné papíry nedodat a poskytnutou zálohu nevrátit, poté co dohodl podmínky uzavření kupní smlouvy, uzavřel s kupující obchodní společností ŽDB a.s. IČ 47672412  smlouvu o koupi akcií na jejímž základě mělo být do majetku kupujícího za celkovou kupní cenu 70.000.000,-Kč převedeno do 30.6.1996 3.500 listinných akcií emitenta Foresbank, a.s., bez uvedení ISIN, na jméno, ve jmenovité hodnotě akcie 10.000,-Kč, přičemž součástí této smlouvy o koupi akcií bylo ustanovení zakládající povinnost kupujícího uhradit do 23.12.1995 na účet prodávajícího zálohu na kupní cenu v plné výši kupní ceny, kdy dne 20.12.1995 byla kupujícím v intencích kupní smlouvy převedena na účet prodávajícího částka 70.000.000,-Kč, která byla obžalovaným následně použita k úhradě závazků obchodní společnosti TKO s.r.o., načež v souladu s původním úmyslem obžalovaného poté k dodání cenných papírů nebo k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu nedošlo, čímž byla obchodní společnosti ŽDB a.s. IČ 47672412 způsobena škoda ve výši 70.000.000,-Kč, v bodě 9) výroku obžaloby tím, že dne 15.12.1995 v Bohumíně jako osoba zastupující prodávající obchodní společnost TKO s.r.o., IČ 48289787, v úmyslu formou poskytnutí zálohy na kupní cenu převáděných cenných papírů vylákat finanční prostředky, cenné papíry nedodat a poskytnutou zálohu nevrátit, poté co dohodl podmínky uzavření kupní smlouvy, uzavřel s kupující obchodní společností ŽDB a.s. IČ 47672412  smlouvu o koupi akcií na jejímž základě mělo být do majetku kupujícího za celkovou kupní cenu 80.000.000,-Kč převedeno do 30.6.1996  4.000 listinných akcií emitenta Foresbank, a.s., bez uvedení ISIN, na jméno, ve jmenovité hodnotě akcie 10.000,-Kč, přičemž součástí této smlouvy o koupi akcií bylo ustanovení zakládající povinnost kupujícího uhradit do 23.12.1995 na účet prodávajícího zálohu na kupní cenu v plné výši kupní ceny, kdy dne 20.12.1995 byla kupujícím v intencích kupní smlouvy převedena na účet prodávajícího částka 80.000.000,-Kč, která byla obžalovaným následně použita k úhradě závazků obchodní společnosti TKO s.r.o., načež v souladu s původním úmyslem obviněného poté k dodání cenných papírů nebo k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu nedošlo, čímž byla obchodní společnosti ŽDB a.s. IČ 47672412 způsobena škoda ve výši 80.000.000,-Kč, se podle § 231 odst. 1 tr. řádu, z důvodu uvedeného v § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu, per analogiam, z a s t a v u j e . Shora citovanou obžalobou státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, je obžalovaný Otakar Kučera stíhán v bodě 7) výrokové části obžaloby pro skutek kvalifikovaný v jeho případě jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona spáchaný účastenstvím ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zákona a dále v bodech 8) a 9) pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zákona, kterých se měl dopustit způsobem specifikovaným ve výroku tohoto usnesení. Ze spisového materiálu je patrno, že se obžalovaného Otakara Kučeru fakticky nepodařilo postavit před soud a konat hlavní líčení, neboť jeho zdravotní stav toto vylučuje, současně dotyčný nepožádal o konání hlavního líčení v jeho nepřítomnosti, naopak hodlal se jednání soudu účastnit. Jeho nepříznivý zdravotní stav byl objektivizován řadou lékařských zpráv a v neposlední řadě i znaleckým posudkem. S ohledem na tuto skutečnost pak bylo trestní řízení proti obžalovanému Otakaru Kučerovi přerušeno, jak patrno z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.1.2009, sp.zn. 31T 6/2008. V návaznosti na fakt, že řízení proti ostatním obžalovaným (Ing. Rudolf Staškova, Ing. Petr Kucharčík, Ing. Evžen Stejskal, Ing. Petr Koltok, Martin Houška, Ing. František Černý), jež vedeno pod původní sp.zn. 31T 9/2002, bylo ukončeno meritorním rozhodnutím, tj. vyhlášením rozsudku, jímž byli všichni uvedení obžalovaní zproštěni obžaloby v plném rozsahu, má krajský soud za to, že je možné rozhodnout mimo hlavní líčení také ve vztahu k obžalovanému Otakaru Kučerovi. Právě s ohledem na formu rozhodnutí, které je činěno v rámci neveřejného zasedání, tudíž obžalovaný se jej nemusí účastnit, bylo nejprve rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 224 odst. 3 trestního řádu (dále jen tr.ř.) o pokračování v trestním stíhání jeho osoby. Tím odůvodněn výrok I. tohoto usnesení. Jde-li o výrok II. usnesení, pak se soud předně zabýval otázkou, zda je možné naznačeným způsobem postupovat, tedy zastavit trestní stíhání obžalovaného v situaci, kdy nejde o předběžné projednání obžaloby (§ 185 až 192 tr.ř.) a rozhodnutí dle § 188 odst. 1 nebo odst. 2 tr.ř., nýbrž o rozhodování soudu mimo hlavní líčení. K tomu potřeba poznamenat, že trestní řád přímo nepamatuje na procesní stav, kdy nelze obžalovaného pro těžkou chorobu postavit před soud. Trestní řád obligatorně ukládá v takovém případě státnímu zástupci a po podání obžaloby soudu povinnost rozhodnout o přerušení trestního stíhání (srovnej § 173 odst. 1 písm. b), § 188 odst. 1 písm. d), § 224 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. d) příp. další). Jde ovšem toliko o rozhodnutí zatímní povahy a předpokládá se, že v budoucnu bude věc vyřízena konečným způsobem. Těžká choroba vylučující účast obžalovaného v řízení před soudem má odraz i v hmotněprávní úpravě, a to v § 34 odst. 3 tr. zákoníku, dříve v § 67 odst. 2 tr. zákona, dle kterých se, mimo jiné, nezapočítává do promlčení doby doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku resp., bylo-li trestní stíhání přerušeno. V projednávaném případě byl zdravotní stav obžalovaného Kučery jediným důvodem, proč jej nebylo možné postavit před soud a konat hlavní líčení, tak jako v případě spoluobžalovaných. Zároveň má ale krajský soud za to, že řízení netrvalo, s ohledem na extrémní rozsah spisového materiálu, složitost řešených skutků, množství realizovaného dokazování, za nepřiměřenou, aby bylo lze trestní stíhání zastavit s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) tr.ř. s argumentem, že zřejmě ani do budoucna se stav obžalovaného nezlepší a tudíž přiměřená lhůta na projednání věci nebude zachována. Soud I. stupně se proto přiklonil k možnosti, že bude nejpřiléhavějším trestní stíhání zastavit z důvodu níže rozvedeného. Bylo již zmíněno, že trestní řád výslovně neřeší situaci, že k zániku trestnosti dochází v době, kdy je trestní stíhání z důvodu těžké choroby obžalovaného přerušeno poté, co ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Přestože je rozhodnutí o přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 tr. řádu zatímní povahy a předpokládá se konečně rozhodnutí ve věci samé, trestní řád v ustanovení § 231 odst. 1, kde je výčet rozhodnutí, která může soud učinit mimo hlavní líčení, přímo nepočítá s možností rozhodnout mimo hlavní líčení takto o zastavení trestního stíhání s odkazem na § 172 odst. 1 tr.ř., tj. z některého z důvodů zde explicitně uvedených. Na rozdíl od hmotného trestního práva je ale analogie v trestním právu procesním přípustná a jestliže lze posuzovaný případ subsumovat pod zákonné ustanovení, které přímo dopadá na případ jiný, ovšem zjevně podobný, který se odlišuje jen některými druhotnými nepodstatnými znaky, pak je namístě analogii použít, zejména je-li její použití ve prospěch obžalovaného a trestní řád obecně počítá s tím, že soud prvního stupně po podání obžaloby rozhodne o zastavení trestního stíhání obžalovaného z důvodu uvedených v § 172 odst. 1 tr.ř. (k tomu srovnej ust. § 188 odst. 1 písm. c) tr.ř.), tudíž samo o sobě nedochází k rozšíření rozhodnutí nad rámec zákona. Bylo proto rozhodováno v souladu s procesní ekonomií a zásadou zdrženlivosti, která stanoví, že trestní věci se musí projednávat s plným šetřením základních lidských práv a svobod, o zastavení trestního stíhání obžalovaného Otakara Kučery per analogiím podle § 231 odst. 1 tr.ř. s odkazem na § 172 odst. 1 písm. b) tr.ř.. Nejde o nezákonné rozšiřování rozhodnutí, která může soud prvního stupně po podání obžaloby učinit, neb trestní řád takové rozhodnutí soudu prvního stupně předpokládá právě v již zmiňovaném ustanovení § 188 odst. 1 písm. c) tr.ř. K hmotněprávní rovině projednávané trestní věci, ve vztahu k obžalovanému Otakazu Kučerovi, se z kompletního spisového materiálu, s užitím faktů vyplynuvších z hlavního líčení vedeného pod sp.zn. 31T 9/2002, shrnuje následující (pokud budou níže uvedeny odkazy na konkrétní čísla listu spisu, půjde právě o spis Krajského soudu v Ostravě 31T 9/2002). Obžalovaný Otakar Kučera v přípravném řízení využil svého práva a odmítl k věci vypovídat (č.l. 6526-6528), z povahy věci je zřejmé, že není k dispozici jeho případná výpověď učiněná v řízení před soudem. O tom, že se jemu za vinu kladené skutky staly, svědčí především listinné důkazy, kdy se zmiňují : K bodu ad 7) obžaloby  * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996 (č.l. 649-652, 9405-9408, 9742-9743, 12249-12252) - za prodávající MČBS obžalovaný Ing. Stejskal, zakupující Spolek Ing. Hroch, - do 31.5.1997 měl být proveden převod 1.228 listinných akcií AGB, bez uvedení ISIN, nominální hodnoty 100.000,-Kč, kupní cena činila 250.000,-Kč za akcii, cena za titul činila 307.000.000,-Kč, 180.900 akcií FB, zaknihovaných, bez uvedení ISIN, nominální hodnoty 1.000,-Kč, kupní cena činila 2.500,-Kč za akcii, cena za titul činila 452.250.000,-Kč, 3.250 listinných akcií Vojenského otevřeného penzijního fondu, a.s., nominální hodnoty 1.000,-Kč, kupní cena činila 25.000,-Kč za akcii, cena za titul činila 81.250.000,-Kč, 129.204 akcií Colorlak, a.s., ISIN CZ0005088658, zaknihova- ných, nominální hodnoty 1.000,-Kč, kupní cena činila 1.000,-Kč za akcii, cena za titul činila 129.204.000,-Kč. Celková kupní cena představovala sumu 969. 704.000,-Kč. - záloha  ve  výši plné kupní ceny měla být zaplacena do 5-ti dnů ode dne podpisu smlouvy oběma stranami. - příkaz k registraci převodu musel dát v SCP jak kupující tak prodávající společně do 31.5.1997. V případě, že by některou ze stran příkaz podán nebyl, smlouva by se rušila. Vznikla by tak povinnost vrátit zálohu do 10 dnů. Záloha se úročila 10% p.a. Úroky měly být placeny čtvrtletně do 10. dne po skončení čtvrtletí. - dne 31.5.1996 byla uhrazena záloha ve výši 969.704.000,-Kč převodem z účtu č. 16260018/7920 na účet č. 13918005/7920 (viz. příkaz k úhradě č.l. 663, viz. výpis z účtu MČBS na č.l. 687, 11568, výpis z účtu Spolku na č.l. 11602). * příloha č. 2 k Protokolu z kontroly banky uskutečněné ve dnech 14.10.1996 až 29.11.1996 ČNB v rámci výkonu bankovního dohledu (č.l. 4866) - v příloze konstatováno, že ve dnech 28.5. až 30.5.1996 bylo navyšováno základní jmění společnosti Spolchemie, a.s., a to tak, že upsané základní jmění mohlo být splaceno buď v hotovosti nebo převodem na účet Spolku u FB. Z celkového objemu emise 969,704 mil. Kč Spolchemie upsala a splatila FB 544,704 mil. Kč, MČIS 80 mil. Kč, MČIS - BONUS PF 45 mil. Kč a AGB 300 mil. Kč. Ke dni 31.5.1996 tak bylo připsáno na účet Spolchemie u FB 969,704 mil. Kč. Celou výše uvedenou částku převedla Spolchemie dne 31.5.1996 na účet MČBS. Dále bylo konstatováno, že z převedené částky 969,704 mil. Kč, z účtu MČBS bylo dne 31.5.1996 zaplaceno FB cca 128,6 mil. Kč za akcie společnosti COLORLAK přesně 128.557.980,-Kč (viz. výpis z účtu č.l. 11568, 12248), 105 mil. Kč bylo převedeno na účet společnosti Fores Broker a 730 mil. Kč na účet TKO (vše viz. výpis z účtu č. 13918005/7920 č.l. 11568, 12248). Z převedené částky 730 mil. Kč, z účtu TKO bylo dne 31.5.1996 převedeno 100 mil. Kč na účet RGM, která převedla 100,1 mil. Kč do Agrobanky, dalších 166 mil. Kč bylo převedeno na účet Bohemia Holding, která tyto prostředky použila na splacení svých závazků vyplývajících z obchodů s cennými papíry vůči FB. Dalších 86 mil. Kč bylo převedeno na účet společnosti BCD, a.s., která tak mohla uhradit svůj závazek vůči FB. 20 mil. Kč bylo zasláno BELLI, s.r.o., která tak mohla uhradit svůj závazek vůči bance. Dne 5.6.1996 zaslala TKO 200,2 mil. Kč do Agrobanky. - operace jsou také dokumentovány výpisem z účtu TKO (č.l. 12259-12260) a účetním deníkem TKO (č.l. 12261-12262). Z těchto dokladů vyplývá, že dne 31.5.1996 TKO uhradilo FB 200.000.000,-Kč jako zálohu na nákup cenných papírů - Setuza, 166.000.000,-Kč je deklarováno jako úhrada finanční výpomoci, což patrno z žádosti Ing. Lišky ze dne 23.5.1996 (č.l. 12263), kterou žádá o poukázání finanční výpomoci 166 mil. Kč, 100.000.000,-Kč pro RGM je rovněž deklarováno jako úhrada finanční výpomoci, 86.000.000,-Kč pro BCD je deklarováno jako vratka finanční výpomoci, 20.000.000,-Kč pro BELLI je úhradou finanční výpomoci. - na č.l. 4866 v neposlední řadě poznamenáno, že banka tak bez jakýchkoliv volných finančních prostředků „splatila“ upsané základní jmění Spolchemie, a.s. Na straně aktiv banka účtovala podíl na základním jmění Spolchemie a na straně pasiv připsala prostředky na účtu Spolchemie. Dále byly tyto prostředky postupnými převody použity na splacení pohledávek banky za různými společnostmi z titulu obchodů s cennými papíry. - pokud by banka neprovedla popsanou operaci, nebylo by na účtech dlužníků banky dostatek finančních prostředků na splacení jejich závazků vůči bance. Banka přitom dle ČNB nepředložila žádný rozbor výhodnosti této operace pro banku. * smlouva o koupi cenných papírů ze dne 22.5.1996 (č.l. 708-710, 9420-9422, 9736-9737, 10377-10378, 12253-12255) - za prodávající TKO obžalovaný Kučera, zakupující MČBS obžalovaný Ing. Stejskal, - do 30.12.1996 měl být proveden převod 1.300 akcií AGB, ISIN CZ0008021409, zaknihovaných, jmenovité hodnoty 100.000,-Kč, cena činila 2.500,-Kč za akcii, přitom jak vyplývá z přehledu emisí cenných papírů AGB (č.l. 4762), zaknihované cenné papíry v nominálu 100.000,-Kč nikdy nebyly emitovány, cena za tento titul akcií činila celkem 325.000.000,-Kč, 105.000 akcií FB, listinných, jmenovité hodnoty 1 000,-Kč, ze sdělení FORES a.s. a knihy akcionářů FB (č.l. 3045, 3393 a násl.) plyne, že takovéto akcie nebyly nikdy emitovány, cena činila 2.500,-Kč za akcii, celkem činila 262.500.000,-Kč, 105.846 akcií Spolku, ISIN CZ0005092858, listinných - je zřejmé, že mělo být uvedeno zaknihovaných, jmenovité hodnoty 1 000,-Kč, cena činila 600,-Kč za akcii, celkem činila 63.507.900,-Kč, 78.210 akcií ŽDB, ISIN CZ0005098152, listinných - je zřejmé, že mělo být uvedeno zaknihovaných, cena 1.010,-Kč za akcii, celkem 78.992.100,-Kč. Celková kupní cena představovala sumu 730.000.000, Kč. - záloha na kupní cenu měla být zaplacena do 31.5.1996, - záloha na kupní cenu byla zaplacena 31.5.1996 převodem 730.000.000,-Kč z účtu č. 13918005/7920, číslo transakce 0531165252FME231 (viz. výpis z účtu č.l. 687, 711) * dodatek č. 1 z 1.7.1996 ke smlouvě o koupi cenných papírů ze dne 22.5.1996   (č.l. 712-713, 9423-9424) - za TKO obžalovaný Kučera, za MČBS obžalovaný Ing. Koltok, - dohodnuto, že smlouva ze dne 22.5.1996 se ruší, strany konstatovaly, že projevují vůli uzavřít smlouvu o půjčce částky 730.000.000,-Kč. * smlouva o půjčce ze dne 1.7.1996 (č.l. 9425-9426) -  za věřitele MČBS obžalovaný Ing. Koltok, za dlužníka TKO obžalovaný Kučera, - ve smlouvě je uvedeno, že věřitel poskytuje dlužníkovi půjčku ve výši 730.000.000,-Kč, peněžní prostředky musí být poskytnuty nejpozději 1.7.1996, - dlužník se zavazuje vrátit půjčku do 30.11.1996, půjčka je úročená. Vrácena má být částka 793.266.666,70,-Kč. K zajištění pohledávky je vystavována vlastní směnka dlužníka splatná 30.11.1996. * dodatek č. 1 z 27.9.1996 ke Smlouvě o půjčce ze dne 1.7.1996 (č.l. 9427-9428) - za MČBS obžalovaný Ing. Koltok, za TKO obžalovaný Kučera, - dodatkem se měnily úroky, dále bylo uvedeno že k 25.12.1996 (přitom smlouva se neměnila v době splatnosti půjčky) má být zaplaceno 798.336.111,10,-Kč. Současně byla na tuto částku vystavována nová směnka (č.l. 9429) - vlastní směnka TKO na směnečnou částku 798.336.111,10,-Kč, bez avalu, vystavená 27.9.1996, * dodatek č. 1 z 30.9.1996 ke kupní smlouvě o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996 (č.l. 653-654, 9409-9410, 9744-9745) - za MČBS obžalovaný Ing. Koltok, za Spolek Ing. Hroch, - měnil se předmět plnění, kdy akcií FB mělo být převedeno jen 155.598 ks, cena za tyto akcie činila 388.995.000,-Kč, akcií Colorlak, a.s. mělo být převedeno více, a to 192.459 za celkovou cenu 192.459.000,-Kč. Celková kupní cena se tím neměnila. Cenné papíry z kupní smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996, vyjma akcií emitenta Colorlak, a.s., nebyly na Spolek převedeny. Nedošlo ani k vrácení části poskytnuté zálohy na kupní cenu cenných papírů. * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 31.5.1996 (č.l. 9436-9438) - prodávající FB (sv. Ing. Rybka ), kupující MČBS (obv. Ing. Stejskal), - prodáváno bylo 129.204 ks akcií na majitele, zaknihovaných, emitenta Colorlak, a.s., ISIN CZ00005088658, v nominále 1.000,-Kč za akcii. Cena činila 995,-Kč za akcii. Celková kupní cena činila 128.557.980,-Kč. Kupní cena měla být zaplacena 31. 5. 1996. K převodu CP mělo dojít do 5 dnů po zaplacení kupní ceny. Závazek z kupní smlouvy ze dne 27.5.1996 byl řešen následovně: * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 31.3.1997 (č.l. 655-657, 2212-2214, 9411-9413, 12436-12438) - za prodávající Moravskočeská burzovní a.s. (nástupkyně MČBS s.r.o.) Ing. Petr Koltok, za kupující Spolek Ing. Doubrava, - do 30.9.1997 měl být proveden převod 762.500 akcií ŽDB, ISIN CZ0005098152, cena činila 800,-Kč za akcii, cena za titul celkem 610.000.000,-Kč, 100 listinných akcií AKM, cena činila 10.000,-Kč za akcii, cena za titul celkem 1.000.000,-Kč, 1.228 listinných akcií AGB, cena činila 250.000,-Kč za akcii, cena za titul celkem 307.000.000,-Kč, 63.000 akcií AGB, ISIN CZ0008021409, cena činila 2.000,-Kč za akcii, cena za titul celkem 126.000.000,-Kč. Celková kupní cena byla představována částkou 1.044.000.000,-Kč. - záloha v plné výši kupní ceny měla být zaplacena do 30.6.1997, - záloha nebyla zaplacena. - závazek prodávajícího byl zajištěn směnkou vlastní ze dne 31.3.1997, na sumu 1.044.000.000,-Kč, avalovanou ŽDB, zastoupenou obžalovaným Ing. Kucharčíkem, splatnou 30.9.1997 (č.l. 2219, 2876, 9415, 12440), směnka byla dne 5.8.1997 indosována na EPAS, dne 10.2.1998 pak dále indosována na AKM. - příkaz k registraci převodu musel dát u SCP jak kupující tak prodávající společně do 30.9.1997. Pokud by některá ze stran nepodala příkaz k převodu, platilo, že se smlouva ruší. Prodávající pak byl povinen vrátit zálohu do 10 dnů. Záloha byla úročena 10% p.a. Úroky měly být placeny čtvrtletně do 10. dne po skončení čtvrtletí. * dodatek č. 1 ze dne 26.5.1997 ke kupní smlouvě o převodu cenných papírů ze dne 31.3.1997 (č.l. 658, 9414, 12439) - za MČB sv. Ing. Petr Chlebus, za Spolek sv. Ing. Doubrava, - měnil se předmět plnění –  pokud jde o akcie AGB mělo být převedeno 1.858.000 akcií v listinné podobě , jmenovité hodnoty 100,-Kč, celková cena za akcie AGB činila 433.000. 000,-Kč. * oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.2.1998 (č.l. 9416) - EPAS zastoupená Ing. Doubravou uvědomovala Moravskočeskou burzovní a.s., že EPAS postoupil pohledávku ve výši 1.044.000.000,-Kč ze smlouvy o koupi akcií ze dne 5.8.1997 na společnost AKM. K témuž dni indosoval EPAS na řad AKM směnku vystavenou Moravskočeskou burzovní a.s. dne 31.3.1997 na směnečnou sumu 1.044.000.000,-Kč. * dohoda ze dne 27.6.1997 (č.l. 659-661, 12448-12450) - za MČB Ing. Jiří Stiller, za Spolek Ing. Doubrava, - konstatováno bylo, že z kupní smlouvy ze dne 27.5.1996 byla zaplacena záloha v plné výši, tj.969.704.000,-Kč, převedeny ale byly jen akcie Colorlak, a.s. - z dodatku č. 1 ke kupní smlouvě o převodu cenných papírů ze dne 27.5.1996 a z této dohody plyne, že do majetku Spolku bylo 2.8.1996, 4.10.1996, 14.2.1997 a 26.2.1997 převedeno 177.962 akcií Colorlak, a.s.), nevyčerpaná záloha činila k datu 31.3.1997  791.742.000,-Kč. Dále, že z kupní smlouvy ze dne 11.4.1996 byla zaplacena záloha ve výši 252.000.000,-Kč. K převodu cenných papírů nedošlo. Uvedeno bylo, že nevyčerpané zálohy z uvedených dvou kupních smluv jsou zálohou na kupní cenu ve výši 1.044.000.000,-Kč ze smlouvy ze dne 31.3.1997. Trval závazek prodávajícího zaplatit kupujícímu do 31.10.1997 úrokový výnos ve výši 53.275.629,69,-Kč. Cenné papíry z kupní smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 31.3.1997 nebyly na Spolek převedeny. Nedošlo ani k vrácení poskytnuté zálohy na kupní cenu cenných papírů. Závazek ze smlouvy o koupi cenných papírů ze dne 27. 5. 1996 byl dále řešen způsobem popsaným v bodě 6) žalobního návrhu. K bodům 8) a 9) obžaloby *  smlouva o koupi akcií ze dne 5.12.1995 (č.l. 2249-2250, 10125-10127) - za prodávající TKO obžalovaný Kučera), za  kupující ŽDB MUDr. Tomáš Krčmář - do 30.6.1996 měl být proveden převod 3.500 akcií na jméno, listinných, emitenta FB, jmenovité hodnoty akcie 10.000,-Kč, - cena za akcii činila 20.000,-Kč , - kupující se zavazoval uhradit zálohu ve výši 70.000.000,- Kč do 23. 12. 1995 - celková kupní cena činila 70.000.000,-Kč - záloha ve výši 70 000 000,- Kč byla zaplacena 20.12.1995 (viz. výpis z účtu č.l. 2275), odešlo na účet č. 16259009/7920. * smlouva o koupi akcií ze dne 15.12.1995 (č.l. 2252-2253, 10133-10135) - za prodávající TKO obžalovaný Kučera, za kupující ŽDB MUDr. Tomáš Krčmář - do 30.6.1996 měl být proveden převod 4.000 akcií na jméno, listinných, emitenta FB, jmenovité hodnoty akcie 10.000,-Kč, - cena za akcii činila 20.000,-Kč, celková kupní cena činila 80.000.000,-Kč, - kupující se zavazoval uhradit zálohu na kupní cenu ve výši 80.000.000,- Kč do 23.12.1995, - záloha ve výši 80.000.000,-Kč byla zaplacena 20.12.1995 (viz. výpis z účtu č.l. 2275), odešlo na účet č. 16259009/7920 - v čl. 2 smlouvy je uvedeno, že pokud by k sjednanému dni (30.6.1996) nedošlo k převodu akcií, byl prodávající povinen vrátit kupujícímu poskytnutou zálohu do 5.7. 1996. Dále bylo v čl. 3 uvedeno, že v případě nesplnění závazku prodávajícího převést akcie v dohodnuté době, je prodávající povinen do 30-ti dnů  od uplynutí sjednaného data zaplatit kupujícímu smluvní pokutu 10% z poskytnuté zálohy. Cenné papíry ze smluv o koupi akcií ze dne 5. 12. 1995 a 15. 12. 1995 nebyly na kupující ŽDB převedeny. Nedošlo ani k vrácení poskytnutých záloh na kupní cenu cenných papírů. Závazky ze smluv o koupi cenných papírů ze dne 5.12. a 15.12.1995 byly řešeny následovně: * dodatek č. 1 ze dne 18.12.1996 ke smlouvě o koupi akcií ze dne 5.12.1995 (č.l. 2251, 10128-10129) - za prodávající TKO a.s. (transformované TKO, s.r.o.) obžalovaný Otakar Kučera, za kupující ŽDB Ing. Tomšej, - dohodnuta byla změna v předmětu plnění, kdy v nejbližším možném termínu mělo být převedeno 6.220 akcií Spolku, ISIN CZ0005092858 v nominálu 1000,-Kč (4.080.000,-Kč), 109.510 akcií emitenta ČETRANS Ústí nad Labem, a.s., ISIN CZ0008206455 v nominálu 1000,-Kč ( 75.561.900,-Kč ), - celková cena nového předmětu plnění činila 79.641.900,-Kč, * sdělení ŽDB ze dne 2. 2. 2001 (č.l. 2485-2486) - dle tohoto sdělení došlo k převodu 6.220 akcií Spolku a 109.510 akcií ČETRANS Ústí nad Labem, a.s. do majetku ŽDB v měsíci prosinci roku 1996, * kupní smlouva o převodu cenných papírů ze dne 28.3.1997 (č.l. 2263-2264, 2704-2706, 10167-10169, 12422-12424) - za prodávající TKO a.s. obžalovaný Kučera, za kupující ŽDB obžalovaný Ing. Petr Kucharčík - do 30.9.1997 měl být proveden převod 100.000 akcií Spolku, ISIN CZ0005092858, zaknihovaných, - cena činila 800,-Kč za akcii, celková kupní cena představovala 80.000.000,-Kč - záloha měla být zaplacena do 30.6.1997, ale zaplacena nebyla. - závazek TKO a.s. byl zajištěn směnkou vlastní TKO na řad ŽDB, na směnečnou částku 80.000.000,- Kč, vystavenou 28.3.1997, bez data splatnosti, s avalem Spolku       - Ing. Doubrava (viz. směnka č.l. 2276, 2711, 2878, 12425). Směnka byla 5.8.1997 indosována na EPAS. - příkaz k registraci převodu v SCP musel podat jak prodávající tak kupující společně. Pokud by tak některá ze stran neučinila, mělo se mít za to, že se smlouva ruší. Nastávala povinnost vrátit zálohu do 10 dnů. Dále byla dohodnuta platba úroků ve výši 10% p.a. Úroky se měly platit čtvrtletně vždy do 10. dne po skončení čtvrtletí. * dohoda o změně v obsahu závazku ze dne 29.5.1997 (č.l. 2265, 10147-10148, 12446-12447) - za prodávajícího TKO a.s. obžalovaný Kučera, za kupující ŽDB obžalovaný Ing. Kucharčík, - konstatováno, že dne 20.12.1996 došlo k převodu akcií z dodatku č. 1 uzavřeného dne 18.12.1996, - a dále, že záloha na kupní cenu ze smlouvy ze dne 5.12.1995 je zálohou na kupní cenu ze smlouvy ze dne 28.3.1997, dále měl prodávající zaplatit kupujícímu úrokový výnos ve výši 13.299.566,-Kč * smlouva o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 1997 (č.l. 2884-2885) - za postupníka EPAS Tomáš Květák, za postupitele ŽDB obžalovaný Ing. Kucharčík - postupitel postupoval na postupníka své nesporné pohledávky vůči TKO a.s. ve výši 80.000.000,-Kč dle kupní smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 28.3.1997. - Čl. 2 zní: Postupitel postupuje postupníkovi právo na úhradu částky dle čl. 1 této smlouvy. Toto postoupení pohledávky slouží jako úhrada vkladu ŽDB do EPAS. - oznámení o postoupení pohledávky z 5.8.1997 je součástí spisu (č.l. 10166). K bodu 7) vypověděli také spoluobžalovaní - za Moravskočeskou burzovní společnost (dále jen MČBS). Ing. Evžen Stejskal (č.l.    ) sice předmětnou smlouvu ze dne 22.5.1996 o převodu cenných papírů podepsal, ale obchod nesjednával a smlouvu mu bylo toliko předložena k podpisu pravděpodobně s komentářem, o co se jedná. Kdo ji fakticky předkládal, již neví. Dodal, že za právní obsah smluv obecně odpovídal právník společnosti, za obchodní obsah pak obchodní ředitel, tj. obžalovaní Ing. Koltok. Popřel, že by jednal v podvodném úmyslu, naopak byl v dobré víře, že dohoda bude naplněna. Ing. Petr Koltok (č.l.   ) předeslal, že před podpisem smlouvy ze dne 27.5.1996 s nikým ze Spolku nejednal, smlouvu pouze parafoval, což znamená, že s ní byl obeznámen. Neměl ale vliv na cokoliv nebo na jakoukoliv podmínku, která je ve smlouvě uvedena.  Současně neví, kdo za MČBS rozhodl o uzavření smlouvy, neví, do rozhodl o způsobu použití finančních prostředků z převzatých záloh a podobně. Zdůraznil, že ze své pozice nemohl rozhodovat o uzavírání obchodů v objemech, které jsou mu vytýkány, a které byly prováděny vlastním jménem MČBS a na vlastní účet, neboť toto spadalo výhradně do kompetence statutárních orgánů. K bodům 8) a 9) vypověděla svědkyně Ing. Vlasta Legerská (č.l. 6640-6654, 19517), v rozhodné době členka představenstva a ekonomická ředitelka ŽDB a současně místopředsedkyně představenstva Spolku, vypověděla, že smyslem obchodu bylo posílení kapitálové pozice ve Foresbance a zájem na spolupráci s touto bankou v oblasti úvěrování. Kdo konkrétně zajistil prodávajícího - TKO a kdo konkrétně se zástupci prodávajícího jednal, svědkyně neví. Neví, proč nedošlo k převodu nasmlouvaných cenných papírů. Jedna ze smluv byla vypořádána převodem cenných papírů ČETRANS Ústí nad Labem, a.s. a Spolku, druhá smlouva vypořádána nebyla. Není ji známo kdo koncipoval smlouvy s TKO a AKM. Svědkyně přesně neví, proč nedošlo k převedení cenných papírů ani k vrácení záloh, předpokládá, že důvodem byl pokles hodnoty akcií AGB a FB. Nemá informace, proč nebyla vypořádána smlouva uzavřená s TKO 28.3.1997. Svědek MUDr. Tomáš Krčmář (č.l. 6609-6616, 19457-19458) působil v představenstvu ŽDB od roku 1995, v roce 1996 se stal jeho předsedou. Jde-li o smlouvy z prosince 1995 uzavřené s firmou TKO na nákup akcií Foresbanky, pak v přípravném řízení nejprve uvedl, že smlouvy podepsal z titulu své funkce, ale připravoval je nějaký útvar podniku, který celou věc projednal, nachystal a představenstvu už jen předložil. Co se týče protistrany, tak svědek osobně obžalovaného Kučeru nezná a osobně s ním nikdy nejednal. Samozřejmě bylo předpokládáno, že uzavřené smlouvy budou naplněny. Obecně dodal, že byl tehdy trend vstupovat do menších a středních bank, což bylo doporučováno vládou i ČNB. Při dalším výslechu v rámci přípravného řízení svědek využil svého práva a odmítl vypovídat, u hlavního líčení vedeného proti původně spoluobžalovaným Otakara Kučery již svědek nepodal žádných relevantních údajů. Svědkyně Mgr. Taťána Krčmářová, manželka výše uvedeného, (č.l. 6617-5518, 19513) v přípravném řízení využila svého práva a odmítla k věci vypovídat. U hlavního líčení pak nevypověděla podstatných faktů. Znalecký posudek České znalecké, s.r.o., znaleckého ústavu - nyní Česká znalecká, a.s. (č.l. 6869-6994) mimo jiné konstatuje, že uzavřené smlouvy byly výhodné jen pro jednu ze smluvních stran a to zejména s odkazem na fakt, že byly vyplaceny zálohy na obstarání cenných papírů v plné výši, nestandardní byla také doba plnění. Ekonomická situace MČBS ani TKO pak nebyla dobrá a dle znaleckého posudku neumožňovala dostát závazkům z uzavřených smluv. V dodatku posudku, který tvoří přílohu spisu a výpovědí znalce Petra Kubíčka u hlavního líčení (č.l. 19723 a násl.) byla tato tvrzení do značné míry modifikována. Znalec připustil, že nebylo možné nakoupit značný objem akcií v relativně krátké době, protože by to jistě vedlo ke zvýšení ceny na trhu, taktéž uvedl, že s ohledem na všechna dostupná data je nutné připustit i to, že společnosti MČBS a TKO byly v době rozhodné schopny dostát svým závazkům, tedy nejen v době uzavření smluv, ale také jejich splatnosti, když zjevné finanční problémy možno vysledovat až v průběhu roku 1997. Tento závěr je v souladu s obsahem posudku znaleckého ústavu MONTEKALA, s.r.o., který ke společnosti TKO zdůraznil, že tato byla koncem roku 1995 rozhodně schopna plnit své závazky, byť její fungování bylo v zásadě odvislé od úspěšnosti dalších obchodů. Jde-li o výčet podstatných důkazů, které jsou k dispozici, jakož i jejich hodnocení, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozsudku vyhlášeného dne 22.6.2010 ve věci 31T 9/2010. Proto níže bude provedeno jen velmi stručné shrnutí základních úvah, které vedly soud k tomu, že trestní stíhání obžalovaného Kučery bylo zastaveno, neboť ve skutcích kladných mu za vinu nejsou trestnými činy. Ve vztahu k bodu 7) výroku obžaloby soud opakuje, že spoluobžalovaní Ing. Evžen Stejskal a Ing. Petr Koltok byli podle § 226 písm. b) tr. ř. obžaloby zproštěni, přitom skutek a jeho právní kvalifikace byly obžalobou koncipovány tak, že obžalovaní Ing. Stejskal a Ing. Koltok měli být pachateli resp. spolupachateli trestného činu podvodu, zatímco obžalovaný Kučera pomocníkem tohoto trestného činu. Již z povahy věci, kdy hlavní pachatelé byli obžaloby zproštěni, když soud shledal, že skutek není trestným činem, je zřejmé, že neobstojí trestní stíhání účastníka takového trestného činu, zejména má-li být toliko pomocníkem. Pokud nebyla dovozena trestní odpovědnost hlavního pachatele, nemůže být tato zpravidla dána ani u účastníka, neboť institut účastenství je v trestním zákoně České republiky vybudován na zásadě tzv. akcesority, což znamená, ve své obecné podobě, závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Zásada akcesority účastenství tudíž vede k tomu, že postavení osoby, která trestný čin organizovala, ke spáchání navedla nebo k němu pomáhala, tj. zda bude či nebude účastníkem, odvisí od pachatele hlavního trestného činu. Podle dostupných důkazů byla MČBS schopna dostát svým závazkům z uzavřených smluv, a to nejen v době jejich uzavření, ale nejméně do jara roku 1997, což prezentováno znalci. Obdobně vyznívá odůvodnění pravomocného usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, ze dne 10.9. 2003, sp.zn. 3VZv 4/2002, když se v něm uvádí, že ze znaleckého posudku z oboru ekonomika vypracovaného k obchodní společnosti MČBS, vyplývá, že k datu 2.7.1996 nelze jednoznačně tvrdit, že by tato společnost neměla dostatek finančních prostředků na plnění závazků vyplývajících ze smluv. Posouzení situace bylo velmi komplikované z toho důvodu, že majetek společnosti byl z rozhodující části tvořen finančními investicemi a krátkodobými pohledávkami, přičemž určit reálnou bonitu těchto aktiv je velmi obtížné, neboť u akcií docházelo ke značným cenovým propadům. U MČBS ještě k datu 13.3.1997 převyšovala účetní hodnota majetku hodnotu evidovaných závazků. Dále soud uvádí, pokud jde o předmět smlouvy, byl jim, mimo jiné, nákup akcií Agrobanky a Foresbanky, přičemž v době uzavření smlouvy nemohli její účastníci předpokládat, že do konce roku 1996 dojde k razantnímu snížení ceny těchto titulů a tyto se ve své podstatě staly bezcennými. Pokud jde o společnost TKO, ani o této není spolehlivých důkazů v tom směru, že by nebyla schopna účastnit se obchodu, dostát svému závazku a podobně, to vše na základě smluv uzavřených v květnu 1996. K jednáím popsaným pod body 8) a 9) výrokové části obžaloby soud na prvním místě zdůrazňuje, že předmětné smlouvy byly uzavřeny v prosinci roku 1995, tudíž platí obdobné, co naznačeno v předchozím odstavci. Nebylo žádným relevantním důkazem objektivizováno, že by společnost TKO, kterou obžalovaný Kučera zastupoval, byla již koncem roku 1995 v ekonomické situaci, která by jí znemožňovala plnit na základě uzavřených smluv. Přitom právě k prosinci 1995 je nutné vztáhnout posuzování této záležitosti, protože podvodný úmysl musí být dán, má-li jít právě o naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu, již na samotném počátku jednání, tedy nejpozději při uzavření smlouvy. K tomu přistupují další významné okolnosti, kdy firma TKO byla jen jedním ze smluvních partnerů (prodávající), druhým byly ŽDB (kupující) a má se za to, že - kupující společnost oslovila prodávajícího - obsah smluv byl koncipován kupujícím, tedy i struktura jednotlivých cenných papírů a jejich ceny byly stanoveny kupujícím - smlouvy podepsaly obě strany nikoliv v tísni - kupní smlouvy po obsahové stránce kontrolovali jak zástupci prodávajícího, tak odborný aparát kupujícího - v situaci, kdy smlouvy nebyly naplněny, snaží se smluvní strany, včetně obžalovaného zastupujícího RGM, aktivně hledat náhradní řešení. V návaznosti na výše naznačené postupoval krajský soud tak, jak uvedeno ve výroku usnesení a trestní stíhání obžalovaného Otakara Kučery mimo hlavní líčení zastavil, neboť nabyl přesvědčení, že skutky popsané v obžalobě se sice staly, ale tyto nejsou trestnými činy, současně pak není důvodu k postoupení věci. I přes jistou nestandardnost postupu soudu je potřeba závěrem zmínit, že ani potencionální hlavní líčení, které by bylo konáno ve věci obžalovaného Kučery, by jen stěží mohlo změnit prezentovaný názor. P o u č e n í  : Proti usnesení může státní zástupce podat stížnost do tří dnů ode dne oznámení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, k Vrchnímu soudu v Olomouci. Stížnost má odkladný účinek. V Ostravě dne 22. června 2010 Mgr. Martin Kaňok předseda senátu