43Ad 4/2010-20   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobce S.T., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2009, o nároku na plný invalidní důchod,   t a k t o :   I. Žaloba     s e     z a m í t á. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce podal v zákonné lhůtě žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2009 číslo x, kterým mu žalovaná zamítla žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 3.11.2009 není plně invalidní,  neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 25 %.     V podané žalobě žalobce zejména namítal, že má velmi zhoršený zdravotní stav, nemůže vykonávat svoji živnost - práce s motorovou pilou, a navrhoval proto zrušení napadeného rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2009.                Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a náhled. soudního řádu správního v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), tedy ke dni 18.11.2009.         Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobce podal žádost  o plný invalidní důchod. Na základě žádosti žalobce vypracovala dne 3.11.2009 posudková lékařka Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále posudek, v němž hodnotila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle kapitoly XV., oddíl F, položky 2, písmena b) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb., v platném znění 25 % a vyslovila, že žalobce není plně ani částečně invalidní.   K posouzení invalidity a zdravotního stavu žalobce vyžádal soud od posudkové komise MPSV ČR v Ostravě vypracování posudku.   Pro přezkumné soudní řízení tedy zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou pracovní schopnost k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí posoudila dne 10.6.2010 posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky v Ostravě. Z posudku posudkové komise soud zjistil, že posudková komise při vypracování posudku vycházela z kompletní spisové dokumentace, z kompletní zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. J. a z neurologických, interních, ortopedických  lékařských nálezů a zpráv z hospitalizací žalobce v roce 2008.  Posudková komise došla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, k datu napadeného rozhodnutí je stav zapříčiněný lehkým funkčním postižením krčního a hrudního úseku páteře s občasnými projevy nervového a svalového dráždění. Dále byl u žalobce zjištěn venósní angiom pravé mozečkové hemisféry, cephalea, tinnitus aur.bill., sinusová tachykardie, hypacusis perc.bill.- ztráty dle Fowlera celkově 14 %. Komise hodnotila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce dle kapitoly XV., odd. F, položky 2 písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., a to na 25 %. Žalobce není schopen fyzicky náročné práce s nutností zvedání a nošení břemen a setrvávání ve vynucené poloze, jakož i práce ve výškách, v nepříznivých klimatických podmínkách. Není již schopen práce lesního dělníka. Je však schopen lehké práce s malou fyzickou náročností obslužného charakteru s možností střídat polohy.  U žalobce dle komise nešlo k datu rozhodnutí ČSSZ o zdravotní postižení ztěžující obecné životní podmínky dle příl. č. 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. ani o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek dle přílohy č. 3 k téže vyhlášce.    Skutková zjištění ve věci učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2009, z obsahu posudkového spisu žalobce uloženého u Okresní správy sociálního zabezpečení v Bruntále a z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 10.6.2010.   Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.   Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda     a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.   Podle § 43 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), má pojištěnec nárok na částečný invalidní důchod, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, nebo následkem pracovního úrazu.    Podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení § 39 odst. 2 zde platí obdobně. Způsob posouzení a procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví prováděcí předpis. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je pojištěnec částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis.   Podle § 6 odst. 3 vyhl. č. 284/95 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které  zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.   Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   V projednávané věci jde o nárok na dávku důchodového pojištění, podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu proto závisí především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobce. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím důkazem.   Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobce k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel především z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 10.6.2010. Tento posudek podala posudková komise v řádném složení, stanoveném vyhl. č. 182/1991 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce a odborným členem posudkové komise byl též lékař – neuroložka, tedy odborník v oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobce - cervicocraniální a cervicovestibulární syndrom páteře. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházela posudková komise z ustanovení § 6 vyhl. č. 284/1995 Sb. a určila, jakými zdravotními postiženími     žalobce trpí a tato postižení uvedla v diagnostickém souhrnu. Komise hodnotila na horní hranici procentního rozpětí s přihlédnutím k ostatním postižením, zejména k projevům občasného nervového a svalového dráždění. Soud považuje za přesvědčivé hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle příl. č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění, kap. XV., oddíl F, pol. 2, písm. b). Dle komise nešlo u žalobce o zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky dle příl. č. 4 k vyhl. č. 284/1995 Sb. ani o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek dle přílohy č. 3 citované vyhlášky.   Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 10.6.2010 za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobce vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila.   Zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce ve výši 25 % je nižší, než 66% a u žalobce se nejedná ani o zdravotní postižení podle příl. č. 3 vyhl. č. 284/1995 Sb. Žalobce tak k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí v souhrnu nesplňoval podmínky plné invalidity, jak jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.   K ústnímu jednání dne 23.8.2010 se žalobce nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.   Soud proto na základě výše uvedených skutečností podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítl jako nedůvodnou.   Náklady řízení účastníkům přiznány nebyly, neboť žalobce v tomto řízení nebyl úspěšný a žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1 a 2 soudního řádu správního).     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   V Ostravě  dne 23.8.2010                                                                                       JUDr. Miroslava Ježoviczová                                                                                              samosoudkyně