43Cad 183/2009-20   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobkyně J. R., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne    28. 7. 2009, číslo x, o částečný invalidní důchod   t a k t o:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í   Žalobkyně podala v zákonné lhůtě žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 7. 2009, kterým jí byla zamítnuta žádost o částečný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 43 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 14. 7. 2009 není částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 20%. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasila, neboť její zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě a byl chybně posouzen. Žalobkyně uváděla zdravotní postižení, kterými trpí, a navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.   K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně bez řádné omluvy nedostavila a žalovaná s ohledem na posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR navrhovala zamítnutí žaloby.     Pokračování                                          -2-                                         43Cad 183/2009       Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násled. soudního řádu správního v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu       (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního), tedy ke dni 28. 7. 2009.   Provedeným dokazováním soud zjistil, že posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné dne 14. 7. 2009 při lékařské prohlídce míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně hodnotil podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění kapitoly IV, položky 11.1, písm. a) - 20% vzhledem k přidruženým nemocem a vyslovil, že žalobkyně není plně invalidní dle    § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., není ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění.   Pro přezkumné soudní řízení zdravotní stav žalobkyně a její dochovanou pracovní schopnost k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí posoudila dne 8. 4. 2010 posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě. Z posudku soud zjistil, že posudková komise prostudovala spisovou dokumentaci, zdravotní dokumentaci ošetřující praktické lékařky MUDr. J.V. a vycházela také z vlastního zjištění při jednání. Posudková komise došla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je autoimunní polyglandulární syndrom, kdy stav odpovídá příloze č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí kapitole IV, položce 12, písm. a). Komise míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti hodnotila hodnotou 20 % i s přihlédnutím k pracovnímu zařazení v administrativě. U žalobkyně dle komise nešlo o zdravotní postižení uvedené pod písm. b) ani o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek ani o zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky. Na závěr komise konstatovala, že hodnotila jinou položkou než OSSZ, protože diagnóza polyglandulární syndrom představuje sdruženou poruchu více endokrinních žláz, autoimunní polyglandulární syndrom u žalobkyně v sobě zahrnuje jak insuficienci kůry nadledvinek tak i pypothyreosu a autoimunní thyreoiditidu.   Skutková zjištění ve věci učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 28. 7. 2009, z obsahu posudkového spisu žalobkyně uloženého u Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné a z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ČR v Ostravě ze dne 8. 4. 2010.   Podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%. Dle odstavce druhého citovaného ustanovení je pojištěnec částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.   Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého  výsledky  funkčních vyšetření  a z jeho  schopnosti  vykonávat  práce Pokračování                                          -3-                                         43Cad 183/2009       odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.   Podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.   Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   V projednávané věci jde o zamítnutí žádosti o částečný invalidní důchod, podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu proto závisí především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobkyně. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím důkazem.   Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel především z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 8. 4. 2010. Tento posudek podala posudková komise v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem posudkové komise byl též vždy lékař – odborný internista. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházela posudková komise z ustanovení § 6 vyhlášky č. 284/1995 Sb. a určila jakými zdravotními postiženími žalobkyně trpí a tato postižení uvedla v diagnostickém souhrnu. Dospěla k závěru, že k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je autoimunní polyglandulární syndrom. Za tohoto stavu žalobkyně považuje soud za přesvědčivé hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění, kapitoly IV, položky 12, písm. a). Tato položka je určena pro Pokračování                                          -4-                                         43Cad 183/2009       polyglandulární insuficience lehké formy s klinickou kompenzací, se snížením celkové výkonnosti organismu a tolerance zátěže. Uvedená položka udává možný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 20-40% a komise hodnotila na dolní hranici 20% i s přihlédnutím k pracovnímu zařazení v administrativě. U žalobkyně nešlo o zdravotní postižení uvedené pod písm. b) ani o zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost za zcela mimořádných podmínek ani o zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky. Komise hodnotila odlišně od lékaře OSSZ a své hodnocení zdůvodnila tím, že diagnóza polyglandulární syndrom představuje sdruženou poruchu více endokrinních žláz, autoimunní polyglandulární syndrom u žalobkyně v sobě zahrnuje jak insuficienci kůry nadledvinek tak i pypothyreosu a autoimunní thyreoiditidu.   Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě ze dne 8. 4. 2010 za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobkyně vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila. Posudková komise také stanovila pracovní omezení, která žalobkyně má a uvedla okruh zaměstnání, která žalobkyně při dodržení stanovených pracovních omezení je schopna vykonávat.   Zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ve výši 20% je nižší, než 33% a u žalobkyně se nejedná ani o zdravotní postižení podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb. Žalobkyně tak k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí v souhrnu nesplňovala podmínky částečné invalidity, jak jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního.    Náklady řízení účastníkům přiznány nebyly, neboť žalobkyně v tomto řízení nebyla úspěšná a žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1 a 2 soudního řádu správního, § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   V Ostravě dne 19. července 2010     Za správnost vyhotovení:                                    JUDr. Miroslava Ježoviczová, v.r. Věra Fieglerová                                                                 samosoudkyně