I když v důsledku ukončení smluvního vztahu s žalovanou, má žalobce právo na demontáž měřícího zařízení umístěného v bydlišti žalované, žalobou u soudu se nemůže domáhat samotného vydání měřícího zařízení, neboť žalovaná jako zákaznice ve smyslu energetického zákona má povinnost nikoliv měřící zařízení žalobci vydat, nýbrž má povinnost žalobci umožnit přístup k měřícímu zařízení, v daném případě za účelem jeho demontáže.

57Co 284/2010-44 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. M. K. a soudkyň Mgr. I.P. a JUDr. S. O. v právní věci žalobce X, s.r.o., se sídlem v O.-M. O., ulice X, zastoupeného Mgr. K.S., advokátem v P., ulice X, adresa pro doručování: O.-M. O., ulice X, proti žalované J. B., nar. X, bytem B., ulice X, o vydání věci-měřícího zařízení, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 22.12.2009, č.j. 16C 404/2009-17, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í takto: Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost vydat žalobci měřící zařízení č. 4934005, kód typu ME_253-SC-GAL G4M, výrobní číslo 4934005, které je umístěno na adrese odběrného místa, v místě spotřeby č. 9300973232, ulice X, B., se z a m í t á . Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem okresního soudu byla žalované uložena povinnost vydat žalobci označené měřící zařízení plynu a zaplatit mu na nákladech řízení 12.424,- Kč. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, které v doplňku upřesnila tak, že rozsudek okresního soudu napadá v celém rozsahu. Uvedla, že si je vědoma svého dluhu a ten se snaží pravidelně splácet dle dohody. Žádala plynárny o určení záloh na plyn, ale bylo jí řečeno, že musí odevzdat plynoměr s tím, že jí bude vrácen až dluh dorovná. Žalovaná je vedena na úřadu práce a sama se stará o šestiletou dceru, celá její domácnost je závislá na plynu, žalovaná má více dluhů a snaží se každému věřiteli platit alespoň po malých částkách. Odvoláním proto žádala o ponechání plynoměru v domácnosti, když dluh splácí a k tomu bude pravidelně platit zálohy na plyn. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Poukázal na novelu z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákonem č. 670/2004 Sb. a uvedl, že žalobce je v rámci své podnikatelské činnosti vlastníkem distribuční sítě a je současně distributorem zemního plynu, který je povinen zajišťovat distribuci nasmlouvaného množství zemního plynu do odběrných míst, a to na základě smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Měření množství odebraného plynu probíhá prostřednictvím plynoměru, jenž je rovněž ve vlastnictví žalobce, jakožto distributora a provozovatele distribuční sítě. Prokázání vlastnictví měřícího zařízení je upraveno § 71 odst. 10 z. č. 458/2000 Sb. v platném znění. Podle žalobce v odvolání žalované nejsou naplněny odvolací důvody ve smyslu § 205 o.s.ř. Dluh, o kterém se žalovaná zmiňuje, je dluhem, který má u obchodníka s plynem, tj. S.p. a.s., který je v současné době vymáhán prostřednictvím Exekutorského úřadu v Š., dle jehož sdělení byl žalované poskytnut splátkový kalendář, který však nedodržela. Obchodník s plynem odstoupil jednostranným právním úkonem od smlouvy s žalovanou a měřící zařízení se na odběrném místě na adrese bydliště žalované nachází bez právního důvodu. Žalovaný dále citoval § 74 odst. 1 písm. a), b), g) a § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 z. č. 458/2000 Sb. a poukázal na to, že se v rámci mimosoudního řešení snažil demontovat měřící zařízení dne 9.4. a 28.7.2008 a že pokusy byly bezúspěšné. Stejně tak bezúspěšné zůstalo písemné oznámení žalované ze dne 19.2.2009 o neoprávněném odběru, jehož součástí byla výzva ke sjednání termínu demontáže měřícího zařízení. Toto oznámení se žalobci vrátilo jako nedoručené. Odvolací soud projednal odvolání žalované a rozhodl o něm v souladu s § 101 odst. 3 (§ 211 o.s.ř.) u odvolacího jednání konaného dne 5.10.2010 v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce se k odvolacímu jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez účasti jeho a jeho zástupce. Žalovaná se, ačkoli byla k odvolacímu jednání předvolána řádně a včas, bez omluvy nedostavila. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 206 a § 212 věty první o.s.ř. v celém rozsahu, rozsudek přezkoumal dále ve smyslu § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že je třeba napadený rozsudek změnit podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a žalobu zamítnout, ovšem z jiných důvodů, než které uplatnila žalovaná v odvolání. Okresní soud ve věci provedl dokazování protokolem o montáží a demontáží měřidla ze dne 23.1.2002, smlouvou o dodávce a odběru plynu z téhož dne, oznámením o neoprávněném odběru plynu z 19.2.2009, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce. Z učiněných skutkových zjištění vzal za prokázaný skutkový stav, podle kterého bylo dne 23.1.2002 žalované za účelem měření spotřeby zemního plynu v jejím bydlišti nainstalováno označené měřící zařízení (dále jen měřící zařízení), pro neplnění povinností žalované z kupní smlouvy o dodávce plynu došlo k zániku této smlouvy dne 11.9.2007. Dne 19.2.2009 zaslal žalobce žalované oznámení o neoprávněném odběru plynu včetně výzvy k umožnění přístupu k měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže. Přes tuto výzvu žalovaná žalobci přístup k měřícímu zařízení neumožnila. Okresní soud posoudil nárok žalobce podle § 71 odst. 8 z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona a podle § 126 odst. 1 obč. zákoníku a žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu užívá žalovaná měřící zařízení bez právního důvodu a žalobce jako vlastník měřícího zařízení se proto právem domáhá ochrany svého vlastnického práva uplatněním žaloby na vydání této věci. Podle ust. z. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) je odběr plynu měřen měřícím zařízením (§ 71 odst. 1), měřícím zařízením musí být vybaveni všichni zákazníci (§ 71 odst. 2), jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele měřící soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřící zařízení připojeno, se zakazuje (§ 71 odst. 7) a zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem, mimo jiné, odebrání měřícího zařízení (§ 71 odst. 8). I když okresní soud učinil správný závěr, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu užívá žalovaná měřící zařízení žalobce bez právního důvodu, jeho závěr o tom, že žalobce jako vlastník měřícího zařízení se proto právem domáhá vydání této věci ve smyslu ochrany svého vlastnického práva podle § 126 odst. 1 obč. zák. ovšem nemůže obstát. Žádné ustanovení energetického zákona neukládá žalované jako zákaznici - odběratelce zemního plynu povinnost vydat měřící zařízení žalobci. Naopak energetický zákon zakazuje jakýkoli zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele (§ 71 odst. 7) a zákazníkům je uložena povinnost umožnit provozovateli přístup k měřícímu zařízení i za účelem odebrání měřícího zařízení. Měřící zařízení je součástí distribuční soustavy a energetický zákon vylučuje, aby si měřící zařízení demontoval zákazník, neboť demontáž měřícího zařízení představuje zásah do měřícího zařízení. Vydání konkrétního měřícího zařízení, jehož se žalobce po žalované domáhá, by tak znamenalo, že žalovaná by měla s měřícím zařízením nakládat, neboť předpokladem jeho vydání žalobci by byla nutnost zásahu, a to odpojení měřícího zařízení z distribuční soustavy. Takovýto úkon ovšem žalovaná není oprávněna učinit a naopak je jí taková činnost energetickým zákonem zakázána, když k demontáži měřícího zařízení je oprávněn pouze vlastník měřícího zařízení, což je v daném případě žalobce. I když žalobce prokázal ukončení smluvního vztahu s žalovanou, v důsledku čehož má právo na demontáž měřícího zařízení umístěného v bydlišti žalované, žalobou u soudu se nemůže domáhat samotného vydání měřícího zařízení, neboť žalovaná jako zákaznice ve smyslu energetického zákona má povinnost nikoliv měřící zařízení žalobci vydat, nýbrž má povinnost žalobci umožnit přístup k měřícímu zařízení, v daném případě za účelem jeho demontáže. Uložení takovéto povinnosti se ovšem žalobce vůči žalované nedomáhá a uložení povinnosti žalované vydat žalobci předmětné měřící zařízení neodpovídá ustanovením energetického zákona. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalované byla uložena povinnost vydat mu předmětné měřící zařízení, proto není důvodná a napadený rozsudek, kterým okresní soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav věci, odvolací soudu podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobu na vydání označeného měřícího zařízení zamítl. S ohledem na to, že rozsudek okresního soudu byl změněn, odvolací soud v souladu s § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodoval o nákladech řízení před okresním soudem. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl s žalobou úspěšný a žalované podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce byl v odvolacím řízení neúspěšný a žalované podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e m o ž n o podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR. V Ostravě dne 5. října 2010 JUDr. M.K. předsedkyně senátu 57Co 284/2010-44 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě  rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. M. K. a soudkyň Mgr. I.P. a JUDr. S. O. v právní věci žalobce X, s.r.o., se sídlem v O.-M. O., ulice X, zastoupeného Mgr. K.S., advokátem v P., ulice X, adresa pro doručování: O.-M. O., ulice X, proti žalované J. B., nar. X, bytem B., ulice X, o vydání věci-měřícího zařízení, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 22.12.2009, č.j. 16C 404/2009-17, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se  m ě n í  takto: Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost vydat žalobci měřící zařízení č. 4934005, kód typu ME_253-SC-GAL G4M, výrobní číslo 4934005, které je umístěno na adrese odběrného místa, v místě spotřeby č. 9300973232, ulice X, B., se  z a m í t á . Žádný z účastníků  n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. II. Žádný z účastníků  n e m á   právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem okresního soudu byla žalované uložena povinnost vydat žalobci označené měřící zařízení plynu a zaplatit mu na nákladech řízení 12.424,- Kč. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, které v doplňku upřesnila tak, že rozsudek okresního soudu napadá v celém rozsahu. Uvedla, že si je vědoma svého dluhu a ten se snaží pravidelně splácet dle dohody. Žádala plynárny o určení záloh na plyn, ale bylo jí řečeno, že musí odevzdat plynoměr s tím, že jí bude vrácen až dluh dorovná. Žalovaná je vedena na úřadu práce a sama se stará o šestiletou dceru, celá její domácnost je závislá na plynu, žalovaná má více dluhů a snaží se každému věřiteli platit alespoň po malých částkách. Odvoláním proto žádala  o ponechání plynoměru v domácnosti, když dluh splácí a k tomu bude pravidelně platit zálohy na plyn. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Poukázal na novelu z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákonem č. 670/2004 Sb. a uvedl, že žalobce je v rámci své podnikatelské činnosti vlastníkem distribuční sítě a je současně distributorem zemního plynu, který je povinen zajišťovat distribuci nasmlouvaného množství zemního plynu do odběrných míst, a to na základě smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Měření množství odebraného plynu probíhá prostřednictvím plynoměru, jenž je rovněž ve vlastnictví žalobce, jakožto distributora a provozovatele distribuční sítě. Prokázání vlastnictví měřícího zařízení je upraveno § 71 odst. 10 z. č. 458/2000 Sb. v platném znění. Podle žalobce v odvolání žalované nejsou naplněny odvolací důvody ve smyslu § 205 o.s.ř. Dluh, o kterém se žalovaná zmiňuje, je dluhem, který má u obchodníka s plynem, tj. S.p. a.s., který je v současné době vymáhán prostřednictvím Exekutorského úřadu v Š., dle jehož sdělení byl žalované poskytnut splátkový kalendář, který však nedodržela. Obchodník s plynem odstoupil jednostranným právním úkonem od smlouvy s žalovanou a měřící zařízení se na odběrném místě na adrese bydliště žalované nachází bez právního důvodu. Žalovaný dále citoval § 74 odst. 1 písm. a), b), g) a § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 z. č. 458/2000 Sb. a poukázal na to, že se v rámci mimosoudního řešení snažil demontovat měřící zařízení dne 9.4. a 28.7.2008 a že pokusy byly bezúspěšné. Stejně tak bezúspěšné zůstalo písemné oznámení žalované ze dne 19.2.2009 o neoprávněném odběru, jehož součástí byla výzva ke sjednání termínu demontáže měřícího zařízení. Toto oznámení se žalobci vrátilo jako nedoručené. Odvolací soud projednal odvolání žalované a rozhodl o něm v souladu s § 101 odst. 3 (§ 211 o.s.ř.) u odvolacího jednání konaného dne 5.10.2010 v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce se k odvolacímu jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez účasti jeho a jeho zástupce. Žalovaná se, ačkoli byla k odvolacímu jednání předvolána řádně a včas, bez omluvy nedostavila. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 206 a § 212 věty první o.s.ř. v celém rozsahu, rozsudek přezkoumal dále ve smyslu § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že je třeba napadený rozsudek změnit podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a žalobu zamítnout, ovšem z jiných důvodů, než které uplatnila žalovaná v odvolání. Okresní soud ve věci provedl dokazování protokolem o montáží a demontáží měřidla ze dne 23.1.2002, smlouvou o dodávce a odběru plynu z téhož dne, oznámením o neoprávněném odběru plynu z 19.2.2009, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce. Z učiněných skutkových zjištění vzal za prokázaný skutkový stav, podle kterého bylo dne 23.1.2002 žalované za účelem měření spotřeby zemního plynu v jejím bydlišti nainstalováno označené měřící zařízení (dále jen měřící zařízení), pro neplnění povinností žalované z kupní smlouvy o dodávce plynu došlo k zániku této smlouvy dne 11.9.2007. Dne 19.2.2009 zaslal žalobce žalované oznámení o neoprávněném odběru plynu včetně výzvy k umožnění přístupu k  měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže. Přes tuto výzvu žalovaná žalobci přístup k měřícímu zařízení neumožnila. Okresní soud posoudil nárok žalobce podle § 71 odst. 8 z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona a podle § 126 odst. 1 obč. zákoníku a žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu užívá žalovaná měřící zařízení bez právního důvodu a žalobce jako vlastník měřícího zařízení se proto právem domáhá ochrany svého vlastnického práva uplatněním žaloby na vydání této věci. Podle ust. z. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) je odběr plynu měřen měřícím zařízením (§ 71 odst. 1), měřícím zařízením musí být vybaveni všichni zákazníci (§ 71 odst. 2), jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele měřící soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřící zařízení připojeno, se zakazuje (§ 71 odst. 7) a zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem, mimo jiné, odebrání měřícího zařízení (§ 71 odst. 8). I když okresní soud učinil správný závěr, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu užívá žalovaná měřící zařízení žalobce bez právního důvodu, jeho závěr o tom, že žalobce jako vlastník měřícího zařízení se proto právem domáhá vydání této věci ve smyslu ochrany svého vlastnického práva podle § 126 odst. 1 obč. zák. ovšem nemůže obstát. Žádné ustanovení energetického zákona neukládá žalované jako zákaznici - odběratelce zemního plynu povinnost vydat měřící zařízení žalobci. Naopak energetický zákon zakazuje jakýkoli zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele (§ 71 odst. 7) a zákazníkům je uložena povinnost umožnit provozovateli přístup k měřícímu zařízení i za účelem odebrání měřícího zařízení. Měřící zařízení je součástí distribuční soustavy a energetický zákon vylučuje, aby si měřící zařízení demontoval zákazník, neboť demontáž měřícího zařízení představuje zásah do měřícího zařízení. Vydání konkrétního měřícího zařízení, jehož se žalobce po žalované domáhá, by tak znamenalo, že žalovaná by měla s měřícím zařízením nakládat, neboť předpokladem jeho vydání žalobci by byla nutnost zásahu, a to odpojení měřícího zařízení z distribuční soustavy. Takovýto úkon ovšem žalovaná není oprávněna učinit a naopak je jí taková činnost energetickým zákonem zakázána, když k demontáži měřícího zařízení je oprávněn pouze vlastník měřícího zařízení, což je v daném případě žalobce. I když žalobce prokázal ukončení smluvního vztahu s žalovanou, v důsledku čehož má právo na demontáž měřícího zařízení umístěného v bydlišti žalované, žalobou u soudu se nemůže domáhat samotného vydání měřícího zařízení, neboť žalovaná jako zákaznice ve smyslu energetického zákona má povinnost nikoliv měřící zařízení žalobci vydat, nýbrž má povinnost žalobci umožnit přístup k měřícímu zařízení, v daném případě za účelem jeho demontáže. Uložení takovéto povinnosti se ovšem žalobce vůči žalované nedomáhá a uložení povinnosti žalované vydat žalobci předmětné měřící zařízení neodpovídá ustanovením energetického zákona. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalované byla uložena povinnost vydat mu předmětné měřící zařízení, proto není důvodná a napadený rozsudek, kterým okresní soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav věci, odvolací soudu podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobu na vydání označeného měřícího zařízení zamítl. S ohledem na to, že rozsudek okresního soudu byl změněn, odvolací soud v souladu s § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodoval o nákladech řízení před okresním soudem. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl s žalobou úspěšný a žalované podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1  a 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce byl v odvolacím řízení neúspěšný a žalované podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku   j e  m o ž n o  podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR. V Ostravě dne 5. října 2010 JUDr. M.K. předsedkyně senátu 57Co 284/2010-44 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Ostravě  rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. M. K. a soudkyň Mgr. I.P. a JUDr. S. O. v právní věci žalobce X, s.r.o., se sídlem v O.-M. O., ulice X, zastoupeného Mgr. K.S., advokátem v P., ulice X, adresa pro doručování: O.-M. O., ulice X, proti žalované J. B., nar. X, bytem B., ulice X, o vydání věci-měřícího zařízení, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 22.12.2009, č.j. 16C 404/2009-17, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se  m ě n í  takto: Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost vydat žalobci měřící zařízení č. 4934005, kód typu ME_253-SC-GAL G4M, výrobní číslo 4934005, které je umístěno na adrese odběrného místa, v místě spotřeby č. 9300973232, ulice X, B., se  z a m í t á . Žádný z účastníků  n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. II. Žádný z účastníků  n e m á   právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem okresního soudu byla žalované uložena povinnost vydat žalobci označené měřící zařízení plynu a zaplatit mu na nákladech řízení 12.424,- Kč. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, které v doplňku upřesnila tak, že rozsudek okresního soudu napadá v celém rozsahu. Uvedla, že si je vědoma svého dluhu a ten se snaží pravidelně splácet dle dohody. Žádala plynárny o určení záloh na plyn, ale bylo jí řečeno, že musí odevzdat plynoměr s tím, že jí bude vrácen až dluh dorovná. Žalovaná je vedena na úřadu práce a sama se stará o šestiletou dceru, celá její domácnost je závislá na plynu, žalovaná má více dluhů a snaží se každému věřiteli platit alespoň po malých částkách. Odvoláním proto žádala  o ponechání plynoměru v domácnosti, když dluh splácí a k tomu bude pravidelně platit zálohy na plyn. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání žalované navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Poukázal na novelu z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, zákonem č. 670/2004 Sb. a uvedl, že žalobce je v rámci své podnikatelské činnosti vlastníkem distribuční sítě a je současně distributorem zemního plynu, který je povinen zajišťovat distribuci nasmlouvaného množství zemního plynu do odběrných míst, a to na základě smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Měření množství odebraného plynu probíhá prostřednictvím plynoměru, jenž je rovněž ve vlastnictví žalobce, jakožto distributora a provozovatele distribuční sítě. Prokázání vlastnictví měřícího zařízení je upraveno § 71 odst. 10 z. č. 458/2000 Sb. v platném znění. Podle žalobce v odvolání žalované nejsou naplněny odvolací důvody ve smyslu § 205 o.s.ř. Dluh, o kterém se žalovaná zmiňuje, je dluhem, který má u obchodníka s plynem, tj. S.p. a.s., který je v současné době vymáhán prostřednictvím Exekutorského úřadu v Š., dle jehož sdělení byl žalované poskytnut splátkový kalendář, který však nedodržela. Obchodník s plynem odstoupil jednostranným právním úkonem od smlouvy s žalovanou a měřící zařízení se na odběrném místě na adrese bydliště žalované nachází bez právního důvodu. Žalovaný dále citoval § 74 odst. 1 písm. a), b), g) a § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 z. č. 458/2000 Sb. a poukázal na to, že se v rámci mimosoudního řešení snažil demontovat měřící zařízení dne 9.4. a 28.7.2008 a že pokusy byly bezúspěšné. Stejně tak bezúspěšné zůstalo písemné oznámení žalované ze dne 19.2.2009 o neoprávněném odběru, jehož součástí byla výzva ke sjednání termínu demontáže měřícího zařízení. Toto oznámení se žalobci vrátilo jako nedoručené. Odvolací soud projednal odvolání žalované a rozhodl o něm v souladu s § 101 odst. 3 (§ 211 o.s.ř.) u odvolacího jednání konaného dne 5.10.2010 v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce se k odvolacímu jednání omluvil a souhlasil s projednáním věci bez účasti jeho a jeho zástupce. Žalovaná se, ačkoli byla k odvolacímu jednání předvolána řádně a včas, bez omluvy nedostavila. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 206 a § 212 věty první o.s.ř. v celém rozsahu, rozsudek přezkoumal dále ve smyslu § 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že je třeba napadený rozsudek změnit podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a žalobu zamítnout, ovšem z jiných důvodů, než které uplatnila žalovaná v odvolání. Okresní soud ve věci provedl dokazování protokolem o montáží a demontáží měřidla ze dne 23.1.2002, smlouvou o dodávce a odběru plynu z téhož dne, oznámením o neoprávněném odběru plynu z 19.2.2009, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce. Z učiněných skutkových zjištění vzal za prokázaný skutkový stav, podle kterého bylo dne 23.1.2002 žalované za účelem měření spotřeby zemního plynu v jejím bydlišti nainstalováno označené měřící zařízení (dále jen měřící zařízení), pro neplnění povinností žalované z kupní smlouvy o dodávce plynu došlo k zániku této smlouvy dne 11.9.2007. Dne 19.2.2009 zaslal žalobce žalované oznámení o neoprávněném odběru plynu včetně výzvy k umožnění přístupu k  měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže. Přes tuto výzvu žalovaná žalobci přístup k měřícímu zařízení neumožnila. Okresní soud posoudil nárok žalobce podle § 71 odst. 8 z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona a podle § 126 odst. 1 obč. zákoníku a žalobě vyhověl, když dospěl k závěru, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu užívá žalovaná měřící zařízení bez právního důvodu a žalobce jako vlastník měřícího zařízení se proto právem domáhá ochrany svého vlastnického práva uplatněním žaloby na vydání této věci. Podle ust. z. č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) je odběr plynu měřen měřícím zařízením (§ 71 odst. 1), měřícím zařízením musí být vybaveni všichni zákazníci (§ 71 odst. 2), jakýkoliv zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele měřící soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je měřící zařízení připojeno, se zakazuje (§ 71 odst. 7) a zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem, mimo jiné, odebrání měřícího zařízení (§ 71 odst. 8). I když okresní soud učinil správný závěr, že v důsledku zániku kupní smlouvy o dodávce plynu užívá žalovaná měřící zařízení žalobce bez právního důvodu, jeho závěr o tom, že žalobce jako vlastník měřícího zařízení se proto právem domáhá vydání této věci ve smyslu ochrany svého vlastnického práva podle § 126 odst. 1 obč. zák. ovšem nemůže obstát. Žádné ustanovení energetického zákona neukládá žalované jako zákaznici - odběratelce zemního plynu povinnost vydat měřící zařízení žalobci. Naopak energetický zákon zakazuje jakýkoli zásah do měřícího zařízení bez souhlasu provozovatele (§ 71 odst. 7) a zákazníkům je uložena povinnost umožnit provozovateli přístup k měřícímu zařízení i za účelem odebrání měřícího zařízení. Měřící zařízení je součástí distribuční soustavy a energetický zákon vylučuje, aby si měřící zařízení demontoval zákazník, neboť demontáž měřícího zařízení představuje zásah do měřícího zařízení. Vydání konkrétního měřícího zařízení, jehož se žalobce po žalované domáhá, by tak znamenalo, že žalovaná by měla s měřícím zařízením nakládat, neboť předpokladem jeho vydání žalobci by byla nutnost zásahu, a to odpojení měřícího zařízení z distribuční soustavy. Takovýto úkon ovšem žalovaná není oprávněna učinit a naopak je jí taková činnost energetickým zákonem zakázána, když k demontáži měřícího zařízení je oprávněn pouze vlastník měřícího zařízení, což je v daném případě žalobce. I když žalobce prokázal ukončení smluvního vztahu s žalovanou, v důsledku čehož má právo na demontáž měřícího zařízení umístěného v bydlišti žalované, žalobou u soudu se nemůže domáhat samotného vydání měřícího zařízení, neboť žalovaná jako zákaznice ve smyslu energetického zákona má povinnost nikoliv měřící zařízení žalobci vydat, nýbrž má povinnost žalobci umožnit přístup k měřícímu zařízení, v daném případě za účelem jeho demontáže. Uložení takovéto povinnosti se ovšem žalobce vůči žalované nedomáhá a uložení povinnosti žalované vydat žalobci předmětné měřící zařízení neodpovídá ustanovením energetického zákona. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalované byla uložena povinnost vydat mu předmětné měřící zařízení, proto není důvodná a napadený rozsudek, kterým okresní soud rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav věci, odvolací soudu podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil a žalobu na vydání označeného měřícího zařízení zamítl. S ohledem na to, že rozsudek okresního soudu byl změněn, odvolací soud v souladu s § 224 odst. 2 o.s.ř. rozhodoval o nákladech řízení před okresním soudem. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl s žalobou úspěšný a žalované podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1  a 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce byl v odvolacím řízení neúspěšný a žalované podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly. P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku   j e  m o ž n o  podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR. V Ostravě dne 5. října 2010 JUDr. M.K. předsedkyně senátu