72Cad 70/2009-47   ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně J. D., bytem H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2009, č. X, o zamítnutí žádosti o částečný invalidní důchod,   t a k t o:   I. Žaloba  se  z a m í t á. II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í     Žalobkyně podala v zákonné lhůtě žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované. Žalovaná napadené rozhodnutí zdůvodnila tím, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku ze dne 29. 4. 2009 poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20%.   Žalobkyně ve své žalobě namítla, že nebyla dostatečně doložena veškerá zdravotnická dokumentace a proto žádala o revizi posouzení zdravotního stavu.   Krajský soud si vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „PK MPSV“) v Ostravě. Ten byl vyhotoven touto komisí dne 21. 1. 2010.   Žalobkyně ve vyjádření k posudku uvedla, že její zdravotní stav se nezlepšil a ztěžuje jí obecné životní podmínky, trápí ji v noci i přes den bolesti, nemůže spát a její pohyblivost je omezena.  Z důvodu zdravotního stavu ji odmítají zaměstnat.   Při jednání dne 6. 4. 2010 žalobkyně doložila další lékařské zprávy a doplnila, že jí často nejde chůze bez opory, změnila praktického lékaře, po sérii obstřiků se jí potíže se zády měly zlepšit, ale bylo tomu naopak.   Opětovně přezkoumala zdravotní stav žalobkyně PK MPSV v Brně dne 28. 5. 2010.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“)  v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 22. 5. 2009.   Provedeným dokazováním soud zjistil, že posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku dne 29. 4. 2009 míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ohodnotil podle přílohy č. 2 vyhlášky              č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kapitoly XV oddíl F položky 2 písm. b)        na 20% a vyslovil, že žalobkyně není plně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudkový lékař stanovil u žalobkyně vertebrogenní algický syndrom převážně bederní páteře s občasnými projevy nervově svalového dráždění bez přítomnosti zánikové symptomatologie. Žalobkyni posuzoval k profesi úřednice na poště.   Pro přezkumné soudní řízení zdravotní stav žalobkyně a její dochovanou pracovní schopnost k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí posoudila dne 21. 1. 2010 Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě. Z posudku soud zjistil, že posudková komise vycházela při posouzení zdravotního stavu žalobkyně ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře, včetně jeho nálezu ze dne 23. 5. 2009, z kompletní spisové dokumentace, z nálezů doložených žalobkyní k omluvě z jednání komise, z nálezů a zpráv vyjmenovaných v posudku a komise dále přihlédla i k námitkám žalobkyně, uvedeným v žalobě.   Ve svém posudkovém hodnocení došla Posudková komise MPSV v Ostravě k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, který byl k datu rozhodnutí žalované 22. 5. 2009 stabilizován s popsanou poruchou funkce, byl chronický víceetážový vertebrogenní algický syndrom, více bederní, při osteochondróze disku L5, bez diskoradikulárního konfliktu, bez kořenového postižení. Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole XV oddílu F položce 2 písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. Komise uvedla i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna (lehčí práce s omezeními uvedenými v posudku, v dělnických profesích v lehkém průmyslu nebo ve službách). Z rozmezí 15-25% posudková komise stanovila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením.   K návrhu žalobkyně na provedení důkazu lékařskými zprávami ze dnů 18. 2. 2009 a 16. 2. 2009 (propouštěcí zpráva), si soud vyžádal srovnávací posudek od jiné posudkové komise.   Podle posudku PK MPSV v Brně ze dne 28. 5. 2010 nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně plně ani částečně invalidní. Posudková komise vyšla při posouzení zdravotního stavu žalobkyně ze soudního spisu v souzené věci, z lékařských nálezů doložených do spisové dokumentace OSSZ, z nálezů nového praktického lékaře, z lékařských zpráv navržených k důkazu a z objektivního přešetření při jednání komise.   Jako rozhodující zdravotní postižení žalobkyně a příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovila tato komise chronický víceetážový vertebrogenní algický syndrom, převážně lumbální, bez výraznějšího kořenového dráždění, s osteochondrózou ploténky L5/S1, prokázanou vyšetřením počítačové tomografie v květnu 2009 při hospitalizaci, s protruzí disku L4/5. Další vyšetření při hospitalizaci prokázalo lumboischiadický syndrom S1 bilaterálně iritační. Termín neurochirurgického zákroku nebyl doposud stanoven. U žalobkyně jde o občasné projevy nervového a svalového dráždění, svalovou dysbalanci, omezení pohybu v bederním úseku páteře. Elektromyografické vyšetření nebylo provedeno, výhřez meziobratlové ploténky není potvrzen, jen osteochondróza ploténky L5/S1 a protruze disku L4/L5 v bederním úseku páteře. Nově doložené nálezy nejsou důvodem změny posudkového závěru a nebyly vyčerpány všechny léčebné prostředky, cílená rehabilitace na lůžku nebo v lázních.   Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole XV oddílu F položce 2 písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. Komise uvedla i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna (lehčí práce, administrativní nebo dílenské, i práce úřednice na poště, s omezeními uvedenými v posudku). Z rozmezí 15-25% posudková komise stanovila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením.   Skutková zjištění ve věci tedy učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2009, z obsahu posudkového spisu žalobkyně uloženého u Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku, z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě ze dne 21. 1. 2010 a z posudku Posudkové komise MPSV v Brně ze dne 28. 5. 2010.   Podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.   Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo.   Podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které  zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.   Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   V projednávané věci jde o zamítnutí žádosti o částečný invalidní důchod, jehož přiznání je podmíněno dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu proto závisí především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobkyně. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím důkazem.   Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel především z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě ze dne 21. 1. 2010 a dále z posudku PK MPSV v Brně ze dne 28. 5. 2010, který závěry prvně citovaného posudku zcela potvrdil. Oba posudky podaly posudkové komise v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odbornými členy posudkových komisí byly též odborné neuroložky – tedy odbornice v oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházely posudková komise z ustanovení § 6 vyhlášky č. 284/1995 Sb. a určily jakými zdravotními postiženími žalobkyně trpí a tato postižení uvedly v posudku. Dospěly k závěru zcela shodně se závěrem posudku posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku, že k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl k datu rozhodnutí žalované chronický víceetážový vertebrogenní algický syndrom, převážně lumbální, bez výraznějšího kořenového dráždění, s osteochondrózou ploténky L5/S1, prokázanou vyšetřením počítačové tomografie v květnu 2009 při hospitalizaci, s protruzí disku L4/5. Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole XV oddílu F položce 2 písm. b) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Komise uvedly i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna.   Soud považuje za správné hodnocení posudkové komise a stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% i vzhledem k ostatním postižením a chorobám žalobkyně, prokázaným v době vydání napadeného rozhodnutí. Obě posudkové komise v posudku uvedly řádně i pracovní omezení a podmínky, za kterých žalobkyně byla schopna práce ke dni 22. 5. 2009.   Kapitola XV oddílu F položky 2 písm. b) vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, uvádí jako zdravotní postižení degenerativní změny na páteři a ploténkách s lehkým funkčním postižením zpravidla více úseků páteře, s občas vystupujícími projevy nervového a svalového dráždění (např. cervikokraniální syndrom, cervikobrachiální syndrom, lumbální syndrom, ischialgie, syndrom sakroiliakálního skloubení, občasné blokády), slabostí  svalového korzetu, omezením pohybu v postiženém úseku, omezení pro vynucené polohy a fyzicky náročné aktivity.   Podle obecných posudkových zásad se u dorzopatie, deformující dorzopatie a spondylopatie míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví podle rozsahu anatomického a funkčního postižení páteře, z toho vyplývajícího omezení výkonnosti a pohyblivosti. Významnost postižení výdělečné schopnosti určuje rozsah a lokalizace postižení (monosegmentální, plurisegmentální poruchy), časový průběh, charakter a rozsah strukturálních změn (komprese, dislokace, nestabilita, osteoporóza, degenerativní změny, zánětlivé změny), omezení pohyblivosti, neurologická symptomatologie, zejména přítomnost senzitivní a motorické léze, svalové slabosti, spazmu, paréz, atrofií aj. Přitom je třeba vyloučit případné extravetebrální příčiny potíží.   Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně ze dne 28. 5. 2010, který byl stěžejním důkazem pro rozhodnutí soudu, za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobkyně vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila. Přitom aplikovala i ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb.   Zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ve výši 25%, jak je uvedeno výše, je nižší než 33% potřebných pro přiznání nároku              na částečný invalidní důchod. Podle závěru Posudkové komise MPSV v Brně a Ostravě u žalobkyně nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení  soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jí neztěžoval obecné životní podmínky.                     Žalobkyně tak k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí v souhrnu nesplňovala podmínky částečné invalidity, jak jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.   Právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni nevzniklo, neboť v tomto řízení nebyla úspěšná a žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).     Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, písemně ve dvojím vyhotovení.     V Olomouci 21. 7. 2010            JUDr. Martina Radkova      samosoudkyně