Doručila-li žalobkyně žalované ČSSZ přípis nazvaný „Žádost o zrušení přiznaného důchodu k 1. 9. 2009“ až po rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2009, kterým jí starobní důchod podle § 31 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přiznala od 1. 9. 2009, pak došlo k zastavení výplaty tohoto důchodu a nemohlo dojít k zániku nároku na tento důchod. Dle § 45 odst. 4 správního řádu z roku 2004 může žadatel vzít svou žádost zpět, avšak toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.

18Ad 78/2011-11            ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                                        JMÉNEM  REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně  R.   Š. , bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28.7.2011 číslo 535 330 194/315-AT, o starobním důchodu, t a k t o :    I.  Žaloba  s e    z a m í t á .  II. Žádný z účastníků    n e m á    právo na náhradu nákladů řízení.                                                      O d ů v o d n ě n í :    Ve věci vedené pod sp.zn. 18Ad 78/2011 podala žalobkyně žalobu proti rozhodnutí žalované České správě sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) , která jí rozhodnutím ze dne 25.6.2009 přiznala podle ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, od 1.9.2009 starobní důchod. Z důvodu nabídky zaměstnání podala žalobkyně dne 24.8.2009 žádost o zrušení starobního důchodu k datu 31.8.2009 a svou činnost OSVČ se rozhodla ukončit a od 1.9. měla nastoupit do zaměstnání. Žalobkyně, poté kdy zaměstnavatel s ní odmítl navázat pracovní poměr, nabídku nerespektovala a zaměstnání nepřijala.  Rozhodnutím ČSSZ  ze dne 21.9.2009 jí byl zastaven důchod, resp. jeho výplata.  Žalobkyně na základě telefonického hovoru s pracovnicí ČSSZ svou žádost vzala zpět a žádala o  zrušení předčasného starobního důchodu a ne o pozastavení výplaty, jelikož byla pracovnicí ČSSZ ujištěna, že případě nové žádosti o přiznání důchodu se k tomuto prvnímu důchodu   Pokračování                                                    -2-                               18Ad 78/2011     nebude přihlížet. Po ukončení doby evidence na úřadu práce obnovila činnost OSVČ a zálohu na sociální pojištění platila v plné výši příslušné pro hlavní činnost OSVČ.  Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby žalobkyně  jako nedůvodné.  Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 28.7.2011 čísloX, připojeným dávkovým spisem žalobkyně, jakož i žalobkyní předloženými zprávami  a  poté dospěl k závěru, že je  nedůvodná.  Z napadeného rozhodnutí ze dne 28.7.2011, které je rovněž i součástí dávkového spisu žalobkyně, krajský soud zjistil, že tímto rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 23.5.2011 č.j. X. Tímto rozhodnutím žalovaná upravila žalobkyni od 1.6.2011 starobní důchod dle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve výši 8.832,- Kč měsíčně. Z dávkového spisu přitom vyplývá, že žalobkyně podala dne 26.5.2009 žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku s tím, aby jí tento důchod byl přiznán od 1.9.2009. Na základě této žádosti jí byl rozhodnutím žalované ze dne 25.6.2009.  přiznán od 1.9.2009 starobní důchod podle ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění ve výši 8.103,- Kč měsíčně. Žalobkyně pak doručila žalované přípis ze dne 24.8.2009 nazvaný „Žádost o zrušení přiznaného starobního důchodu k 1.9.2009“ a v něm uvedla, že žádá o zrušení tohoto starobního důchodu, který jí byl přiznán rozhodnutím žalované ze dne 25.6.2009 z důvodu získání zaměstnání. Následně jí byla rozhodnutím žalované ze dne 21.9.2009 zastavena, počínaje dnem 10.10.2009, výplata starobního důchodu s odůvodněním, že za období od 1.9.2009 do 9.10.2009 jí nenáležela, neboť žalobkyně nastoupila do pracovního poměru a jako poživatelka důchodu přiznaného podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. nedosáhla důchodového věku.         Z dalšího rozhodnutí žalované ze dne 23.5.2011 krajský soud zjistil, že žalovaná upravila žalobkyni od 1.6.2011 starobní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, přičemž v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla způsob výpočtu tohoto starobního důchodu ve výši 8.832,- Kč měsíčně. Dodala, že základní výměra tohoto důchodu činí 2.230,- Kč měsíčně a procentní výměra byla vypočtena procentní sazbou z výpočtového základu 11.700,- Kč. Jeho výše odpovídá osobnímu vyměřovacímu základu 14.499,- Kč zjištěnému za roky 1986 až 2008 a procentní výměra ke dni vzniku nároku na důchod za 41 roků pojištění činí 61,50% výpočtového základu, tj. 7196,- Kč. Snížení této procentní výměry za 713 dnů v období prvních 720 kalendářních dnů od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 7,20% výpočtového základu činí 842,- Kč, takže výše procentní výměry činí 6.354,- Kč a včetně zvýšení podle zákonných opatření         6.602,- Kč.  Krajský soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního - dále jen s.ř.s.).                    Pokračování                                                    -3-                               18Ad 78/2011            V daném případě žalobní body žalobkyně spočívaly v tom, že podle jejího názoru starobní důchod přiznaný podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. vzniká dnem od něhož je přiznán a pobírán a není na něj právní nárok.  Dále uvedla, že v jejím případě jí nárok na předčasný starobní důchod podle § 31 citovaného zákona k 1.9.2009 nevznikl, protože svou žádost vzala dne 24.8.2009 zpět a ani jediný den nebyla starobním důchodcem podle citovaného zákonného ustanovení. Při nové žádosti o přiznání tohoto „předčasného“ starobního důchodu od 1.6.2011 proto nenastal důvod pro postup podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., tedy úprava starobního důchodu ze dne 1.9.2009. Z obsahu dávkového spisu jak shora uvedeno však vyplývá, že z podnětu žalobkyně ze dne 24.8.2008 došlo pouze  k zastavení výplaty starobního důchodu a nemohlo dojít k zániku nároku na tento starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb.        Podle ust.  §  45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu,   může žadatel zúžit předmět své žádosti nebo vzít svou žádost zpět. Toto právo však nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.  Žalobkyně přitom svou žádost nazvanou „Žádost o zrušení přiznaného starobního důchodu k 1.9.2009“ ze dne 24.8.2009 žalované evidentně doručila až po vydání rozhodnutí žalované ze dne 25.6.2009, kterým jí starobní důchod podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb. přiznala od 1.9.2009.        Ze shora uvedených důvodů nezbylo krajskému soudu než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout v souladu s  ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.  Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a   to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. V Ostravě dne 15. prosince  2011                                                                                             Samosoudce:                                                                                JUDr. Petr Indráček