Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSOS:2011:42.CO.283.2011.1
Datum rozhodnutí01.09.2011
SoudKSOS
Spisová značka42 Co 283/2011
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
KategorieA
HesloNájem bytu

Právní věta

Zanikl-li po provedení exekuce účinek exekučního příkazu ze zákona, nastal důsledek předpokládaný v § 231 odst. 2 obchodního zákoníku, a to obnovení členství v družstvu u žalované a jejího bývalého manžela, stejně tak jako byl obnoven nájemní vztah.

Odůvodnění

42Co 283/2011-58 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Jurasové a soudkyň JUDr. Ilony Lövyové a JUDr. Sylvie Ostřížkové v právní věci žalobce Stavební bytové družstvo Těšíňan, se sídlem Český Těšín, nábřeží Míru 1883/22b, IČ: 00398675, zastoupeného JUDr. Věrou Zahradníkovou, advokátkou se sídlem Třinec, 1. máje 540, proti žalované V. R., nar. X, bytem Č.T., ulice X, o vyklizení bytu, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 6.12.2010 č.j. 28C 177/2010-32, ve znění usnesení ze dne 3.3.2011, č.j. 28C 177/2010-38, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se m ě n í takto: Žaloba na vyklizení bytu č. 27, o velikosti 1+3 s příslušenstvím, v 5. podlaží domu č.p. 1732, na ul. Okružní 13 v Českém Těšíně, se z a m í t á . Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost vyklidit byt č. 27, na ul. Okružní, o velikosti 1+3, v 5. podlaží bytového domu č.p. 1732 v Českém Těšíně do 15 dnů od právní moci rozsudku, a dále povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 7.941,- Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání s námitkou, že okresní soud nepřihlédl k tomu, že pracovnice žalobce jí dala časový prostor k tomu, aby dorovnala finanční částku pro vyřízení exekuce, s tím, že vše bude takto uvedeno do pořádku. Domnívá se, že částka 47.000,- Kč, kterou exekutorskému úřadu doplatila, je dost vysoká a SBD mělo její snahu ocenit. Další požadovanou částku 53.000,- Kč na členský podíl sice na SBD donesla, nicméně družstvu jí nepředala, neboť tato hotovost měla údajně sloužit na vyplacení podílu bývalému manželu. S tím nesouhlasila, bývalý manžel se za posledních 10 let nepodílel ani na úhradě nájemného a ani nepřispěl na rekonstrukci plastových oken. Navrhla, aby odvolací soud k těmto všem okolnostem přihlédl a zmírnil rozhodnutí okresního soudu. Žalobce namítl potvrzení rozsudku jako věcně správného. Poukázal na to, že na základě pravomocného exekučního příkazu č.j. 103Ex 03948/07-17 ze dne 15.5.2008, kterým byla postižena členská práva a povinnosti žalované a jejího bývalého manžela, žalované a jejímu bývalému manželu ke dni 20.7.2007 zaniklo členství v družstvu a současně nájem družstevního bytu. Žalovaná požádala o obnovení členství v družstvu, a proto byla žalobcem vyzvána, aby uhradila polovinu členského podílu ve výši 53.623,- Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila, proto její členství nebylo obnoveno. U jednání zástupkyně žalobce upřesnila, že členský podíl žalované a jejího bývalého manžela ve výši 107.246,- Kč je stále na účtu družstva. Družstvo chtělo vyplatit polovinu členského podílu bývalému manželu žalované, k tomu však nedošlo, neboť ten nesdělil číslo svého účtu. Významné je i to, že žalobkyně má dluhy na nájemném. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 214 odst. 1 o.s.ř., se závěrem, že odvolání žalované je důvodné. Okresní soud v dané věci vyšel ze skutkového zjištění, že na majetek žalované byla nařízena exekuce, soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána vydal dne 15.5.2008 exekuční příkaz č.j. 103Ex 03948/07-17, kterým postihl členská práva a povinnosti žalované jako členky stavebního bytového družstva. Usnesením č.j. 103Ex 03948/07-24 ze dne 8.2.2010 byl tento exekuční příkaz soudním exekutorem zrušen s odůvodněním, že dne 1.2.2010 bylo dosaženo účelu exekuce tím, že povinná (tj. žalovaná) pohledávku uhradila, a to včetně nákladů exekuce. Následně soudní exekutor vyhotovil vyrozumění o zániku pověření provedení exekuce s odůvodněním, že při provádění exekuce zcela vymohl pohledávku oprávněného proti povinnému, její příslušenství a náklady exekuce. Exekuce byla provedena a tím zaniklo pověření soudního exekutora k provedením exekuce. Zánikem exekuce zanikly právní účinky všech exekučních příkazů, které byly v exekučním řízení vydány. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval § 231 odst. 1 a § 231 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a dospěl k závěru, že přestože byl exekuční příkaz, kterým byla postižena členská práva a povinnosti žalované jako členky SBD Těšíňan zrušen, k obnovení členství v družstvu podle § 231 odst. 2 obchodního zákoníku nedošlo, neboť k obnově dojde pouze v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena družstva nebo byla pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního předpisu. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění okresního soudu, zastával však odlišný právní názor na právní posouzení věci. Podle § 231 odst. 1 obchodního zákoníku členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva. Podle § 231 odst. 2 obchodního zákoníku, jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, jeho členství se obnovuje; jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do 2 měsíců od zrušení konkursu v družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. Podle § 47 odst. 5 zák.č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1.11.2009 /srovnej Čl. II., odst. 1. zák.č. 286/2009 Sb./, (dále jen e.ř.), provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. V dané věci postavila žalovaná svou obranu na tvrzení, že exekuční příkaz postihující členská práva a povinnosti žalované a jejího bývalého manžela, byl soudním exekutorem zrušen po zaplacení vymáhané pohledávky včetně nákladů exekuce žalovanou. Pohledávka tak byla uspokojena (vymožena) jiným způsobem, než z výnosu prodeje členského podílu. Tím, že žalovaná zaplatila vymáhanou pohledávku včetně nákladů exekuce, pominul důvod k dalšímu vedení exekuce, protože účelu exekuce bylo dosaženo. Mezi úpravou obsaženou v ust. § 231 odst. 2 obchodního zákoníku a exekučním řádem je zřejmý nesoulad. Ustanovení § 231 odst. 2 obchodního zákoníku předpokládá obnovení členství v důsledku pravomocného zastavení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocného zastavení exekuce podle zvláštního právního předpisu. Ovšem právní úprava vyplývající z ustanovení § 231 odst. 2 in fine obchodního zákoníku včetně použité terminologie (zastavení výkonu rozhodnutí a zastavení exekuce) zcela nereflektuje odlišnost soudního výkonu rozhodnutí a exekuce podle exekučního řádu, pokud jde o možný rozsah postižení majetku povinného a s tím související procesní postupy, které v exekučním řízení nemusí vždy vyústit ve vydání formálního rozhodnutí o jejím zastavení ať již jako celku, nebo ve vztahu ke konkrétnímu majetku (srovnej § 268 odst. 1 a 4 o.s.ř. ve spojení s ust. § 52 odst. 1 e.ř.). Uvedený nedostatek je proto třeba překlenout výkladem. Soudní výkon rozhodnutí nařízený k vymožení peněžitého plnění je založen na postižení konkrétního majetku povinného jedním ze způsobů podle výběru oprávněného a skončí vymožením pohledávky nebo zastavením výkonu rozhodnutí. Fakticky tak mohou nastat pouze dvě situace, první, že pohledávka oprávněného bude uspokojena z postižených členských práv a povinností povinného v družstvu, nebo druhá, že výkon rozhodnutí bude zastaven. S uvedeným přiléhavě koresponduje ustanovení § 231 odst. 2 obchodního zákoníku, které se zastavením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu spojuje obnovení členství v družstvu. Exekuční řád je však postaven na zcela jiné konstrukci, pokud jde o rozsah majetku, který lze v exekuci postihnout. Způsob vymáhání peněžité pohledávky určuje soudní exekutor, který je oprávněn vydat více exekučních příkazů postihujících různý majetek či majetková práva povinného (srovnej § 47 odst. 1 e.ř.). K vymožení pohledávky však může dojít pouze některým ze soudním exekutorem zvolených způsobů. Soudní praxe nebyla v minulosti zcela jednotná pokud jde výklad účinků spojených se zánikem pověření exekutora (a fakticky i exekuce) v důsledku vymožení pohledávky podle některého z vícero exekučního příkazů, zda formálně exekuci zastavovat ve vztahu k exekučním příkazům, podle nichž nebylo plněno (tento názor byl podpořen i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20Cdo 2706/2007), či zda mít exekuci za skončenou, aniž by bylo zapotřebí vydávat nějaké rozhodnutí. Tento nesoulad byl dle názoru odvolacího soudu odstraněn novelou exekučního řádu provedenou zák. č. 286/2009 Sb., kdy s účinností od 1.11.2009 podle § 47 odst. 5 e.ř. provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Provedením exekuce, jinými slovy vymožením pohledávky oprávněného, řízení končí a ve smyslu § 47 odst. 5 e.ř. zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Nebyla-li pohledávka oprávněného uspokojena z majetku postiženého některým z vydaných exekučních příkazů, nastává situace obdobná tomu, kdy je exekuce ve vztahu k tomuto konkrétnímu majetku zastavena. Opačný názor založený na ryze formálním výkladu ustanovení § 231 odst. 2 obchodního zákoníku v případě vymožení pohledávky jiným způsobem, než podle exekučního příkazu postihujícího členská práva a povinnosti člena družstva, by vedl k nespravedlivému zásahu do jeho práv. V této konkrétní věci byl (zřejmě právě s ohledem na nejednotnou praxi soudu při aplikaci ust. § 231 odst. 2 obchodního zákoníku a příslušných ustanovení exekučního řádu) rozhodnutím soudního exekutora exekuční příkaz postihující členská práva a povinností žalované (povinné v exekučním řízení) a jejího manžela v bytovém družstvu zrušen. Zrušení exekučního příkazu sice není výslovně upraveno procesními předpisy, nicméně možnost revize rozsahu majetku postiženého exekučním příkazem vyplývá z ust. § 47 odst. 1 e.ř. a je proto namístě i s rozhodnutím o zrušení exekučního příkazu spojit účinky zastavení exekuce ve vztahu ke konkrétnímu zrušeným exekučním příkazem postiženému majetku. Odvolací soud veden výše uvedeným právním názorem uzavírá, že zanikl-li po provedení exekuce účinek exekučního příkazu ze zákona, nastal důsledek předpokládaný v § 232 odst. 2 obchodního zákoníku, a to obnovení členství v družstvu u žalované a jejího bývalého manžela, stejně tak jako byl obnoven nájemní vztah. Z těchto důvodů nemohlo být žalobě na vyklizení žalované vyhověno. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 změnil napadený rozsudek tak, že žalobu na vyklizení bytu v celém rozsahu zamítl. Protože odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu, rozhodl znovu o nákladech řízení u soudu I. stupně podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšná žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšná žalovaná náklady odvolacího řízení neúčtovala a žalobce podle výsledků řízení na jejich náhradu nemá nárok. P o u č e n í : Proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který rozhodoval v I. stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně. V Ostravě dne 1. září 2011 Za správnost vyhotovení: JUDr. Zdeňka Jurasová, v.r. Jana Švincová předsedkyně senátu 42Co 283/2011-58 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Jurasové a soudkyň JUDr. Ilony Lövyové a JUDr. Sylvie Ostřížkové v právní věci žalobce Stavební bytové družstvo Těšíňan, se sídlem Český Těšín, nábřeží Míru 1883/22b, IČ: 00398675, zastoupeného JUDr. Věrou Zahradníkovou, advokátkou se sídlem Třinec, 1. máje 540, proti žalované V. R., nar. X, bytem Č.T., ulice X, o vyklizení bytu, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 6.12.2010 č.j. 28C 177/2010-32, ve znění usnesení ze dne 3.3.2011, č.j. 28C 177/2010-38, t a k t o : I. Rozsudek okresního soudu se  m ě n í  takto: Žaloba na vyklizení bytu č. 27, o velikosti 1+3 s příslušenstvím, v 5. podlaží domu č.p. 1732, na ul. Okružní 13 v Českém Těšíně, se  z a m í t á .  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.   O d ů v o d n ě n í : Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost vyklidit byt č. 27, na ul. Okružní, o velikosti 1+3, v 5. podlaží bytového domu č.p. 1732 v Českém Těšíně do 15 dnů od právní moci rozsudku, a dále povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 7.941,- Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání s námitkou, že okresní soud nepřihlédl k tomu, že pracovnice žalobce jí dala časový prostor k tomu, aby dorovnala finanční částku pro vyřízení exekuce, s tím, že vše bude takto uvedeno do pořádku. Domnívá se, že částka 47.000,- Kč, kterou exekutorskému úřadu doplatila, je dost vysoká a SBD mělo její snahu ocenit. Další požadovanou částku 53.000,- Kč na členský podíl sice na SBD donesla, nicméně družstvu jí nepředala, neboť tato hotovost měla údajně sloužit na vyplacení podílu bývalému manželu. S tím nesouhlasila, bývalý manžel se za posledních 10 let nepodílel ani na úhradě nájemného a ani nepřispěl na rekonstrukci plastových oken. Navrhla, aby odvolací soud k těmto všem okolnostem přihlédl a zmírnil rozhodnutí okresního soudu. Žalobce namítl potvrzení rozsudku jako věcně správného. Poukázal na to, že na základě pravomocného exekučního příkazu č.j. 103Ex 03948/07-17 ze dne 15.5.2008, kterým byla postižena členská práva a povinnosti žalované a jejího bývalého manžela, žalované a jejímu bývalému manželu ke dni 20.7.2007 zaniklo členství v družstvu a současně nájem družstevního bytu. Žalovaná požádala o obnovení členství v družstvu, a proto byla žalobcem vyzvána, aby uhradila polovinu členského podílu ve výši 53.623,- Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila, proto její členství nebylo obnoveno. U jednání zástupkyně žalobce upřesnila, že členský podíl žalované a jejího bývalého manžela ve výši 107.246,- Kč je stále na účtu družstva. Družstvo chtělo vyplatit polovinu členského podílu bývalému manželu žalované, k tomu však nedošlo, neboť ten nesdělil číslo svého účtu. Významné je i to, že žalobkyně má dluhy na nájemném. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle § 214 odst. 1 o.s.ř., se závěrem, že odvolání žalované je důvodné. Okresní soud v dané věci vyšel ze skutkového zjištění, že na majetek žalované byla nařízena exekuce, soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána vydal dne 15.5.2008 exekuční příkaz č.j. 103Ex 03948/07-17, kterým postihl členská práva a povinnosti žalované jako členky stavebního bytového družstva. Usnesením č.j. 103Ex 03948/07-24 ze dne 8.2.2010 byl tento exekuční příkaz soudním exekutorem zrušen s odůvodněním, že dne 1.2.2010 bylo dosaženo účelu exekuce tím, že povinná (tj. žalovaná) pohledávku uhradila, a to včetně nákladů exekuce. Následně soudní exekutor vyhotovil vyrozumění o zániku pověření provedení exekuce s odůvodněním, že při provádění exekuce zcela vymohl pohledávku oprávněného proti povinnému, její příslušenství a náklady exekuce. Exekuce byla provedena a tím  zaniklo pověření soudního exekutora k  provedením exekuce. Zánikem exekuce zanikly  právní účinky všech exekučních příkazů, které byly v exekučním řízení vydány. Na  takto zjištěný skutkový stav aplikoval § 231 odst. 1 a § 231 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a dospěl k závěru, že přestože byl exekuční příkaz, kterým byla postižena členská práva a povinnosti žalované jako členky SBD Těšíňan zrušen, k obnovení členství v družstvu podle § 231 odst. 2 obchodního zákoníku nedošlo, neboť k obnově dojde pouze v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena družstva nebo byla pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního předpisu. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění okresního soudu, zastával však odlišný právní názor na právní posouzení věci. Podle § 231 odst. 1 obchodního zákoníku členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva. Podle § 231 odst. 2 obchodního zákoníku, jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, jeho členství se obnovuje; jestliže již družstvo vyplatilo jeho vypořádací podíl, musí jej do 2 měsíců od zrušení konkursu v družstvu nahradit. To platí obdobně i v případě, že byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocně zastavena exekuce podle zvláštního právního předpisu. Podle § 47 odst. 5 zák.č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1.11.2009 /srovnej Čl. II., odst. 1. zák.č. 286/2009 Sb./, (dále jen e.ř.), provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. V dané věci postavila žalovaná svou obranu na tvrzení, že exekuční příkaz postihující členská práva a povinnosti žalované a jejího bývalého manžela, byl soudním exekutorem zrušen po zaplacení vymáhané pohledávky včetně nákladů exekuce žalovanou. Pohledávka tak byla uspokojena (vymožena) jiným způsobem, než z výnosu prodeje členského podílu. Tím, že žalovaná zaplatila vymáhanou pohledávku včetně nákladů exekuce, pominul důvod k dalšímu vedení exekuce, protože účelu exekuce bylo dosaženo. Mezi úpravou obsaženou v ust. § 231 odst. 2 obchodního zákoníku a exekučním řádem je zřejmý nesoulad. Ustanovení § 231 odst. 2 obchodního zákoníku předpokládá obnovení členství v důsledku pravomocného zastavení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu nebo pravomocného zastavení exekuce podle zvláštního právního předpisu. Ovšem právní úprava vyplývající z ustanovení § 231 odst. 2 in fine obchodního zákoníku včetně použité terminologie (zastavení výkonu rozhodnutí a zastavení exekuce) zcela nereflektuje odlišnost soudního výkonu rozhodnutí a exekuce podle exekučního řádu, pokud jde o možný rozsah postižení majetku povinného a s tím související procesní postupy, které v exekučním řízení nemusí vždy vyústit ve vydání formálního rozhodnutí o jejím zastavení ať již jako celku, nebo ve vztahu ke konkrétnímu majetku (srovnej § 268 odst. 1 a 4 o.s.ř. ve spojení s ust. § 52 odst. 1 e.ř.). Uvedený nedostatek je proto třeba překlenout výkladem.   Soudní výkon rozhodnutí nařízený k vymožení peněžitého plnění je založen na postižení konkrétního majetku povinného jedním ze způsobů podle výběru oprávněného a skončí vymožením pohledávky nebo zastavením výkonu rozhodnutí.  Fakticky tak mohou nastat pouze dvě situace, první, že pohledávka oprávněného bude uspokojena z postižených členských práv a povinností povinného v družstvu, nebo druhá, že výkon rozhodnutí bude zastaven. S uvedeným přiléhavě koresponduje ustanovení § 231 odst. 2 obchodního zákoníku, které se zastavením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností člena v družstvu spojuje  obnovení členství v družstvu. Exekuční řád je však postaven na zcela jiné konstrukci, pokud jde o rozsah majetku, který lze v exekuci postihnout. Způsob vymáhání peněžité pohledávky určuje soudní exekutor, který je oprávněn vydat více exekučních příkazů postihujících různý majetek či majetková práva povinného (srovnej § 47 odst. 1 e.ř.). K vymožení pohledávky však může dojít pouze některým ze soudním exekutorem zvolených způsobů. Soudní praxe nebyla v minulosti zcela jednotná pokud jde výklad účinků spojených se zánikem pověření exekutora (a fakticky i exekuce) v důsledku vymožení pohledávky podle některého z vícero exekučního příkazů, zda formálně exekuci zastavovat ve vztahu k exekučním příkazům, podle nichž nebylo plněno (tento názor byl podpořen i rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20Cdo 2706/2007), či zda  mít exekuci za skončenou, aniž by bylo zapotřebí vydávat nějaké rozhodnutí. Tento nesoulad byl dle názoru odvolacího soudu odstraněn novelou exekučního řádu provedenou zák. č. 286/2009 Sb., kdy s účinností od 1.11.2009  podle § 47 odst. 5 e.ř. provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Provedením exekuce, jinými slovy vymožením pohledávky oprávněného, řízení končí a ve smyslu § 47 odst. 5 e.ř. zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Nebyla-li pohledávka oprávněného uspokojena z majetku postiženého některým z vydaných exekučních příkazů, nastává situace obdobná tomu, kdy je exekuce ve vztahu k tomuto konkrétnímu majetku zastavena. Opačný názor založený na ryze formálním výkladu ustanovení § 231 odst. 2 obchodního zákoníku v případě vymožení pohledávky jiným způsobem, než podle exekučního příkazu postihujícího členská práva a povinnosti člena družstva, by vedl k nespravedlivému zásahu do jeho práv.   V této konkrétní věci byl (zřejmě právě s ohledem na nejednotnou praxi soudu při aplikaci ust. § 231 odst. 2 obchodního zákoníku a příslušných ustanovení exekučního řádu) rozhodnutím soudního exekutora exekuční příkaz postihující   členská práva a povinností žalované (povinné v exekučním řízení) a jejího manžela v bytovém družstvu zrušen. Zrušení exekučního příkazu sice není výslovně upraveno procesními předpisy, nicméně možnost revize rozsahu majetku postiženého exekučním příkazem vyplývá z ust. § 47 odst. 1 e.ř. a je proto namístě i s rozhodnutím o zrušení exekučního příkazu spojit účinky zastavení exekuce ve vztahu ke konkrétnímu zrušeným exekučním příkazem postiženému majetku. Odvolací soud veden výše uvedeným právním názorem uzavírá, že zanikl-li po provedení exekuce účinek exekučního příkazu ze zákona, nastal důsledek předpokládaný v § 232 odst. 2 obchodního zákoníku, a to obnovení členství              v  družstvu u žalované a jejího bývalého manžela, stejně tak jako byl obnoven nájemní vztah. Z těchto důvodů nemohlo být žalobě na vyklizení žalované vyhověno. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 změnil napadený rozsudek tak, že žalobu na vyklizení bytu v celém rozsahu zamítl. Protože odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu, rozhodl znovu o nákladech řízení u soudu I. stupně podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšná žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech odvolacího řízení rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř.  Procesně úspěšná žalovaná náklady odvolacího řízení neúčtovala a žalobce podle výsledků řízení na jejich náhradu nemá nárok. P o u č e n í : Proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který rozhodoval v I. stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.                 V Ostravě dne 1. září 2011   Za správnost vyhotovení:                                                   JUDr. Zdeňka Jurasová, v.r. Jana Švincová                                                                          předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky