43Ad 9/2011-32     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                                     JMÉNEM   REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobkyně J.  K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  14.12.2010, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 4.8.2010, o invalidním důchodu,   t a k t o :    I.       Žaloba    s e     z a m í t á .    II.      Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :      Rozhodnutím ze dne 14.12.2010 č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4.8.2010. Tímto rozhodnutím žalobkyni snížila invalidní důchod     Pokračování                                          -2-                                     43Ad 9/2011       tak, že jí náleží od  18.9.2010 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, neboť žalobkyni podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 10.3.2010                          poklesla její pracovní schopnost  pouze o 45%.          Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala nesprávné posouzení zdravotního stavu a požadovala znovu jeho přezkoumání, jelikož její zdravotní stav se zhoršuje po stránce fyzické i psychické a není schopna pracovní činnosti. Navrhovala zrušení napadeného rozhodnutí.         Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 14.12.2010 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v  Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 15.4.2011, jakož i spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 21Cad 102/2007  a poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně pobírala  invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.  Dne 10.3.2010 byla při kontrolní lékařské prohlídce posouzena lékařem posudkové služby OSSZ v Karviné se závěrem, že se již nejedná o invaliditu třetího stupně, a že jde o invaliditu prvního stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí u ní 45%. Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 4.8.2010, proti němuž žalobkyně podala námitky s tím, že od doby přiznání invalidního důchodu se její zdravotní stav zhoršil a není pravdou, že by docházelo naopak k jeho zlepšení.  Dne 22.11.2010 byla žalobkyně posouzena lékařem ČSSZ s tímtéž závěrem, že míra poklesu její pracovní schopnosti činí podle kapitoly V, položky 1, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., 45%. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jímž námitky žalobkyně zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 4.8.2010.         Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. P. a neurologa MUDr. S., jakož i z řady odborných lékařských nálezů v posudku uvedených, zejména psychiatrů MUDr. V. a W., včetně úplné spisové         Pokračování                                                  -3-                                43Ad 9/2011     dokumentace vedené u OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně schizoafektivní poruchu depresivního typu, středně těžkou, s ojedinělými atakami, přetrvávající reziduální symptomatikou a narušení výkonu denních aktivit.  Dále jde o lehkou mentální retardaci (IQ 69), chronický algický vertebrogenní syndrom páteře, stav po stabilizační operaci segmentu L5/S1 a obezitu. Tento stav posudková komise podřadila pod kapitolu V, položku 3, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., dle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti  horní hranici této  položky 45% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením.  Posouzení lékařem OSSZ v Karviné považuje PK MPSV ČR za nadhodnocené, protože zdravotní stav je z dlouhodobého hlediska zvládán ambulantně, hospitalizace do té doby byla pouze jednou. Nikdy se nejednalo o těžkou poruchu.       Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 21Cad 102/2007 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 3.7.2008 bylo zrušeno rozhodnutí žalované ČSSZ ze dne 18.4.2007 pro vady řízení, jímž byl žalobkyní odňat plný invalidní důchod od 18.4.2007 (podle § 56 odst. 1 písm. a/ zákona č. 155/1995 Sb. ve znění platném do 31.12.2009).       Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 14.12.2010   již byla invalidní pouze v prvním stupni.  Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 45% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – psychiatra, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně.  PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobkyně.       Pokud v průběhu řízení došlo k dalšímu zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, jak by o tom svědčily zejména informace manžela žalobkyně, že tato je opětovně hospitalizována v Psychiatrické léčebně v Opavě od 25.5.2011 a také zpráva této léčebny o tom, že propuštěna byla dne 22.6.2011, k tomu soud uvádí, že bylo nutno postupovat v souladu s ustanovením § 75 s.ř.s., podle něhož soud hodnotí skutkový (zdravotní)  a právní stav k datu, kdy bylo vydáno rozhodnutí  správního orgánu, tedy k 14.12.2010.     Pokračování                                                  -4-                                43Ad 9/2011           Jelikož žalobkyně k datu 14.12.2010 neplnila zákonné podmínky invalidity třetího stupně podle ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. a domáhala se zrušení napadeného rozhodnutí žalované, jímž byl snížen stupeň invalidity, krajskému soudu nezbylo  než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.        Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.           V Ostravě, dne  12. prosince 2011                                                                                      Samosoudkyně:                                                                              JUDr. Miroslava Ježoviczová