Insolvenční správce dlužníka (povinného) není osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení soudního exekutora vydaného podle § 46 odst. 6 věty druhé exekučního řádu.

66Co 135/2011- 27 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného X, se sídlem X, Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice pod č. X, provozující činnost v ČR prostřednictvím X, organizační složka se sídlem P. - S., ulice X, IČ X, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem se sídlem Tychonova 3, Praha 6, proti povinné B. T., nar. X, bytem B., ulice X, pro 24.653,23 Kč s příslušenstvím, o vydání výtěžku exekuce, k odvolání insolvenčního správce – X a spol., ulice X, O., IČ X, proti usnesení soudního exekutora pověřeného provedením exekuce ve věci Okresního soudu v Opavě, sp. zn. 28Nc 1280/2009, JUDr. J.G., Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17, Praha 6, ze dne 31.8.2010, č.j. 025 Ex 10683/09-16, t a k t o : Odvolání insolvenčního správce se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soudního exekutora byly náklady exekuce určeny částkou 8.460,- Kč (ve výroku v odst. I.), dále bylo určeno, že výtěžek exekuce činí částku 1.540,- Kč (ve výroku v odst. II.). Soudní exekutor napadeným usnesením určil výši nákladů exekuce (namísto příkazem k úhradě nákladů exekuce), s poukazem na ustanovení § 46 odst. 6 exekučního řádu pak má být výtěžek exekuce ve výši 1.540,- Kč poukázán na účet insolvenčního správce. Proti vydanému usnesení soudního exekutora podal včasné odvolání insolvenční správce, přičemž namítal, že výtěžek exekuce ve výši 10.000,- Kč by měl být vydán insolvenčnímu správci. Navrhoval, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením, zda insolvenční správce dlužníka (povinného) je v předmětné věci legitimován podat odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno v rámci exekučního řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno osobou k tomu oprávněnou, a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), rozhodl o odmítnutí odvolání. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.7.2010, č.j. KSOS 22INS 6392/2010-A-7, byl zjištěn úpadek dlužníka, tj. povinné, insolvenčním správcem byl ustanoven X a spol., IČ X, ulice X, O. a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Právo napadnout rozhodnutí soudního exekutora má ve smyslu § 201 o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu účastník řízení. Okruh účastníků exekučního řízení vymezuje § 36 exekučního řádu, přičemž podle odst. 1 jsou účastníky exekučního řízení oprávněný a povinný. Podle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci. Podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Jak již dříve dovodila soudní praxe ve vztahu ke správci konkurzní podstaty (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.5.2000, sp. zn. 20 Cdo 1105/2000, publikované v časopise Soudní judikatura č. 11, roč. 2000 na str. 422 pod poř. č. 125/2000 nebo stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98, bod XXVI., uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/1998) tento se nestává účastníkem exekučního řízení místo povinného. Tentýž závěr je nutno nyní učinit i ve vztahu k insolvenčnímu správci, když tento je zvláštním procesním subjektem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. 29 Nscr 32/2010), nestává se však místo povinného účastníkem exekučního řízení a nejedná se v rámci tohoto řízení o jeho vlastní nárok. S rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka a o ustanovení insolvenčního správce povinnému se tak nemění nic na tom, že povinný zůstává nadále účastníkem řízení. V konkrétní projednávané věci, v níž má být rozhodnuto dle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nelze ani z uvedeného ustanovení dovodit, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení, navíc insolvenční správce je pouze platebním místem, tedy tím, komu bude vydán výtěžek exekuce (obdobně též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.12.2004, sp. zn. 20Co 471/2004, uveřejněné pod č. 86/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud proto rozhodl dle shora citovaného zákonného ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. a odvolání insolvenčního správce odmítl jako podané osobou neoprávněnou. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění odvolací soud dále konstatuje, že soudní exekutor v odvoláním napadeném rozhodnutí nedodržel závazný zákonný postup, který pro něj vyplývá z ustanovení § 88 odst. 1 exekučního řádu, když výši nákladů exekuce neurčil příkazem k úhradě nákladů exekuce (proti němuž je přípustný zákonem vymezený způsob obrany, spočívající v možnosti podat proti němu námitky ve smyslu § 88 odst. 3 exekučního řádu); znění výroku v odst. II. pak neodpovídá zákonné dikci uvedené v ustanovení § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu, podle níž je nutno rozhodnout o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nikoliv pouze určit výši tohoto výtěžku. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Ostravě dne 28.2.2011 JUDr. Jana Severinová předsedkyně senátu 66Co 135/2011- 27 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Severinové a soudců Mgr. Tomáše Hendrycha a Mgr. Tomáše Mičky v exekuční věci oprávněného X, se sídlem X, Irsko, registrovaná v rejstříku společností v Irské republice pod č. X, provozující činnost v ČR prostřednictvím X, organizační složka se sídlem  P. - S., ulice X, IČ X, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem se sídlem Tychonova 3, Praha 6, proti povinné B. T., nar. X, bytem B., ulice X, pro 24.653,23 Kč s příslušenstvím, o vydání výtěžku exekuce, k odvolání insolvenčního správce – X a spol., ulice X, O.,  IČ X, proti usnesení soudního exekutora pověřeného provedením exekuce ve věci Okresního soudu v Opavě, sp. zn. 28Nc 1280/2009, JUDr. J.G., Exekutorský úřad Praha 6, Bělohorská 270/17, Praha 6, ze dne 31.8.2010, č.j. 025 Ex 10683/09-16, t a k t o : Odvolání   insolvenčního správce se  o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením soudního exekutora byly náklady exekuce určeny částkou 8.460,- Kč (ve výroku v odst. I.), dále bylo určeno, že výtěžek exekuce činí částku 1.540,- Kč (ve výroku v odst. II.). Soudní exekutor napadeným usnesením určil výši nákladů exekuce (namísto příkazem k úhradě nákladů exekuce), s poukazem na ustanovení § 46 odst. 6 exekučního řádu pak má být výtěžek exekuce ve výši 1.540,- Kč poukázán na účet  insolvenčního správce. Proti vydanému usnesení soudního exekutora podal včasné odvolání insolvenční správce, přičemž namítal, že výtěžek exekuce ve výši 10.000,- Kč by měl být vydán insolvenčnímu správci. Navrhoval, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Odvolací soud se nejprve zabýval posouzením, zda insolvenční správce dlužníka (povinného) je v předmětné věci legitimován podat odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno v rámci exekučního řízení, přičemž dospěl k závěru, že odvolání nebylo podáno osobou k tomu oprávněnou, a aniž bylo nutno nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), rozhodl o odmítnutí odvolání. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1.7.2010, č.j. KSOS 22INS 6392/2010-A-7, byl zjištěn úpadek dlužníka, tj. povinné, insolvenčním správcem byl ustanoven X a spol., IČ X, ulice X, O. a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Právo napadnout rozhodnutí soudního exekutora má ve smyslu § 201 o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu účastník řízení. Okruh účastníků exekučního řízení vymezuje § 36 exekučního řádu, přičemž podle odst. 1 jsou účastníky exekučního řízení oprávněný a povinný. Podle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu insolvenčnímu správci exekutor vydá výtěžek exekuce bezodkladně po právní moci usnesení, kterým rozhodne po odpočtu nákladů exekuce o vydání výtěžku insolvenčnímu správci. Podle § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Jak již dříve dovodila soudní praxe ve vztahu ke správci konkurzní podstaty (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.5.2000, sp. zn. 20 Cdo 1105/2000, publikované v časopise Soudní judikatura č. 11, roč. 2000 na str. 422 pod poř. č. 125/2000 nebo stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.1998, Cpjn 19/98, bod XXVI., uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/1998) tento se nestává účastníkem exekučního řízení místo povinného. Tentýž závěr je nutno nyní učinit i ve vztahu k insolvenčnímu správci, když tento je zvláštním procesním subjektem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. 29 Nscr 32/2010), nestává se však místo povinného účastníkem exekučního řízení a nejedná se v rámci tohoto řízení o jeho vlastní nárok. S rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka a o ustanovení insolvenčního správce povinnému se tak nemění nic na tom, že povinný zůstává nadále účastníkem řízení. V konkrétní projednávané věci, v níž má být rozhodnuto dle § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nelze ani z uvedeného ustanovení dovodit, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení,  navíc insolvenční správce je pouze platebním místem, tedy tím, komu bude vydán výtěžek exekuce (obdobně též usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.12.2004, sp. zn. 20Co 471/2004, uveřejněné pod č. 86/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud proto rozhodl dle shora citovaného zákonného ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. a odvolání insolvenčního správce  odmítl jako podané osobou neoprávněnou. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění odvolací soud dále konstatuje, že soudní exekutor v odvoláním napadeném rozhodnutí nedodržel závazný zákonný postup, který pro něj vyplývá z ustanovení § 88 odst. 1 exekučního řádu, když výši nákladů exekuce neurčil příkazem k úhradě nákladů exekuce (proti němuž je přípustný zákonem vymezený způsob obrany, spočívající v možnosti podat proti němu námitky ve smyslu § 88 odst. 3 exekučního řádu); znění výroku v odst. II. pak neodpovídá zákonné dikci uvedené v ustanovení § 46 odst. 6 věta druhá exekučního řádu, podle níž je nutno rozhodnout o vydání výtěžku exekuce insolvenčnímu správci, nikoliv pouze určit výši tohoto výtěžku. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e n í   dovolání přípustné. V Ostravě dne 28.2.2011 JUDr. Jana Severinová předsedkyně senátu