V řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zahájeném před 1. 9.2011 nelze aplikovat ust. § 174a odst. 3 o. s. ř. (účinné od 1.9.2011) a v případě existence vad návrhu je třeba postupovat dle ust. § 43 o. s. ř.

USNESENÍ Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Musilové a soudců Mgr. Jany Tillové a Mgr. Jaromíra Synka ve věci žalobce WLG Invest a. s., se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, zastoupený JUDr. Petrem Gallatem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Vážní 906, proti žalovanému D. Ť., narozenému X, bytem P., ulice X, o zaplacení částky 597 Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 8. 9. 2011, č. j. 15EC 465/2011-6, t a k t o : Usnesení okresního soudu se mění tak, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se neodmítá a žalobci se zaplacený soudní poplatek ve výši 300 Kč nevrací. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu doručený soudu dne 24. 8. 2011 odmítl (výrok I.). Rozhodl, že žalovaný nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a že po právní moci usnesení bude žalobci vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 300 Kč (výrok III.). Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce s tím, že okresní soud nesprávně aplikoval zákonnou normu. Odvolatel podal dne 24. 8. 2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, označil strany, jasně specifikoval petit a uvedl základní žalobní skutková tvrzení a označil potřebné důkazy, rovněž tak zaplatil k výzvě soudní poplatek. Následně bylo soudem vydáno napadené rozhodnutí, zcela tak byla pominuta zákonná fáze předestřená v § 43 odst. 1 o. s. ř., kdy předseda senátu je povinen vyzvat účastníka k opravě či doplnění žaloby. Jelikož odvolatel nebyl vyzván k odstranění vad, nebyl splněn předpoklad pro odmítnutí návrhu a postup soudu, jakož i napadené usnesení, jsou nezákonné. Soud prvního stupně sice aplikuje ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř., které výslovně uvádí, že se ustanovení § 43 neaplikuje, ale odvolatel namítá, že návrh není neurčitý a netrpí žádnou z tam uvedených vad. Určitost je především dána určením právního titulu pohledávky, tedy pojistné smlouvy, dále přesnou výší žalované pohledávky a nakonec i označenými a přiloženými důkazy. Odvolatel nemůže předjímat, které skutečnosti bude ten který soudce považovat za rozhodné a důležité natolik, že pro jejich nedostatek odmítne žalobu bez výzvy k doplnění. Ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. směřuje k takovým vadám žalobního návrhu, pro které ani není možné pokračovat v řízení a nejdou odstranit ani výkladem žalobních tvrzení a ani porovnáním těchto tvrzení s důkazy. Zde konkrétně odvolatel namítá k předestřeným důvodům neurčitosti, především s ohledem na § 801 o. z. v tehdy platném znění a žalobním tvrzením o důvodu zániku smlouvy, že období, za které je pojistné požadováno, vyplývá ze žaloby. Stejně tak i způsob výpočtu pojistného, které plyne ze smluvních ujednání. Není povinností ani právem soudu odmítat žalobu pro důvody, které nejsou zřejmé pouze jemu, a navíc případné námitky do případně nesprávného výpočtu dlužného pojistného náleží toliko žalované, která může podat odpor. Jelikož vady mohou být odstraněny i dodatečně za předpokladu, že bylo podáno odvolání proti usnesení odmítnutí návrhu, žalobce potom uvádí, že právním titulem je pojistná smlouva kapitálového životního pojištění podle sazby označené jako 2 TW. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Akumulovaný dluh představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Odvolatel nepožaduje částku 1.206 Kč, ale pouze 597 Kč. Měsíčně se totiž žalovaný zavázal hradit částku 201 Kč, a to vždy 11. den v měsíci počínaje srpnem 2001. Uhradil však pouze jedno pojistné, když dalších šest zůstalo dlužných. Poté smlouva zanikla ze zákona dle § 801 občanského zákoníku v tehdy platném znění, a pojistné je tedy požadováno za období od 11. 9. 2001 do 10. 3. 2002. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a 212a o. s. ř.), a po přezkoumání obsahu spisu dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Okresní soud odmítl návrh žalobce podle § 174a odst. 3 o. s. ř. s tím, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je neurčitý, když z návrhu žalobce není zřejmé, za které konkrétní pojistné období či část pojistného období se žalobce domáhá zaplacení pojistného a jak dospěl k žalované částce. Krajský soud dospívá k závěru, že rozhodnutí okresního soudu není správné už z toho důvodu, že v dané věci není aplikovatelné ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř., které bylo do občanského soudního řádu vloženo novelou č. 218/2011 Sb. s účinností od 1. 9. 2011. Zákon č. 218/2011 Sb. neobsahuje ve vztahu ke změnám občanského soudního řádu v čl. IV. žádná zvláštní přechodná ustanovení. Při střetu staré a nové právní úpravy je proto nutno vycházet z obecně platné zásady nepravé retroaktivity procesních předpisů, tedy aplikace nových procesních norem pro dříve zahájená řízení. V takovém případě se v řízení pokračuje podle pozdějšího zákona, přičemž právní účinky úkonů v řízení dříve učiněných zůstávají zachovány. Návrh byl podán dne 24. 8. 2011, tedy v době, kdy v případě vadného návrhu občanský soudní řád předpokládal odstraňování vad ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. Ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. nelze aplikovat na návrhy podané před účinností novely provedené zákonem č. 218/2011 Sb., novela nemohla dodatečně stanovit nové požadavky na již podané návrhy, tedy vyžadovat jinou kvalitu podaného návrhu a pro nesplnění těchto nových požadavků pak žalobce sankcionovat odmítnutím návrhu, tím by měnila účinky již dříve učiněného úkonu. Takový výklad by znamenal pravou retroaktivitu, která není přípustná. V dané věci tedy ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. na návrh podaný před účinností zákona č. 218/2011 Sb. nemůže dopadat, a proto měl okresní soud vyzvat žalobce k odstranění vad, pokud se domníval, že návrh je vadný. Okresní soud takto nepostupoval a nesprávně podání odmítl. Žalobce v odvolacím řízení návrh doplnil a důvod pro postup ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. již není dán, nejsou dány ani důvody pro odmítnutí podání, a krajský soud proto napadené usnesení změnil tak, že se návrh neodmítá a soudní poplatek se nevrací (§ 220 o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Olomouci dne 29. listopadu 2011 Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Musilová v. r. Eva Soušková předsedkyně senátu USNESENÍ Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Musilové a soudců Mgr. Jany Tillové a Mgr. Jaromíra Synka ve věci žalobce WLG Invest a. s., se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, zastoupený JUDr. Petrem Gallatem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Vážní 906, proti žalovanému D. Ť., narozenému X, bytem P., ulice X, o zaplacení částky 597 Kč, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 8. 9. 2011, č. j. 15EC 465/2011-6, t a k t o : Usnesení okresního soudu  se mění tak, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu  se neodmítá a žalobci  se zaplacený soudní poplatek ve výši 300 Kč  nevrací. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu doručený soudu dne 24. 8. 2011 odmítl (výrok I.). Rozhodl, že žalovaný nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a že po právní moci usnesení bude žalobci vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 300 Kč (výrok III.). Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce s tím, že okresní soud nesprávně aplikoval zákonnou normu. Odvolatel podal dne 24. 8. 2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, označil strany, jasně specifikoval petit a uvedl základní žalobní skutková tvrzení a označil potřebné důkazy, rovněž tak zaplatil k výzvě soudní poplatek. Následně bylo soudem vydáno napadené rozhodnutí, zcela tak byla pominuta zákonná fáze předestřená v § 43 odst. 1 o. s. ř., kdy předseda senátu je povinen vyzvat účastníka k opravě či doplnění žaloby. Jelikož odvolatel nebyl vyzván k odstranění vad, nebyl splněn předpoklad pro odmítnutí návrhu a postup soudu, jakož i napadené usnesení, jsou nezákonné. Soud prvního stupně sice aplikuje ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř., které výslovně uvádí, že se ustanovení § 43 neaplikuje, ale odvolatel namítá, že návrh není neurčitý a netrpí žádnou z tam uvedených vad. Určitost je především dána určením právního titulu pohledávky, tedy pojistné smlouvy, dále přesnou výší žalované pohledávky a nakonec i označenými a přiloženými důkazy. Odvolatel nemůže předjímat, které skutečnosti bude ten který soudce považovat za rozhodné a důležité natolik, že pro jejich nedostatek odmítne žalobu bez výzvy k doplnění. Ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. směřuje k takovým vadám žalobního návrhu, pro které ani není možné pokračovat v řízení a nejdou odstranit ani výkladem žalobních tvrzení a ani porovnáním těchto tvrzení s důkazy. Zde konkrétně odvolatel namítá k předestřeným důvodům neurčitosti, především s ohledem na § 801 o. z. v tehdy platném znění a žalobním tvrzením o důvodu zániku smlouvy, že období, za které je pojistné požadováno, vyplývá ze žaloby. Stejně tak i způsob výpočtu pojistného, které plyne ze smluvních ujednání. Není povinností ani právem soudu odmítat žalobu pro důvody, které nejsou zřejmé pouze jemu, a navíc případné námitky do případně nesprávného výpočtu dlužného pojistného náleží toliko žalované, která může podat odpor. Jelikož vady mohou být odstraněny i dodatečně za předpokladu, že bylo podáno odvolání proti usnesení odmítnutí návrhu, žalobce potom uvádí, že právním titulem je pojistná smlouva kapitálového životního pojištění podle sazby označené jako 2 TW. U tohoto typu pojištění se vede účet pojistníka, na kterém se evidují podílové jednotky investičních fondů nakoupené za zaplacené pojistné (běžné, popř. mimořádné). Z účtu pojistníka je strháván jedenkrát za měsíc poplatek na úhradu rizikového pojistného za sjednaná pojištění, počátečních nákladů a nákladů spojených se správou pojištění, a to formou prodeje příslušného počtu podílových jednotek, jejichž hodnota ke dni úhrady poplatku odpovídá výši tohoto poplatku (výše rizikového pojistného závisí mj. na aktuálním věku pojištěného, výše poplatku není obecně konstantní, ale může se v čase měnit). V případě, že na účtu pojistníka není dostatek podílových jednotek, které by uhradily strhávaný měsíční poplatek, pojistitel začne evidovat dluh klienta (tzv. akumulovaný dluh). Akumulovaný dluh představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože na účtu pojistníka nebyl dostatečný počet podílových jednotek. Akumulovaný dluh je zohledněn při předčasném zániku pojistné smlouvy. Odvolatel nepožaduje částku 1.206 Kč, ale pouze 597 Kč. Měsíčně se totiž žalovaný zavázal hradit částku 201 Kč, a to  vždy 11. den v měsíci  počínaje srpnem 2001. Uhradil však pouze jedno pojistné, když dalších šest zůstalo dlužných. Poté smlouva zanikla ze zákona dle § 801 občanského zákoníku v tehdy platném znění, a pojistné je tedy požadováno za období od 11. 9. 2001 do 10. 3. 2002. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206 a 212a o. s. ř.), a po přezkoumání obsahu spisu dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Okresní soud odmítl návrh žalobce podle § 174a odst. 3 o. s. ř. s tím, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je neurčitý, když z návrhu žalobce není zřejmé, za které konkrétní pojistné období či část pojistného období se žalobce domáhá zaplacení pojistného a jak dospěl k žalované částce. Krajský soud dospívá k závěru, že rozhodnutí okresního soudu není správné už z toho důvodu, že v dané věci není aplikovatelné ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř., které bylo do občanského soudního řádu vloženo novelou č. 218/2011 Sb. s účinností od 1. 9. 2011. Zákon č. 218/2011 Sb. neobsahuje ve vztahu ke změnám občanského soudního řádu v čl. IV. žádná zvláštní přechodná ustanovení. Při střetu staré a nové právní úpravy je proto nutno vycházet z obecně platné zásady nepravé retroaktivity procesních předpisů, tedy aplikace nových procesních norem pro dříve zahájená řízení. V takovém případě se v řízení pokračuje podle pozdějšího zákona, přičemž právní účinky úkonů v řízení dříve učiněných zůstávají zachovány. Návrh byl podán dne 24. 8. 2011, tedy v době, kdy v případě vadného návrhu občanský soudní řád předpokládal odstraňování vad ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. Ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. nelze aplikovat na návrhy podané před účinností novely provedené zákonem č. 218/2011 Sb., novela nemohla dodatečně stanovit nové požadavky na již podané návrhy, tedy vyžadovat jinou kvalitu podaného návrhu a pro nesplnění těchto nových požadavků pak žalobce sankcionovat odmítnutím návrhu, tím by měnila účinky již dříve učiněného úkonu. Takový výklad by znamenal pravou retroaktivitu, která není přípustná. V dané věci tedy ustanovení § 174a odst. 3 o. s. ř. na návrh podaný před účinností zákona č. 218/2011 Sb. nemůže dopadat, a proto měl okresní soud vyzvat žalobce k odstranění vad, pokud se domníval, že návrh je vadný. Okresní soud takto nepostupoval a nesprávně podání odmítl. Žalobce v odvolacím řízení návrh doplnil a důvod pro postup ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. již není dán, nejsou dány ani důvody pro odmítnutí podání, a krajský soud proto napadené usnesení změnil tak, že se návrh neodmítá a soudní poplatek se nevrací (§ 220 o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  n e n í  dovolání přípustné. V Olomouci dne 29. listopadu  2011 Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Musilová v. r. Eva Soušková předsedkyně senátu