18Ad 18/2012-24         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                       JMÉNEM   REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce  J. G.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  20.1.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 15.11.2011,                          t a k t o :    I.  Žaloba    s e     z a m í t á .  II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 20.1.2012 č.j. X, žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15.11.2011, kterým od 16.12.2011 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 56 odst. 1, písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v platném znění. Žalobce podle posudku Okresní správy   Pokračování                                             -2-                                       18Ad 18/2012     sociálního zabezpečení v Bruntále ze dne 9.9.2011 již není invalidní pro invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2, písm. c) citovaného zákona, ale je podle ust. § 39 odst. 2, písm. b) téhož zákona invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť                    z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí  vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 12.1.2012, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla        u žalobce určena ve výši 60% podle kapitoly II., oddílu A, položky 1, písm. d) přílohy č. 359/2009 Sb.         Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že posudkový závěr v jeho případě byl učiněn bez podrobnějšího  zkoumání jeho zdravotního stavu. Nebylo vzato v úvahu, že se jeho zdravotní stav zhoršil. Stále se u něj projevují následky chemoterapie, necitlivost části obličeje, špatné polykání a trpí nedoslýchavostí. Žalobce má za to, že použitá horní hranice poklesu pracovní schopností měla být pro více zdravotních postižení zvýšena.                       Žalovaná  se k žalobě nevyjádřila.          Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 20.1.2012 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Bruntále a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 29.5.2012 a žalobcem předloženými lékařskými zprávami. Poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl posouzen jako plně invalidní od 23.4.2009, ovšem v té době mu invalidní důchod nebyl přiznán pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění.  Dne 15.4.2010 byl žalobce posouzen opětovně jako invalidní ve třetím stupni a invalidní důchod pobíral od 1.1.2010.  Dne 9.9.2011 byla u něj provedena kontrolní lékařská prohlídka se závěrem, že nejde již o invaliditu třetího stupně, ale že jde o invaliditu stupně druhého, neboť pokles pracovní schopnosti činí u něj podle kapitoly II., oddílu A, položky 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění 60%. Datum změny invalidity bylo stanoveno 9.9.2011. Na  základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 15.11.2011 o snížení výše invalidního důchodu.  Proti rozhodnutí žalované podal žalobce námitky a o těchto námitkách rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno.         Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického  lékaře MUDr. M.     Pokračování                                             -3-                                       18Ad 18/2012     J., z dokumentace založené v posudkovém spise žalobce vedeném OSSZ v Bruntále, jakož i z lékařské dokumentace doložené žalobcem. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce  stav po léčbě karcinomu nosohltanu, stav po radiotherapii, stav po chemotherapii ukončené dne 24.2.2009 bez známek recidivy tumoru.  Tento stav posudková komise podřadila pod kapitolu I, položku 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy nejsou splněna kritéria pro hodnocení podle položek 1d) a 1e) uvedeného předpisu. Pokles pracovní schopnosti hodnotila posudková komise 45%  a tuto míru poklesu zvýšila o 10% s přihlédnutím k dalším zjišťovaným chorobným stavům a charakteru dosavadní práce žalobce na celkových 55%. Ostatními zdravotními postiženími žalobce je chronický zánět středouší vlevo, stav po remyringostomii vlevo se zavedením stipuly 25.1.2011, smíšená převodní nedoslýchavost oboustranně, poradiační hypothyreóza v substituci, úplavice cukrová druhého typu a nikotinismus. Posudková komise co se týče posudkového hodnocení dodala, že onkologické onemocnění u žalobce je v plné remisi tři roky po ukončení léčby, a že je tento stav stabilizován. Dle jejího názoru lze toho času postižení hodnotit maximálně jako středně těžké, nikoliv jako těžké či zvlášť těžké.       Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí  20.1.2012  již nebyl  invalidní  ve třetím stupni, ale byl invalidní ve stupni druhém. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 55% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – otorinolarynkologie, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. PK MPSV ČR řádně zhodnotila nepochybně úplnou zdravotní dokumentaci žalobce. Žalobce ostatně v tomto směru ničeho nenamítal ani co do obsahu posudku PK MPSV ČR, k jednání krajského soudu se nedostavil, svou neúčast neomluvil ani nepožádal o jeho odročení.        Jelikož žalobce k datu 20.1.2012 neplnil zákonné podmínky invalidity třetího stupně podle ust. § 39 odst. 2, písm. c) zák. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., ale plnil podmínky invalidity druhého stupně podle ust. § 39 odst. 2, písm. b) citovaného zákona, žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne  15.11.2011, kterým žalobci snížila invalidní důchod tak, že mu     Pokračování                                             -4-                                       18Ad 18/2012     od 16.12.2011 náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.        Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení,  a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě, dne  28. června 2012                                                           Samosoudce:                                                          JUDr. Petr Indráček