Odůvodnění
18Ad 57/2012-21
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce P. Z., zastoupeného JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem Český Těšín, Štefánkova 10, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 31.8.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 12.4.2012, o odnětí invalidního důchodu,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 31.8.2012 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 12.4.2012, kterým žalobci odňala invalidní důchod od 8.5.2012 podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné z 2.4.2012 již není
Pokračování -2- 18Ad 57/2012
invalidní. Podle tohoto posudku poklesla u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 14.8.2012, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobce určena ve výši pouze 15%, a to podle kapitoly XV, oddílu B, položky 9b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.
Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu a namítal, že po provedené poslední operaci, tj. plastiky LCA došlo u něj ke zhoršení zdravotního stavu, je nucen nosit ortézu na pravém koleni a používat francouzskou hůl. Musí brát denně utišující léky a s těmito léky není schopen vykonávat žádnou soustavnou činnost. Má problémy se spaním, nemůže sedět ani stát. Jeho zdravotní stav je neměnný, nestabilizovaný. Přetrvává u něj chronická bolestivost, chůze s napadáním, nezlepšeno je pnutí i omezení hybnosti. Současně žalobce poukázal na rozdílnost dosavadního hodnocení jeho poklesu pracovní schopnosti.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 31.8.2012 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, pracoviště Ostrava (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 14.11.2012 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl uznán v roce 2010 invalidním ve třetím stupni s datem vzniku této invalidity 13.8.2010. V roce 2011 byl žalobce uznán invalidním v prvním stupni a dne 2.4.2012 byla u něj provedena kontrola invalidity se závěrem, že již není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti byl stanoven 30% podle kapitoly XV, oddílu B, položky 10b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 12.4.2012, kterým žalobci invalidní důchod od 8.5.2012 odňala.
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 6.6.2012 shora uvedené námitky, na základě kterých byl dne 14.8.2012 posouzen lékařem ČSSZ se závěrem, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 15% podle kapitoly XV, oddílu B, položky 9b. Na základě tohoto posudkového hodnocení pak žalovaná vydala napadené rozhodnutí ze dne 31.8.2012.
Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení,
Pokračování -3- 18Ad 57/2012
vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. M., z nálezů ambulance chirurgie páteře MUDr. M. ze dne 10.2.2012, 21.10.2011, 22.4.2011, 28.1.2011 a 29.7.2011, MUDr. K. ze dne 17.8. a 7.9.2011, MUDr. P. ze dne 4.8.2011, lázní Darkov MUDr. C. ze dne 23.11.2011 – 4.1.2012, rehabilitačního nálezu ze dne 9.8. a 13.9.2012 MUDr. M. J. Nemocnice s poliklinikou Havířov, ortopedického vyšetření MUDr. M. ze dne 19.10.2012 Karvinské Hornické nemocnice a z úplné spisové dokumentace OSSZ Karviná. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 15%. Toto hodnocení PK MPSV ČR zdůvodnila funkčním postižením, které není patřičného stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Po provedené operaci již nejde o nestabilní kloub, poruchu kloubní hybnosti a proto nehodnotila tento stav podle položky 10. Dle ortopedické dokumentace ze dne 10.2.2012 je na pravém kolenním kloubu popisován objektivní stav, kde v červenci 2012 proběhla plastika předního zkříženého vazu. Kolenní kloub je lehce omezen do flexe 115 st., je v lehké semiflexi 10 st., je bez otoků, bez hydropsu, bez zánětu a je lehce oslaben stehenní sval. Lze souhlasit, že po poslední operaci – plastice předního zkříženého vazu pravého kolenního kloubu došlo objektivně k funkčnímu zlepšení. Zdravotní stav je možno považovat za stabilizovaný a lze očekávat případné další zlepšení posílením stehenního svalu – cvičením. Posudková komise dodala, že nehodnotila odlišně procentní pokles pracovní schopnosti žalobce od lékařky ČSSZ v rámci námitkového řízení, toto hodnocení je odlišné od lékaře referátu lékařské posudkové služby OSSZ v Karviné, což však nemá vliv na posudkový závěr o tom, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované neodpovídal žádnému stupni invalidity. Kromě stavu po plastice předního zkříženého vazu pravého kolenního kloubu jde u žalobce o stav po artroskopii pravého kolenního kloubu se subtotální vnitřní menisektomii v dubnu 2009 a v srpnu 2010, resekci pliky a zadního rohu mediálního menisku, stav po distorzi levého kolenního kloubu při úraze ze dne 10.4.2009 a stav po artroskopii levého kolenního kloubu se subtotální menisektomii vnitřního menisku v srpnu 2009.
Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 31.8.2012 již nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak
Pokračování -4- 18Ad 57/2012
nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 15% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalších odborných lékařů – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemocí, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. K datu vydání napadeného rozhodnutí pak byl žalobcův zdravotní stav posouzen ve smyslu ust. § 39 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a pokles jeho pracovní schopnosti pak byl posouzen podle vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudková komise vycházela z úplné dostupné zdravotní dokumentace žalobce a podle žalobce postihla veškerá jeho zdravotní omezení uvedená v diagnostickém souhrnu. Za této situace, kdy v posudku nebyly shledány žádné podstatné rozpory, nepřistoupil krajský soud na návrh žalobce, aby v řízení byl ustanoven znalec a vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie.
Jelikož žalobce k datu 31.8.2012 neplnil zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyl invalidní, a proto mu invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12.4.2012, kterým invalidní důchod žalobci v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění odňala.
Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.
Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 6. prosince 2012
Samosoudce:
JUDr. Petr Indráček
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky