18Ad 9/2012-26       ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                                    JMÉNEM   REPUBLIKY           Krajský soud v Ostravě rozhodl  samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci  žalobkyně  S.  L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 28.11.2011, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  3.8.2011,   o odnětí invalidního důchodu,                 t a k t o :  I.  Žaloba    s e     z a m í t á .  II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :         Rozhodnutím ze dne 28.11.2011 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3.8.2011, kterým žalobkyni odňala invalidní důchod od 18.9.2011    podle ust. § 56 odst. 1 písm. a)  a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.,  o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku o invaliditě vypracovaného v řízení o námitkách žalobkyně dne 27.10.2011  nešlo u žalobkyně   o invaliditu, neboť z  důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o  15%. Zdravotní postižení  žalobkyně  bylo podřazeno pod kapitolu XV, oddíl B, položku 8, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.   Pokračování                                          -2-                                   18Ad 9/2012             Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které poukázala na zhoršující se zdravotní stav v důsledku náhrady pravého kyčelního kloubu endoprotézou dne 17.1.2011 pro posdysplatickou coxartrózu. Způsobuje jí problémy chůze a bolesti vystřelující na zevní stranu stehna a lýtka, při delší chůzi má křeče svalstva. Pracuje nyní jako uklízečka a bolesti kyčle se zvětšují. V jejím případě jde o vady trvalé, neodstranitelné a podáváním utišujících prostředků a rehabilitací se její zdravotní postižení nezlepšuje a nestabilizuje.         Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne                         28.11.2011 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 26.4.2012, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a  poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla uznána od 1.1.2010 invalidní pro invaliditu prvního stupně.  Dne 14.7.2011 byla u ní provedena kontrola invalidity se závěrem, že již nejde o invaliditu prvního stupně, neboť pokles pracovní schopnosti u ní činí podle kapitoly XV, oddílu B, položky 8b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění 30%. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí ze dne 3.8.2011, kterým invalidní důchod žalobkyni odňala.         Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky dne 5.9.2011. Následně 27.10.2011 byla posouzena lékařem ČSSZ v rámci řízení o těchto námitkách se  závěrem, že míra poklesu pracovní schopnosti činí u žalobkyně 15%.        Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. M., z nálezů ambulance chirurgie páteře a ortopedie MUDr. P.  ze dne 23.10.2008, 18.12.2008, 5.3.2009, 15.10.2009, 18.4.2011, 17.10.2011, 5.12.2011 a 16.4.2012, z nálezu rehabilitační ambulance MUDr. J. ze dne 22.6.2011, z propouštěcí zprávy ortopedického oddělení ze dne 26.1.2011, z nálezu ortopedické ambulance MUDr. K. ze dne 1.2.2011, neurologické ambulance MUDr. P. ze dne 22.11.2011 a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Karviné.  Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně stav po náhradě pravého kyčelního kloubu endoprotézou dne 17.1.2011 pro postdysplatickou coxartrózu. Tato operace byla úspěšná, funkce náhrady je uspokojivá a jedná se o lehkou poruchu, lehké omezení hybnosti operované končetiny v kyčelním kloubu s omezením pro delší chůzí a stání. PK MPSV ČR volila horní hranici poklesu pracovní schopnosti uvedenou v kapitole XV, oddílu B, položce 8a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., tj. 15%. Toto hodnocení uvedla s přihlédnutím k sekundárním vertebrogenním potížím, které jsou pravděpodobně dány změnou   Pokračování                                          -3-                                        18Ad 9/2012       statodynamiky páteře v bederní oblasti po ortopedické operaci. V případě žalobkyně se nejedná o středně těžkou poruchu operované končetiny, tak jak hodnotil lékař OSSZ v Karviné v posudku ze dne 14.7.2011. Nejde o poruchu motorických funkcí operované končetiny, svalové atrofie s podstatným omezením hybnosti v operovaném kyčelním kloubu se značným snížením celkové pohyblivosti. PK se ztotožňuje s závěry posudku ČSSZ vypracovaného v námitkovém řízení a dospěla ke stejnému posudkovému závěru, tedy k poklesu pracovní schopnosti 15%.         Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí  28.11.2011 již nebyla  invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 15% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR,  o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře –  ortopéda,  tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobkyně.  Zánik invalidity                     u žalobkyně posudková komise zdůvodnila úspěšnou operací s náhradou pravého kyčelního kloubu endoprotézou pro postdysplatickou coxartrózu a zlepšením zdravotního stavu, kdy funkce této náhrady je uspokojivá a u žalobkyně jde o lehké omezení hybnosti operované končetiny v kyčelním kloubu s omezením pro delší chůzi a stání. Při hodnocení poklesu pracovní schopnosti posudková komise přihlédla i k sekundárním vertebrogenním potížím bederní páteře po ortopedické operaci.       Jelikož žalobkyně k datu 28.11.2011 neplnila zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyla  invalidní, a proto jí  invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.8.2011, kterým  invalidní důchod  žalobkyni v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění odňala.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.       Pokračování                                          -4-                                        18Ad 9/2012            Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení,  a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.           V Ostravě, dne  31. května 2012                                                                  Samosoudce:                                                              JUDr. Petr Indráček