19Ad 58/2011-35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobkyně B. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19.4.2011, o invalidní důchod, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I.  Žalobkyně žalobou ze dne 7.6.2011 se domáhala nového posouzení svého zdravotního stavu. Uvedla, že její zdravotní stav se nezlepšil. Není schopna delší chůze, stání, sezení i ležení. Tedy soustavné výdělečné činnosti. Navrhovala zrušení rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.2.2011. K žalobě připojila rozhodnutí žalované ze dne 19.4.2011 a rozhodnutí ze dne 18.2.2011. pokračování - 2 - 19Ad 58/2011  Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 24.6.2011 uvedla, že na základě námitek žalobkyně přezkoumala rozhodnutí ze dne 18.2.2010 v plném rozsahu. Vypracovaný posudek ČSSZ-Lékařskou posudkovou službou, pracoviště pro námitkové řízení Karviná ze dne 5.4.2011, sloužící jako podklad pro účely správního orgánu v prvním stupni řízení, jen potvrdil závěry posudku OSSZ Karviná ze dne 9.2.2011. Navrhovala ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 z.č. 582/1991 Sb. vyhotovení nového posudku u příslušné PK MPSV ČR. II.  Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 19.4.2011, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 10.8.2011 a doplňujícím posudkem téže komise ze dne 11.11.2011, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního). III. Provedeným dokazování soud zjistil, že:  1) Okresní správa sociálního zabezpečení v Karviné (dále jen OSSZ) dne 24.3.2000 posoudila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý, jehož hlavní příčina jsou chronické vertebrogenní potíže přetrvávající po operaci bederní páteře. Uvažováno o event. reoperaci. Dále podráždění slinivky a astmatické potíže. Stav byl hodnocen dle kap. XV, odd. E, pol. 4c příl.č.2 vyhl.č. 284/1995 Sb. -70% poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti.Byl vydán výrok, že posuzovaná je plně invalidní dle § 39 odst.1 písm. a) zák.č. 155/1995 Sb. s datem vzniku invalidity dnem 23.3.2000.  2) Dne 10.2.2009 OSSZ Karviná posuzovala zdravotní stav žalobkyně tak, že trvá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro vertebrogenní nález po opakované operaci bederní páteře, naposledy v r. 2007, se stabilizací. Dle kap. XV, odd. F, pol. 3, písm. b) přílohy č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. míra poklesu činí 40%. Ve výroku je uvedeno, že posuzovaná již není nadále plně invalidní dle § 39 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. s datem změny invalidity dnem 10.2.2009.  3) Dne 9.2.2011 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl v posudku o invaliditě, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č. 155/1995 Sb. Žalobkyně není invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst.2 písm. a) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Den změny byl stanoven na 9.2.2011. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položka 1, písm.c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. pokračování - 3 - 19Ad 58/2011 4) Žalobkyni byl přiznán částečný invalidní důchod dle § 44 odst.1 zák.č. 155/1995 Sb. od 2.4.2009. 5) Rozhodnutím ze dne 18.2.2011 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) odňala žalobkyni podle ustanovení § 56 odst.1 písm. a) a ustanovení § 39 odst.1 zák. č. 155/1995 Sb. od 2.4.2011 invalidní důchod mimo jiné s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Karviná ze dne 9.2.2011 již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnosti poklesla pouze o 30 %. 6) Žalobkyně dne 3.3.2011 na OSSZ Karviná uplatnila námitky vůči shora označenému rozhodnutí, ve kterých uvedla, že žádá o přezkoumání a znovu posouzení svého zdravotního stavu. 7) ČSSZ-Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení v Karviné, vypracovala dne 5.4.2011 posudek o invaliditě žalobkyně, dle jehož závěru se jedná u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č. 155/1995 Sb. Žalobkyně není invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Den zániku invalidity byl stanoven na 9.2.2011.  Z posudku vyplývá, že lékař LPS ČSSZ prostudoval lékařské nálezy, použité v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěl k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po opakované operaci v jednom segmentu bederní páteře. Při první operaci byla provedena extirpace degenerované ploténky v segmentu L4/L5, při druhé operaci byla provedena stabilizace tohoto segmentu, která je dobře funkční. Jako reziduální nález je postižení kořene L5 - emg prokazuje chronické periferně neurogenní změny v myotomu L5 vpravo. Celkově funkční postižení hodnotil na rozmezí lehkého a středně těžkého. Uvedl, že některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 4 citované vyhlášky nemění. Neshledával důvod pro hodnocení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti s odůvodněním, že jde o postižení funkčně na rozmezí lehkého a středně těžkého. Zdravotní postižení nelze hodnotit podle pol. d/ z toho důvodu, že porucha statiky a dynamiky páteře je lehká (nehybnost v segmentu L4/L5 je dána způsobem operace), nejsou přítomny parézy ani atrofie svalové, ani poruchy hybnosti končetin, ani projevy poruchy funkce svěračů. Od posledního posouzení nedošlo ke změně zdravotního stavu, pokračování - 4 - 19Ad 58/2011 ale k další stabilizaci zdravotního stavu a adaptaci na zdravotní postižení. Po snížení stupně invalidity v r. 2009 se posuzovaná správně pracovně zařadila v plném pracovním úvazku. Schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti jsou zachovány. Schopnost rekvalifikace je zachována. Zdravotní stav posuzovanou omezuje pro práci s přetěžováním páteře - se zvedáním a přenášením těžkých břemen a práci ve vynucených polohách.  8) ČSSZ rozhodnutím ze dne 19.4.2011 zamítla námitky žalobkyně, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.2.2011 a rozhodnutí žalované ze dne 18.2.2011 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná mimo jiné uvedla, že lékař ČSSZ přezkoumal posudkový závěr OSSZ Karviná ze dne 9.2.2011. Také prostudoval lékařské nálezy použité v průběhu řízení o námitkách jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí.  Provedeným přezkumem zdravotního stavu účastnice řízení lze konstatovat, že k datu vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Vzhledem k jeho funkčním důsledkům však tento zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. V rámci přezkumu napadeného rozhodnutí se Česká správa sociálního zabezpečení zabývala všemi námitkami účastnice řízení, přičemž zdravotní stav posoudila komplexně nad jejich rozsah. Jelikož po přezkoumání celkového zdravotního stavu činí pokles pracovní schopnosti účastnice řízení 30%, nejsou tak splněny podmínky pro trvání invalidity podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Česká správa sociálního zabezpečení shledala námitky jako nedůvodné. 9) Posudková komise MPSV ČR v Ostravě vypracovala dne 10.8.2011 posudek,dle kterého ke dni 19.4.2011 žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. V posudku je uvedl tento diagnostický souhrn: stav po exstirpaci hernie disku L4-5 v r. 1999, stav po dekompresi a stabilizaci L4-5 kostními štěpy a stabilizaci segmentu L4-5 v 10/2007, chronický vertebrogenní algický syndrom s lehkou poruchou statodynamiky. Chronická dysfunkce krční páteře - dle dokumentace.  Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po opakované operaci v jednom segmentu bederní páteře. Jako residuální nález je postižení kořene L5, EMG. Vyšetření prokazuje chronické periferně neurogenní změny v myotomu L5 vpravo. Celkově funkční postižení hodnotila posudková komise MPSV na rozmezí lehkého a středně těžkého stupně. Uvedla, že stav je srovnatelný se zdravotním postižením uvedeným kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písmena c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 30-40% stanovila dolní procentuální hranici 30% vzhledem k jisté stabilizaci klinického stavu a zřejmé adaptaci posuzované na něj. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu §3 citované vyhlášky pokračování - 5 - 19Ad 58/2011 neměnila. Posudková komise nehodnotila odlišně od posudkového lékaře OSSZ, ani od posudkového lékaře v rámci_ námitkového řízení a uvedla, že posuzována je schopna pracovat s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností, je schopna rekvalifikace. Jako dělnice schopna za uvedených podmínek.  9) Dle doplňujícího posudku vypracovaného posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 11.11.2011, k námitkám žalobkyně, se jedná o diagnostický souhrn: stav po exstirpaci hernie disku L4-5 v r. 1999, stav po dekompresi a stabilizaci L4-5 kostními štěpy a stabilizaci segmentu L4-5 v 10/2007, chronický recidivující vertebrogenní algický syndrom s lehkou poruchou statodynamiky, chronická dysfunkce krční páteře - dle dokumentace.  Posudková komise MPSV uvedla, že provedla v rozsahu potřebném pro účely odvolacího řízení nové posouzení, vzala na vědomí námitky posuzované v rámci odvolání a připomínky Krajského soudu v Ostravě. Stran namítnutí žalobkyně, že posudková komise nevyčkala výsledků odborných vyšetření sdělila, že nebyl předpoklad jejich podstatného vlivu na posudek v požadovaném období, což se po zhodnocení této dokumentace - vč. uvedených odborných nálezů neurologických a ortopedických - potvrdilo. /Kontrolní návštěvy a léčbu posuzované v odborných ambulancích lze průběžně očekávat i nadále/. Žalobkyně je vyučena prodavačka v r. 1964, nejdříve pracovala jako prodavačka PRIOR Ostrava, pak pečovala o dítě, poté řidička, dále střihačka ve Vkusu, pak dělnice u různých zaměstnavatelů, telefonistka, skladnice Rekultivace Havířov, naposledy jako vrátná. Při dotazu na stanovisko k pracovnímu zařazení sdělila na OSSZ, že pracuje jako vrátná. Z celkového hodnocení profesního rejstříku vyplývá posouzení k profesi střihačky. Nutno konstatovat, že přes popsané degenerativní a pooperační změny u posuzované se jedná v požadovaném období o prozatímní stabilizaci zdravotního stavu do úrovně "středně těžkého funkčního postižení" více úseků páteře s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, avšak s absencí např. neurogenního močového měchýře, s patřičným poškozením nervu, /nejsou známky redukce motorických jednotek nebo denervace dle EMG vyšetření/. Proto zvolena dolní % taxace, v anamnéze není prezentace žádných dalších chorobných stavů s trvalou subdekompensací. Není ani splněna podmínka "tzv. dlouhodobé náročnosti dosavadního zaměstnání".  Žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 19.4.2011 nebyla schopna práce fyzicky nadměrně náročné se zvedáním nadlimitních břemen, v nepříznivých klimatických podmínkách, tj. trvale v chladu, vlhku. Byla schopna práce v tepelně stabilizovaném prostředí s výše uvedeným omezením. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po opakované operaci v jednom segmentu bederní páteře. Jako residuální nález je postižení kořene L5, EMG vyšetření prokazuje chronické periferně neurogenní změny v myotomu L5 vpravo. Celkově funkční postižení hodnotila posudková komise MPSV na rozmezí lehkého a středně těžkého stupně a uvedla, že stav je srovnatelný se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písmena c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 30-40% stanovila dolní procentuální hranici 30%, vzhledem k stabilizaci zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí. /Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu §3 citované pokračování - 6 - 19Ad 58/2011 vyhlášky nemění/.  Posudková komise MPSV nehodnotila odlišně od posudkového lékaře OSSZ, ani od posudkového lékaře v rámci námitkového řízení a uvedla, že posuzována schopna pracovního zařazení s využitím svého vzdělání, znalostí a zkušeností, je schopna ev. rekvalifikace. Jako dělnice schopna za uvedených podmínek. IV.  Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.  V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 10.8.2011 a doplňující posudek téže komise dne 11.11.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobkyně byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru neurologie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobkyně komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobkyně. V. Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se  a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.  Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.  Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým pokračování - 7 - 19Ad 58/2011 a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.  Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. VI.  Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu v sociální oblasti. Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita) v systému důchodového pojištění a o některé další související změny.  K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních. Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.  Pro uznání invalidity ke dni 19.4.2011 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Protože ke dni 19.4.2011 pracovní schopnost žalobkyně poklesla toliko o 30 %, nejedná se o invaliditu. Žalobkyně nebyla invalidní ani následkem pracovního úrazu. Jestliže žalobkyně nebyla invalidní, pak nesplňovala podmínky nároku na invalidní důchod.  Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pokračování - 8 - 19Ad 58/2011 pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Subjektivní přesvědčení žalobkyně o tom, že splňovala ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními. Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobkyně ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 19.4.2011 nejednalo o invaliditu. Shodně s předchozími posudky popsala rozhodující příčinou poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti.  Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.  Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s.).  P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškáni lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 3.1.2012 JUDr. Bohuslava Drahošová samosoudkyně