19Ad 84/2011-27     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobce L.  V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 7.10.2011, o nároku na  invalidní důchod,   t a k t o :    I. Žaloba   s e   z a m í t á .    II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   I.   Žalobce se domáhal žalobou ze dne 31.10.2011 přezkoumání rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. Poukazoval na svůj nepříznivý zdravotní stav. V průběhu ústního jednání dne 10.4.2012 navrhoval žalobce zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení.   Žalobce v průběhu ústního jednání dne  10.4.2012 mimo jiné uvedl, že na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne 11.7.2011, kterou převzal dne 14.7.2011, se dohodl se zaměstnavatelem, že mu nabídne práci řidič  komponentů.     pokračování                                        - 2 -                                            19Ad 84/2011     Řidiče komponentů ve skutečnosti dělal pracovník, který byl k tomu určený. Tomuto pracovníkovi byl „pouze k ruce“: Tuto práci nezvládal ze zdravotních důvodů a proto došlo k uzavření smlouvy o rozvázání pracovního poměru dohodou. Poukázal na lékařský nález ortopeda MUDr. C. ze dne 30.3.2011.   Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 25.1.2011 navrhovala k důkazu vyžádání posudku u příslušné PK MPSV ČR .   II.   Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované  ze dne 7.10.2011 č.j. X, výpovědí z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. d/ Zákoníku práce ze dne 11.7.2011, dohodou o rozvázání pracovního poměru mezi S., s.r.o., zastoupené Ing. J. Z., vedoucím odštěpného závodu S., s.r.o., odštěpný závod E. F. a L. V. ze dne 1.8.2011, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 20.3.2012, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu  správního,  jakož  i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).   Provedeným dokazování soud zjistil, že:   1) Žalobce žádostí ze dne 16.5.2011 sepsanou Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Nový Jičín požádal o přiznání invalidního důchodu  od skončení výplaty nemocenských dávek.   2) Lékař OSSZ Nový Jičín  dne 30.6.2011 na základě výsledků zdravotnické dokumentace odborných lékařských nálezů vypracoval posudek o invaliditě. Ve výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 30 %. Neschopen od 1.10.2009, dávky do 15.4.2011. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je poúrazová levostranná subtotální artróza a stav po artrodeze sub talo, stav po distorzi levého hlezna, levostranná gonartróza II. stupně, stav po zlomenině patní kosti v minulosti, demyelinizační léze obou n.perioneů, více vpravo, lehká senzomotorická axonální polyneuropatie dolních končetin. Přetrvávající bolesti zejména v oblasti levého bérce, hlezna a nohy. Vyloučena cévní etiologie potíží, jsou silné únavové potíže.   V odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní   postižení   uvedené v kap. XV, odd. B, pol. 11, přílohy k vyhl. 359/2009   pokračování                                        - 3 -                                            19Ad 84/2011     Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a činí celkově 30 %.   3) Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ)  dne 20.7.2011 č.j. X rozhodla ve věci žádosti žalobce o invalidní důchod tak, že žádost pro nesplnění podmínek  ustanovení § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů zamítla, mimo jiné s odůvodněním, že  podle posudku OSSZ Nový Jičín ze dne 30.6.2011 žalobce nebyl invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.   4) Proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.7.2011 č.j. X o zamítnutí žádosti o invalidní důchod podal žalobce námitky ze dne 1.8.2011, ve kterých poukazoval na svůj nepříznivý zdravotní stav. Namítal, že nebyly vzaty v úvahu všechny jeho potíže, odkazoval  na lékařské zprávy, které připojil k podání.   5) ČSSZ- Lékařská posudková služba při vypracování posudku o invaliditě žalobce dne 22.9.2011 vycházela z odborných lékařských nálezů MUDr. N., MUDr. H., MUDr. K., MUDr. C., MUDr. J., z neurolog. oddělení Nemocnice Nový Jičín z 20.-22.4.2011, spisové dokumentace OSSZ Nový Jičín.  Po prostudování podkladové dokumentace dospěl lékař  LPS ČSSZ k závěru, že se u posuzovaného jedná  o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zák.č. 155/95 Sb. Posuzovaný není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb., z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost pouze o 30%.   Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti  určil stav po artrodéze levého kotníku v oblasti talokalkaneární, s narušením dynamického stereotypu, dle ortopeda již stacionární, uvedený v kapitole XV, odd. B, pol. 11,  přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro který se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%. Vzhledem k  vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace  podle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky tuto hodnotu zvýšil o 10 %, na celkově  30 %.   6) ČSSZ rozhodnutím ze dne 7.10.2011 č.j. X rozhodla o námitkách žalobce proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.7.2011 tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.7.2011 č.j. X potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení namítal posouzení svého zdravotního stavu, posoudila jeho invaliditu ve smyslu ustanovení § 5 písm. j.) a ustanovení § 8 odst. 9  zákona č. 582/1991 Sb. Novým posudkem o invaliditě ze dne 20.9.2011 bylo zjištěno, že  posuzovaný není invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/95 Sb. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve  smyslu ust. § 26 cit. zákona. Míra   poklesu pracovní schopnosti pokračování                                        - 4 -                                            19Ad 84/2011     z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě určena ve výši 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV (funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), odd. B (postižení končetin), pol. 11 (ztuhnutí nebo omezení pohybu v hlezenním kloubu/kloubech),  příl. k vyhl. MPSV č. 359/2009  Sb., pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalost a schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace se podle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 % a celkově činí 30 %.   Dále žalovaná v odůvodnění rozhodnutí uvedla, že lékař ČSSZ konstatoval, že zdravotní stav byl posouzen objektivně, z dostatečně doložené zdravotní dokumentace. Lékař ČSSZ prostudoval lékařské nálezy použité v průběhu řízení o námitkách, jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatoval, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí ani ke dni námitkového řízení. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Žalovaná citovala příslušná ustanovení zák.č. 582/1991 Sb. a 155/95 Sb.   ČSSZ konstatovala, že posudkový závěr prvoinstanční OSSZ Nový Jičín vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a pokles pracovní schopnosti byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb. a vyhl. MPSV č. 359/2009 Sb. Invalidita je jednou z nutných podmínek nároku na invalidní důchod, jak vyplývá z ust. § 38 zák.č. 155/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů a proto nemohla ČSSZ námitkám účastníka řízení vyhovět a invalidní důchod mu přiznat.   7) Posudková komise MPSV ČR  (dále jen PK MPSV ČR) s pracovištěm v Ostravě posoudila zdravotní stav žalobce a jeho pokles pracovní schopnosti (za přítomnosti žalobce) dne 20.3.2012. V posudku uvedla, že při vypracování posudku vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. Jiřího Nováka a dalších odborných lékařských nálezů (které citovala v posudku). Zjistila tento diagnostický souhrn: stav po artrodéze skloubení hlezenního kloubu a kosti patní vlevo (sub talo) dne 14.5.2010 pro pokročilou poúrazovou artrózu sub talo. Stav po zlomenině kosti patní 1992, stav po podvrtnutí levého hlezna 1.10.2009 a patní ostruhy vlevo. Posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného určila stav po artrodéze zkloubení hlezenního kloubu a kosti patní vlevo sub talo dne 14.5.2010 pro pokročilou poúrazovou artrózu sub talo s omezením hybnosti v kloubu. Tento stav odpovídal příloze k vyhl.č. 359/2009 Sb.,  kapitole XV, odd. B a byl srovnatelný s položkou 11 (ztuhnutí nebo omezení pohybu v hlezenním kloubu). Z rozmezí 10-20 % stanovila horní hranici 20 % i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Posudková komise uvedla, že u ostatních zdravotních postižení se o závažná funkční postižení nejedná, a proto nezvyšuje procentní hodnocení dle § 3 odst. 1.   pokračování                                        - 5 -                                          19Ad 84/2011     Posuzovaný pro dlouhodobě  nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 7.10.2011 nebyl schopen práce fyzicky náročné, trvale ve stoji a chůzi a s nutností chůze po nerovném terénu, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, v nepříznivých  klimatických podmínkách. Byl schopen práce převážně vsedě s možností střídat polohy, s výše uvedenými omezeními. Byl schopen při výkonu pracovní činnosti využít kvalifikaci a praxi (navíječ elektromotorů). Posudková komise uvedla, že hodnotí odlišně oproti lékaři OSSZ a ČSSZ, když nenavyšuje o 10 %. Uvedla též, že po skončení pracovní neschopnosti 15.7.2011 byl posuzovaný přeřazen u stejného zaměstnavatele na jinou práci – třidič komponentů, která byla vykonávána v sedě. Jednalo se o vhodné pracovní zařazení, kde mohl využít kvalifikace a praxe. Ve výroku posudku uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.   8) Dne 11.7.2011 S., odštěpný závod e.F. p.R. adresoval žalobci výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. d/ Zákoníku práce z důvodu, že podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní lékařské péče ze dne 8.7.2011 nesmí vykonávat dosavadní práci dělníka v elektrotechnice z důvodu pracovního úrazu. Byly vyčerpány všechny možnosti, jak jej nadále zaměstnat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, a proto přistoupil zaměstnavatel k rozvázání pracovního poměru. Výpovědní doba činí 2 měsíce. A začne plynout prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Žalobce převzal výpověď 14.7.2011.   9) Dne 1.8.2011 došlo k rozvázání pracovního poměru dohodou mezi S., s.r.o., zastoupené Ing. J. Z., vedoucím odštěpného závodu S., s.r.o., odštěpný závod E. F. a L. V. tak, že pracovní poměr zaměstnance uzavřený 3.6.1970 skončí uplynutím 31.7.2011 z důvodů zdravotních podle § 52 písm. d/ Zákoníku práce s výplatou odstupného ve výši 12-ti násobku průměrného měsíčního výdělku.   III.   Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.   V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Uvedená  komise  je přitom oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale také i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě (jejím vzniku, dalším   trvání  či zániku, třebaže   v oblasti  rozhodování o těchto nárocích     pokračování                                        - 6 -                                           19Ad 84/2011     jsou pojmy invalidity  především pojmy právními. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek  posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 20.3.2012. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost, a proto také neprováděl další dokazování a závěry vypracovaného  posudku pro své rozhodnutí plně převzal. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovým lékařem a lékařem z oboru  ortopedie na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise  se vypořádala se všemi lékařskými nálezy. Přesvědčivě odůvodnila  určení rozhodujícího zdrav. postižení žalobce i určení míry poklesu jeho pracovní schopnosti dle vyhl.č. 359/2009 Sb.   IV.     Podle ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   Podle odst.2 téhož ustanovení jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.   Pracovní schopností se rozumí podle odst.třetího schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.   Podle odst.4 cit. ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.   Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost   odpovídající   jeho   tělesným, smyslovým   a   duševním     schopnostem, pokračování                                        - 7 -                                           19Ad 84/2011     s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem.   Poklesem pracovní schopnosti se pak rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Lze říci, že při posuzování invalidity se hodnotí nejen samotný pokles pracovní schopnosti, ale nově i zachované schopnosti, včetně schopnosti pojištěnce se pracovně uplatnit .   V.   Soud vzal  za prokázáno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce  k datu 7.10.2011 s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV, oddíl B, srovnatelný s položkou 11,  příl. k vyhl. 359/2009 Sb., tj. stav po artrodéze skloubení hlezenního kloubu a kosti patní vlevo (sub talo) dne 14.5.2010 pro pokročilou poúrazovou artrozu sub talo s omezením hybnosti kloubu, který způsobuje 20%  míru poklesu  pracovní schopnosti žalobce.   Jestliže  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo u žalobce ke dni 7.10.2011 k poklesu jeho pracovní schopnosti  méně než 35%, nejsou  splněny podmínky invalidity podle § 39 odst.1 z. č. 155/1995 Sb. a invalidní důchod proto nenáleží.   Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise  vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro  zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem  odůvodnila   svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti  žalobce. Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky  invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.   Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobce  ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 7.10.2011 nejednalo o invaliditu. Posudková komise i lékař OSSZ a ČSSZ shodně popsali rozhodující příčinou poklesu schopnosti pracovní činnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované, shodně určili míru poklesu pracovní schopnosti žalobce 20%. Lékař OSSZ a lékař LPS navíc zvýšili tuto hodnotu o 10%, na celkově 30% pokles pracovní schopnosti.  Posudková komise MPSV ČR v Ostravě pokračování                                           - 8 -                                       19Ad 84/2011     odůvodnila odlišné hodnocení oproti lékaři OSSZ a LPK. Tento rozdíl v určení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce však nemá vliv na správnost rozhodnutí žalované, když míra poklesu činila méně než 35%. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínku úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Z posudku nevyplývá, že by posudková komise cokoli z lékařské dokumentace, kterou měla k dispozici, při hodnocení nevzala na vědomí nebo opomenula.   Pokud žalobce brojil proti poslednímu odstavci na straně 4 posudku, kde je uvedeno, že vykonával práci v sedě a jednalo se o vhodné pracovní zařazení, když tvrdil, že tuto práci nezvládal ze zdravotních důvodů, pak  soud vzal na vědomí obsah listin, které předložil k důkazu, tj.  výpověď z pracovního poměru ze dne  11.7.2011 a dohodu o rozvázání prac. poměru ze dne 1.8.2011. Nicméně ani tato skutečnost nemá vliv na určení míry poklesu pracovní schopnosti, neboť míra poklesu pracovní schopnosti je určována dle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.   Po provedeném řízení a hodnocení důkazů (§ 77 s.ř.s.) soud žalobu, vzhledem k výše uvedenému, zamítl, neboť není důvodná (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).   Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce  nebyl v řízení úspěšný  a úspěšná žalovaná ČSSZ nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s.) .       P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo     pokračování                                        - 9 -                                           19Ad 84/2011     jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 10. dubna 2012                                                                       JUDr. Bohuslava Drahošová                                          samosoudkyně