20Ad 1/2012-43                 ČESKÁ REPUBLIKA                ROZSUDEK                                       JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce   P.  B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 27.9.2011, o nároku na invalidní důchod             t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á .    II.       Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.                    O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod a přiznaný invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl odňat od 18.10.2011.   [2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav, který se nezlepšil ani po fyzické ani po psychické stránce a na skutečnost, že je mu navrhována reoperace. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla.     pokračování                                               - 2 -                                            20Ad 1/2012         [3] Žalovaná k žalobě uvedla, že se v předmětné věci jedná o  posouzení zdravotního stavu, a proto navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ČR) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Dále se již k věci nevyjádřila, neboť nebyla přítomna  jednání soudu dne 25.7.2012.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná dvěma výroky rozhodla následujíce: I. výrokem rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 12.5.2011  zcela změnila tak, že se účastníku řízení pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, žádost o invalidní důchod zamítá. Výrokem II. účastníku řízení od 18.10.2011 odňala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.  Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 27.7.2011, dle kterého  účastník řízení není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.  Účastník řízení byl invalidizován po  posouzení v říjnu roku 2008, když byl krátce po operaci bederní páteře s nutností stabilizace zdravotního stavu. V říjnu roku 2009 byl posouzen se zjištěním, že již není invalidní, zdravotní stav se stabilizoval a byl zlepšen. Nyní dle doložených nálezů lékař České správy sociálního zabezpečení neshledává žádné zhoršení zdravotního stavu. Jde o chronické zdravotní postižení s vertebrogenními potížemi a jejich dočasnou exacerbací. Lékař České správy sociálního zabezpečení nesouhlasí s tvrzením účastník řízení, že se jeho zdravotní stav zhoršil. Z doložených lékařských nálezů také není zřejmé, že by se zdravotní stav zhoršil v takovém stupni, že by se musel účastníka řízení podrobit reoperaci páteře, když všechna doposud provedená vyšetření prokazují absenci jakékoliv makroskopické organické změny v bolestivém úseku lumbosakrální páteře. Nelze potvrdit posudkový závěr lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 23.2.2011, neboť nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože nebyl dostatečně vyhodnocen stupeň zdravotního postižení účastníka řízení.   [5] Rozhodnutím ze dne 12.5.2011 byl žalobci přiznán od 30.1.2011  invalidní důchod pro  invaliditu prvního stupně  podle ustanovení § 38   písm. a) zákona č.155/1995 Sb.  ve výši 4182 Kč, s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze  dne 23.2.2011 byl podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp a § 39 odst. 2 písm. a) zdp uznán od 22.10.2010 invalidním pro invaliditu prvního stupně, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla   o 35 %.   [6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná   ve   správním   řízením ve výsledku   zhodnotila   zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35%,  přičemž pokračování                                                 - 3 -                                           20Ad 1/2012       lékařem OSSZ Karviná byl pokles stanoven o 35% s posudkovým hodnocením dle kap. XIII., odd. E, pol. 1 c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.  a v řízení o námitkách byl pokles stanoven v míře 20% dle kap. XIII., odd. E, pol. 1, avšak písmena b) přílohy cit. vyhlášky.   [7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 7.6.2012, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný vleklým bolestivým syndromem bederní páteře při degenerativních změnách, stavem po mini aloplastice disku L5/S1 16.7.2008 pro disc L pro výhřez meziobratlové ploténky, protruzí disku L4/5 mediálně do hloubky 5 mm s mírnou prevalencí doleva, dále těžší dysfunkcí distálních Th-L a L segmentů v květnu 2012 s lumboischialgiemi L5 a S1 – dle EMG v květnu 2012 starší chronické léze kořene S1 vlevo s perzistujícím eferentním blokem preganglionárně, lehkými chronickými změnami neurogenního charakteru i v myotomu L5 vlevo rovněž s patrným preganglionárním blokem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl vleklý bolestivý syndrom bederní páteře při degenerativních změnách a stav po mini aloplastice disku L5/S1 16.7.2008 se starší chronickou lézí kořene S1 vlevo s perzistujícím eferentním blokem preganglionárně,  lehkými chronickými změnami neurogenního charakteru i v myotomu L5 vlevo rovněž s patrným preganglionárním blokem, prokázanými EMG vyšetřením.  Stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole XIII., odd. E, pol. 1 b), kdy z rozmezí 10-20% stanovila posudková komise horní hranici 20%. Není důvod ke zvýšení této horní hranice, neboť žalobce jiným zdravotním postižením netrpí a je schopen vykonávat soustavnou pracovní činnost s využitím kvalifikace a praxe. K zařazení pod tuto položku vedla PK MPSV skutečnost, že se dle EMG jedná o lehké chronické neurogenní změny, recidivující páteřní nález k datu rozhodnutí ČSSZ nedosahuje těžkého stupně postižení. Je doložena porucha statiky a dynamiky lubosakrální páteře, kdy je postižen jen jeden úsek a některé denní aktivity mohou být vykonávány s obtížemi. K datu vydání napadeného rozhodnutí se jeví pooperační stav jako poměrně stabilizovaný, s občasnými recidivami obtíží. Nelze posoudit dle písmene c) uvedené položky, neboť nebyl doložen funkčně významný neurologický nález, ani recidivující projevy kořenového dráždění s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře. Celková výkonnost není závažně snížena při běžném zatížení, nedochází ke značnému omezení některých denních aktivit. Posudková komise MPSV konstatuje, že v dokumentaci jsou doloženy občasné recidivy bolestivých blokád LS páteře, avšak zhoršení s těžší dysfunkcí distálních Th-L a L segmentů je datováno od března 2012, kdy žalobce uklouzl na blátě – takový stav odpovídal dočasné pracovní neschopnosti.  Nelze jej zohlednit ani k datu napadeného rozhodnutí, když k tomu došlo cca půl roku po vydání tohoto rozhodnutí.         pokračování                                                 - 4 -                                           20Ad 1/2012         Posouzení lékařem OSSZ je z posudkového hlediska nadhodnocené a je nutno je považovat za posudkový omyl. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.   [8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to  rozhodnutí žalované ze dne 27.9.2011 o námitkách,  rozhodnutí žalované ze dne 12.5.2011 o přiznání invalidního důchodu, posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 23.2.2011 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 27.7.2011 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 7.6.2012.   [9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na  invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí  ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení   zdravotního   stavu   a   dochované   pracovní   schopnosti   žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb., v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických, neurochirurgických, EMG, CT a RTG páteře včetně vyšetření  MR a dalších, přičemž odborným členem komise byl lékař  neurolog. Žalobce byl pro potřeby jednání komise vyšetřen MUDr. Kristkem a byl vyšetřen neuroložkou i při jednání komise. Komise na základě odborných lékařských nálezů dospěla k závěru, že  pokles pracovní schopnosti u žalobce je nižší než 35%, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti tak jak byl hodnocen v námitkovém řízení dle kap. XIII, odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20%. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.  v kap. XIII, odd. E, položce 1. písmena b) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře,   pokračování                                                 - 5 -                                           20Ad 1/2012       degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým  funkčním postižením (postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) a komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila.  Soud při hodnocení kvality posudku posudkové komise přihlédl i k tomu, že ač v souzené věci se jedná o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, nikoliv odnětí invalidního důchodu (žalobce pro opožděnost žaloby neochránil své právo na soudní přezkum rozhodnutí žalované o odnětí důchodové dávky ze dne 29.10.2009) komise se přesto vypořádala se srovnáním stavu oproti době operace tak, že se pooperační stav je poměrně stabilizovaný s občasnými recidivami obtíží. Soud přihlédl i k tomu, že žalobce byl v r. 2008 invalidizován v rámci řízení o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity, před skončením roku nemoci a se stanovení kontrolní lékařské prohlídky za 10 měsíců.   [11] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.    [12] Vzhledem k tomu, že k uznání  invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře  35%, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za  invalidního.   [13] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl  úspěšný a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   pokračování                                                 - 6 -                                           20Ad 1/2012           Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Ostravě, dne 25. července 2012                                                        JUDr. Jana Záviská                                                                    samosoudkyně