20Ad 16/2012-26                 ČESKÁ REPUBLIKA                ROZSUDEK                                       JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně    V. K.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25,                k  žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 18.5.2012 ,  o nároku na invalidní důchod,             t a k t o :      I. Žaloba se  z a m í t á .    II. Žádnému z účastníků se   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.                      O d ů v o d n ě n í :     [1] Žalobkyni byl   od 24.7.2012 odňat  invalidní důchodu pro invaliditu prvního stupně.   [2] Žalobkyně včasnou žalobou  proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované vyslovila nesouhlas s tímto rozhodnutím, spočívající v nesprávném  posouzení     zdravotního stavu,  který je nadále nepříznivý, léčí se s depresemi a je v pracovní neschopnosti.   [3] Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že rozhodovala na základě lékařských posudků a v řízení před soudem  navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPS ČR a rozhodnutí po provedeném dokazování ponechává na úvaze soudu.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zcela změnila své rozhodnutí ze dne 9.2.2012 tak, že podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) a pro nesplnění podmínek ustanovení            § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. odňala s účinností od 24.7.2012 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 21.3.2012, dle kterého  pokles pracovní schopnosti byl hodnocen dle kap. II, oddíl A, pol. 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o 25%  bez další změny dle § 3 a 4 cit. vyhlášky oproti posouzení OSSZ Ostrava-město, které hodnotilo pokles pracovní  schopnosti o 35%.  Zdravotní stav účastníka řízení nebyl OSSZ Ostrava-město posouzen objektivně. Provedené navýšení základní procentní taxace pro další choroby se jeví jako účelové. Posudkový závěr OSSZ Ostrava-město nevycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity nebyl posouzen v souladu se zákonem o důchodovém pojištění a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla Česká správa sociálního zabezpečení k výsledku, že posudkový závěr Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 5.12.2011 nelze potvrdit.   [5] Rozhodnutím ze dne 9.2.2012 byla žalobkyni podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. snížena od 24.2.2012 výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, tj. na částku 4.562,- Kč měsíčně  s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 5.12.2011 již účastník řízení není podle  § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění  invalidní pro invaliditu druhého stupně, ale je uznán od  5.12.2011 invalidním pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 35%.   [6] Žalobkyně byla posudkem lékaře OSSZ Ostrava ze dne 8.11.2012 k žádosti               o invalidní důchod uznána invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl pokles  pracovní schopnosti stanoven             o 50% dle kapitoly II, odd. A, pol. 1c přílohy k  vyhl. č. 359/2009 Sb.  s tím, že míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Posudkem lékaře OSSZ Ostrava ze dne 5.12.2011 byl pokles pracovní schopnosti hodnocen dle kap. II, odd. A, pol. 1b) přílohy k  vyhl. č. 359/2009 Sb. o 25% a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky zvýšil o dalších 10% na celkových 35%. Posudkem lékaře ČSSZ v námitkovém řízení ze dne 6.4.2012  byl pokles pracovní schopnosti hodnocen dle kap. II, odd. A, pol. 1b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. o 25%.       [7] Vzhledem k námitce uvedené v žalobě si soud vyžádal nové posouzení zdravotního stavu u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě. Tímto posudkem ze dne 25.10.2012 bylo prokázáno, že                       u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný stavem po segmentektomii pravého prsu s revizí axilly pro ductolobulární, dobře diferencovaný karcinom pT1cNOMO v listopadu 2009 s následnou chemoterapií do 4.2.2010 a radioterapií od března do 21.4.2010, od května 2010 plná remise, bez vzdálených metastáz, trvá adjuvantní léčba Anatrazolem (hormonální terapie). Stav po tříštivé fraktuře levého olekranonu ulnanae léčené osteosyntézou s uspokojivou funkcí, osteopenie. Vertebrogenní algický syndrom. Arteriální hypertenze I. stadia. Mitrální regurgitace ¼ st. Trikuspidální regurgitace ¼ st. Obezita I. st. s BMI=30,5 kg/m2. Hypercholesterolemie. Hraniční urikemie při léčbě. Hepatopatie, hepatomegalie, sonografický obraz jaterní steatózy.  Plochonoží. Vbočené palce nohou. Artróza obou MTP kloubů 1. stupně. Artralgie drobných kloubů. Žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 18.5.2012 nebyla schopna těžké fyzické práce, v kancerogenním prostředí.  Byla schopna s uvedenými omezeními práce lehké v dělnických profesích, v lehkém průmyslu nebo ve službách, vč.  aktuálně vykonávané práce zubní instrumentářky. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu napadeného rozhodnutí stabilizován s popsanou poruchou funkce, byl stp.  segmentektomii pravého prsu s revizí axilly pro ductolobulární, dobře diferencovaný karcinom pT1cNOMO v listopadu 2009, s následnou chemoterapií do 4.2.2010 a radioterapií od března do 21.4.2010, od května 2010 v plné remisi, trvá adjuvantní léčba Anatrazolem (hormonální terapie), uvedený v příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí v kapitole II, odd. A, pol. 1, písm. b), vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (15-25%), tj. o 25% i s přihlédnutím k dalším chorobným stavům a dále posudková komise nezvýšila dle § 3 citované vyhlášky.  Posudková komise nehodnotila dle položky 1.c, 1.d ani 1.e, protože nebyly zj. příznaky tyto položky charakterizující. Žalobkyně byla uznána invalidní ve II. stupni dne 8.11.2010 pro segmentectomii pravého zevního horního kvadrantu prsu, stp. chemoterapii a radioterapii ukončené dne 21.4.2010 a stp. tříštivé fraktuře  levého olekranu léčené osteosyntézou a s uspokojivou funkcí dle kap. II, odd. A, pol. 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem výdělečné schopnosti o 50%. Toto hodnocení považuje posudková komise za posudkově a medicínsky mylné, protože horní hranice rozmezí pro středně těžké postižení dle položky 1 písm. c) je  u novotvarů 45% a posudková lékařka nezvýšila pokles pracovní schopnosti dle § 3. Dle názoru posudkové komise měla být  žalobkyně hodnocena dle pol. 1b, protože od ukončení aktivní terapie uplynulo 6 měsíců, stav byl v kompletní remisi, zákrok byl jen parciální, nebylo prokázáno  funkční postižení některých orgánů nebo systémů nádorem samým nebo v důsledku protinádorové terapie a hormonální terapie nevedla k nežádoucímu dlouhodobému závažnému funkčnímu postižení. Dle názoru posudkové komise měla být žalobkyně hodnocena dle položky 1 písm. b) s poklesem pracovní schopnosti nejvýše o 25%. Rovněž při kontrolní lékařské prohlídce dne 5.12.2011 byla rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stabilizována a ani další nově uvedené dg. (arteriální hypertenze kompenzovaná, osteopenie, VAS) žalobkyni neinvalidizovaly     jednotlivě ani ve vzájemné kombinaci a pokles pracovní schopnosti měl být dle  názoru posudkové komise hodnocen 25%. V DNR byla rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stabilizována, v remisi a ani další zjištěné choroby žalobkyni neinvalidizovaly samostatně nebo ve vzájemné kombinaci. K datu napadeného rozhodnutí  žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.    [8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované o námitkách, rozhodnutí ze dne 9.2.2012, posudek  lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 5.12.2011 a 8.11.2010 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 21.3.2012 vypracovaný v řízení o  námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 25.10.2012.   [9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na  invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní   stav   Ministerstvo  práce a sociálních věcí  ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení   zdravotního   stavu   a   dochované   pracovní   schopnosti   žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení (§ 16b zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění) a s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl  lékař – odborný internista. Posudková komise  vyhodnotila rozhodující onemocnění zcela shodně s posudkovým orgánem žalované i správním orgánem prvního stupně a  stanovila   pokles pracovní schopnosti, který  u žalobkyně je 25%. Posudková komise hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kap. II, odd. A, položky 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o 25% s tím, že k dalšímu navýšení dle § 3 cit. vyhlášky není důvod  Posudek posudkové komise MPSV ČR považuje soud za přesvědčivý a úplný,  a proto je   pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti  pracovní schopnosti žalobkyně podle přílohy k  vyhl. č. 359/2009 Sb.  v kap. II, odd. A, položce 1.b  za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro zhoubné novotvary s lehkým postižením, kdy stavy jsou v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované. Posudková komise posudkově vyhodnotila zdravotní stav žalobkyně v souhrnu všech vyšetření. Komise zcela přesvědčivě ve stejném smyslu jako žalovaná v námitkovém řízení odůvodnila příčinu odnětí invalidity.  Žalobkyně  byla uznána invalidní pro invaliditu II. stupně  v roce 2010,   kdy lékařka OSSZ určila pokles pracovní schopnosti o 50% dle kap. II. odd. A, pol. 1 písm. c) přílohy č. 359/2009 Sb., avšak uvedená pol. 1 písm. c) nabízí rozpětí 35-45 %. Vzhledem k tomu, že současně bylo uvedeno, že se procentní míra nemění dle § 3 a 4 cit. vyhlášky, šlo o zcela zřejmé administrativní pochybení a tedy, tak jak již bylo vysloveno posudkovou komisí, o posudkový omyl. Při kontrole v prosinci  2011 pak lékařka OSSZ procentní míru 25% navýšila o dalších 10% s ohledem na další zdravotní postižení, k čemuž podle posudkové komise nebyl důvod.    [11] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Proto jakékoliv zhoršení zdravotního stavu po datu vydání napadeného rozhodnutí, lze řešit pouze novou žádostí.   [12] Vzhledem k tomu, že k uznání  invalidity prvního stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti nejméně o 35%, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí proto považovat za invalidní. Vzhledem k uvedenému soud žalobu zamítnul (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).   [13] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotovení u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                                  V Ostravě dne 5. prosince  2012                                                                           samosoudkyně                                                                      JUDr. Jana Záviská