20Ad 36/2011-43                 ČESKÁ REPUBLIKA                ROZSUDEK                                       JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně   J.  B. proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 26.7.2011, o nároku na invalidní důchod               t a k t o :    I.Žaloba se  z a m í t á .    II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.                      O d ů v o d n ě n í :     [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod.   [2] Žalobkyně podala včasnou žalobu  proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav, který jí významně omezuje ve výkonnosti. Vyslovila přesvědčení, že v rámci posudkového řízení žalovaná nezjistila   pokračování                                            - 2 -                                 20 Ad 36/2011           skutkový stav věci a v důsledku toho vydala rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem  o důchodovém pojištění. Příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je astma bronchiale, přičemž není pravdou, že se u ní toto onemocnění projevuje pouze v zimním, inverzním a mrazivém počasí, nebo v pylové sezóně, když se u ní dušnost projevuje celoročně, a to i při běžných domácích činnostech. Součástí jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je atopický ekzém a chronický ekzém rukou kontaktního charakteru, přičemž i přes lékařem určenou léčbu se u ní toto kožní onemocnění projevuje častým bolestivým osypáním rukou v části předloktí  a dlaní. Neurologické vyšetření potvrdilo neurogenní tetanii. Žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla.   [3] Žalovaná k žalobě uvedla, že rozhodnutím ze dne 6.4.2011 zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod na podkladě posudku OSSZ Karviná ze dne 21.3.2011 z důvodu zjištěného poklesu pracovní schopnosti jen o 30%. Žalobkyně nebyla uznána invalidní. Rozhodnutí bylo doručeno dle dodejky dne 8.4.2011. V rámci řízení                      o námitkách bylo za použití ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb. a § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.  vydáno k uplatněným námitkám dne 26.7.2011 rozhodnutí             o zamítnutí námitek vzhledem k posudku ČSSZ LPS pracoviště pro námitkové řízení Karviná ze dne 8.6.2011, kterým nebyl opět stanoven žádný stupeň invalidity. Na základě tohoto nově vyžádaného dalšího odborného lékařského posudku byla žalovaná nucena prvoinstanční rozhodnutí ze dne 6.4.2011 plně potvrdit. V rámci řízení                o námitkách  dle ust. § 88 a násl. zákona č. 582/1991 Sb. byl žalovanou zcela správně vyžádán další nový posudek o zdravotním stavu žalobkyně dle ust. § 5 písm. j) a dle ust. § 8 odst. 9 téhož zákona.  Tento posudek byl řádně zpracován po profesionální a odborné stránce. Posudkem ČSSZ LPS, pracoviště pro námitkové řízení ze dne 8.6.2011 byl potvrzen posudek OSSZ ze dne 21.3.2011 o neuznání invalidity, přičemž zdravotní postižení bylo přiřazeno k jiné položce vyhlášky a stanoven nižší pokles pracovní schopnosti – pouze o 20%. Protože se jedná o přiznání dávky podmíněné posouzením zdravotního stavu s uznáním invalidity je žalovaná povinna plně respektovat při rozhodování o nároku na invalidní důchod odborné lékařské posudky. Pro soudní řízení navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ČR) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. a rozhodnutí ve věci samé ponechala na úvaze soudu dle závěru posudkového posouzení.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne  6.4.2011 číslo X  potvrdila. Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem          o invaliditě ze dne 8.6.2011, dle kterého  žalobkyně  nebyla invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 20%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X, odd. B, položce 3., písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (astma pod částečnou kontrolou).     pokračování                                            - 3 -                                 20 Ad 36/2011           [5] Rozhodnutím ze dne 6.4.2011 byla žalobkyni zamítnuta žádost o  invalidní důchod pro nesplnění ustanovení § 38  zákona č. 155/1995 Sb.  s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze  dne 21.3.2011 není   invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla  pouze o 30%.   [6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízením zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nižším než 35%, přičemž lékařem OSSZ Karviná byl pokles stanoven o 30% a v řízení o námitkách o 20%.   [7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 10.11.2011, který byl vypracován k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo                 o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný asthma bronchiale středně těžké perzistující, kortikodependentní, dermorespiračním syndromem, nyní atopicky ekzém             v progresi, alergií na roztoče, trávy, potraviny – ořechy, čokoláda a jiné, chronickým ekzémem rukou kontaktního charakteru na kovy (nikl, kobalt), osteopenií, neurogenní tetanií, bolestivostí krční páteře s recidivujícími obtížemi, stavem po kapsulitidě ramenních kloubů s omezením hybnosti pravého ramenního kloubu, stavem po levostranné lobektomii a parciální resekci pravého laloku štítné žlázy v r. 1999 pro hyperfunkční polynodosní strumu, normální funkce zbylého pravého laloku, nyní remise onemocnění a postulcerosní deformací bulbu duodena dle fibrogastroskopického vyšetření (v 08/2010). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je asthma bronchiale středně těžké perzistující. Toto zdravotní postižení je srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole X, oddílu B, položce 3b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 20-40% je stanovena dolní hranice 20% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním potížím a pracovnímu zařazení.  Prokázána osteopenie její pracovní potenciál dále nesnižuje, odborné nálezy doložené k odvolání prokazují dobrou odezvu na zavedenou léčbu s maximálně lehkým funkčním postižením, bez průkazu častějších recidiv. Aktuální exacerbace kožních projevů je léčitelná při krátkodobé pracovní neschopnosti.  K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.,  neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně             o 35%.    [8] Posudková komise MPSV ČR s pracovištěm v Brně dne 22.2.2012 dospěla shodně s názorem posudkové komise MPSV v Ostravě, že u žalobkyně se k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s procentní mírou poklesu  pracovní schopnosti méně než o 35%. Tato posudková komise však pokračování                     - 4 -                     20Ad 36/2011     oproti názoru posudkové komise MPSV ČR v Ostravě hodnotila rozhodující onemocnění asthma podle kapitoly X, oddílu B, položky 3, písm. a), neboť šlo o asthma bronchiale pod kontrolou s normálními ventilačními parametry nebo jen s mírnou obstrukcí v periferních dechových cestách, bez nočních příznaků a dokumentovaných exacerbací s poklesem o 10%. Pro atopický ekzém došlo k navýšení o dalších 10 procentních bodů, na celkových 20%.   K datu napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní podle           § 39 odst. 1 zákona číslo 155/95 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.,  neboť nešlo            o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.   [9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to  rozhodnutí žalované ze dne 26.7.2011 o námitkách, rozhodnutí žalované ze dne 6.4.2011,  posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 6.4.2011 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 8.6.2011 vypracovaný v řízení o  námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 10.11.2011 a posudkové komise MPSV ČR v Brně ze dne 22.2.2012.   [10] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [11] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na  invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí  ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení   zdravotního   stavu   a   dochované   pracovní   schopnosti   žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a vzhledem k námitkám žalobkyně i posudkovou komisí MPSV ČR v Brně.  Tyto důkazy považuje soud za stěžejní. Obě  posudkové komise podaly posudky  v řádném složení, stanoveném před 1.1.2012 vyhláškou č. 182/1991 Sb., v platném znění a po 31.12.2011 dle § 16b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění,  s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odborným členem komise byl vždy lékař – odborný internista a plicní. Ač obě komise k vyhodnocení rozhodujícího onemocnění přistoupily odlišně, ve výsledku se shodly, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně je nižší než 35%, tedy, že nedosahuje míry, která zakládá invaliditu. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti dle kapitoly X, oddílu B, položky 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 20% a posudková komise v Brně dle kapitoly X, oddílu B, položky 3, ale písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2006 Sb. s navýšením dle § 3 cit. vyhlášky na celkových 20%. Krajský soud s ohledem na skutečnost, že obě posudkové komise se ve výsledném procentním hodnocení poklesu pracovní schopnosti shodly, neprováděl další dokazování v tomto   pokračování                     - 5 -                     20Ad 36/2011         směru. Vzhledem k uvedenému, soud dospěl k závěru, že u žalobkyně je přesvědčivě prokázán pokles pracovní schopnosti v míře nižší než 35%, a tudíž jí nelze k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní.    [12] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.    [13] Vzhledem k tomu, že k uznání  invalidity je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře  35%, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobkyni  k datu napadeného rozhodnutí považovat za  invalidní.   [14] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla  úspěšná a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).   P o u č e n í :        Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne  doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou  vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Ostravě, dne 11. dubna  2012                                                                                                    JUDr. Jana Záviská                                                                                            samosoudkyně