22 A 128/2011 – 42         U s n e s e n í          Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně G. M. G.,, proti žalované Vězeňské službě České republiky, o nejasné žalobě ze dne 15.6.2011,   t a k t o :    I. Žaloba se odmítá.    II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :    Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení „rozhodnutí“ žalované použít pro eskortu žalobkyně dne 30.5.2011 poutací opasek.    Soud vycházel ze závazného právního názoru obsaženého v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.4.2012 č.j. 5 As 27/2012-34, že napadený akt správních orgánů nelze posoudit jako „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., z žalobní argumentace by se však podávalo, že by se v posuzované věci mohlo jednat o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. s.ř.s., s čímž však nekoresponduje návrh rozsudečného výroku.    Ust. § 82 a § 87 s.ř.s. totiž toho, kdo se domáhá ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, legitimují k tomu, aby se u soudu domáhal určení, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zákazu správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a příkazu, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem.    Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu se tak nelze domáhat zrušení zásahu, pokynu či donucení.    Žalobní argumentace je tak v rozporu s návrhem výroku rozsudku, což soudu znemožňuje žalobu projednat a o ní rozhodnout bez odstranění tohoto rozporu a bez doplnění dalších náležitostí žaloby, ať už žaloby proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 71 odst. 1 s.ř.s. či žaloby proti nezákonnému zásahu ve smyslu § 84 odst. 3 s.ř.s. Soud proto usnesením ze dne 21.6.2012 doručeným žalobkyni 25.6.2012 vyzval žalobkyni k odstranění tohoto rozporu, stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu 20 dnů a poučil ji o následcích nesplnění této výzvy.    Žalobkyně však dodnes na shora uvedené usnesení nikterak nereagovala, proto soud podle § 37 odst. 5 s.ř.s. její žalobu odmítl.    O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.     V Ostravě dne 15. srpna 2012                                                                JUDr. Monika Javorová                                předsedkyně senátu