22A 197/2010 – 29                     ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK    JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce P. G., zastoupeného JUDr. Patrikem Girglem, advokátem se sídlem ve Vyškově, Dědická 14, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14.1.2010            č.j. KUOK 4002/2010, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,   t a k t o :   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 14.1.2010     č.j. KUOK 4002/2010 se pro vady řízení  z r u š u j e  a věc                  se   v r a c í  žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný  je  p o v i n e n  zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.800,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Patrika Girgla, advokáta se sídlem ve Vyškově, Dědická 14.         pokračování                                            -2-                                             22A 197/2010     O d ů v o d n ě n í :    Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí  žalovaného ze dne 14.1.2010 č.j. KUOK 4002/2010, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání                  a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Prostějov ze dne 1.10.2009 č.j.             PVMU 119092/2009 41, OD 187/2009 Kam, kterým byly zamítnuty jako nedůvodné námitky žalobce a provedený záznam čtyř čtyřbodových přestupků ze dne 31.7., 14.8., 18.8 a 21.8.2008, kterými bylo ke dni 28.11.2008 dosaženo 12-ti bodů v bodovém  hodnocení,  byl potvrzen.    V  žalobě žalobce namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí a vady řízení, když se žalovaný nezabýval posouzením otázky, zda se jedná o jeden skutek a tedy o pokračující přestupek, v rámci něhož došlo ke čtyřem porušením zákonných ustanovení, která upravují bezpečnostní přestávky. Rozhodnutí žalovaného argumentačně svědčí o tom, že jednání bylo posuzováno jako samostatné přestupky. Podle žalobce však se jedná o jeden přestupek, za který hrozí ztráta čtyř  bodů. Podle žalobce jednotlivé skutky naplňují stejnou skutkovou podstatu, mají stejný způsob provedení, jsou spáchány v krátké době a byly ukončeny správním rozhodnutím. Žalobce poukázal také na současnou soudní praxi, která se již danou problematikou zabývala a která byla mediálně publikována. Žalobce proto předpokládá jednotný výklad především ze strany soudů. Žalobce namítl,                 že žalovaný se zcela nevypořádal se všemi odvolacími námitkami.   Žalovaný ve vyjádření uvedl, že z  výrokové části napadeného  rozhodnutí správního orgánu prvého stupně je zřejmé, že zápis čtyř čtyřbodových  přestupků byl proveden na základě příkazu Městského úřadu Moravská Třebová ze dne 7.11.2008 č.j. MÚMT 32747/2008. Závěr, že se jedná o čtyři přestupky, je dán i uvedením doby jejich spáchání, tedy uvedením jednotlivých dnů. Takto formulované přestupkové jednání vylučuje možnost jednotlivé skutky vyhodnotit jako přestupek pokračující. Názor žalobce, že se jedná o jeden přestupek, je názorem subjektivním, který nemá oporu v jeho právní argumentaci. Žalovaný v posuzované věci nevybočil z rámce správního řízení. Pokud žalobce tvrdí, že se žalovaný zcela nevypořádal s jeho námitkami, jedná se o neurčitý pojem, který žalobce blíže nerozvedl, takže na něj nelze konkrétně reagovat. Žalovaný je nicméně toho názoru, že se vypořádal           se všemi odvolacími námitkami v dostatečném rozsahu, takže jeho rozhodnutí          je přezkoumatelné. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.    Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, vycházel            ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu    (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.), přičemž byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě    (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.).   Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že rozhodnutím Městského úřadu Moravská Třebová ze dne 7.11.2008  č.j. MÚMT 32747/2008 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku dopravy podle ust. § 23 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích,  když  nedodržel bezpečnostní přestávky,  jak mu ukládá předpis ES č. 561/2006.  Za toto jednání  mu  byla uložena pokuta ve výši 1.500,- Kč.   pokračování                                            -3-                                             22A 197/2010   V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak správní orgán uvedl, že z protokolu o výsledcích kontroly provedené Policií ČR Svitavy ze dne 28.8.2008 bylo zjištěno, že žalobce     ve dnech 31.7., 14.8., 18.8. a 21.8.2008 překročil dobu jízdy. Jednáním řidiče tak došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 23 odst. 1 písm. h)         zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění (dále jen zákon o přestupcích). Na základě oznámení o dosažení 12-ti bodů v bodovém  hodnocení a výzvy k odevzdání řidičského průkazu, které byly žalobci zaslány Městským úřadem v Prostějově jakožto správním orgánem prvého stupně dne 4.12.2008,  podal žalobce námitky, v nichž uvedl, že rozhodnutím Městského úřadu Moravská Třebová mu byla s přihlédnutím k závažnosti přestupku uložena pokuta na samé spodní hranici ve výši 1.500,- Kč  a  proto nesouhlasí s udělením 12-ti bodů. Správní orgán rozhodnutím prvého stupně ze dne 28.1.2009 č.j. PVMÚ 145329/2008-6  zamítl podané námitky jako neodůvodněné a provedený záznam 12-ti bodů ke dni 28.11.2008 potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, na jehož základě bylo rozhodnutí správního  orgánu prvého stupně rozhodnutím žalovaného ze dne 16.3.2009 sp. zn.  KUOK/20062/2009/ODSH/359 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. V rámci dalšího řízení byl do správního spisu založen výpis z bodového hodnocení  řidiče, z něhož vyplývá, že  na základě příkazu Městského úřadu  Moravská Třebová, který vycházel z materiálu Policie ČR Svitavy ze dne 28.11.2008,  byly žalobci do bodového hodnocení zapsány čtyři přestupky               po čtyřech  bodech. Dne 5.5.2009 pod č.j. PVMÚ 43938/2009 41 vydal správní orgán prvého stupně nové rozhodnutí ve věci, kterým odvolání žalobce zamítl jako neodůvodněné a záznam o dosažení 12-ti bodů ke dni 28.11.2008 potvrdil. Také toto rozhodnutí bylo na základě odvolání žalobce zrušeno,  a to rozhodnutím žalovaného ze dne 21.7.2009 č.j. KUOK 72523/2009 a věc byla vrácena správnímu orgánu prvého stupně k dalšímu projednání. Dne 1.10.2009 pod č. j. PVMÚ 119092/2009 41,  vydal správní orgán prvého stupně  rozhodnutí,  jímž námitky žalobce zamítl jako neodůvodněné a provedený záznam čtyř čtyřbodových přestupků ze dne 31.7.,14.8.,18.8. a 21.8.2008,  kterými bylo ke dni 28.11.2008 dosaženo 12-ti bodů v bodovém hodnocení,  potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí pak uvedl,  že záznam  12-ti bodů byl proveden, protože se jedná o čtyři přestupky spácháné ve čtyřech různých dnech. Zákon bylo porušen 4x, i když tyto přestupky byly projednány v jednom řízení. Pokud se pachatel dopustil více přestupků, které je příslušný projednat týž orgán,  projednávají se tyto přestupky ve společném řízení. Tímto záznamem čtyř přestupků bylo ke dni 28.11.2008 dosaženo 12-ti bodů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání,  v němž namítl, že  v řízení o námitkách  proti  záznamu bodů v registru řidičů nepřísluší správnímu orgánu přezkoumávat pravomocné rozhodnutí, kterým byly uloženy sankce za jednání zařazené                do bodového hodnocení. Poukázal na  příkaz Městského úřadu Moravská Třebová,  v němž byl  sankcionován  za jeden skutek,  a to, co je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí, nemůže být hmotněprávní podmínkou kvalifikace jeho jednání. Žalobce zpochybnil spáchání více přestupků také s ohledem na jednotný záměr,  stejný          či obdobný způsob provedení a blízkou časovou souvislost skutků. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného, v němž žalovaný uvedl, že obecně platí,   že nedodrží-li řidič bezpečnostní  přestávky v řízení  celkem ve čtyřech dnech a dojde-li při kontrole k tomuto zjištění v jednom dni, správní orgán projedná přestupek řidiče v jednom řízení za všechna prokázaná  porušení a výsledkem          je tedy jedno  rozhodnutí, kde  příslušný   správní  orgán  úhrnem  uloží   řidiči  sankci        pokračování                                            -4-                                             22A 197/2010   za přestupkové jednání a rovněž úhrnem konstatuje,  kterým porušením právních předpisů k tomuto přestupkovému jednání došlo. Tato skutečnost však neznamená, že se jednalo o jeden trvající přestupek, nýbrž že tyto přestupky byly spáchány samostatně a v různých časových obdobích.    Podle ust. § 23 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích ve znění platném        do 31.12.2008,  přestupku se dopustí ten, kdo jako řidič vozidla při kontrole není držitelem dokladů, předložil neplatný doklad nebo nepředložil doklady požadované zvláštním právním předpisem, nevede stanoveným způsobem záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, záznam o provozu vozidla nebo nedodržuje stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, nepředložil záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku nebo záznam o provozu vozidla požadovaných zvláštním právním předpisem.    Podle ust. § 123c odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) o silničním provozu. Dopustil-li se řidič více přestupků nebo trestných činů, spáchaných jednáním zařazeným do bodového hodnocení, zaznamená příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich.   V posuzované věci je mezi účastníky nesporné, že žalobce ve dnech 31.7., 14., 18. a 21. 8.2008,  několikrát naplnil stejnou skutkovou podstatu přestupku         na úseku dopravy a silničního hospodářství podle ust. § 23 odst. 1 písm. h) zákona     o přestupcích, ve znění platném do 31.12.2008 (nyní   § 23 odst. 1 písm. f) zákona                o přestupcích). Krajský soud  se v posuzované věci primárně zabýval tím,  zda rozhodnutí o přestupku, tj. příkaz Městského úřadu Moravská Třebová ze dne 7.11.2008 č.j. MÚMT 32747/2008,  mohl být podkladem pro zápis čtyř čtyřbodových přestupků.   Na základě ustálené rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen NSS ze dne 6.8.2009 č.j. 9 As 96/2008-44) správní orgán rozhodující v řízení o  námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam, tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu, zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k zákonu o silničním provozu obsaženému bodovému hodnocení jednání. „Správní orgán v tomto řízení však zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci,              na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako    na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ (viz. rozsudek NSS č.j.                  9 As 96/2008-44). Správní orgán však může provést záznam v registru řidičů pouze za předpokladu, že rozhodnutí o přestupku je srozumitelné a jednoznačně z něj vyplývají skutečnosti nutné pro závěr o dosažení konkrétního počtu bodů.                Ve výrokové  části příkazu Městského úřadu Moravská Třebová ze dne 7.11.2008     je uvedeno, že  žalobce nedodržel bezpečnostní přestávky,  jak mu ukládá předpis ES č. 561/2006  a tímto jednáním  je vinen ze spáchání přestupku na úseku dopravy podle  ust.  §  23 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích, a proto se mu ukládá  pokuta   pokračování                                            -5-                                             22A 197/2010   ve výši 1.500,- Kč. Ve výroku napadeného     rozhodnutí   se     tedy    nehovoří          o   spáchání  několika   přestupků,  ale  o spáchání přestupku jediného, když             je použito jednotné číslo podstatného jména přestupek, s odkazem na příslušné zákonné ustanovení obsahující  právní větu přestupkového jednání. V odůvodnění  podkladového rozhodnutí je pak  v odstavci druhém uveden odkaz na kontrolní zjištění Policie ČR Svitavy ze dne 28.8.2008, že žalobce překročil dobu jízdy            ve dnech 31.7., 14.8., 18.8. a 21.8.2008,  přičemž v odstavci  následujícím je toto jednání kvalifikováno jako naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 23 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Ani v odůvodnění rozhodnutí tedy není vyhodnoceno, že se  žalobce  dopustil vícero přestupků jednáním, které                     je mu kladeno  za vinu.  Podkladovému rozhodnutí lze jistě vytknout značnou nepřesnost ve  vymezení skutkové věty,  z jejíhož obsahu není zřejmé, kdy                se žalobce přestupkového jednání dopustil a v čem spočívalo, když ust. § 23 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích obsahuje různé skutkové podstaty téhož přestupku.    Je z něj však zcela seznatelné,  že žalobce byl uznán vinným ze spáchání jediného přestupku a za ten mu byla uložena pokuta. Výrok v tomto směru zcela koresponduje  s odůvodněním  rozhodnutí, kde,  ačkoliv  je  výslovně uvedeno, že se žalobce dopustil nezákonného jednání ve čtyřech (shora uvedených) dnech,  dopustil se tím naplnění skutkové podstaty  jednoho přestupku. S ohledem na skutečnost,               že ve správním spise je založena pouze první strana podkladového rozhodnutí,         tj. příkazu Městského úřadu Moravská Třebová,  nemohl se krajský soud se zněním celého rozhodnutí seznámit, nicméně z té části rozhodnutí, která je ve spise založena, lze jednoznačně dovodit, že  toto rozhodnutí nemůže být podkladem pro zápis čtyř čtyřbodových přestupků v bodovém hodnocení řidiče. Pokud by v chybějící části odůvodnění bylo dále rozvedeno,  že se žalobce dopustil spáchání vícero  přestupků jednáním, které je mu kladeno za vinu, zakládalo by takové  odůvodnění rozpor mezi výrokem a odůvodněním a též zásadní rozpor uvnitř samotného odůvodnění rozhodnutí  o přestupku, takže ani v takovém případě by toto podkladové rozhodnutí nemohlo být  podkladem pro záznam čtyř přestupků. Na tomto místě        je nutno správním orgánům obou stupňů  vytkout,  že za situace, kdy příkaz Městského úřadu Moravská Třebová je zcela zásadním podkladem  nejen pro provedení záznamu bodů v registru řidičů, ale také pro rozhodnutí o námitkách žalobce proti záznamu bodů správními orgány obou stupňů,  rozhodovaly bez toho, aniž měly k dispozici úplné znění tohoto rozhodnutí, včetně doložky právní moci. Pro úplnost krajský soud  zmiňuje, že tvrzení žalovaného v napadeném rozhodnutí         na str. 3 v prvním odstavci  o obecné platnosti úhrnné sankce za samostatně spáchané přestupky v případě nedodržení bezpečnostních přestávek v řízení            je ničím nepodloženým argumentem, které lze označit pouze za tvrzení  v obecné rovině, nemající žádný relevantní podklad. Na tomto místě je nutno opětovně zdůraznit, že správní orgány v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů  zásadně nepřezkoumávají správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci,            na jejichž základě byl záznam proveden, jak již bylo shora uvedeno (viz.odkaz        na rozsudek NSS ze dne 6.8.2009 č.j. 9As 96/2008-44),  ale také nejsou oprávněny  nahrazovat chybějící správní úvahu či vyhodnocení ohledně charakteru přestupku    ve smyslu přestupku pokračujícího nebo  opakujícího se,  pokud nejsou v podkladovém rozhodnutí obsaženy. Takovým postupem správní orgán překračuje zákonem vymezenou pravomoc.   Žalobní námitkou, že se žalovaný dostatečně nevypořádal  se všemi odvolacími  námitkami, se  krajský  soud   nezabýval, neboť  byla  vznesena v natolik  pokračování                                            -6-                                             22A 197/2010     obecné rovině, že se její důvodností  ani zabývat nemohl, když  z jejího obsahu nelze usoudit,  kterou  odvolací  námitku  měl žalobce na mysli a v čem spatřuje pouze dílčí vypořádání se s jejím obsahem, příp. v jakém směru postrádá náležité vypořádání    se ze strany žalovaného. Správní soudnictví je zcela ovládáno zásadou dispoziční     a koncentrační a od žalobce, který vymezuje hranice soudního přezkumu, se oprávněně žádá procesní odpovědnost. Soud za něj nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat na jeho místě vady napadeného správního aktu (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9.2.2011 č.j. 31Ca 152/2009-44).     Na základě shora uvedeného krajský soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a)   s.ř.s.) a  protože skutkový stav, který vzal správní ográn za základ napadeného rozhodnutí, nemá oporu ve správním spise                  (§ 76 odst. 1 písm b) s.ř.s.).  Současně věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Při novém projednání věci je žalovaný vázán právním názorem soudu    ( § 78 odst. 5 s.ř.s ).    Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobci, který měl ve věci úspěch, vznikly s tímto řízením náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč a dále v souvislosti s právním  zastoupením,     a to za 2 úkony právní služby po 2.100,- Kč a 2x režijní  paušál po 300,- Kč,              tj. celkem 4.800,- Kč (ust. § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění). Celková částka náhrady nákladů řízení tak činí 6.800,- Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s.    a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, stanovil soud žalovanému k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 168 o.s.ř.). Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.     P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku  j e   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě                        dvou  týdnů   po   doručení  tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu                          soudu v Brně.                             Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné                        rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.                                               V Ostravě dne 11. dubna 2012                                                                                                    JUDr. Monika Javorová                                                                                                 předsedkyně senátu