22A 216/2011 – 28                       ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK    JMÉNEM   REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a Mgr. Jiřího Gottwalda v právní věci žalobce Centrum pro podporu občanů, organizační jednotka občanského sdružení Arnika, se sídlem v Praze 3, Chlumova 17, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, 28. října 117, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.9.2011 č.j. MSK 154046/2011, ve věci opožděného odvolání,       t a k t o :     I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 5.9.2011 č.j. MSK 154046/2011 se pro vady řízení  z r u š u j e  a věc  se  v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný  je  p o v i n e n  zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.           O d ů v o d n ě n í :     Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5.9.2011 č.j. MSK 154046/2011, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti územnímu rozhodnutí Magistrátu města Karviné ze dne 27.5.2011 č.j. MMK/035351/2011, o umístění souboru staveb a změn staveb pod názvem „Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji“ jako opožděné.   V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný nesprávně posoudil lhůtu pro odvolání žalobce, resp. nesprávně určil datum doručení potvrzení odvolání (§ 83 ve spojení s § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění – dále jen správní řád), a proto se podaným odvoláním stavební úřad ani žalovaný věcně nezabývali a nezákonně je odmítli jako opožděné. Územní rozhodnutí, proti kterému podané odvolání směřovalo, bylo v souladu s ust. § 85 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon) doručováno veřejnou vyhláškou. Na úřední desce stavebního úřadu bylo toto rozhodnutí vyvěšeno a současně zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup dne 27.5.2011. Písemnost byla doručena dnem 11.6.2011. Od následujícího dne 12.6.2011 započala běžet lhůta pro podání odvolání v délce 15 dnů, jejíž konec připadl na neděli 26.6.2011. S ohledem na ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu bylo tedy posledním dnem lhůty, kdy bylo možno podat odvolání, pondělí 27.6.2011. Tohoto dne žalobce zaslal na elektronickou podatelnu stavebního úřadu své odvolání e-mailem, který nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem. Následně dne 4.7.2011 odeslal žalobce potvrzení o odvolání řádnou formou (prostřednictvím datové schránky), tak, jak mu to umožňuje ust. § 37 odst. 4 správního řádu, kdy pětidenní lhůta pro potvrzení podání řádnou formou připadla na sobotu 2.7.2011., takže opět za použití ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu bylo možno potvrdit podané odvolání nejpozději v pondělí 4.7.2011. Podle žalovaného k doručení potvrzení podání žalobce došlo až dne 7.7.2011. Ve svém rozhodnutí pak odkázal na doklad o doručení potvrzení odvolání do datové schránky. Podle žalobce žalovaný nesprávně aplikoval ust. § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 300/2008 Sb.), které sice neobsahuje výslovnou úpravu, podle níž by bylo možno posoudit okamžik doručení podání účastníků správního řízení vůči orgánu veřejné moci, avšak podle stanoviska Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) vyjádřeného v rozsudku NSS ze dne 15.7.2010 č.j. 9 Afs 28/2010-79 není pro posouzení včasnosti podání účastníka řízení učiněného vůči orgánu státní správy rozhodný ani prvotní okamžik odeslání datové zprávy ani okamžik, kdy se do datové schránky orgánu veřejné moci přihlásí oprávněná či pověřená osoba, ale okamžik dodání. Podle žalovaného došlo k doručení žalobcova správního podání dne 7.7.2011. Ve skutečnosti se tento den pouze přihlásila oprávněná osoba stavebního úřadu do datové schránky. K doručení však došlo již 4.7.2011, kdy bylo žalobcovo podání žalovanému dodáno.   Žalovaný ve vyjádření uvedl, že dle dokladů založených ve správním spise žalobce své odvolání potvrdil až dne 7.7.2011 (viz vyznačení tohoto data na dokladu o doručení potvrzení odvolání do datové schránky Magistrátu města Karviné). V takovém případě nebylo podáno odvolání žalobce včas a je opožděné. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí vycházel krajský soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a v souladu s dispoziční zásadou (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) byl vázán žalobními body obsaženými v žalobě.   Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že žalobce podal odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné jakožto stavebního úřadu (dále jen stavební úřad) ze dne 27.5.2011 č.j. MMK/060304/2011 dne 27.6.2011, a to e-mailovým podáním bez zaručeného elektronického podpisu. K potvrzení odvolání ve smyslu ust. § 37 odst. 4 věty druhé správního řádu došlo podáním ze dne 4.7.2011 doručovaným prostřednictvím datové schránky. Na listině obsahující toto potvrzení odvolání založené ve správním spise je podacím razítkem ověřeno, že došlo Magistrátu města Karviné dne 7.7.2011. K této písemnosti je přiložena kopie počítačové evidence spisové služby referenta úřadu Ing. M. V. obsahující seznam listin tvořící zřejmě obsah spisu, které jsou označeny číslem jednacím, spisovou značkou a označením věci. Žádná z těchto listin zde uvedených však neodpovídá číslu jednacímu a spisové značce podání – potvrzení odvolání žalobce – ze dne 4.7.2011. Pod tímto seznamem je uvedeno datum 7.7.2011 a způsob doručení do datové schránky a pod těmito údaji je uveden název firmy žalobce s uvedením IČO a adresy. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo odvolání žalobce zamítnuto jako opožděné, přičemž v odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že dle dokladů založených ve spise žalobce potvrdil své odvolání podané dne 27.6.2011 až dne 7.7.2011, a proto je opožděné.   Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.   Podle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky.   V posuzované věci není mezi stranami sporu o tom, že žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 27.5.2011 č.j. MMK/035351/2011 odvolání, a to dne 27.6.2011. Není sporu ani v tom, že toto odvolání bylo učiněno formou e-mailového podání bez zaručeného elektronického podpisu. Ve smyslu ust. § 37 odst. 4 správního řádu je k tomu, aby uvedeným způsobem učiněné podání vyvolalo zamýšlené právní účinky, nezbytné, aby bylo ve lhůtě 5 dnů potvrzeno buď písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Žalobce přistoupil k potvrzení učiněného úkonu prostřednictvím datové schránky, což mu umožňuje ust. § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., podle kterého úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Žalovaný své napadené rozhodnutí, jímž zamítl odvolání žalobce jako opožděné, odůvodnil tím, že k potvrzení podání ze dne 26.7.2011 došlo až dne 7.7.2011, kdy došlo k jeho doručení správnímu orgánu I. stupně. Žalobce v podané žalobě namítl, že rozhodným pro posouzení včasnosti podání není okamžik doručení datové zprávy, ale okamžik jejího dodání, z čehož dovodil, že opírá-li žalovaný svůj závěr o opožděnosti odvolání o skutečnost, že datová zpráva byla doručena dne 7.7.2011, je tento závěr nesprávný. Tuto žalobní námitku shledal krajský soud důvodnou. K problematice doručování prostřednictvím datové schránky (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb.) se vyjádřil NSS ve svém rozsudku ze dne 15.7.2010 č.j. 9 Afs 28/2010-79, v němž zaujal stanovisko, že podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci. Lhůta stanovená v posuzované věci správním řádem je tedy zachována, bylo-li podání učiněné vůči správnímu orgánu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky správního orgánu (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 15.7.2010 č.j. 9 Afs 28/2010-79). Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku zdůvodnil svůj závěr tím, že není přijatelné, aby orgán veřejné moci vlastním postupem (zejména svým pasivním přístupem či nečinností – nepřihlášením oprávněné osoby do datové schránky) určil okamžik, kdy mu bude podání účastníka řízení předáno, tedy kdy z procesněprávního hlediska vyvolá účastníkem zamýšlené důsledky. To však navíc v situaci, kdy podání účastníka je dodáno do datové schránky orgánu veřejné moci, a tedy se objektivně a fakticky nachází v jeho dispoziční sféře. Krajský soud v posuzované věci neshledal žádné skutkové ani právní důvody, pro které by se od citované judikatury měl odchýlit. Jestliže žalovaný v napadeném rozhodnutí považuje za rozhodný nikoliv okamžik dodání datové zprávy do své datové schránky, resp. datové schránky správního orgánu I. stupně, ale okamžik doručení této zprávy, je jeho závěr skutečně nesprávný. Z obsahu správního spisu však nelze zjistit, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky správního orgánu, když spis neobsahuje identifikátor elektronického podání s údajem o dodání zprávy.   Ze shora uvedených důvodů krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.). Současně krajský soud věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). Při novém projednání věci je žalovaný vázán právním názorem soudu (ust. § 78 odst. 5 s.ř.s.).   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobci, který měl ve věci úspěch, vznikly s tímto řízením náklady zaplacením soudního poplatku ve výši 3.000 Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.), týkající se nabytí právní  moci rozhodnutí, stanovil soud žalovanému k plnění lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ust. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159 a § 168 o.s.ř.).       P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou                          týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu                          v Brně.                                 Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné                          rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon                          rozhodnutí.                            V Ostravě dne 19. dubna 2012                                                                                                JUDr. Monika Javorová                                                                                               předsedkyně senátu