22 A 49/2012 - 151   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně I. S., v řízení zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Olomouc, Wellnerova 3C, proti žalované Ing. arch. M. H. autorizované inspektorce,  o žalobě proti certifikátu žalované ze dne 5.3.2012 č.j. PRESBET/CA1049/12/0084, ve věci ověření projektové dokumentace,   t a k t o :    I. Certifikát Ing. arch. M. H., autorizované inspektorky, ze dne 5.3.2012 č.j. PRESBET/CA1049/12/0084 se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.    II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku        13.821,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Tomáše Vymazala, advokáta se sídlem Olomouc, Wellnerova 3C.    III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í :     Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání certifikátu žalované ze dne 5.3.2012 č.j. PRESBET/CA1049/12/0084, kterým byla ověřena projektová dokumentace stavby „Modernizace výroby dlažby v Presbeton Drahotuše – Zavedení výroby velkoformátových desek“ na pozemcích parc. č. 386, 2373, 1036/102, 1099, 2774/2 a 2777/44 v k.ú. Drahotuše. Krom věcných námitek proti samotnému posouzení stavby žalovanou namítá, že napadený certifikát neobsahuje náležitosti dle § 117 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „stavební zákon“), když neobsahuje vyjádření osob, které by v případě nezkráceného stavebního řízení byly podle § 109 stavebního zákona účastníky stavebního řízení. Žalovaná však do okruhu účastníků řízení jako účastníky z důvodu sousedství ve smyslu § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona pojala toliko Město Hranice a nijak nezohlednila práva vlastníků dalších pozemků, jejichž práva mohou být navrhovanou stavbou přímo dotčena. Stavba však má být zhotovena m.j. na pozemku parc. č. 2774/2 v k.ú. Drahotuše, který bezprostředně souvisí s pozemkem ve vlastnictví žalobkyně. Dle projektové dokumentace navíc má být prakticky ve výhledu z domu žalobkyně zbudováno dvoukomorové silo pro cement a příměsi včetně dopravních cest do míchaček. Stavební práce budou probíhat na uvedeném pozemku parc. č. 2774/2, který slouží jako příjezd k nemovitostem žalobkyně. Žalovaná nejen, že nijak nekontaktovala žalobkyni, neoslovila nikoho z vlastníků nemovitostí na ul. Boženy Němcové. Namítá dále, že nebyla opatřena ani stanoviska Města Hranice a Ředitelství silnic a dálnic, byť je žalovaná do okruhu účastníků řízení pojala. K vlastnímu přímému dotčení na vlastnickém právu uvádí, že předmětem stavby je též zdroj znečištění ovzduší a samotné provozování nových zdrojů zvýší v místě prašnost, hlučnost a navýší i provoz těžkých nákladních aut.   Ke stanovisku žalobkyně se připojily zúčastněné osoby L.H., P. H., Ing. P. D., M. H., J. R., Ing. I. K., M. B., A. P., V. K., F. V., M. D., J. C., M. H., I. S., V. T., P. U., M. D., M. Z., Mgr. J.A., P. N., R.K., Ing. K. P., M. M. a M. C. L.(dále jen „zúčastněné osoby – sousedé“), vlastníci okolních nemovitostí, kteří byli v předcházejícím územním řízení pojati do okruhu účastníků řízení Městským úřadem Hranice.   Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby. K otázce účastenství ve zkráceném stavebním řízení uvádí, že žalovaná dbala v řízení zásady přiměřenosti a vzájemné proporcionality, resp. zásady hospodárnosti. Věcné námitky nyní uplatněné žalobkyní byly již projednány a vypořádány v předcházejícím územním řízení, proto žalovaná s ohledem na zásady přiměřenosti a hospodárnosti žalobkyni účastenství ve zkráceném řízení nepřiznala. Vedla zkrácené stavební řízení, jehož účelem je zjednodušení a zrychlení procesu, který předchází oprávnění započít se stavbou. I kdyby snad mělo být žalobkyni přiznáno postavení účastníka zkráceného stavebního řízení, nemohlo mít příp. pochybení žalované v této otázce vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, když námitky žalobkyně byly již vypořádány v předcházejícím řízení územním a tyto námitky jsou ve stavebním řízení nepřípustné. Pokud žalobkyně namítá porušení práv jiných osob, k tomu není podle § 65 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) aktivně věcně legitimována. Z námitek žalobkyně proti samotné stavbě, jak byly uplatněny v žalobě, nevyplývá, že by žalovaná jakkoli porušila své povinnosti dle § 111 a § 117 stavebního zákona. Zkrácení svých práv žalobkyně namítá pouze v obecné rovině. Zdůrazňuje, že stanovení okruhu účastníků stavebního řízení podle § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona (účastníků z důvodu sousedství) je věcí správního uvážení rozhodujícího orgánu. Žalovaná dospěla k závěru, že práva žalobkyně nemohou být navrhovanou stavbou dotčena. Na pozemku parc. č. 2774/2 má být vybudována jen stavba SO107 – přípojka splaškové kanalizace, o které teprve bude vedeno samostatné správní řízení u silničního správního orgánu, místo stavby SO107 je od nemovitostí žalobkyně vzdáleno 70m.   Osoba zúčastněná na řízení PRESBETON Drahotuše, s.r.o. (stavebník), se k žalobě nevyjádřila.   Krajský soud přezkoumal napadený certifikát, přičemž vycházel                        ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování žalované (§ 75 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   Z obsahu napadeného certifikátu soud zjistil, že jím byla ověřena projektová dokumentace novostavby dvoulodní výrobní haly, kdy jedna loď má délku 42,6 m a výšku střechy 11,49 m, druhá loď má délku 36,6 m a výšku střechy 7,83 m; zastavěná plocha výrobní haly je 985 m2, obestavěný prostor 9101 m3. V novostavbě má být umístěna výroba velkoformátových betonových desek. Stavba zahrnuje stavební objekty: SO101 – Výrobní hala, jak již byla popsána SO102 – Přípojka elektro SO103 – Přípojka vody SO104 – Přípojka dešťové kanalizace se záchytnou nádrží SO105 – Zpevněné plochy SO106 – Přípojka plynu SO107 – Přípojka splaškové kanalizace PS101 – Výrobní hala na výrobu betonové dlažby PS102 – Elektromotorická instalace PS103 – Rozvod technologické vody PS104 – Kompresorovna a rozvody tlakového vzduchu PS105 – Skladování a doprava kameniva, kdy se předpokládají zásobníky na kamenivo o celkovém objemu 24 m3, zásobníky na přípravu jádrového betonu o celkovém objemu 32 m3, při dopravě kameniva ze zásobníků do míchaček, vážících pásů, skipů a skipových drah, PS106 – Skladování cementu a přísad v silech, kdy se uvažuje o dvou dvoukomorových silech v kapacitě každého 120 m3 o výšce 17,9 m.    Již jen z tohoto samotného certifikátu (bez jeho příloh, které nebyly soudu předloženy), je zjevné, že se v posuzovaném případě jedná o nemalou stavbu (nesrovnatelnou s rodinným domem, klubovnou skautů apod.), ve které má být prováděna výroba velkoformátových betonových desek, při skladování a dopravě až 240 m3 cementu, dále též kameniva a jádrového betonu. Jedná se tak o stavbu s dopadem na okolí, který vyplývá již jen z povahy výroby.      Krajskému soudu je z jeho činnosti (konkrétně ze spisu 22 A 20/2012) známo, že napadenému certifikátu předcházelo územní řízení završené pravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 1.12.2011 č.j. KUOK/ 123239/2011, kde žalobkyně byla pojata do okruhu účastníků řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Pozemek žalobkyně parc. č. 402 v k.ú. Drahotuše je od pozemků, na nichž má být stavba realizována, vzdálen: od pozemku parc. č. 386 – cca. 10 m, od pozemku parc. č. 2373 – cca. 50 m, od pozemku parc. č. 1036/102 – cca. 40 m, od pozemku parc. č. 1099 – cca. 65 m, s pozemkem parc. č. 2774/2 sousedí; od pozemků, kde má být stavba (krom přípojky zasahující do komunikace) provedena, dělí žalobkynin pozemek fakticky jen komunikace nacházející se na pozemku parc. č. 2774/2.    Okruh osob, které by v nezkráceném stavebním řízení byly účastníky řízení, a jejichž vyjádření je třeba pro certifikát autorizovaného inspektora, stanoví § 109 stavebního zákona, kdy žalobkyně dovozuje své účastenství z § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona, podle něhož „účastníkem stavebního řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno.“    Krajský soud zdůrazňuje, že pro vymezení okruhu účastníků stavebního řízení je rozhodná toliko možnost dotčení vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku nebo stavby, otázka, zda k takovému dotčení dojde skutečně, je až předmětem posouzení námitek účastníka, které v řízení uplatní.    Krajský soud přisvědčuje žalované, že stanovení okruhu účastníků řízení je předmětem správního uvážení. Toto správní uvážení však musí naplňovat požadavky na racionální myšlenkové postupy a závěry, a to i s přihlédnutím k praxi dříve rozhodujících správních orgánů, pokud může založit legitimní očekávání některé z potencionálně dotčených osob.    Předmětem správního uvážení žalované v posuzované věci bylo, zda je žalobkyně vlastníkem sousedního pozemku nebo stavby na něm, jehož vlastnické právo může být stavbou přímo dotčeno. Předchozí úvahu o téže otázce ve vztahu k předmětné stavbě provedly Městský úřad Hranice a Krajský úřad Olomouckého kraje, kdy při stejné definici účastenství v územním řízení (srov. § 85 odst. 2 stavebního zákona) žalobkyni do okruhu účastníků řízení pojaly, čímž – s ohledem na totožnost definice účastenství – i založily její legitimní očekávání, že bude pojata do okruhu účastníků řízení stavebního.    Žalobkynin pozemek je od pozemků, na nichž má být stavba realizována, oddělen toliko 10 metry představujícími komunikaci. Velikost stavby a její předpokládaný účel tak vedou soud k závěru, že ve vztahu k výrobě, při které pravidelně dochází ke zvyšování prašnosti, k hluku a k provozu nákladních vozidel, nelze předem a priori vyloučit pozemky žalobkyně z přímého dotčení; bez posouzení případných námitek žalobkyně k provedení stavby věcně – jejich vypořádáním.    Za  zcela  absurdní  považuje  soud  argumentaci  žalované,  že  žalobkyně již nemůže být realizací stavby nikterak dotčena na svých právech, když veškeré její námitky byly vypořádány v řízení územním. Ve shodě s ustálenou judikaturou soudů rozhodujících ve správním soudnictví (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.6.2009 č.j. 5 As 67/2008-115, Sb. NSS č. 2029/2010, www.nssoud.cz, str. 118) i se samou logikou věci má krajský soud za to, že mohla-li být žalobkyně přímo dotčena již samotným umístěním stavby, nelze dovodit jinak, než že tím spíše může být dotčena na svých právech samotnou výstavbou a provozem stavby.    Krajský soud ve shodě s dosavadní judikaturou (srov. již odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.6.2009 č.j. 5 As 67/2008-115, zde str. 117 in fine) k dalším námitkám žalované zdůrazňuje, že kritérium vymezení okruhu účastníků řízení nelze měřit jen hlediskem rychlosti a hospodárnosti řízení. Samotná náročnost posuzování otázky účastenství v řízení či náročnost vypořádání námitek účastníků řízení nemůže být ospravedlněním pro zužování okruhu účastníků řízení. Poměřují-li se navzájem práva dotčených osob a náročnost řízení, nelze se přiklonit k variantě druhé. Lze-li možné přímé dotčení na právech shledat u širokého okruhu osob, nutno zvolit i tomu odpovídající formu vedení řízení, nelze však z tohoto důvodu zužovat prostor pro ochranu ústavně zaručených práv.    Argumentaci žalované týkající se obsahu věcných námitek žalobkyně proti předmětné stavbě pokládá soud za zcela irelevantní, když žalobkyni musí být nejprve dán prostor pro uplatnění jejích námitek v řízení před žalovanou a případným předmětem soudního přezkumu pak může být jen vypořádání žalobkyniných námitek v certifikátu žalované. Soudu rozhodujícímu ve správním soudnictví nepřísluší nahrazovat činnost žalované vypořádáváním námitek, jejichž uplatnění sama žalovaná svým nesprávným postupem zabránila.    Krajský soud na základě uvedeného uzavírá, že žalovaná zatížila řízení vadou, která je způsobilá přivodit nezákonné rozhodnutí o věci, a proto napadený certifikát podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalované k dalšímu řízení, v němž je žalovaná vázána právními názory soudu vyslovenými v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).    Pro úplnost soud dodává, že: jakkoli se ztotožňuje s žalovanou, že žalobkyni nepřísluší domáhat se žalobou ve správním soudnictví ochrany práv jiných osob, krajský soud vedlo ke zrušení napadeného certifikátu porušení práv žalobkyně, které žalobkyně ve včas podané žalobě namítla; s ohledem na porušení žalobkyniných práv v řízení před žalovanou se již nezabýval žalobními body směřujícím do věcného posouzení stavby žalovanou, a  s ohledem na to, že již rozhodl o věci samé, nezabýval se návrhem PRESBETON Drahotuše, s.r.o., na zrušení přiznání odkladného účinku.   O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná a vzniklo jí tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří: a) zaplacené soudní poplatky:       α) z žaloby   3.000,- Kč   β) z návrhu na přiznání odkladného účinku   1.000,- Kč   b) náklady právního zastoupení advokátem       α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / úkon provedený jen jménem žalobkyně, při těchto poskytnutých úkonech právní služby:         § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb.       1) příprava a převzetí věci       2) sepis žaloby 4.200,- Kč   β) paušální  náhrada  hotových  výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / úkon, při úkonech právní služby vypočtených pod písm. α)   § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.     600,- Kč   γ) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 1.680,- Kč bez DPH / úkon provedený jménem žalobkyně a zúčastněných osob – sousedů, při těchto poskytnutých úkonech právní služby:         § 12 odst. 4, § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb.       1) 2) replika k vyjádření žalované ve věci samé vyjádření k návrhu PRESBETON Drahotuše, s.r.o., na zrušení přiznání odkladného účinku     3.360,- Kč   δ) poměrná část 1/25*) z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 12,- Kč bez DPH / úkon, při úkonech právní služby uvedených pod písm. γ)   § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.     24,- Kč   ε) DPH 20% z částek uvedených pod písm. α) – δ)   1.637,- Kč Celkem   13.821,- Kč *) advokát při sepisu těchto podání zastupoval žalobkyni a 24 zúčastněných osob - sousedů   Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.    O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud žádné z těchto osob neuložil v řízení žádnou povinnost a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoliv z těchto osob odůvodňovaly.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.    Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     V Ostravě dne 28. června 2012                                                                     JUDr. Monika Javorová                                                                    předsedkyně senátu