22 A 90/2011 –  27     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce P.A., zastoupeného Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 2, Ostrava, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava, 28.října 117, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.3.2011 č.j. MSK 37261/2011, ve věci záznamu bodů v registru řidičů,     t a k t o :      I. Žaloba se zamítá.    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :      Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.3.2011 č.j. MSK 37261/2011, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné (dále jen správní orgán 1. stupně) ze dne 19.1.2011 č.j. MMK/175441/2010, jímž byly zamítnuty žalobcovy námitky proti oznámení správního orgánu I. stupně ze dne 28.1.2010, kterým bylo žalobci oznámeno, že ke dni 21.1.2010 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zák.  č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon    o silničním provozu) a byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu.    Namítá, že pokutový blok lze považovat za rozhodnutí jen tehdy, obsahuje-li zákonné náležitosti a odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 776/2000. K pokutovému bloku E 6764884 namítá, že totožnost přestupce byla ověřována řidičským průkazem, což nepovažuje za platné ověření. Text přestupkového jednání („jízda bez použití BP“) není podle žalobce dostatečně určitý. Blok neobsahuje podpis policisty, ale jen jeho jméno, příjmení a funkci. K pokutovému bloku L 4443991 namítá, že neobsahuje slovní popis skutku, ale jen kvalifikaci („§ 70/2a zák. 361/2000 Sb.“) a že není vypsána funkce policisty (jen jméno, příjmení, OEČ a nečitelný podpis). Tvrdí, že nebyl poučen o způsobu placení pokuty a následcích nezaplacení. K pokutovému bloku E 6762645 namítá nesprávný údaj o svém datu narození („X“), když pak by mu muselo být 1930 let, což není biologicky možné. V popisu přestupku je uvedeno pouze „pásy“, což není žádným přestupkem a není vypsána funkce policisty (jen jméno, příjmení, ČOZ a nečitelný podpis). Pokutové bloky E 6762646 a E 6762647 nemají vypsanou středovou část. Podle žalobce nemůže obstát ani rozhodnutí Městského úřadu Hranice č.j. OD/789/09-18/Lš-11 ze dne 3.3.2009, a to z důvodu nesprávné formulace „…obviněný …je uznán vinným“ (podle žalobce má být správně „…obviněný …je vinen“). Žalobce uvedl, že žalovaný se sice zabýval všemi shora uvedenými námitkami v odůvodnění napadeného rozhodnutí, avšak jeho hodnocení není správné, vady není možno bagatelizovat.               Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Vzhledem k tomu, že obsah žaloby je doslovným přepisem obsahu odvolání, odkazuje zcela na odůvodnění napadeného rozhodnutí.    Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobce podal námitky proti oznámení správního orgánu I. stupně ze dne 28.1.2010, v nichž uvedl, že je přesvědčen, že se nedopustil přestupků v té míře, že by dosáhl 12 bodů. Správní orgán 1. stupně shromáždil podklady (oznámení o uložení pokuty, kopie jednotlivých pokutových bloků…), poté vyrozuměl žalobce a umožnil mu vyjádřit se k podkladům ve stanovené lhůtě. Žalobce se již k věci nevyjádřil a správní orgán 1. stupně vydal dne 19.1.2011 rozhodnutí, jímž námitky žalobce zamítl. Žalobce podal odvolání (obsahově zcela shodné s žalobou), které bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného. Žalovaný se v odůvodnění zabýval konkrétně a podrobně všemi jednotlivými odvolacími námitkami žalobce.   Soudu je známo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 776/2000. Toto rozhodnutí řešilo náležitosti bloku jako podkladu pro výkon rozhodnutí a dospělo k závěru, že blok na pokutu na místě nezaplacenou je správním rozhodnutím, přičemž neuvedení všech na bloku předtištěných údajů znamená nenaplnění požadavku na formální obsah tohoto druhu rozhodnutí.        Ustanovení § 123b zákona o silničním provozu předpokládá, že záznam bodů je evidenčním úkonem a v případě blokového postihu postačí oznámení, že k němu došlo. Předmětem evidence i řízení o námitkách podle § 123f citovaného zákona také není spáchaný přestupek, ale bodový záznam. V řízení o námitkách nelze zkoumat námitky, které by mohly být uplatněny v řízení o přestupku či přezkumu rozhodnutí o přestupku. Nelze však akceptovat názor, že v námitkovém řízení nemůže být posuzováno nic jiného, než zda existovalo příslušné oznámení               o spáchaném přestupku a zda odpovídá počet zaznamenaných bodů. Správní orgán nemůže pominout zabývat se tvrzením, že se řidič přestupku vůbec nedopustil. Úspěch při prokázání takového tvrzení totiž vylučuje záznam bodů. Tento závěr vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS). V rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44, www.nssoud.cz, NSS sice na jedné straně připomněl presumpci správnosti aktů orgánů veřejné moci, na druhé straně však zdůraznil, že v námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů bude typicky možno uplatňovat námitky v tom smyslu, že řidič žádný přestupek vůbec nespáchal, přesto mu byly v registru řidičů zaznamenány body, příp. že ke spáchání přestupku z jeho strany sice došlo, nicméně byl mu zaznamenán nesprávný (vyšší) počet bodů. Rovněž z rozsudku ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 - 76, č. 2145/2010 Sb.NSS, vyplývá, že oznámení o uložení blokové pokuty není nezpochybnitelným důkazem o tom, že řidič přestupek spáchal. V případě, že se      v řízení vyskytnou pochybnosti o údajích zde zaznamenaných, je nutné vycházet i z dalších důkazů.   Tyto závěry však nelze chápat tak, že ke zpochybnění údajů oznámení           o uložení pokuty v blokovém řízení, které zakládá povinnost správního orgánu vyžádat další důkazy prokazující skutečnosti zde uvedené, dochází vždy, když řidič namítne, že přestupek nespáchal nebo že si jej není vědom. Je totiž třeba rozlišit případy, kdy řidič pouze uvede, že se přestupku nedopustil, a případy, kdy současně uvede skutečnosti konkretizující toto tvrzení, např. že se v době údajného spáchání přestupku nacházel v jiném místě nebo že v tuto dobu vozidlo neřídil, případně svá tvrzení podloží navrženými důkazy. Správní orgán vedle těchto tvrzení řidiče současně posuzuje i kvalitu oznámení z toho hlediska, jaké množství údajů prokazujících spáchání přestupku konkrétním řidičem obsahuje (srov. rozsudek NSS ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010 - 76, č. 2145/2010 Sb. NSS).   V nyní projednávaném případě však žalobce v námitkách uvedl jen zcela obecné tvrzení, že je přesvědčen, že se nedopustil přestupků v míře, aby dosáhl 12 bodů, a u tohoto skutkového tvrzení setrval po celou dobu správního řízení, když jeho odvolací námitky směřovaly výhradně do formálních náležitostí pokutových bloků či rozhodnutí Městského úřadu Hranice. Správním orgánům tedy nevznikly žádné pochybnosti, které by bylo nutno odstraňovat dokazováním nad rámec podkladů shromážděných ve spise.   S namítanými formálními nedostatky se žalovaný přesvědčivě, podrobně a s přiléhavou argumentací vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí (str. 4-6). K ověřování totožnosti řidičským průkazem žalovaný poukázal na § 63 odst.1 zákona č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o policii) s tím, že řidičský průkaz je dostatečným dokladem pro hodnověrné zjištění totožnosti osoby. Text přestupkového jednání („jízda bez použití BP“) je podle žalovaného dostatečně určitý, neboť na bloku je dále uvedeno, že se řidič dopustil porušení § 6 odst.1 písm.a) zákona o silničním provozu. S těmito závěry se soud ztotožňuje a k textu přestupkového jednání dodává, že žalobce uvedeného dne řídil podle bloku motorové vozidlo VW Multivan, takže si lze stěží představit, že by byl pokutován v souvislosti s ochrannou přílbou („bezpečnostní“ přílbou, jak zmiňoval žalobce), když ta se užívá při jízdě na motocyklu a mopedu (§ 6 odst.1 písm.h/ zákona              o silničním provozu), příp. cyklisty mladšími 18 let (§ 58 odst.1 citovaného zákona). K námitkám absence podpisu či uvedení funkce policistů na blocích žalovaný uvedl, že i kdyby se na nich uvedené vady vyskytovaly, jednalo by se jen o formální nedostatky, nikoli takové, které by zakládaly nezpůsobilost bloku pro zápis bodů do evidenční karty řidiče. Také s tímto závěrem soud souhlasí, když připomíná, co bylo řečeno již výše o charakteru a rozsahu námitek, aby byly způsobilé přivodit pochybnosti o skutkovém ději a následně i právních závěrech. K námitkám ohledně bloku L 4443991 žalovaný citoval znění § 70 odst.2 písm.a) zákona o silničním provozu a uvedl také, že vozidlo přestupce bylo jednoznačně identifikováno tovární značkou, barvou a registrační značkou. Také soud má za to, že skutek byl popsán nezaměnitelně a dostatečně, když v § 70 odst.1 písm.a) citovaného zákona je popsána jen jedna povinnost řidiče („zastavit na červenou“) a na bloku je kromě již zmiňovaných identifikací i konkretizace místa a času události. Soud se ztotožňuje s žalovaným také v tom, že námitka žalobce, že nebyl poučen, je ryze účelová, když na kopii bloku ve správním spise je zřetelný podpis žalobce (žalobce nenamítal nepravost tohoto podpisu).  Další účelová námitka se týká tvaru zápisu data narození žalobce, zde soud pro stručnost plně odkazuje na argumentaci žalovaného. K námitce, že v popisu přestupku je uvedeno pouze „pásy“, což není žádným přestupkem, soud shodně s žalovaným dodává, že příslušný blok obsahuje i text „§6/1a 361/2000 Sb.“ a že jde tedy o jednoznačné určení povinnosti řidiče být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Pokud jde o nevyplněnou středovou část bloků E 6762646 a E 6762647, soud ve shodě s žalovaným konstatuje, že tyto bloky přímo souvisí s blokem E 6762645, který obsahuje všechny údaje (všechny tři bloky se týkají jednoho přestupku, vzhledem k pokutě ve výši 300 Kč byly použity 3 bloky po 100 Kč). K formální jazykové námitce, týkající se rozhodnutí Městského úřadu Hranice je třeba připomenout, že zde se na rozdíl od předchozích řízení nejednalo o blokové řízení, nýbrž o „klasické“ správní řízení s možností opravných prostředků, takže správní orgány v řízení ve věci záznamu bodů správně vycházely ze zásady presumpce správnosti pravomocného správního rozhodnutí.      S ohledem na výše uvedené soud žalobu v souladu   s § 78 odst.7 s.ř.s zamítl jako nedůvodnou.   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst.1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly žádné náklady nad jeho obvyklou úřední činnost.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   V Ostravě dne 11. dubna 2012                                                                                        JUDr. Monika Javorová                                                                                              předsedkyně senátu