43Ad 13/2012-33     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                                     JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou právní věci žalobkyně A. W., zastoupené JUDr. Zuzanou Běťákovou, advokátkou se sídlem Nový Jičín, K nemocnici 18, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  6.2.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  3.11.2011, o invalidní důchod,   t a k t o :    I.       Žaloba    s e     z a m í t á .    II.      Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 6.2.2012 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3.11.2011, kterým žalobkyni snížila invalidní důchod III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, a to od 22.12.2011 na základě  posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně ze dne 25.10.2011, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost  pouze o 50%.    Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, v níž zejména namítala, že její zdravotní stav byl nesprávně posouzen, její onemocnění mělo být zařazeno do kapitoly  XV, oddílu  A, položky  1 písm. e/ nebo do kapitoly  VI, pol. 1, písm. d/ vyhlášky č. 359/2009 Sb. a míra poklesu její pracovní schopnosti měla být stanovena na 70 % a zvýšena o 10 %, jelikož postoupila četné operace, ale její zdravotní stav označila nadále za velmi špatný. Šlo o plnou invaliditu podle předchozích právních předpisů, a tudíž jí měl být dále poskytován důchod pro invaliditu III. stupně. Trpí omezením při všech denních každodenních aktivitách a nebyla by schopna žádné práce. Navrhovala proto zrušení napadeného rozhodnutí.   Žalovaná  navrhovala, po provedeném dokazování, zamítnutí žaloby jako nedůvodné.      Žalobkyně udělila plnou moc k zastupování JUDr. Zuzaně Běťákové, advokátce, a to  dne 20.2.2012.   Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 6.2.2012 č.j.X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Novém Jičíně a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 8.6.2012, dávkovým spisem, jakož i spisem zdejšího soudu sp. zn. 43Cad 230/2008. Poté soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal krajský soud za prokázáno, že žalobkyni byl  v minulosti  přiznán plný  invalidní důchod  v souvislosti s úrazem ze dne 19.5.2004. Dne 25.10.2011 byla provedena kontrola invalidity třetího stupně se závěrem, že žalobkyně je invalidní, avšak nikoliv ve stupni třetím, ale druhém, a to od 22.12.2011. Pokles pracovní schopnosti byl u ní konstatován 50%.  Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 3.11.2011, podle něhož náleží žalobkyni od 22.12.2011 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí námitky, ve kterých nesouhlasila s posouzením svého zdravotního stavu, který jí znemožňuje zařazení do pracovního procesu.  Žalobkyně byla v rámci řízení o námitkách posouzena lékařem ČSSZ s tímtéž závěrem -  míra poklesu její pracovní schopnosti byla hodnocena  50%. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jímž námitky žalobkyně zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 3.11.2011.   Rozhodnutí soudu je v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. J. B., radiologického vyšetření MUDr. C., psychologického vyšetření PhDr. D., neurologických vyšetření MUDr. H., MUDr. P., MUDr. D. včetně úplné spisové dokumentace vedené u OSSZ v Novém Jičíně. Jako   rozhodující   zdravotní   postižení  uvedla posudková komise v případě žalobkyně stav po těžkém kraniotraumatu ze dne 19.5.2004 s frakturou baze lební a spodiny očnice se zhmožděním mozku a intracerebrálním krvácením s poúrazovou karotidokavernosní přímou píštělí. Dále jde o reziduální frustní centrální levostrannou symptomatologii s organickým psychosyndromem lehkého až středního stupně, poruchou čichu a chuti s inkompletní levostrannou hemianopsií. Nejedná se o těžká postižení duševních, smyslových a motorových schopností intelektu a komunikace, nejedná se tedy o zvlášť těžké postižení s těžkým omezením většiny denních aktivit. Toto onemocnění bylo zařazeno do kap. XV, odd. A, pol. 1 písm. d/ přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb. a míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena na 50 %. Žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Oproti době uznání invalidity došlo ke zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu, úspěšně byla vyřešena přímá poúrazová karotidokavernosní píštěl vlevo, léčebnou oklusí levé vnitřní krkavice. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR učinila závěr, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně odpovídá invaliditě druhého stupně od 25.10.2011.      Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 6.2.2012 již nebyla  invalidní ve třetím stupni, ale byla invalidní ve druhém stupni.   Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 50% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně.     K námitkám zástupce žalobkyně vznesených písemně, a poté u ústního jednání dne 1.10.2012, soud poukazuje na ust. § 75 odst. 1 soudního řádu správního a rovněž námitku o odstranění rozporu v posudku  PK MPSV ČR Ostrava nepovažuje za důvodnou, neboť hodnocení a  zařazení rozhodující příčiny bylo dostatečně zdůvodněno.   Jelikož žalobkyně k datu 6.2.2012 přestala plnit zákonné podmínky invalidity třetího stupně podle ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb. a domáhala se zrušení napadeného rozhodnutí žalované, jímž byl snížen stupeň invalidity, krajskému soudu nezbylo než žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.     Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě dne 1. října 2012                                                 JUDr.  Miroslava Ježoviczová                  samosoudkyně