43Ad 88/2011-22         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK                                                  JMÉNEM   REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně  L. M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 26.9.2011 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 27.6.2011, o invalidní důchod,   t a k t o :    I.  Žaloba    s e     z a m í t á .  II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 26.9.2011 č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27.6.2011, kterým žalobkyni zamítla žádost o  invalidní důchod pro nesplnění     Pokračování                                                    -2-                              43Ad  88/2011 podmínek ust.  § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 8.6.2011 není invalidní, neboť podle uvedeného posudku poklesla její pracovní schopnost pouze o 20%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě žalobkyně ze dne 30.8.2011. Podle tohoto posudku žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, když míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 20%, a to podle kapitoly XIII, oddílu E,  položky 1, písm. b)  přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění.         Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu a  namítala, že posudky nesprávně vyhodnotily její zdravotní stav, když tento odpovídá přinejmenším částečné invaliditě. V této souvislosti poukázala na skutečnost, že je po operaci srdce, má problémy s páteří a velké bolesti omezující ji v pohybu, musí užívat spousty léků. S přibývajícím věkem se zdravotní problémy nadále zhoršují.         Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 26.9.2011 č.j.  X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 20.1.2012 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.        Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně       požádala o přiznání invalidního důchodu. Dne 8.6.2011 posoudil zdravotní stav žalobkyně lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné se závěrem, že žalobkyně není invalidní, neboť pokles  pracovní schopnosti činil podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1, písm. b) přílohy k vyhlášky č. 359/2009 Sb. 20%. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 27.6.2011, kterým žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.          Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 7.7.2011 námitky, kterými poukazovala na dlouhodobě neuspokojivý zdravotní stav s ohledem na to, že je kardiak po operaci srdce, s problémy dýchavičnosti a častými kolapsy, zároveň má problémy s páteří provázené silnými bolestmi, musí nosit hrudní korzet, docházet na infuze a brát léky. S přibývajícím věkem se zdravotní stav dále zhoršuje. Dle názoru žalobkyně její zdravotní stav odůvodňuje přinejmenším přiznání částečného invalidního důchodu. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, a to na základě posudku o invaliditě žalobkyně ze dne 30.8.2011 jak shora uvedeno.         Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní  schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal si krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho   vypracování   ze    zdravotní   dokumentace   praktické   lékařky   MUDr. A.   Pokračování                                                    -3-                              43Ad  88/2011     K. a jejího nálezu ze dne 17.5.2011, ze zdravotnické dokumentace neurologa MUDr. J.M. vč. nálezu ze dne 30.11.2011, ze zdravotnické dokumentace kardiologa MUDr. M. P. vč. nálezu ze dne 29.11.2011, z nálezu: popis C a LS páteře MUDr. M. B. 25.5.2009, internista MUDr. R. R. 4.8.2011, CT páteře 17.4.2011, MR páteře 24.10.2011 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Karviná včetně žaloby a profesního dotazníku. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně vleklý bolestivý páteřní syndrom s lumbalgiemi při degenerativních změnách páteře s nestabilní retrolisthézou L2 proti L3 2 mm, nebyly doloženy klinické projevy útlaků nervových kořenů. Ostatními zdravotními postiženími je ischemická choroba srdeční, stav po monoby-passu ad RIA pro nestabilní angínu pectoris 09/2008, hypertenze II. kompenzovaná. Rozhodující zdravotní postižení shora uvedené PK MPSV ČR podřadila pod přílohu k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitolu XIII, oddíl E, položku 1, písm. b), podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20%.       Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí  26.9.2011  nebyla  invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec  invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně           o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil  20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR,              o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře - neurologa. Žalobkyně při ústním jednání soudu mimo jiné uvedla, že posudková komise vycházela z její úplné zdravotní dokumentace, a že u ní nebyly diagnostikovány jiné nemoci nebo omezení než jsou uvedeny v posudku.                    Jelikož  u žalobkyně k datu 26.9.2011 nešlo o žádný stupeň invalidity žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí  ze dne 27.6.2011, jímž původně žádost žalobkyně o invalidní důchod byla zamítnuta.       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu    nákladů řízení, neboť       Pokračování                                                    -4-                              43Ad  88/2011     žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu   v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení                            jeho písemného vyhotovení,  a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.       V Ostravě, dne 12.března 2012                                                                                                Samosoudce:                                                                                          JUDr. Petr Indráček