K doplnění žaloby obsažené v odvolání nelze přihlížet, neboť pro rozhodnutí o odmítnutí žaloby podle § 174a odst. 3 o.s.ř. je rozhodující stav v době vydání usnesení okresního soudu.

57Co 236/2012-23 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Sylvie Ostřížkové a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové v právní věci žalobce: Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky č. 115, zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem v Praze 4, Vyskočilova č. 1326/5, proti žalovanému R. M., nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 22.2.2012, č.j. 110EC 530/2011-11, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu byl odmítnut návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu (I.) a nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II.) a že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 800,- Kč (III.). Okresní soud odmítl podání žalobce podle § 174a odst. 3 o.s.ř. z důvodu absence vylíčení rozhodujících skutečností, zejména vymezení období, za něj je dlužné pojistné požadováno, a o nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o.s.ř. Od odůvodnění usnesení okresní soud upustil s ohledem na § 169 odst. 2 větu druhou o.s.ř. Proti usnesení podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že se žaloba neodmítá. Namítal, že v daném případě nemělo být uplatněno ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř., neboť jen odůvodněné rozhodnutí umožní účastníkům řízení proti němu účinně brojit opravnými prostředky a v odvolacím řízení rozhodnutí přezkoumat. V daném případě měl okresní soud odůvodnit, v čem konkrétně spatřuje nedostatečnost vylíčení rozhodujících skutečností. Dle názoru žalobce možnost neodůvodnit usnesení je vyloučeno u usnesení, proti kterému je přípustný opravný prostředek. Dle názoru žalobce jsou v jeho návrhu uvedena skutková tvrzení týkající se postupu při výpočtu dlužné částky a jako důkaz byly předloženy výpočet kapitálové hodnoty, upomínka, dopis o zániku pojištění, ve kterém je uvedena žalovaná částka. Žalobce doplnil, že žalovaný dluží pojistné za měsíce únor až červen a část července roku 2011, a vytýkal okresnímu soudu, že měl tvrzení obsažená v žalobě posuzovat ve vzájemné souvislosti s přiloženými listinnými důkazy, z nichž vyplývá fakt, že žalovaný neuhradil běžné pojistné za období od 1.2.2001 do 2.7.2011, čímž žalobce řádně vymezil období, za které nebylo dlužné pojistné uhrazeno. Žalobce proto nesouhlasil s okresním soudem, že návrh je neurčitý. Postup okresního soudu není ani v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť žalovaný má možnost podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Odmítnutí návrhu tak bude mít za následek pouze to, že žalobce podá návrh opětovně a dojde ke zbytečným protahům v řízení. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu v celém rozsahu (§ 212 věta první o.s.ř.), usnesení dále přezkoumal ve smyslu § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Okresní soud nepochybil, pokud upustil od odůvodnění napadeného usnesení. Jeho postup byl v souladu s § 169 odst. 2 větou druhou o.s.ř., když ve výroku uvedl, pro kterou vadu odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jakož i zákonné ustanovení, které aplikoval (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1139 s.). Podle § 174a odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném od 1.9.2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Podle § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. návrh musí, mimo jiné, obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Pojistnou smlouvu, na jejímž základě žalovanou pohledávku vůči žalovanému požaduje, žalobce v žalobě označil číslem a datem uzavření smlouvy, jsou uvedena data počátku a zániku pojištění a výše dlužného pojistného včetně výše úroku z prodlení. Jak správně uvedl okresní soud, žaloba však neobsahuje údaj, za které období je dlužné pojistné požadováno. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že za tohoto stavu žaloba neobsahuje vylíčení všech rozhodujících skutečností a že elektronický platební rozkaz proto nelze vydat. Dle názoru odvolacího soudu v důsledku uvedených chybějících údajů nelze žalovanou pohledávku považovat za jednoznačně označenou skutkovými okolnostmi ohledně výše žalované částky, neboť ty v žalobě nejsou uvedeny. Žalovaná pohledávka tak není jednoznačně individualizována skutečnostmi, které slouží k vymezení předmětu žaloby po skutkové stránce a v důsledku těchto nedostatků nelze v řízení o vydání elektronického platebního rozkazu pokračovat. Skutečnost, že žalobce v žalobě odkázal na listiny, které k důkazu připojil k žalobě, nestačí v řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podle § 174a o.s.ř., neboť, aby bylo dosaženo účelu institutu elektronického platebního rozkazu jako nástroje ke zrychlení a zjednodušení řízení před soudem, je zjevné, že skutkové okolnosti musí zcela jednoznačně vyplývat již ze samotné žaloby a nikoliv zprostředkovaně z listin, na které je v žalobě odkázáno. Protože vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. není v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v této právní věci úplné, návrh tak nesplňuje náležitosti žaloby stanovené § 79 odst. 1 větou druhou o.s.ř. a pro uvedené nedostatky nelze v řízení pokračovat. Jelikož podle § 174a odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném od 1.9.2011 nelze v takovém případě postupovat podle § 43 o.s.ř. k odstranění vad žaloby, okresní soud správně podání žalobce podle § 174a odst. 3 věty za středníkem o.s.ř. odmítl. K doplnění žaloby obsažené v odvolání nelze přihlížet, neboť pro rozhodnutí o odmítnutí žaloby podle § 174a odst. 3 o.s.ř. je rozhodující stav v době vydání usnesení okresního soudu. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a protože žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch a žalovanému podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozhodnuto bylo bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR. V Ostravě dne 29. března 2012 JUDr. Sylvie Ostřížková předsedkyně senátu 57Co 236/2012-23 U S N E S E N Í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu  JUDr. Sylvie Ostřížkové a soudkyň Mgr. Ivany Pavlíčkové a JUDr. Ilony Lövyové v právní věci žalobce: Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky č. 115, zastoupeného    JUDr. Romanem Majerem, advokátem v Praze 4, Vyskočilova č. 1326/5, proti žalovanému R. M., nar. xxx, bytem xxx, o zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 22.2.2012, č.j. 110EC 530/2011-11, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.  II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením okresního soudu byl odmítnut návrh žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu (I.) a nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (II.) a že žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 800,- Kč (III.). Okresní soud odmítl podání žalobce podle   § 174a odst. 3 o.s.ř. z důvodu absence vylíčení rozhodujících skutečností, zejména vymezení období, za něj je dlužné pojistné požadováno, a o nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o.s.ř. Od odůvodnění usnesení okresní soud upustil s ohledem na § 169 odst. 2 větu druhou o.s.ř. Proti usnesení podal žalobce včasné odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že se žaloba neodmítá. Namítal, že v daném případě nemělo být uplatněno ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř., neboť jen odůvodněné rozhodnutí umožní účastníkům řízení proti němu účinně brojit opravnými prostředky a v odvolacím řízení rozhodnutí přezkoumat. V daném případě měl okresní soud odůvodnit, v čem konkrétně spatřuje nedostatečnost vylíčení rozhodujících skutečností. Dle názoru žalobce možnost neodůvodnit usnesení je vyloučeno u usnesení, proti kterému je přípustný opravný prostředek. Dle názoru žalobce jsou v jeho návrhu uvedena skutková tvrzení týkající se postupu při výpočtu dlužné částky a jako důkaz byly předloženy výpočet kapitálové hodnoty, upomínka, dopis o zániku pojištění, ve kterém je uvedena žalovaná částka. Žalobce doplnil, že žalovaný dluží pojistné za měsíce únor až červen a část července roku 2011, a vytýkal okresnímu soudu, že měl tvrzení obsažená v žalobě posuzovat ve vzájemné souvislosti s přiloženými listinnými důkazy, z nichž vyplývá fakt, že žalovaný neuhradil běžné pojistné za období od 1.2.2001 do 2.7.2011, čímž žalobce řádně vymezil období, za které nebylo dlužné pojistné uhrazeno. Žalobce proto nesouhlasil s okresním soudem, že návrh je neurčitý. Postup okresního soudu není ani v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť žalovaný má možnost podat proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Odmítnutí návrhu tak bude mít za následek pouze to, že žalobce podá návrh opětovně a dojde ke zbytečným protahům v řízení. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal usnesení okresního soudu v celém rozsahu (§ 212 věta první o.s.ř.), usnesení dále přezkoumal ve smyslu § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř. včetně předcházejícího řízení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Okresní soud nepochybil, pokud upustil od odůvodnění napadeného usnesení. Jeho postup byl v souladu s § 169 odst. 2 větou druhou o.s.ř., když ve výroku uvedl, pro kterou vadu odmítl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jakož                i zákonné ustanovení, které aplikoval (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1139 s.). Podle § 174a odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném od 1.9.2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije. Podle § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. návrh musí, mimo jiné, obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 1.381,- Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Pojistnou smlouvu, na jejímž základě žalovanou pohledávku vůči žalovanému požaduje, žalobce v žalobě označil číslem a datem uzavření smlouvy, jsou uvedena data počátku a zániku pojištění a výše dlužného pojistného včetně výše úroku z prodlení. Jak správně uvedl okresní soud, žaloba však neobsahuje údaj, za které období je dlužné pojistné požadováno. Odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že za tohoto stavu žaloba neobsahuje vylíčení všech rozhodujících skutečností a že elektronický platební rozkaz proto nelze vydat. Dle názoru odvolacího soudu v důsledku uvedených chybějících údajů nelze žalovanou pohledávku považovat za jednoznačně označenou skutkovými okolnostmi ohledně výše žalované částky, neboť ty v žalobě nejsou uvedeny. Žalovaná pohledávka tak není jednoznačně individualizována skutečnostmi, které slouží k vymezení předmětu žaloby po skutkové stránce                    a v důsledku těchto nedostatků nelze v řízení o vydání elektronického platebního rozkazu pokračovat. Skutečnost, že žalobce v žalobě odkázal na listiny, které k důkazu připojil k žalobě, nestačí v řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podle § 174a o.s.ř., neboť, aby bylo dosaženo účelu institutu elektronického platebního rozkazu jako nástroje ke zrychlení a zjednodušení řízení před soudem, je zjevné, že skutkové okolnosti musí zcela jednoznačně vyplývat již ze samotné žaloby a nikoliv zprostředkovaně z listin, na které je v žalobě odkázáno. Protože vylíčení rozhodujících skutečností ve smyslu § 79 odst. 1 věty druhé o.s.ř. není v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu v této právní věci úplné, návrh tak nesplňuje náležitosti žaloby stanovené § 79 odst. 1 větou druhou o.s.ř.                a pro uvedené nedostatky nelze v řízení pokračovat. Jelikož podle § 174a odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném od 1.9.2011 nelze v takovém případě postupovat podle § 43 o.s.ř. k odstranění vad žaloby, okresní soud správně podání žalobce podle § 174a odst. 3 věty za středníkem o.s.ř. odmítl. K doplnění žaloby obsažené v odvolání nelze přihlížet, neboť pro rozhodnutí o odmítnutí žaloby podle § 174a odst. 3 o.s.ř. je rozhodující stav v době vydání usnesení okresního soudu.   Odvolací soud proto usnesení okresního soudu jako věcně správné podle                  § 219 o.s.ř. potvrdil. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1                   a § 142 odst. 1 o.s.ř. a protože žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch                            a žalovanému podle obsahu spisu náklady odvolacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozhodnuto bylo bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR. V Ostravě dne 29. března 2012 JUDr. Sylvie Ostřížková předsedkyně senátu