Zdravotní pojišťovna není v řízení dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. osvobozena od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/2011 Sb.

71Co 136/2012 - 40 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Lenky Severové a JUDr. Radmily Baďurové v právní věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 2020/4, s adresou pro doručování: Ostrava, Sokolská třída 267/1, proti žalovanému D. S., nar. xxx, bytem xxx, o částku 37.354 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 2.3.2012, č.j. 111C 210/2011 – 34, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud řízení, aby žalovaný byl žalobkyni povinen zaplatit částku 37.354 Kč s příslušenstvím zastavil s tím, že přes výzvu soudu žalobkyně soudní poplatek nezaplatila. Dále okresní soud poukázal na to, že regresní nárok pojišťovny ve smyslu § 55 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. není řízením o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví a náhrady nákladů léčení, neboť takto vymezené osvobození se výslovně týká jen toho navrhovatele, jemuž byla škoda na jeho zdraví způsobena. Proto žalobkyně není dle § 11 odst. 2 písm. d) z.č. 549/1991 Sb. v platném znění osvobozena. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně s tím, že při novelizaci zákona č. 549/1991 Sb. by došlo zrušením vyhlášky č. 117/1998 Sb., která dříve osvobození upravovala, k nesystémové změně a z osvobození by byla vyloučena žalobkyně, ač jako jiné instituce má postavení správce daně. V logické souvislosti je i nárok žalobkyně na zpětné vymáhání nákladů léčení, které jsou příjmem základního fondu veřejného zdravotního pojištění. S tímto záměrem byl projednán pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku PS ČR č. 269 a s tímto odůvodněním zákonodárci přijali novelu § 11 odst. 2 písm. d) poplatkového zákona. Z podnětu podaného odvolání odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 117/1998 Sb. o osvobození od soudních poplatků platné do 1.9.2011, od soudního poplatku se osvobozují zdravotní pojišťovny, jde-li o návrhy na náhradu škody způsobené jim třetí osobou tím, že ublížila na zdraví pojištěné osobě, na jejíž léčení zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění (regresy). Dle části čtvrté zrušovacích ustanovení čl. V zákona 218/2011 Sb., zrušuje se vyhláška č. 117/1998 Sb., o osvobození od soudních poplatků. Dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění zákona č. 218/2011 Sb., od poplatku se osvobozují navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví a náhrady nákladů léčení. Dle § 449 OZ, při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. V posuzovaném případě žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků na základě vyhlášky č. 177/98 Sb., která byla zrušena zákonem č. 218/2011 Sb. , jehož cílem bylo přehodnotit a vypustit ta osvobození, která nejsou nezbytná. S tím záměrem byl navrhováno i zrušení vyhlášky 177/98 Sb., která byla rozporu s cíli, které návrh zákona sleduje (důvodová zpráva k zákonu 218/2011 Sb.). Ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) návrhu zákona č. 218/2011 bylo v důsledku pozměňovacího návrhu doplněno tak, že v řízení je osvobozen i navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady nákladů léčení. Zásadním v tomto řízení bylo posouzení, zda v důsledku nového textu § 11 odst. 2 písm. d) i nadále svědčí žalobkyni osvobození do soudních poplatků či nikoliv. S žalobkyní lze souhlasit, že uplatnila v tomto řízení náhradu nákladů léčení. Nicméně i přes to má odvolací soud za to, že žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřísluší. Žalobkyně opírá svůj nárok o § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., dle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Soudní praxe již dříve dovodila (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25Cdo 1113/2002), že ust. § 55 zák. č. 48/1997 Sb. je ve vztahu k ustanovením obč. zákona o náhradě škody speciální normou, která zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat náhradu škody od třetích osob za náklady vynaložené na péči hrazenou zdravotním pojištěním, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Byť nárok žalobkyně (regres) vznikl v příčinné souvislosti s poškozením na zdraví jejího pojištěnce, není žalobkyně v postavení navrhovatele v řízení o náhradu škody na zdraví, kterému zákon v § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb. v platné znění osvobození přiznává. Na tom nemůže nic změnit ani fakt, že pozměňovacím návrhem byl § 11 odst. 2 písm. d) doplněn o „náklady léčení“. Náhrada nákladů léčení je jedním z nároků, které může poškozený uplatnit v řízení o náhradu škody na zdraví dle § 449 OZ. Proto změnu § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/91Sb. je nutno vykládat tak, že provedeným doplněním došlo k upřesněji nároků poškozeného v řízení o náhradě škody na zdraví, na která se osvobození vztahuje a nikoliv, jak činí žalobkyně, že novelizací tohoto ustanovení je jí přiznáno postavení navrhovtele v řízení o náhradu škody na zdraví. Protože žalobkyně přes výzvu soud soudní poplatek nezaplatila, okresní soud správně řízení zastavil. Ze všech těchto důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu jako věcně správné dle § 219 o.s.ř. potvrdil. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází ze skutečnosti, že v této fázi nikomu, než žalobkyni, náklady řízení nevznikly a ona sama na ně dle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. právo nemá. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Ostravě dne 25. dubna 2012 JUDr. Zdeňka Táborská předsedkyně senátu 71Co 136/2012 - 40 U s n e s e n í Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zdeňky Táborské a soudkyň JUDr. Lenky Severové a JUDr. Radmily Baďurové v právní věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 2020/4, s adresou pro doručování: Ostrava, Sokolská třída 267/1, proti žalovanému D. S., nar. xxx, bytem xxx, o částku 37.354 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 2.3.2012, č.j. 111C 210/2011 – 34,   t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením okresní soud řízení, aby žalovaný byl žalobkyni povinen zaplatit částku 37.354 Kč s příslušenstvím zastavil s tím, že přes výzvu soudu žalobkyně soudní poplatek nezaplatila. Dále okresní soud poukázal na to, že regresní nárok pojišťovny ve smyslu § 55 odst. 1 z.č. 48/1997 Sb. není řízením o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví a náhrady nákladů léčení, neboť takto vymezené osvobození se výslovně týká jen toho navrhovatele, jemuž byla škoda na jeho zdraví způsobena. Proto žalobkyně není dle §  11 odst. 2 písm. d) z.č. 549/1991 Sb. v platném znění osvobozena. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně s tím, že při novelizaci zákona č. 549/1991 Sb. by došlo  zrušením vyhlášky č. 117/1998 Sb., která dříve osvobození upravovala,  k nesystémové změně a z osvobození by byla vyloučena žalobkyně, ač jako jiné instituce má postavení správce daně. V logické souvislosti je i nárok žalobkyně na zpětné vymáhání nákladů léčení, které jsou příjmem základního fondu veřejného zdravotního pojištění. S tímto záměrem byl projednán pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku PS ČR č. 269 a s tímto odůvodněním zákonodárci přijali novelu § 11 odst. 2 písm. d)  poplatkového zákona. Z podnětu podaného odvolání odvolací přezkoumal napadené usnesení  a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 117/1998 Sb. o osvobození od soudních poplatků platné do 1.9.2011, od soudního poplatku se osvobozují zdravotní pojišťovny, jde-li o návrhy na náhradu škody způsobené jim třetí osobou tím, že ublížila na zdraví pojištěné osobě, na jejíž léčení zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na péči hrazenou ze zdravotního pojištění (regresy). Dle části čtvrté  zrušovacích ustanovení  čl. V zákona 218/2011 Sb., zrušuje se  vyhláška č. 117/1998 Sb., o osvobození od soudních poplatků. Dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění zákona č. 218/2011 Sb., od poplatku se osvobozují navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví a náhrady nákladů léčení. Dle §  449  OZ, při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením. V posuzovaném případě žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků na základě vyhlášky č. 177/98 Sb., která byla zrušena zákonem č. 218/2011 Sb. , jehož cílem bylo přehodnotit a vypustit ta osvobození, která nejsou nezbytná. S tím záměrem byl navrhováno i zrušení vyhlášky 177/98 Sb., která byla  rozporu s cíli, které návrh zákona sleduje (důvodová zpráva k zákonu 218/2011 Sb.). Ustanovení § 11 odst. 2 písm. d)  návrhu zákona  č. 218/2011 bylo v důsledku pozměňovacího návrhu doplněno  tak, že  v řízení je osvobozen i navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví  včetně  náhrady nákladů léčení. Zásadním v tomto řízení bylo posouzení, zda v důsledku  nového textu § 11 odst. 2 písm. d)  i nadále svědčí žalobkyni osvobození do soudních poplatků či nikoliv. S žalobkyní lze souhlasit, že uplatnila v tomto řízení náhradu nákladů léčení. Nicméně i přes to má odvolací soud za to, že žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřísluší. Žalobkyně opírá svůj nárok o § 55  odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., dle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Soudní praxe již dříve dovodila (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25Cdo 1113/2002), že ust. § 55 zák. č. 48/1997 Sb. je ve vztahu k ustanovením obč. zákona o náhradě škody speciální normou, která zakládá zdravotní pojišťovně specifické právo požadovat náhradu škody od třetích osob za náklady vynaložené na péči hrazenou zdravotním pojištěním, které vznikly v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným zdravotního pojištění. Byť nárok žalobkyně (regres)  vznikl v příčinné souvislosti  s poškozením na zdraví jejího pojištěnce, není žalobkyně v postavení navrhovatele   v řízení o náhradu škody na zdraví, kterému zákon v § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb. v platné znění osvobození přiznává. Na tom nemůže nic změnit ani fakt, že pozměňovacím  návrhem byl § 11 odst. 2 písm. d) doplněn o „náklady léčení“.  Náhrada nákladů léčení je jedním z nároků, které může poškozený uplatnit v řízení o náhradu škody na zdraví dle § 449 OZ. Proto změnu § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/91Sb. je nutno vykládat  tak, že provedeným doplněním  došlo k upřesněji nároků poškozeného v řízení o náhradě škody na zdraví, na která se osvobození vztahuje a nikoliv, jak činí žalobkyně, že novelizací tohoto ustanovení je jí přiznáno postavení navrhovtele v řízení o náhradu škody na zdraví. Protože žalobkyně přes výzvu soud soudní poplatek nezaplatila, okresní soud správně řízení zastavil. Ze všech těchto důvodů odvolací soud  usnesení okresního soudu jako věcně správné dle § 219 o.s.ř. potvrdil. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází ze skutečnosti, že v této fázi nikomu, než žalobkyni, náklady řízení nevznikly a ona sama na ně dle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. právo nemá.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení  není dovolání přípustné.   V Ostravě dne 25. dubna 2012 JUDr. Zdeňka Táborská předsedkyně senátu