72Ad 72/2011-37           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce J. H., bytem V. 325/8, O., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 8. 2011, č. j. X, ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod,                                   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne 3. 8. 2011, č. j. X, s e   r u š í    a věc     s e     žalované     v r a c í     k dalšímu řízení.   II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.              O d ů v o d n ě n í:    Žalobce podal v zákonné lhůtě proti označenému rozhodnutí žalované žalobu, ve které namítal, že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, nebyly zohledněny všechny zdravotní problémy a nesouhlasí s tím, že se svými zdravotními problémy může vykonávat profesi zedníka.   Soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobce a doložení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Hradci Králové. PK MPSV v Hradci Králové ve svém posudku ze dne 12. 12. 2011 dospěla k závěru, že žalobce byl invalidní v I. stupni, a to od 1. 1. 2011.    Krajský soud  provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že:    - žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla žalobci námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 11. 4. 2011, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze dne 23. 3. 2011 žalobce nebyl invalidní, pokles pracovní schopnosti byl ohodnocen o 30% a v námitkovém řízení bylo toto posouzení potvrzeno. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označil posudkový lékař žalované u žalobce středně těžkou duševní poruchu podle kapitoly V položky 1c přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., - u žalobce se k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo postižení podle kapitoly V položka 1c přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 40%. Ke vzniku invalidity I. stupně komise uvedla, že s posouzením žalobce od roku 2010 včetně se ztotožňuje, s posudky v roce 2011 nikoli. Z toho vyplývá, že žalobce byl invalidní od ledna 2011. Posudky z roku 2011 posoudila PK MPSV v Hradci Králové za podhodnocené, neboť nebraly v úvahu prohlubující se deterioraci kognitivních funkcí a zejména snižování celkového IQ během jednoho roku o 9 bodů až na úroveň lehké mentální retardace.    Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze dne 23. 3. 2011, posudek lékaře žalované, provedený v námitkovém řízení,  posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2011.    Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku                   na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové. Krajský soud nezpochybnil závěry citovaného posudku pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí jeho závěry převzal.   Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla   a)  nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b)  nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c)   nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.      Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.   Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.    Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud               ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.    Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.    Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu jeho pracovní schopnosti o 40%, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního v I. stupni, a to od 1. 1. 2011.    Krajský soud zrušil napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce je invalidní v prvním stupni od 1. 1. 2011.    Žalobce na nákladech řízení ničeho nepožadoval, proto mu žádné nepřiznal. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.        a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Olomouci dne 4. 1. 2012   JUDr. Martina Radkova    samosoudkyně