19Ad 31/2013 -20         U s n e s e n í     Krajský soud v Ostravě rozhodl v právní věci žalobce M.  Š., t.č. Věznice Příbram, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12.12.2012, o invalidní důchod,   t a k t o :     I. Návrh  s e   o d m í t á .     II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :   Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení svým rozhodnutím ze 25.10.2012 číslo X zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 z.č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že nesplnil podmínku získání potřebné doby pojištění. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 4.11.2012.   Rozhodnutím  ze dne 12.12.2012 č.j. X žalovaná námitky zamítla a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25.10.2012 č.j. X potvrdila.   Z fotokopie doručenky napadeného rozhodnutí ze dne 12.12.2012 soud zjistil, že toto rozhodnutí žalobce převzal 7.12.2012.   Podle § 72 odst.1 s.ř.s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.   Podle ustanovení § 46 odst.1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud   usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.      pokračování                                     - 2 -                                        19Ad 31/2013   V daném případě žalobce převzal napadené rozhodnutí žalované ze dne 12.12.2012, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ze dne 25.10.2012 a toto rozhodnutí potvrzeno dne 7.12.2012. Dvouměsíční lhůta k podání žaloby mu začala běžet dne 8.12.2012 a marně uplynula dne 7.2.2013. Žalobce však žalobu sepsal až  4.3.2013, tedy po marném uplynutí lhůty k podání žaloby.   Ustanovení § 72 odst.1 s.ř.s., které k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu poskytuje poměrně dlouhou lhůtu dvou měsíců, dává i práva neznalým osobám dostatek času k tomu, aby k ochraně svých subjektivních práv učinily patřičné kroky k podání správní žaloby.   Jestliže  žalobce žalobu sepsal a podal opožděně, tj. po uplynutí lhůty k podání žaloby, krajský soud byl povinen dle § 46 odst.1 písm. b) s.ř.s. návrh odmítnout.   O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 60 odst. 3, věta prvá s.ř.s.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li               stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 16. ledna 2013                                                       JUDr. Bohuslava Drahošová                                                                samosoudkyně