19Ad 35/2012-17   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou v právní věci žalobkyně Ing. N. V.  O., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem  Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované  ze dne 27.3.2012,  o výši starobního důchodu,   t a k t o :    I. Rozhodnutí žalované ze dne 27.3.2012 č.j. X se  z r u š u j e  pro nepřezkoumatelnost a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.    II.  Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í   I.    Žalobkyně podala včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované.  V žalobě uvedla, že se domáhá zrušení rozhodnutí žalované s tím, nechť je žalované uloženo provést nový výpočet starobního důchodu ve smyslu smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení. Pod bodem II. žaloby uvedla, že nesouhlasí s výpočtem výše důchodu, který obdržela, když výpočet sice zahrnuje další dobu pojištění, avšak není v souladu dle čl. 39 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení (96/2003 Sb.) doby pojištění získané k tomuto datu podle právních předpisů Ukrajiny (potvrzených ukrajinským nositelem pojištění) za doby pojištění České republiky.    Uvedla, že při výpočtu žalovaná vycházela nesprávně, když jí do osobního vyměřovacího základu započítala správně pouze výdělky v České republice, avšak nesprávně započítali jinou dobu než odpracovanou v ČR, jak to má na mysli výše uvedená Smlouva. Odpracovaná doba a započítaná na území České republiky podle osobního listu důchodového pojištění sepsaného dne 23.3.2012 ode dne 12.6.2005 do 11.2.2010 činí 1.702 kalendářních dnů. Na ÚP byla vedena již od 28.1.2002 do 29.8.2007. Podle žalobkyně jí nebyla zahrnuta celá možná doba na úřadu práce.    Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) navrhla zamítnout žalobu. V písemném vyjádření ze dne  10.7.2012 uvedla, že napadeným rozhodnutím žalovaná zčásti změnila své rozhodnutí ze dne 20.12.2011 tak, že se žalobkyni přiznává starobní důchod ve výši 4.790,- Kč měsíčně, ve zbytku citované rozhodnutí potvrdila. Ze spisové dokumentace žalobkyně zjistila, že rozhodnutím ze dne 20.12.2011 byl jí přiznán od 12.2.2010 starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 písm. b/ zákona o důchodovém pojištění s přihlédnutím k článku 39 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení č. 29/2003 Sb. m.s., přičemž veškerá prokázaná a doložená doba pojištění byla zhodnocena a chronologicky znázorněna na osobním listu důchodového pojištění, který je součástí rozhodnutí. Potvrzení úřadu práce v Ostravě ze dne 17.8.2009 prokazuje dobu vedení žalobkyně jako uchazeče o zaměstnání v době od 28.1.2002 do 29.8.2007 a od 23.11.2007 do 10.3.2008 s uvedením, že v žádném z těchto dvou období nebyla žalobkyni vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Poukázala na ustanovení § 5 odst. 1 písm. n/ zákona o důchodovém pojištění a § 6 odst. 1 písm. a/ a odst. 2.    Dále uvedla, že žalobkyně se narodila 12.6.1951 a 55-ti let věku dosáhla 12.6.2006. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. n/ zákona o důchodovém pojištění bylo možné z výše uvedené doby evidence uchazeče o zaměstnání při neposkytování podpory v nezaměstnanosti zhodnotit před dovršením 55-ti let věku pouze jeden rok, což znamená, že bylo možné žalobkyni z období vedení v evidenci uchazeče o zaměstnání od 28.1.2002 do 12.6.2006 zhodnotit pouze jen jeden kalendářní rok, a to od 12.6.2005 do 11.6.2006. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání od 12.6.2006 do 29.8.2007 a od 23.11.2007 do 10.3.2008 již byla zhodnocena plně mimo dobu pojištění od 2.1.2008 do 8.2.2008. Proti rozhodnutí ze dne 20.12.2011 podala žalobkyně v zákonné lhůtě námitky. Vydáním napadeného rozhodnutí bylo námitkám žalobkyně zčásti vyhověno a k námitkám, kterým nebylo možno vyhovět, bylo žalobkyni poskytnuto velmi podrobné vysvětlení, zvláště pak k námitkám vztahujícím se k čl. 39 Smlouvy a čl. 7 jejího Správního ujednání. Odkazem na smlouvu a její správní ujednání se žalobkyně domáhá zhodnocení doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání v celkovém rozsahu, což znamená v době od 28.1.2002 do 29.8.2007 a od 23.11.2007 do 10.3.2008. Vzhledem k té skutečnosti, že se jedná o dobu získanou na území České republiky pohled na její hodnocení podléhá proto pouze českým právním předpisům. Žalovaná setrvala na svém rozhodnutí a navrhovala zamítnutí žaloby.       II.   Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované  ze dne 27.3.2012 číslo X, jakož i obsahem správního spisu.  Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu  správního,  jakož  i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).    Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že:   - ČSSZ rozhodnutím ze dne 20.12.2011 rozhodla ve věci žádosti o starobní důchod žalobkyně tak, že od 12.2.2010 přiznala starobní důchod ve výši 4.203,- Kč s tím, že procentní výměra důchodu činí 2.113,- Kč měsíčně a základní výměra důchodu činí 2.230,- Kč měsíčně. Dále je ve výroku uvedeno, že podle nař. vl. č. 281/2010 Sb. se od ledna 2011 zvyšuje:      -  procentní výměra starobního důchodu na 2.113,- Kč měsíčně a      - základní výměra starobního důchodu na 2.230,- Kč měsíčně.        Celkem náleží 4.343,-Kč měsíčně.   - Proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.12.2011 uplatnila žalobkyně námitky prostřednictvím OSSZ Ostrava dne 15.2.2012, ve kterých mimo jiné uvedla, že v dobách pojištění nejsou zahrnuty: - zaměstnání u ČFÚ, s.r.o. od 30.8.2007 do 18.11.2007 – zaměstnání u Exekutorského úřadu JUDr. M.U. od 11.3.2008 do 30.6.2008. Ze zaměstnání u firmy Dereo, spol. s r.o. je základní doba pojištění, nikoliv výdělku 42 dnů, tzn. částka činí 32.180,- Kč. Nesouhlasila se způsobem výpočtu vyměřovacího základu, uvedla, že částka 532.411,- Kč byla výdělkem za dobu zaměstnání na území ČR, tj. 822 dnů. Žádala o výčet důchodu dle mezinárodní smlouvy č. 29/2003 Sb., čl. 7 správního ujednání ke smlouvě mezi ČR a Ukrajinou o sociálním zabezpečení, podle kterého se doba, kdy osoba podléhala právním předpisům druhé smluvní strany pro stanovení vyměřovacího základu vylučuje.   - Žalovaná  rozhodnutím ze dne 27.3.2012 číslo X zčásti změnila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20.12.2011 č.j. X tak, že účastnici řízení se přiznává starobní důchod ve výši 4.790,- Kč měsíčně. Ve zbytku rozhodnutí potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí uvedla, že přiznala účastnici řízení od 12.2.2010 starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 písm. b/ zák.č. 155/95 Sb. ve znění účinném do 31.12.2010 a s přihlédnutím k článku 39 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení č. 29/2003 Sb. mezinárodních smluv ve výši 4.203,- Kč.              ČSSZ uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně rozsahu uplatněných námitek. Doba pojištění v období od 30.8.2007 do 18.11.2007 a vyměřovací základ za uvedené období byly účastnici řízení dodatečně započteny, jak vyplývá i z osobního listu důchodového pojištění ze dne 23.3.2012.    Vyjádřila se k námitkám žalobkyně. Citovala ust. § 38, § 32 odst. 2, § 29 odst. 1 písm. b/ zák.č. 155/95 Sb. a uvedla, že účastnice řízení splnila podmínky ust. § 29 odst. 1 ZDP a má nárok na starobní důchod. Z důvodu dodatečného zápočtu doby pojištění a vyměřovacích základů za období od 30.8.2007 do 18.11.2007 a od 11.3.2008 do 30.6.2008 došlo ke změně výše starobního důchodu účastnice řízení. Základní výměra činí 2.170,- Kč měsíčně, procentní výměra činí 51 %. Osobní vyměřovací základ účastnice řízení činí 5.137,- Kč. Procentní výměra účastnice řízení za 34 roků pojištění /po snížení náhradní doby pojištění/ činí 2.620,- Kč (51 % z 5.137,- Kč). Výše starobního důchodu byla stanovena jako součet základní výměry a procentní výměry, tj. 2.170,- Kč plus 2.620,- Kč, celkem tedy 4.790,- Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla výpočet zvýšení důchodu podle Nařízení rady č. 281/2010 Sb., 286/2011 Sb. a uvedla, že s ohledem na dodatečný zápočet doby pojištění a vyměřovacích základů za období od 30.8.2007 do 18.11.2007 a od 11.3.2008 do 30.6.2008 rozhodla tak, že účastnici řízení náleží od 12.2.2010 starobní důchod ve výši 4.203,- Kč měsíčně.   III.   Podle § 68 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád)  rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.    Podle odst. 2 téhož ustanovení ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst. 1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení.    Podle § 69 odst. 1 z.č. 500/2004 Sb. v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.   Podle § 76 odst. 1, písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.   IV. Z hlediska výše citovaných ustanovení  (§ 68, § 69) výrok správního rozhodnutí je základní a nejdůležitější částí rozhodnutí, protože se jím určují konkrétní práva a povinnosti účastníků řízení a správní orgán v něm formuluje jak rozhodl ve věci, která byla předmětem řízení. Z výroku rozhodnutí musí být zřejmé, co bylo předmětem rozhodování a na základ jakého ustanovení a právního předpisu správní orgán rozhodl. Napadené rozhodnutí je ve výroku nepřezkoumatelné, když je uvedeno, že  rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.12.2011 č.j. X se zčásti mění tak, že…..se účastníci řízení přiznává starobní důchod ve výši 4.790,- Kč měsíčně a ve zbytku se toto rozhodnutí potvrzuje, přičemž ve výroku rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.12.2011 je  uvedeno, že žalobkyni se přiznává od 12.2.2010 starobní důchod, který činí 4.203,- Kč měsíčně a podle nař. vl.č. 281/2010 se od ledna 2011 zvyšuje procentní výměra starobního důchodu na 2.113,- Kč měsíčně a základní výměra starobního důchodu na 2.230,- Kč měsíčně, tudíž celkem náleží 4.343,- Kč. Není tedy zřejmé, kterou část výroku žalovaná potvrdila, když soud nepředpokládá, že odvolací orgán hodlal potvrdit výrok v té části, ve které se uvádí zvýšení starobního důchodu podle vl. nař. č. 281/2010 Sb. na 4.343,- Kč, když rozhodnutím ze dne 27.3.2012 přiznal žalobkyni starobní důchod ve výši 4.790,- Kč.  Jen pro úplnost soud podotýká, že v rozhodnutí ze dne 27.3.2012 by pro přesnost měla žalovaná uvést, od kterého dne starobní důchod přiznává.   Rozhodnutí žalované ze dne 27.3.2012 číslo X je nepřezkoumatelné, když není zřejmé, vyjma stanovení výše starobního důchodu částkou 4.790,-Kč, jak žalovaná rozhodla, kterou část výroku rozhodnutí ze dne 20.12.2011 potvrdila.   Rozhodnutí, tj. výrok i jeho odůvodnění musí být jasné a přesvědčivé nejen pro účastníky správního řízení, ale i ostatní orgány a fyzické osoby, aniž by se k pochopení rozhodnutí musely seznamovat s obsahem správního spisu a zjišťovat od jakého data byla dávka přiznána, jaká část výroku předchozího rozhodnutí se potvrzuje.   Krajský soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení, byť nebyly žalobkyní výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst.2 s.ř.s.)   Vzhledem k výše uvedenému krajský soud napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 76 odst.1 písm. a) zrušil bez jednání pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti výroku aniž  by přezkoumával věcnou správnost rozhodnutí.   Je na žalované, aby o požadavku  žalobkyně  znovu rozhodla a to tak, aby rozhodnutí bylo přezkoumatelné, tj. aby výrok rozhodnutí byl jasný a úplný a odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.    Krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků řízení náklady řízení, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady řízení  a neúspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb. v plat. znění).   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 30. dubna 2013                                                     JUDr. Bohuslava Drahošová                              samosoudkyně