20Ad 8/2012-51                 ČESKÁ REPUBLIKA                ROZSUDEK                                       JMÉNEM REPUBLIKY        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce:    R.    O.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 29.3.2012 o nároku na invalidní důchod             t a k t o :   I.  Žaloba se  z a m í t á .    II.        Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.                    O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci byl  přiznaný invalidní důchod snížen na invalidní důchod pro  invaliditu prvního stupně .   [2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Měl za to, že bylo rozhodnuto na základě nedostatečně zjištěného stavu, neboť jeho nepříznivý zdravotní stav se nezlepšil.  Dále poukázal na skutečnost, že byl poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, tento byl snížen na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a v rámci námitkového řízení pak na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit, aby znovu rozhodla.   [3] Žalovaná k žalobě uvedla, že se v předmětné věci jedná o posouzení zdravotního stavu, a proto navrhla důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ČR) podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná své rozhodnutí ze dne 8.11.2011 č.j. X změnila tak, že výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně od  22.4.2012 snížila na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně činí 5.304,- Kč.  Rozhodnutí odůvodnila novým posudkem o invaliditě ze dne 2.2.2012, dle kterého  účastník řízení je ode dne 10.10.2011, tedy k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.; nejde již o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) cit. zákona, ani nejde o invaliditu druhé stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) cit. zákona, ale jde o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) cit. zákona.    Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je levostranný iritační kořenový  syndrom S1, tj. zdravotní postižení uvedené v kapitole VI. (postižení nervové soustavy), položce 9b (postižení periferních nervů, polyradikuloneuritidy, neuropatie – středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35%.  Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky nemění.  Lékař ČSSZ ve svém posudku konstatoval, že posudkový závěr lékaře OSSZ nevycházel ze správního použití posudkových kritérií, protože navyšování procentní hodnoty míry poklesu pracovní schopnosti pro psychické postižení není u žalobce odůvodněné. Žalobce netrpí žádným psychickým onemocněním, byl léta závislý na alkoholu a důslednou abstinencí došlo k výraznému zlepšení objektivního zdravotního stavu a tím i ke zlepšení pracovní schopnosti. Na základě takto provedeného přezkumu dospěl lékař ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékaře OSSZ ze dne 10.10.2011 nelze potvrdit.   [5] Rozhodnutím ze dne 8.11.2011 byla žalobci podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. od 22.12.2011 snížena výše invalidního důchodu  pro  invaliditu třetího stupně  na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze  dne 10.10.2011 již účastník řízení není podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c)  zdp  invalidním pro invaliditu třetího stupně. Podle tohoto posudku byl účastník řízení podle ustanovení § 39 odst 2 písm. b) zdp uznán od 10.10.2011 invalidním pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla   o 50%.    [6] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná   ve   správním   řízením ve výsledku   zhodnotila   zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 35%, přičemž lékařem OSSZ Karviná byl pokles stanoven o 50%  s  posudkovým hodnocením dle kap. VI,  pol. 9b)     přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. o 40% s navýšením dle § 3 odst. 1 cit. vyhl. o 10% na celkových 50%  a v řízení o námitkách byl pokles stanoven v míře 35% dle kap. VI, pol. 9b) přílohy cit. vyhlášky.   [7] Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 16.8.2012 a doplňujícího posudku ze dne 21.11.2012, které byly vypracovány k žádosti zdejšího soudu,  bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, daný alkoholickou polyneuropatií, neuropatickou bolestí dolních končetin (neuropatie tenkých a silných myelinizovaných aferentních vláken – v EMG obrazu 07/2012 úprava, i SEP jsou nyní  v normě), toxometabolickou epilepsií se záchvaty typu GTCS (obraz klonicko-tonicko-klinického záchvatu), naposledy nakupení v 05/2008, odvykacím stavem s deliriem v 05/2008, abstinencí od 05/2008, akutní ethyltoxickou  steatohapatitidou agastritidou v 05/2003, hepatopatií, organickým psychosyndromem, depresí, myopií levis obou očí, neuropatií optici, poruchou zorného pole (vpravo koncentrické zúžení ke 30 st., vlevo koncentrické zúžení zorného pole ke 40 st.). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní neschopnosti k datu 29.3.2012 je alkoholická polyneuropatie dolních končetin, nyní při plné abstinenci proti r. 2007 výrazně zlepšena, klinicky lehkého až středního stupně. Jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole VI. položce 9, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 20-40% stanovila posudková komise střední procentní taxaci 35%. Od doby dodržování léčebného režimu – plné abstinence v r. 2008 je žalobce bez epileptických záchvatů, dle paraklinických vyšetření (zejména EMG) se polyneuropatie dolních končetin již od r. 2009 zlepšuje. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění. Žalobce není schopen práce s nadměrným přetěžováním dolních končetin dlouhodobou chůzí, stáním.  Není vhodná práce v nadměrném chladu a vlhku, v riziku úrazu. Ostatní práce za výše uvedených omezení je schopen. Je schopen využít svého vzdělání, svých zkušeností a znalostí, a to event. i v rámci profese zámečníka-mechanika za výše uvedených podmínek. Je schopen rekvalifikace. Skutkový stav o jeho zdravotním postižení byl lékařem OSSZ Karviná dne 10.10.2011 i lékařem LPS ČSSZ dne 2.2.2012 dostatečně zjištěn, doložen objektivním aktuálním vyšetřením. Posudková komise konstatuje, že lékař OSSZ Karviná dne 10.10.2011 dle dostupných odborných nálezů zdravotní stav žalobce nadhodnotil, když hodnotil horní hodnotou rozmezí a hodnocení zvýšil o dalších 10%. U žalobce se od roku 2008 při dodržování léčebného režimu zdravotní stav zlepšuje, epileptické záchvaty se již neopakovaly, polyneuropatie dolních končetin je lehce omezena. Psychologický nález Mgr. D ze dne 29.8.2011 prezentuje aktuální funkční stav žalobce s „omezením činnostní praktické vytrvalosti“ při jen mírné celkové kognitivní deterioraci, nelze stvrdit ztrátu schopnosti či těžké omezení pracovního potenciálu z psychiatricko-psychologického hlediska při absenci neschopnosti sociability, narušením osobnosti nebo závažných poruch chování apod. (Není dokumentován soustavný nepříznivý psychický stav v trvalé progresi a v potřebném trvání jednoho roku, který by měl podstatný vliv na schopnost soustavné výdělečné činnosti k daru rozhodnutí ČSSZ). K datu napadeného rozhodnutí byl   žalobce invalidní v prvním stupni invalidity (nejednalo se o invaliditu druhého nebo třetího stupně).    [8] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to  rozhodnutí žalované ze dne 29.3.2011 o námitkách,  rozhodnutí žalované ze dne 8.11.2011 o přiznání invalidního důchodu, posudek lékaře Okresní správy  sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 10.10.2011 o invaliditě,  posudek o invaliditě ze dne 2.2.2012 vypracovaný v řízení o námitkách a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s pracovištěm v Ostravě  ze dne 16.8.2012 a doplňující posudek téže komise ze dne 21.11.2012.   [9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.   [10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí  ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení   zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě a tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek i doplňující posudek  v řádném složení, stanoveném vyhl.č. 182/1991 Sb., v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl.č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických a dále psychologického vyšetření, přičemž odborným členem komise byl lékař  neurolog a lékař psychiatr. Komise na základě odborných lékařských nálezů dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce je 35%, tedy, že dosahuje míry jen pro invaliditu prvního stupně. Posudková komise v Ostravě hodnotila pokles pracovní schopnosti zcela shodně s hodnocením ve správním řízení dle kap. VI, pol. 9b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. Zatímco posudkový lékař OSSZ v Karviné pokles z nabízeného rozpětí 20–40% hodnotil 40% poklesem pracovní schopnosti, lékař v námitkovém řízení hodnotil o 35% stejně tak i posudková komise MPSV. Lékař OSSZ dále ještě stanovených 40% zvýšil dle § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. o 10% na celkových         50%. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. v kap. VI, pol. 9 b) za přesvědčivé, neboť tato položka je určena pro postižení periferních nervů, polyradikuloneuritidy a neuropatii ve stavu středně těžkého funkčního postižení  (závažná porucha motorických funkcí, podstatné omezení pohyblivosti jedné končetiny nebo její části nebo lehké postižení funkce dvou končetin, některé denní aktivity omezeny). Komise s odkazem na konkrétní lékařské zprávy v tomto rozsahu nejzávažnější onemocnění posoudila ve shodě s posudkovým lékařem v námitkovém řízení. Svůj závěr přesvědčivě odůvodnila a vypořádala se i s rozdílností v posouzení oproti lékaři OSSZ. Soud při hodnocení kvality   posudku posudkové komise přihlédl mimo jiné i k tomu, že  komise se podrobně a přesvědčivě  vypořádala s důvodem snížení stupně invalidity, který spatřila ve zlepšení zdravotního stavu.   [11] Podle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. (soudní řád správní) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.    [12] Vzhledem k tomu, že k uznání  invalidity druhého stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře  50%  k uznání invalidity třetího stupně alespoň 70%, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, nelze žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za  invalidního druhým nebo třetím stupněm.     [13] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl  úspěšný a  žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d  odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat.znění ).   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 16. ledna 2013                                                             JUDr. Jana Záviská                                                                            samosoudkyně