22 A 11/2012 – 45   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce J. S., zastoupeného JUDr. Karlou Návedlovou, advokátkou se sídlem Wolkerova 1140/2, Bílovec, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem 28. října 117, Ostrava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2011 č. j. MSK 166523/2011, ve věci dodatečného povolení stavby,   t a k t o :    I. Žaloba se zamítá.  II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.  III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zčásti potvrzeno a zčásti změněno rozhodnutí Městského úřadu Vítkov č. j. MUVI 30630/2011 ze dne 8. 6. 2011. Prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno v části, v níž stavební úřad dodatečně povolil stavbu „Oplocení mezi rodinnými domy č. p. X a X v Lesních Albrechticích“ na pozemku parc. č. X v kat. úz. Lesní Albrechtice.   Žalobce proti napadenému rozhodnutí v žalobě namítal, že oplocení je zčásti postaveno na jeho pozemku parc. č.X v kat. úz. Lesní Albrechtice. Dále namítal, že legalizací stavby mu bude znemožněn přístup k jeho nemovitosti č. p. X, stojící na pozemku parc. č. X v kat. úz. Lesní Albrechtice, a nebude moci svou nemovitost udržovat. Namítal též, že nebylo dostatečně prošetřeno tvrzení, že plot byl vystavěn již roku 1950 (pak by nebylo nutno stavbu dodatečně povolovat). Konečně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť toto je stručné a bez řádných zdůvodnění.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že předmětem žaloby je pouze oplocení na pozemku parc. č. X v kat. úz. Lesní Albrechtice; pokud žalobce brojil proti oplocení na pozemku parc. č. X v kat. úz. Lesní Albrechtice, pak tímto oplocením se stavební úřad v předmětném řízení vůbec nezabýval, neboť dospěl k závěru, že se jedná o oplocení již řádně povolené. Stavba plotu, který byl dodatečně povolen, se nachází jen na pozemku parc. č. X v kat. úz. Lesní Albrechtice, který je ve výlučném vlastnictví obce Březová. Pokud se týče namítané nemožnosti provádění udržovacích prací na nemovitosti žalobce, pak žalovaný uvádí, že právě k zajištění možnosti údržby nemovitosti žalobce bylo mezi obcí Březová a stavebníky plotu sjednáno, že při stavbě plotu bude zvoleno technické řešení umožňující přístup k nemovitosti žalobce spočívající v instalaci odnímatelného plotového pole. Navíc žalovaný poukázal na možnost žalobce domáhat se umožnění udržovacích prací na jeho nemovitosti z pozemku za plotem postupem podle § 141 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (dále jen „StZ“), ve znění pozdějších předpisů.   Do řízení vstoupili jako zúčastněné osoby L. a  J.D., oba bytem L. A. 11, B., kteří se ve věci nevyjádřili.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „s. ř. s.“]), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   Z obsahu správních spisů soud zjistil, že L. a  J.D. podáním ze dne 28. 4. 2010 požádali o dodatečné povolení stavby, a to plotu na pozemku parc. č. X v kat. úz. Lesní Albrechtice. Jednalo se o plot v konstrukční délce 110 cm mezi rodinnými domy č. p. X a X, jenž spočívá na ocelových trubkách zapuštěných do země a neopírá se o sousední nemovitosti. Městský úřad ve Vítkově jakožto stavební úřad stavbu předmětného plotu dodatečně povolil rozhodnutím č. j. MUVI 30630/2011 ze dne 8. 6. 2011, které však bylo k odvolání žalobce rozhodnutím žalovaného č.j. MSK 185388/2010 ze dne 6. 1. 2011 zrušeno. Stavební úřad po dalším řízení, v němž odstranil vady vytýkané mu odvolacím orgánem, vydal nové rozhodnutí, v němž opět předmětnou stavbu povolil a zároveň vyslovil souhlas s užíváním této stavby. Napadeným rozhodnutím bylo prvostupňové rozhodnutí změněno tak, že byla vypuštěna část výroku o souhlasu s užíváním stavby a byla potvrzena část výroku o dodatečném povolení stavby. K odvolacím námitkám žalovaný uvedl, že nedochází k přisvojování obecního pozemku stavebníkem, neboť pozemek, na němž stavba stojí, nadále zůstává ve vlastnictví obce Březová, a k námitce zamezení přístupu k nemovitosti žalobce poukázal na možnost odnětí plotového pole a na možnost postupu dle § 141 odst. 1 StZ.   Podle § 129 odst. 3 StZ u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až 115. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.   Z provedeného dokazování vyplynulo, že podmínky pro dodatečné povolení stavby byly splněny. Stavebníci zejména předložili ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 písm. a) StZ smlouvu s obcí Březová jakožto vlastníkem pozemku, na němž stavba stojí, která je opravňovala k výstavbě plotu za podmínek zohledňujících právo žalobce na údržbu jeho nemovitosti (tj. za podmínky odnímatelnosti plotového pole).   K námitce žalobce, že předmětná stavba zasahuje na jeho pozemek, soud poznamenává, že ze správních spisů nic takového neplyne, kdy žalobce směšuje stavbu plotu na pozemku parc. č. X a stavbu plotu na pozemku parc. č.X v kat. úz. Lesní Albrechtice, kdy však oplocení na posléze uvedeném pozemku nebylo předmětem rozhodování žalovaného a prvostupňového stavebního úřadu v předmětném řízení. Ve vztahu k plotu na pozemku parc. č. X ostatně ve správním řízení nebylo namítáno, že by tato stavba jakkoli zasahovala na jiné pozemky.   Pokud se týče námitky žalobce ohledně znemožnění přístupu k části jeho nemovitosti (rodinného domu), pak soud odkazuje na vyjádření žalovaného, s nímž se ztotožňuje: Jednak technické provedení plotu (s odnímatelným plotovým polem) umožňuje technicky žalobci přístup na tu část pozemku, která přiléhá k jeho nemovitosti a je oddělena ploty; jednak v případě bránění tomuto přístupu je možno domáhat se ochrany ze strany stavebního úřadu postupem podle § 141 odst. 1 StZ.   Jestliže žalobce v žalobě uváděl, že nebylo dostatečně objasněno, zda byl na místě nynějšího plotu vystavěn předchozí plot již roku 1950, pak soud poznamenává, že tato otázka nemá pro toto řízení význam, neboť i kdyby se prokázalo, že plot na pozemku stál již roku 1950 a nynější stavba je pouze jeho rekonstrukcí, stalo by se stavební řízení o dodatečném povolení stavby nanejvýš nadbytečným, nicméně to by nebylo v žádném případě způsobilé zasáhnout do práv žalobce.   K poslední námitce týkající se obecně tvrzené nepřezkoumatelnosti soud uvádí jen tolik, že s ohledem na stručnost odvolacích námitek bylo i vypořádání se s nimi stručné, nicméně plně dostačující.    Proto krajský soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.    O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení vzdal.   Osoby zúčastněné na řízení právo na náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 5 s. ř. s. nemají.         P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.     Krajský soud v Ostravě dne 5. listopadu 2013                                                                       JUDr. Monika Javorová                                                                    předsedkyně senátu